romea - logo
27. října 2021 (středa)
svátek má Šarlota / Zoe

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Celoživotní zastánkyně lidských práv Dana Němcová se stala čestnou občanskou hlavního města

18.3.2021 16:49
Dana Němcová (vpravo) a Věra Roubalová na prezentaci televizního cyklu Ženy Charty 77 v pražském kině Mat, v roce 2007. Foto František Kostlán
Dana Němcová (vpravo) a Věra Roubalová na prezentaci televizního cyklu Ženy Charty 77 v pražském kině Mat, v roce 2007. Foto František Kostlán

Pražští zastupitelé udělili čestné občanství hlavního města psycholožce, disidentce a jedné z prvních signatářek Charty 77 Daně Němcové. Čestné občanství je nejvyšším osobním vyznamenáním udíleným hlavním městem. 

Charta 77 a underground

Dana Němcová (*14. ledna 1934, Most) přišla do Prahy v roce 1953 a prožila v ní převážnou část života. Při studiu psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se seznámila s Jiřím Němcem, kterého si v roce 1955 vzala.

Na konci 60. let získali Němcovi byt v Ječné ulici, který poté proslul coby centrum undergroundu, kde se setkávali odpůrci komunistického režimu z různých koutů společnosti. V roce 1976 podpořili v soudním procesu skupinu The Plastic People of the Universe. V lednu 1977 jako jedni z iniciátorů mezi prvními podepsali Chartu 77. Později se stala jednou z jejích mluvčích. Spoluzaložila také Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který se zabýval lidmi, které režim pronásledoval za pomoci politických procesů, a informováním o nich.

"Plastici by nebyli to, co jsou. To z toho udělali komunisté. Když publikovali nadávky na Chartu sotva jsme ji odeslali, to byla báječná služba, protože my bychom nikdy nebyli takové publicity schopni ," řekla nejednou.

Němcovi byli ponásledováni komunistickým režimem opravdu důsledně. Dana směla pracovat jen v profesích bez kvalifikace, například jako uklizečka. V roce 1979 byla šest měsíců vězněna na Ruzyni a následně podmínečně odsouzena ke dvěma letům odnětí svobody za tzv. podvracení republiky. Doma na ni čekalo sedm dětí.

Uprchlíci a lidská práva

Zastánkyní lidských práv byla i po zhroucení komunistického režimu. "Navazují na tu pragmatickou linii, materialisticky orientovanou, kdy se hlavně jedná o to, abychom si nezkazili kšefty a sousedské vztahy nenarušili nějakou kritikou nebo postojem, který by nebyl vítán. To shledávám velice pochybeným a nijak mě to netěší," řekla v roce 2014 o politicích, kteří nastoupili po Václavu Havlovi.

Po listopadu pracovala až do důchodu v občanském sdružení Poradna pro uprchlíky, které spoluzakládala. Starala se zde o uprchlíky, žadatele o azyl a další příchozí. "Vypukla válka v Bosně a Hercegovině, začali přicházet uprchlíci a bylo třeba jejich situaci řešit," vzpomíná na vznik poradny. "Věděli jsme, že je potřeba nějaký mezičlánek mezi státní správou, legislativou a lidmi, kteří potřebovali pomoc. Zažívali obrovské trauma, jejich země dosud žila bez větších národnostních konfliktů a najednou byli konfrontováni s tím, že nejbližší přátelé nebo i členové rodiny by měli být nepřáteli." 

Připomíná tehdejší solidaritu Čechů. "Tehdy se projevil soucit, přicházeli rodiče s dětmi, přinášeli dárky, babičky, které z důchodu přinesly něco, co jsme mohli darovat rodinám." Němcové je však líto, že stejného přístupu by dnes už Češi asi nebyli schopní. "I s odvoláním na EU a její pravidla se prostor pro integraci sužuje, přestože na tom nejsme tak jako státy, které hraničí s krizovými oblastmi a čelí přílivu uprchlíků," řekla. "Myslím, že by mělo dojít i na dělbu toho břemene a že bychom měli umožnit nějakým nešťastníkům, aby se tady, přinejmenším jejich děti, najedli."

Němcová se domnívá, že lidé od té doby "zesobečtěli". "Máme pocit, že je krize a že o něco můžeme přijít, že jsme ohroženi, že můžeme ztratit zaměstnání. Zase se lidí zmocňuje nějaký strach a ten, kdo se bojí, je samozřejmě snadněji manipulovatelný," řekla v době, které se přezdívalo uprchlická krize.

Foglar, Svěrák i Suchý

V roce 2010 udělila Daně Nemcové čestné občanství Praha 2. V roce 2013 obdržela osvědčení o účasti ve třetím odboji.  V roce 1998 jí bylo uděleno státní vyznamenání Medaile Za zásluhy I. stupně. Cenu Arnošta Lustiga obdržela za rok 2016.[2]

Hlavní město od roku 1990 udělilo čestné občanství mimo jiné Jaroslavu Foglarovi, Zdeňku Svěrákovi, Jiřímu Bělohlávkovi, Jiřímu Suchému, Daně Zátopkové nebo Miloši Formanovi.

Přečteno: 644x
 

Kam dál:

Štítky:  

Praha, vyznamenání



HLAVNÍ ZPRÁVY

Organizace Romodrom oslavila 20. let svého působení ve Žlutých lázních, foto: romeatv

videoVIDEO: Romodrom oslavil 20 let!

20.10.2021 15:00

 

Další články z rubriky







..
romea - logo