ČR nedokázala zabránit segregaci romských žáků, uvádí zpráva AI
Česká vláda nedokázala účinně zabránit segregaci romských školáků a Romové v České republice nadále čelili útokům a nucenému vystěhování, obtížné postavení v zemi mají také žadatelé o azyl. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu lidských práv ve světě za rok 2012, kterou dnes zveřejnila mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Na problematiku migrantů a segregaci Romů v Česku AI upozornila i ve své loňské zprávě.
"Zastrašování a násilné útoky proti Romům pokračovaly. Evropské centrum pro práva Romů zaznamenalo žhářské útoky na romské domácnosti, protiromská shromáždění a další útoky," uvádí část zprávy věnovaná Česku.
Vláda podle mezivládních institucí, nevládních organizací a expertů na lidská práva nebyla schopna přijmout dostatečná opatření, která by zamezila segregaci romských dětí ve školách. AI v této souvislosti připomněla březnový odchod ministra školství Josefa Dobeše a závazek jeho nástupce Petra Fialy, který přislíbil odstranit překážky v rovném přístupu romských žáků ke vzdělání.
Rada OSN pro lidská práva v říjnu v rámci svého hodnocení Česko vyzvala, aby segregaci romských žáků odstranilo. Ministerstvo zahraničí tehdy v tiskovém prohlášení uvedlo, že kromě kritických komentářů rada také ocenila dosavadní úsilí v oblasti integrace Romů. Rada kromě jiného opětovně vyzvala Česko, aby vyšetřilo případy Romek sterilizovaných bez jejich souhlasu a aby je odškodnila.
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks v listopadu prohlásil, že základní školy praktické, které nahradily zvláštní školy, přispívají k romské segregaci a rasismu. Vyzval proto vládu, aby je postupně zrušila a školáky zařadila do běžného vzdělávacího systému. Výbor ministrů Rady Evropy zase v prosinci uvedl, že v Česku je patrný jen velmi malý posun při řešení příčin diskriminace romských školáků. Ocenil ale závazek vlády s touto segregací skoncovat.
Petra Klingerová z české humanitární organizace Člověk v tísni, která se tematikou praktických základních škol dlouhodobě zabývá, míní, že současná situace okolo těchto škol je "nemocný stav", který ale v podstatě všem vyhovuje. Spokojeni jsou podle ní úředníci, rodiče dětí většinové populace i učitelé ostatních škol, kteří se romských dětí zbaví. "A nejhorší je, že to ve finále vlastně vyhovuje i těm konkrétním rodinám Romů. Protože základní škola praktická má minimální nároky, děti tam v podstatě ani nemusí chodit," uvedla Klingerová.
Nedostatky shrnuje zpráva AI také v oblasti romského bydlení, kterým vévodí ostravské ghetto Přednádraží, kde v srpnu více než 300 rodin čelilo hrozbě nuceného vystěhování. AI konstatovala, že rozhodnutí o vystěhování stanovilo lhůtu 24 hodin pro dobrovolný odchod a že nabídnuté dočasné ubytování v ubytovnách bylo nevyhovující, předražené a přeplněné.
Soudní vystěhování kvůli neobyvatelnosti budovy dopadlo v listopadu na 36 obyvatel převážně romské labskoústecké čtvrti Předlice. Magistrát vystěhované Romy dočasně ubytoval v místním gymnáziu a nakonec je přesunul do "nedostupné a nevhodné dělnické ubytovny".
Nevládní organizace kritizovaly Česko i kvůli zadržování žadatelů o azyl a kvůli tomu, že neexistují účinné právní nástroje nápravy této praxe. Zpráva připomíná, že úřady nadále vyšetřovaly kauzu takzvaných stromkařů kvůli možnému obchodu se zahraničními dělníky a že se celé řízení značně protahuje.
AI se zmiňuje i o verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který v říjnu rozhodl, že ČR neprávem zadržovala na ruzyňském letišti gruzínského žadatele o azyl Artura Buišviliho.