romea - logo
15. září 2019 (neděle)
svátek má Jolana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Dnes proběhlo poslední rozloučení s politickým vězněm nacismu Oldřichem Stránským

Praha, 25.7.2014 12:43, (ROMEA)
Pohřeb Oldřicha Stránského. Foto: Ondřej Cakl
Pohřeb Oldřicha Stránského. Foto: Ondřej Cakl

Dnes proběhlo poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm Oldřichem Stránským ve velké obřadní síni Strašnického krematoria v Praze. Pohřbu se zúčastnilo zhruba 120 lidí, například bývalí Stránského spoluvězni a kamarádi z nacistických koncentračních táborů Dachau a Schwarzheide, dále ministr kultury Daniel Herman, Tomáš Jelínek z Česko-německého fondu budoucnosti, Vladimír Feirabend z vedení výboru Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých, lidé z Nadačního fondu obětem holokaustu, ze sdružení Živá paměť, z Židovské liberální unie, ze sdružení Tolerance a občanská společnost či Terezínské iniciativy.

Bývalý osvětimský vězeň Oldřich Stránský zemřel minulý týden v pátek  Bylo mu 93 let. Stránský přišel za války o většinu příbuzných, které nacisté připravili o život kvůli židovskému původu. On sám prošel pěti koncentračními tábory.

Vyloučen z ČSBS

Po pádu komunistického režimu byl Stránský funkcionářem Českého svazu bojovníků za svobodu. Poté z něj byl vyloučen za odeslaný dopis Sudetoněmeckému landsmanschaftu, v němž se omluvil, že nedorazí na otevření jeho pražské kanceláře. Stránský chtěl zlepšit vztahy mezi Čechy a Němci, to však v ČSBS za vedení Anděly Dvořákové vyvolalo nepřátelství vůči němu.

"Poté, kdy byl pan Stránský vyloučen z ČSBS, snažila se ho Anděla Dvořáková dostat i z budovy tohoto svazu i z vedení SOPVP. Dvořáková iniciovala puč a jí dosazení lidé se zmocnili výboru SOPVP. A ti dlouhodobě nastřádané peníze na vydávání časopisu Apel a společná setkání bývalých vězňů použili na vše možné jen ne na aktivity této organizace. Nové vedení přestalo Apel vydávat a sdružení se rozhádalo. Oldřich Stránský v nových prostorách obnovil činnost SOPVP ČR a Apel vydával zhruba dalších deset let," řekl serveru Romea.cz Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost, který se Stránským 15 let úzce spolupracoval..

Nejvíce ohroženi jsou Romové

Od roku 1998 působil jako předseda Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých a výrazně se angažoval při vyjednávání odškodnění českých obětí nacismu. Byl také předsedou České rady pro oběti nacismu. Těmto organizacím nebyly lhostejné současné problémy, poroto se Stránský často vyslovoval k nárůstu rasismu a neonacismu v ČR.

Mimo jiné vystoupil na shromáždění proti pokusu o pogrom Romů v litvínovském Janově v roce 2008. Spolupracoval blíže konkrétně s projektem Monitoring, sdružení Tolerance a občanská společnost. Projekt se zabýval monitorováním neonacistických aktivit - demonstrací, koncertů apod.

"Oldřich Stránský byl samorost, když se rozhodl, že něco je třeba podporovat nebo změnit, tak pro to dělal maximum, třeba i navzdory většině v jeho organizaci i ve společnosti. Bylo mu jasné, že nejvíce ohroženi jsou dnes Romové. Proto se vždy snažil, aby ti, kteří podněcují či přímo páchají rasistické násilí byli monitorováni a následně i potrestáni," dodal Cakl. 

Masarykovec

Oldřich Stránský se narodil v Mostě do jazykově smíšené židovské rodiny. V dětství ovládal mnohem lépe němčinu, ale rodiče ho z důvodu své náklonnosti k T. G. Masarykovi a prvorepublikovým ideálům poslali do české školy.

V půli dvacátých let se Stránští přestěhovali do Českého Brodu, kde tatínek převzal rodinný obchod. Oldřich tu chodil (spolu s bratrem Jiřím) do skautského oddílu, což dle jeho vlastních slov zásadně ovlivnilo jeho celý život.

Nacistická okupace

Nacistická okupace znamenala pro rodinu Stránských stejnou katastrofu jako pro ostatní židovské obyvatelstvo. Jejich obchod byl arizován a Oldřich Stránský musel v devatenácti letech opustit strojní průmyslovku a začít pracovat jako pomocný dělník. Dne 22. června 1941 byl deportován do prvního židovského koncentračního tábora v protektorátu, do Lípy u Havlíčkova Brodu.

Své rodiče a bratra už nikdy neviděl - byli po atentátu na R. Heydricha odvezeni do terezínského ghetta a záhy deportováni dále na východ, kde zahynuli v polském vyhlazovacím táboře v Majdanku. Do Terezína musel v září 1943 i Oldřich Stránský, ještě v prosinci téhož roku byl zařazen do transportu do Osvětimi.

Rodinný tábor

Byl přidělen do tzv. rodinného tábora a na paži mu vytetovali číslo 168830. Po příjezdu mu podle jeho slov zachránily život náhody: potkal kamaráda, který mu vysvětlil, jak to v Osvětimi chodí, a v podšívce přiděleného kabátu našel 120 dolarů, za které si pak kupoval jídlo. O něco později získal „protekční" práci u Leichenkommanda, práci nosiče mrtvých.

Oldřichu Stránskému se podařilo projít selekcí, na niž dohlížel Josef Mengele, takže 30. června 1944 Osvětim opustil. O necelé dva týdny později dorazil v transportu do pracovního tábora Schwarzheide v Sasku. Osvobození se Oldřicha Stránského dočkal 22. dubna v koncentračním táboře v Sachsenhausen.

Po válce se Oldřich Stránský jako voják v roce 1946 zúčastnil vysidlování jedné z německých vesnic. Ačkoli při akci nedošlo k žádným násilnostem, sledování lidí opouštějících domovy pro něj bylo natolik silným zážitkem, že od té chvíle „nedokázal s odsunem zcela souhlasit". Po roce 1948 pracoval jako konstruktér a projektant, do KSČ nikdy nevstoupil.

VIDEO

Přečteno: 718x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Pohřeb, Nacismus, Násilí z nenávisti



HLAVNÍ ZPRÁVY

Hoax o jedovatých balíčcích kosmetiky - září 2019 (Koláž: Romea.cz)

Hoax o balíčcích s jedovatými vzorky kosmetiky se šíří mezi Romy v Evropě. Poprvé se tento hoax objevil už v roce 2002

12.9.2019 10:52
Na sociálních sítích a po e-mailech se v posledních dnech hlavně mezi romskou komunitou šíří hoax o tom, že romským rodinám ve Francii chodí do schránek reklamní balíčky s kosmetikou obsahující jed. Ve stejnou dobu se začal šířit podobný hoax, kde jsou ale oběťmi těchto zásilek Izraelky. Zpráva o jedovatých vzorcích se poprvé objevila už v roce 2002 a nyní se znovu vrací do oběhu.
 celý článek

Archeologický průzkum v Letech u Písku - 10. 9. 2019 (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)

videoArcheologové odkryli dva hroby obětí tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, jde o novorozence a ženu. Našli i další hrobové jámy

10.9.2019 15:10
Archeologové našli v Letech na Písecku, kde byl za války romský koncentrační tábor, hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let a jeden hrob pravděpodobně novorozence. Nalezli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních. Výzkum v úterý skončil. Novinářům to řekli archeologové a zástupci Muzea romské kultury, které chce v místě vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.
 celý článek

Lipník nad Bečvou (Koláž: Romea.cz)

Rasistický útok na romské děti: Policisté navrhli obžalovat muže a ženu, kteří útočili v Lipníku nad Bečvou

10.9.2019 11:00
Policisté navrhli obžalovat muže a ženu, kteří na jaře v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku napadli skupinu romských dětí a byli za to obviněni ze tří trestných činů včetně hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Miluše Zajícová. Muži a ženě hrozí až pět let vězení.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo