ČT 24: Politici nabízejí ohledně vyloučených lokalit řešení často jednoduchá, nikoli ta skutečná
Vysoká nezaměstnanost, rostoucí sociální napětí, kupčení s vysokými nájmy v
bytech s nízkým životním standardem – celostátně dlouho neřešený problém
sociálně vyloučených lokalit, kterých je rok od roku více a jsou odkázány spíše
na pomoc neziskových organizací a komunitních center. Jak naložit se vzrůstající
frustrací společnosti a s bujícím extremismem? Tím se zabývala jedna z
předvolebních debat v České televizi, Pardubicích.
Na extremismus a sociální nepokoje se letos volební programy stran soustředí
více než dříve. Sociální tematika svádí k jednoduchým řešením, líbivým heslům i
populismu: v české společnosti, a zejména na Ústecku, ale pokus o sociální smír
musí reagovat hned na několik problémů – každý sám o sobě s nelehkým receptem k
řešení. Náznak k tomu předložili v první části předvolební debaty ČT lídři
volebních kandidátek v Pardubickém kraji.
Na odsouzení extremisticky laděných pochodů se shodují všechny zúčastněné strany
z pondělní debaty. Jak ale bojovat problémem strukturně – a hlavně co dělat pro
prevenci?
Předvolební debata s lídry v Pardubickém kraji
Augustin Karel Andrle Sylor (Úsvit): K extremismu se nyní hlásí také slušní
lidé, kteří s tím jinak nemají nic společného, ale přidávají se k těm
manifestacím, protože se jim nelíbí to, jakým způsobem se například vyplácí
sociální dávky. Myslíme si, že ty sociální dávky jsou někdy rozdávány velice
velkoryse (…) a zneužívají se.
Ladislav Effenberk (ČSSD): Já myslím, že je potřeba, aby se Romové vzdělávali,
protože to je velký handicap… Tohle je jedna z cest: skutečně je zapojit do
práce a přes jejich různé koordinátory to skutečně využívat, jinak ten problém
bude neustále kulminovat.
Květa Matušovská (KSČM): Nelíbí se nám ten marasmus, který tam vzniká kvůli
sociální situaci, a máme spoustu řešení v našem volebním programu – třeba
zavedení zákona o zastropování úroku ze spotřebitelských úvěrů – aby se zkrátka
lichva.
Radim Jirout (ODS): "Ten problém je poměrně těžko uchopitelný a romské aktivity
nabízejí řadu alternativ například v podobě romských asistentů, které
spolupracují s těmi vyloučenými komunitami. To znamená, že je potřeba nabízet
jim práci a postupně je začleňovat do společnosti tak, aby získávali základní
návyky."
Jiří Junek (KDU-ČSL): "Sociálním bydlením máme na mysli byty pro skutečně
potřebné lidi, kteří se o sebe nemohou postarat, kteří potřebují nějakým
způsobem uvést do života. Rozhodně nechceme podporovat současný byznys s dávkami
na bydlení. Ten se nám tedy nelíbí a naopak chceme jednoznačně podporovat
výstavbu bytů pro sociálně slabší občany."
Jaroslav Zedník, (TOP 09): "Já musím říct čistě z praxe, že jestliže se nastaví
jasné podmínky, to znamená , že lidé přesně vědí, jaké podmínky musí splňovat,
když chtějí bydlet, tak jsme na dobré cestě… Zazněla i otázka, jak z toho ven,
já myslím, že je to o součinnosti spousty ministerstev, ale hlavně je to o
vzdělání, a jestliže nevytvoříme podmínky pro to, aby se lidé v této komunitě
vzdělávali, tak ty problémy budeme řešit dál."
Martin Kolovratník (ANO): "Asi bych vyslovil souhlas s tím, co tady říkal pan
starosta Zedník. Je to skutečně ve vzdělávání a ve školství. Tam je to
strukturální a tam můžeme začít. My si myslíme, že když začneme děti vzdělávat,
když půjdou dobrým příkladem a budou také mít dobré příklady, tak ať je to u
Romů, nebo u těch pravičáků, půjde o pozvolné, ale jasné zlepšení."
Jiří Čáslavka (Strana zelených): Já bych doplnil – nejenom vzdělání, ale
inkluzivní vzdělávání. Myslím, že je velmi důležité, abychom se vzdělávali
společně. My třeba máme na kandidátce Strany zelených mladou úspěšnou Romku
Lucii Horváthovou, která vystudovala vysokou školu, a to je produkt toho, že jí
bylo umožněno chodit do normální školy.
