romea - logo
18. ledna 2019 (pátek)
svátek má Vladislav
Loading
rozšířené vyhledávaní

Diskuze o památníku v Letech u Písku pokračují. Na finální realizaci jsou jen 3 roky

23.4.2018 22:39
Diskuze o procesu vzniku Památníku Lety u Písku a jeho možných podobách a rolích proběhla 18. dubna 2018 v karlínské Galerii VI PER diskuze. (FOTO: Galerie VI PER)
Diskuze o procesu vzniku Památníku Lety u Písku a jeho možných podobách a rolích proběhla 18. dubna 2018 v karlínské Galerii VI PER diskuze. (FOTO: Galerie VI PER)

Ve středu 18. dubna se konala v karlínské Galerii VI PER diskuze o procesu vzniku Památníku Lety u Písku a jeho možných podobách a rolích. Veřejnou debatu o jednotlivých aspektech utváření památníků tak obohatili svým názorem především umělec Pavel Sterec z Fakulty výtvarného umění VUT v Brně, historička umění a kritička Anežka Bartlová z Vysoké školy uměleckoprůmyslové a historik a redaktor Čeněk Pýcha ze vzdělávacího oddělení ÚSTR. Za Muzeum romské kultury v panelu usedla přímo jeho ředitelka a zároveň historička a muzeoložka Jana Horváthová.

Moderátor večera historik Pavel Baloun uvedl diskuzi citací titulku z regionálních novin Deník.cz „Definitivní tečka za kauzou Lety? Vepřín převzalo Muzeum romské kultury“ a navázal, že ačkoliv předání areálu bývalého vepřína do rukou Muzea romské kultury je symbolicky nesmírně významný okamžik, periodicky se opakující výroky politiků zpochybňující utrpení vězňů v táboře odhalují, že kauza Lety stále žije. I ve vztahu k faktu, že Ministerstvo kultury počítá s hotovým památníkem již v roce 2021, jak uvedl ministr kultury v demisi Ilja Šmíd pro Český rozhlas, a tudíž na archeologický průzkum, likvidaci areálu velkovýkrmny, přípravu architektonické soutěže a finální realizaci památníku tak budou jen 3 roky, Baloun zapochyboval, že se o definitivní tečce dá hovořit.

Jana Horváthová na úvod popsala průběh přebírání areálu a nastínila harmonogram prací, který zatím muzeum v součinnosti se zřizovatelem – Ministerstvem kultury stanovilo. V letošním roce se počítá s vypsáním výběrového řízení na archeologický průzkum, který by měl být dokončen do konce srpna. Do stejného termínu by muzeum chtělo vyklidit veškeré vybavení jako např. sila apod. Firma AGPI, a.s. dle klimatických podmínek pravděpodobně do konce září odveze zbylou kejdu. Bohužel není dochovaná stavební dokumentace vepřína, muzeum tak bude muset nechat zpracovat dokumentaci bouracích prací a na rok 2019 se plánuje do konce dubna výběrové řízení na firmu, která demolici do konce října 2019 provede.

Paralelně s praktickými kroky vedoucími k likvidaci areálu bude muzeum připravovat architektonickou soutěž. "Tady se budeme snažit spolupracovat s Českou komorou architektů. Chceme odbornou spolupráci. Začínáme po poradě s některými zde přítomnými výtvarníky organizovat něco jako poradní skupinu, která nám pomůže do konce letošního roku stanovit zadání pro architektonickou soutěž. A potom v těsné kooperaci s Českou komorou architektů bychom tu soutěž chtěli realizovat," uvedla Horváthová.

Vedle celé řady témat souvisejících s přípravou památníku a s komemorací se jako stěžejní diskutovaly odlišné role památníku a muzea a možnosti plnohodnotné participace na jejich vzniku.

Anežka Bartlová, která je editorkou knihy Manuál monumentů (publikace, jež formou manuálu shrnuje praktické informace a zkušenosti z realizací pomníků a památníků u nás), považuje odlišení památníku od muzea za podstatnou součást problému. Na místě může vzniknout instituce jakou je např. muzeum, nebo památník čistě jen jako pietní místo nevyžadující žádné zázemí. Obojí má odlišnou funkci pro různé publikum. Čeněk Pýcha doplnil, že zatímco v muzeu je očekávaná prezentace dějin, jejich kontextualizace a interpretace, u památníku jde o možnost projevení úcty obětem. V případě Památníku Lety u Písku by mohlo jít o syntézu obojího.

Pavel Sterec upozornil, aby se nezapomnělo, že: "Oproti muzeu je památník zvláště takové události místem, které má umožnit návštěvníkům prožít pocit smutku a akcentovat to, že je to místo kontemplace. To nespasí žádná architektonická soutěž a umělecká vize. Je to specifický druh myšlení, který v diskurzu zatím chybí. Syntéza může probíhat jen, když se ví, z jakých zdrojů." Během večera několikrát připomněl, že na diskuzi, jak památník v Letech uchopit, je třeba nejen čas, ale i vynaložení materiálních a finančních prostředků, na což harmonogram Ministerstva kultury nemyslí. "Vidím roli odborné veřejnosti, ať už to jsou umělci nebo architekti spíš než v přicházení s konkrétníma návrhy v tom, upozornit, že toto není realistický plán, pokud to má dopadnout nějakým způsobem, který bychom si všichni přáli."

Čeněk Pýcha zmínil, že Památník Lety u Písku bude mít jako místo paměti i velký vzdělávací potenciál. Podle Sterce je škála sdělení Památníku Lety opravdu široká a žádná byť i technologicky vychytaná výstava nenahradí dostatek kvalifikovaného personálu, který by byl schopný reagovat na vývoj doby a konkrétní věk a složení publika.

Závěrečná část diskuze se zaměřila na možnosti participativního plánování Památníku. Horváthová ujistila, že i přes nedostatek času a financí se chtějí pokusit architektonickou soutěž připravit na základě širší diskuze a oslovili např. urbanistu Petra Klápštěho z ČVUT, který se na projekty a plány s participací uživatelů specializuje, aby jim metodologicky pomohl. V té souvislosti zazněl i dotaz, kde jsou a jak se zapojují přímí pozůstalí obětí tábora v Letech u Písku. Muzeum romské kultury dokumentuje holocaust Romů od svého založení a má podchycenou velkou část rodin, kterých se internace v Letech u Písku potažmo v Hodoníně u Kunštátu týkala. Horváthová uvedla, že je ale velice těžké motivovat je k zapojení se do diskuze veřejně.

Co vystupování na veřejnosti pro pozůstalé může znamenat, doplnila z publika Helena Sadílková, vedoucí Semináře romistiky na KSES FF UK: "Kdokoli z těch lidí má odvahu se začít k těm věcem vyjadřovat, strhne na sebe pozornost a bude nálepkovaný jako Rom, což dost radikálně může ovlivnit jeho život. Jsou případy konkrétních lidí, kteří nějakým způsobem i skrz svoje přiznání k historii, se najednou stali terči i třeba útoků nebo změny chování lidí, kteří jsou v jejich okolí, protože se identifikují. A to je strašně důležitý rozměr a je potřeba si to uvědomit, pokud se máme bavit o tom, jak je možné vzpomínat a jak je možné třeba participovat. Že to znamená mnohem víc, než jen povídání o historii a účastnění se nějakým způsobem diskuze."

Horváthová na začátek diskuze otevřeně přiznala: "Děláme to poprvé. Teprve hledáme cestu." Celospolečenské klima, kdy zástupci politické reprezentace holocaust Romů znevažují a kdy zaměstnanci muzea čelí kvůli budování Památníku Lety nenávistným e-mailům, práci muzeu jistě neusnadňují. Sterec se na závěr diskuze vrátil k výkopu Pavla Balouna, zda je převzetí bývalé velkovýkrmny Muzeem romské kultury definitivní tečkou za kauzou Lety: "Pro mě je to, že jsou peníze na beton a ne na participaci, pokračováním alergie ve společnosti na Lety u Písku."

Přečteno: 1099x

 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Diskuze, pietní místo



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jaromír Balda, obžalovaný ze dvou teroristických útoků na vlaky, 7. 1. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

videoTerorista obdivující Okamurovu SPD dostal 4 roky vězení. Podle soudce byl ovlivněn lidmi, kteří veřejně šíří extremismus

(AKTUALIZOVÁNO), 14.1.2019 13:00, (AKTUALIZOVÁNO 20:15)
Za způsobení nehod dvou osobních vlaků na Mladoboleslavsku dnes poslal soud seniora Jaromíra Baldu na čtyři roky do vězení a nařídil mu ambulantní psychiatrické léčení.




 celý článek

Obvodní soud pro Prahu 10 začal 6. 9. 2018 projednávat případ trojice fotbalových fanoušků, kteří podle obžaloby napadli v tramvaji muže tmavé pleti. Za ublížení na zdraví a další trestné činy hrozí mladíkům až osmileté vězení. Na snímku obžalovaní Štěpán Černín (vlevo) a Tomáš Satora přicházejí k soudu. (FOTO: ČTK)

V kauze napadeného Afričana v tramvaji nechtějí svědci vypovídat. Bojí se o život.

11.1.2019 10:21
Obvodní soud pro Prahu 10, pokračuje v řešení rasistického zločinu, který se stal předloni na podzim. Svědci nechtějí vypovídat na soudu, mají strach o vlastní život. Informoval o tom zpravodajský server Seznam.cz
 celý článek

Ilustrační foto (FOTO: pixabay.com)

Dva lidé byli odsouzeni za nenávistné výroky vůči novorozenci. Další tři jsou stále ve vyšetřování

10.1.2019 11:55
Soudy loni v listopadu potrestaly dva z pěti vyšetřovaných v kauze nenávistných komentářů vyřčených na adresu novorozeného chlapce, který se narodil v roce 2017 v Třinci české matce a kurdskému otci. Další podezřelí jsou stále v šetření. Informoval o tom týdeník Respekt.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo