romea - logo
1. července 2022 (pátek)
svátek má Jaroslava

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Dienstbier: Prasečák na místě, kde trpělo mnoho lidí, je neúcta k obětem i k těm, kteří přežili

Praha, 31.7.2014 23:05, (ROMEA)
Premiér Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier 10. května 2014 v Letech u Písku po pietním aktu k uctění památky romských obětí holocaustu.
Premiér Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier 10. května 2014 v Letech u Písku po pietním aktu k uctění památky romských obětí holocaustu.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier naznačil, že by se chtěl pokusit o odstranění vepřína v Letech u Písku na místě bývalého tábora pro Romy za 2. světové války. „Vzhledem k tomu, že v Letech byl koncentrační tábor a trpělo tam mnoho lidí, tak to, že je na tomto místě prasečák, je neuctivé k obětem i k těm, kteří přežili,“ řekl serveru iDNES.cz Dienstbier.

„Byl bych rád, kdyby se toto podařilo vyřešit, kdyby toto místo mohlo sloužit čistě pietě a ne zemědělské produkci, ale chápu, že může být složité dosáhnout toho řešení, neboť ten provoz je v soukromých rukou,“ dodal Dienstbier.

Dienstbier nechtěl podrobně komentovat jakým způsobem bude probíhat samotné řešení problému, pouze uvedl, že to bude znamenat i nějaký výdaj ze státního rozpočtu. Důvod, proč ministr otevřeně neříká, že by se vláda mohla pokusit vepřín odkoupit, je ten, že by to okamžitě zvedlo jeho cenu. „Bez dohody se soukromým vlastníkem pozemků a staveb na tom místě není možné s tou věcí hnout. Jednání může být velmi rychlé, může se ale táhnout i velmi dlouho,“ řekl iDNES.cz Dienstbier.

Není však jasné, zda v současné době s odstraněním vepřína budou souhlasit ostatní členové vlády. V květnu 2014 se například premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil v tom smyslu, že by místo výkupu vepřína peníze radši investoval jinak.

V řijnu 2013 se však v předvolební debatě všichni zástupci současné vládní koalice shodli na tom, že by měl být vepřín zbourán. Na otázku, zda by podpořili konečně vykoupení a zbourání vepřína v Letech u Písku a stavbu památníku romskému holocaustu za erární peníze, pokud by se dostali do Sněmovny, odpověděli všichni zúčastnění ano.

"Ano ... pokud ta cena za vykoupení bude lidská a nebude lichvářská a pokud se na postavení památníku budou podílet i soukromé organizace. Myslím, že dokážeme sehnat peníze i od soukromých sponzorů," přiblížil svůj postoj k otázce odkupu vepřína těsně před volbamy v roce 2013 Martin Komárek z hnutí ANO.

Jan Bartošek za KDU-ČSL zmínil i zásadní historickou souvislost ohledně fungování romského koncentračního tábora v Letech u Písku. "Podstatná je jedna věc, v Letech koncentrák nešéfovali Němci, to šéfovali Češi. To znamená, že náš národ nese svým způsobem spoluzodpovědnost za to, co se tam dělo," zdůraznil tehdy Bartošek.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.

ryz, iDNES.cz
Přečteno: 1409x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Jiří Dienstbier, Lety u Písku, Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo