romea - logo
19. srpna 2019 (pondělí)
svátek má Ludvík
Loading
rozšířené vyhledávaní

Diskuze o památníku v Letech u Písku pokračují. Na finální realizaci jsou jen 3 roky

23.4.2018 22:39
Diskuze o procesu vzniku Památníku Lety u Písku a jeho možných podobách a rolích proběhla 18. dubna 2018 v karlínské Galerii VI PER diskuze. (FOTO: Galerie VI PER)
Diskuze o procesu vzniku Památníku Lety u Písku a jeho možných podobách a rolích proběhla 18. dubna 2018 v karlínské Galerii VI PER diskuze. (FOTO: Galerie VI PER)

Ve středu 18. dubna se konala v karlínské Galerii VI PER diskuze o procesu vzniku Památníku Lety u Písku a jeho možných podobách a rolích. Veřejnou debatu o jednotlivých aspektech utváření památníků tak obohatili svým názorem především umělec Pavel Sterec z Fakulty výtvarného umění VUT v Brně, historička umění a kritička Anežka Bartlová z Vysoké školy uměleckoprůmyslové a historik a redaktor Čeněk Pýcha ze vzdělávacího oddělení ÚSTR. Za Muzeum romské kultury v panelu usedla přímo jeho ředitelka a zároveň historička a muzeoložka Jana Horváthová.

Moderátor večera historik Pavel Baloun uvedl diskuzi citací titulku z regionálních novin Deník.cz „Definitivní tečka za kauzou Lety? Vepřín převzalo Muzeum romské kultury“ a navázal, že ačkoliv předání areálu bývalého vepřína do rukou Muzea romské kultury je symbolicky nesmírně významný okamžik, periodicky se opakující výroky politiků zpochybňující utrpení vězňů v táboře odhalují, že kauza Lety stále žije. I ve vztahu k faktu, že Ministerstvo kultury počítá s hotovým památníkem již v roce 2021, jak uvedl ministr kultury v demisi Ilja Šmíd pro Český rozhlas, a tudíž na archeologický průzkum, likvidaci areálu velkovýkrmny, přípravu architektonické soutěže a finální realizaci památníku tak budou jen 3 roky, Baloun zapochyboval, že se o definitivní tečce dá hovořit.

Jana Horváthová na úvod popsala průběh přebírání areálu a nastínila harmonogram prací, který zatím muzeum v součinnosti se zřizovatelem – Ministerstvem kultury stanovilo. V letošním roce se počítá s vypsáním výběrového řízení na archeologický průzkum, který by měl být dokončen do konce srpna. Do stejného termínu by muzeum chtělo vyklidit veškeré vybavení jako např. sila apod. Firma AGPI, a.s. dle klimatických podmínek pravděpodobně do konce září odveze zbylou kejdu. Bohužel není dochovaná stavební dokumentace vepřína, muzeum tak bude muset nechat zpracovat dokumentaci bouracích prací a na rok 2019 se plánuje do konce dubna výběrové řízení na firmu, která demolici do konce října 2019 provede.

Paralelně s praktickými kroky vedoucími k likvidaci areálu bude muzeum připravovat architektonickou soutěž. "Tady se budeme snažit spolupracovat s Českou komorou architektů. Chceme odbornou spolupráci. Začínáme po poradě s některými zde přítomnými výtvarníky organizovat něco jako poradní skupinu, která nám pomůže do konce letošního roku stanovit zadání pro architektonickou soutěž. A potom v těsné kooperaci s Českou komorou architektů bychom tu soutěž chtěli realizovat," uvedla Horváthová.

Vedle celé řady témat souvisejících s přípravou památníku a s komemorací se jako stěžejní diskutovaly odlišné role památníku a muzea a možnosti plnohodnotné participace na jejich vzniku.

Anežka Bartlová, která je editorkou knihy Manuál monumentů (publikace, jež formou manuálu shrnuje praktické informace a zkušenosti z realizací pomníků a památníků u nás), považuje odlišení památníku od muzea za podstatnou součást problému. Na místě může vzniknout instituce jakou je např. muzeum, nebo památník čistě jen jako pietní místo nevyžadující žádné zázemí. Obojí má odlišnou funkci pro různé publikum. Čeněk Pýcha doplnil, že zatímco v muzeu je očekávaná prezentace dějin, jejich kontextualizace a interpretace, u památníku jde o možnost projevení úcty obětem. V případě Památníku Lety u Písku by mohlo jít o syntézu obojího.

Pavel Sterec upozornil, aby se nezapomnělo, že: "Oproti muzeu je památník zvláště takové události místem, které má umožnit návštěvníkům prožít pocit smutku a akcentovat to, že je to místo kontemplace. To nespasí žádná architektonická soutěž a umělecká vize. Je to specifický druh myšlení, který v diskurzu zatím chybí. Syntéza může probíhat jen, když se ví, z jakých zdrojů." Během večera několikrát připomněl, že na diskuzi, jak památník v Letech uchopit, je třeba nejen čas, ale i vynaložení materiálních a finančních prostředků, na což harmonogram Ministerstva kultury nemyslí. "Vidím roli odborné veřejnosti, ať už to jsou umělci nebo architekti spíš než v přicházení s konkrétníma návrhy v tom, upozornit, že toto není realistický plán, pokud to má dopadnout nějakým způsobem, který bychom si všichni přáli."

Čeněk Pýcha zmínil, že Památník Lety u Písku bude mít jako místo paměti i velký vzdělávací potenciál. Podle Sterce je škála sdělení Památníku Lety opravdu široká a žádná byť i technologicky vychytaná výstava nenahradí dostatek kvalifikovaného personálu, který by byl schopný reagovat na vývoj doby a konkrétní věk a složení publika.

Závěrečná část diskuze se zaměřila na možnosti participativního plánování Památníku. Horváthová ujistila, že i přes nedostatek času a financí se chtějí pokusit architektonickou soutěž připravit na základě širší diskuze a oslovili např. urbanistu Petra Klápštěho z ČVUT, který se na projekty a plány s participací uživatelů specializuje, aby jim metodologicky pomohl. V té souvislosti zazněl i dotaz, kde jsou a jak se zapojují přímí pozůstalí obětí tábora v Letech u Písku. Muzeum romské kultury dokumentuje holocaust Romů od svého založení a má podchycenou velkou část rodin, kterých se internace v Letech u Písku potažmo v Hodoníně u Kunštátu týkala. Horváthová uvedla, že je ale velice těžké motivovat je k zapojení se do diskuze veřejně.

Co vystupování na veřejnosti pro pozůstalé může znamenat, doplnila z publika Helena Sadílková, vedoucí Semináře romistiky na KSES FF UK: "Kdokoli z těch lidí má odvahu se začít k těm věcem vyjadřovat, strhne na sebe pozornost a bude nálepkovaný jako Rom, což dost radikálně může ovlivnit jeho život. Jsou případy konkrétních lidí, kteří nějakým způsobem i skrz svoje přiznání k historii, se najednou stali terči i třeba útoků nebo změny chování lidí, kteří jsou v jejich okolí, protože se identifikují. A to je strašně důležitý rozměr a je potřeba si to uvědomit, pokud se máme bavit o tom, jak je možné vzpomínat a jak je možné třeba participovat. Že to znamená mnohem víc, než jen povídání o historii a účastnění se nějakým způsobem diskuze."

Horváthová na začátek diskuze otevřeně přiznala: "Děláme to poprvé. Teprve hledáme cestu." Celospolečenské klima, kdy zástupci politické reprezentace holocaust Romů znevažují a kdy zaměstnanci muzea čelí kvůli budování Památníku Lety nenávistným e-mailům, práci muzeu jistě neusnadňují. Sterec se na závěr diskuze vrátil k výkopu Pavla Balouna, zda je převzetí bývalé velkovýkrmny Muzeem romské kultury definitivní tečkou za kauzou Lety: "Pro mě je to, že jsou peníze na beton a ne na participaci, pokračováním alergie ve společnosti na Lety u Písku."

Přečteno: 1136x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Diskuze, pietní místo



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo