Čtvrtletní zpráva vnitra o extremismu: Situace je prý klidná, alarmující je spolupráce domobraneckých skupin s poslanci parlamentu
Extremistické subjekty v letošním prvním čtvrtletí v Česku uspořádaly 93
akcí, což bylo o 20 více než ve stejném období loňského roku. Extremistická
scéna byla klidná a bez mimořádných událostí. Bezpečnostní složky neobjevily
poznatky o zvýšeném riziku násilných aktivit, které by s působením politických
extremistických hnutí souvisely. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o extremismu,
kterou zveřejnilo na webu ministerstvo vnitra.
Extrémní pravice vystupovala nejednotně. Dělnická strana sociální
spravedlnosti podle vnitra téměř vyklidila veřejný prostor a na výraznější
veřejná vystoupení v prvním čtvrtletí rezignovala i Národní demokracie, která se
snaží získat hlavní postavení uvnitř extrémní pravice. "Za tím účelem se
pokoušela navázat spolupráci s jednotlivci a subjekty spjatými s neonacistickým
hnutím," stojí ve zprávě.
Bezpečnostní složky také zaznamenaly několik neveřejných a utajovaných
koncertů takzvané white power hudby, která je určena pro stoupence
neonacistického hnutí. Podle vnitra jde o nový trend, jelikož konání těchto akcí
bylo po roce 2009 na ústupu. "Žánrově se jednalo o styl hatecore či national
socialist hardcore. Tzv. hatecorové kapely razantně propagují neonacismus a šíří
nenávist," napsalo vnitro. Celkem pravicové subjekty uspořádaly od začátku ledna
do konce března 40 akcí, což bylo o osm víc než loni.
Nejvýraznější roli na levicové částí spektra hráli v prvním čtvrtletí
letošního roku podle vnitra anarchisté, kteří se například snažili aktivně
podporovat pražské centrum Klinika. "Anarchisté se rovněž zaměřili na podporu
stíhaných soukmenovců, zejména stíhaného Lukáše Borla anebo odsouzeného Igora
Ševcova. V obou případech aktivisté zpochybňovali důvody jejich stíhání a
snažili se o jejich vykreslování jako mučedníků," píše se ve zprávě Ministerstva
vnitra. Extrémní levice v prvním čtvrtletí uspořádala 53 akcí, což bylo o 20 víc
než loni.
Čtvrtletní zpráva o extremismu se také zaměřila na paramilitární a
domobranecké skupiny, které reflektovaly zhoršení bezpečnostní situace na
Ukrajině v průběhu února. "Tradičně se tématu věnovala uskupení Národní
domobrana a Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Zástupci obou subjektů
disponují přímými kontakty na představitele separatistických republik," píše se
ve zprávě vnitra, podle kterého se v Národní domobraně objevily rozpory ohledně
dalšího politického směřování. "Část členů preferovala apolitickou rovinu
aktivit, jiní však spolupracovali s Národní demokracií, či v menším množství
případů s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Alarmující skutečností
zůstává, že někteří členové Národní domobrany spolupracovali s některými členy
parlamentních politických stran," píše se ve zprávě.
Policie od začátku letošního ledna do konce března zaznamenala 32 trestných
činů s extremistickým podtextem. Bylo to o tři víc než za stejné období loňského
roku. Nejčastěji byly trestné činy spáchány v Ústeckém kraji, a to v devíti
případech. Šest případů pak policie zaznamenala v Praze. Žádný extremistický
trestný čin naopak nebyl evidován ve Středočeském, Olomouckém, Pardubickém a
Karlovarském kraji.
