romea - logo
19. června 2019 (středa)
svátek má Leoš
Loading
rozšířené vyhledávaní

Dnes proběhlo poslední rozloučení s politickým vězněm nacismu Oldřichem Stránským

Praha, 25.7.2014 12:43, (ROMEA)
Pohřeb Oldřicha Stránského. Foto: Ondřej Cakl
Pohřeb Oldřicha Stránského. Foto: Ondřej Cakl

Dnes proběhlo poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm Oldřichem Stránským ve velké obřadní síni Strašnického krematoria v Praze. Pohřbu se zúčastnilo zhruba 120 lidí, například bývalí Stránského spoluvězni a kamarádi z nacistických koncentračních táborů Dachau a Schwarzheide, dále ministr kultury Daniel Herman, Tomáš Jelínek z Česko-německého fondu budoucnosti, Vladimír Feirabend z vedení výboru Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých, lidé z Nadačního fondu obětem holokaustu, ze sdružení Živá paměť, z Židovské liberální unie, ze sdružení Tolerance a občanská společnost či Terezínské iniciativy.

Bývalý osvětimský vězeň Oldřich Stránský zemřel minulý týden v pátek  Bylo mu 93 let. Stránský přišel za války o většinu příbuzných, které nacisté připravili o život kvůli židovskému původu. On sám prošel pěti koncentračními tábory.

Vyloučen z ČSBS

Po pádu komunistického režimu byl Stránský funkcionářem Českého svazu bojovníků za svobodu. Poté z něj byl vyloučen za odeslaný dopis Sudetoněmeckému landsmanschaftu, v němž se omluvil, že nedorazí na otevření jeho pražské kanceláře. Stránský chtěl zlepšit vztahy mezi Čechy a Němci, to však v ČSBS za vedení Anděly Dvořákové vyvolalo nepřátelství vůči němu.

"Poté, kdy byl pan Stránský vyloučen z ČSBS, snažila se ho Anděla Dvořáková dostat i z budovy tohoto svazu i z vedení SOPVP. Dvořáková iniciovala puč a jí dosazení lidé se zmocnili výboru SOPVP. A ti dlouhodobě nastřádané peníze na vydávání časopisu Apel a společná setkání bývalých vězňů použili na vše možné jen ne na aktivity této organizace. Nové vedení přestalo Apel vydávat a sdružení se rozhádalo. Oldřich Stránský v nových prostorách obnovil činnost SOPVP ČR a Apel vydával zhruba dalších deset let," řekl serveru Romea.cz Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost, který se Stránským 15 let úzce spolupracoval..

Nejvíce ohroženi jsou Romové

Od roku 1998 působil jako předseda Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých a výrazně se angažoval při vyjednávání odškodnění českých obětí nacismu. Byl také předsedou České rady pro oběti nacismu. Těmto organizacím nebyly lhostejné současné problémy, poroto se Stránský často vyslovoval k nárůstu rasismu a neonacismu v ČR.

Mimo jiné vystoupil na shromáždění proti pokusu o pogrom Romů v litvínovském Janově v roce 2008. Spolupracoval blíže konkrétně s projektem Monitoring, sdružení Tolerance a občanská společnost. Projekt se zabýval monitorováním neonacistických aktivit - demonstrací, koncertů apod.

"Oldřich Stránský byl samorost, když se rozhodl, že něco je třeba podporovat nebo změnit, tak pro to dělal maximum, třeba i navzdory většině v jeho organizaci i ve společnosti. Bylo mu jasné, že nejvíce ohroženi jsou dnes Romové. Proto se vždy snažil, aby ti, kteří podněcují či přímo páchají rasistické násilí byli monitorováni a následně i potrestáni," dodal Cakl. 

Masarykovec

Oldřich Stránský se narodil v Mostě do jazykově smíšené židovské rodiny. V dětství ovládal mnohem lépe němčinu, ale rodiče ho z důvodu své náklonnosti k T. G. Masarykovi a prvorepublikovým ideálům poslali do české školy.

V půli dvacátých let se Stránští přestěhovali do Českého Brodu, kde tatínek převzal rodinný obchod. Oldřich tu chodil (spolu s bratrem Jiřím) do skautského oddílu, což dle jeho vlastních slov zásadně ovlivnilo jeho celý život.

Nacistická okupace

Nacistická okupace znamenala pro rodinu Stránských stejnou katastrofu jako pro ostatní židovské obyvatelstvo. Jejich obchod byl arizován a Oldřich Stránský musel v devatenácti letech opustit strojní průmyslovku a začít pracovat jako pomocný dělník. Dne 22. června 1941 byl deportován do prvního židovského koncentračního tábora v protektorátu, do Lípy u Havlíčkova Brodu.

Své rodiče a bratra už nikdy neviděl - byli po atentátu na R. Heydricha odvezeni do terezínského ghetta a záhy deportováni dále na východ, kde zahynuli v polském vyhlazovacím táboře v Majdanku. Do Terezína musel v září 1943 i Oldřich Stránský, ještě v prosinci téhož roku byl zařazen do transportu do Osvětimi.

Rodinný tábor

Byl přidělen do tzv. rodinného tábora a na paži mu vytetovali číslo 168830. Po příjezdu mu podle jeho slov zachránily život náhody: potkal kamaráda, který mu vysvětlil, jak to v Osvětimi chodí, a v podšívce přiděleného kabátu našel 120 dolarů, za které si pak kupoval jídlo. O něco později získal „protekční" práci u Leichenkommanda, práci nosiče mrtvých.

Oldřichu Stránskému se podařilo projít selekcí, na niž dohlížel Josef Mengele, takže 30. června 1944 Osvětim opustil. O necelé dva týdny později dorazil v transportu do pracovního tábora Schwarzheide v Sasku. Osvobození se Oldřicha Stránského dočkal 22. dubna v koncentračním táboře v Sachsenhausen.

Po válce se Oldřich Stránský jako voják v roce 1946 zúčastnil vysidlování jedné z německých vesnic. Ačkoli při akci nedošlo k žádným násilnostem, sledování lidí opouštějících domovy pro něj bylo natolik silným zážitkem, že od té chvíle „nedokázal s odsunem zcela souhlasit". Po roce 1948 pracoval jako konstruktér a projektant, do KSČ nikdy nevstoupil.

VIDEO

Přečteno: 715x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Pohřeb, Nacismus, Násilí z nenávisti



HLAVNÍ ZPRÁVY

Setkání romských studentů Baruvas v Týnci nad Sázavou (květen 2019) (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

videoROMEA spustila kampaň na podporu romských studentů. Zapojit se můžete i vy!

11.6.2019 11:45
ROMEA spustila další fundrasingovou kampaň na podporu romských studentů středních a vyšších odborných škol, tentokrát s názvem Společně to dokážeme. Pětiletý projekt Romský stipendijní program pro studenty SŠ a VOŠ odstartovala ROMEA v ropce 2016. Za tu doby podpořila stipendiem 198 studentů středních a vyšších odborných škol, umožnila studentům zúčastnit se 283 vzdělávacích kurzů, doučování nebo školních exkurzí a uspořádala 9 studentských setkání BARUVAS pro 215 studentů.
 celý článek

Památník v Lidicích. (FOTO: Wikipedia.org)

Před 77 lety vypálili nacisté Lidice. V sobotu proběhne v památníku pietní akt

10.6.2019 15:56
V sobotu 15. června od 10:00 proběhne v Památníku Lidice Pietní vzpomínka k 77. výročí vyhlazení obce Lidice a osady Ležáky. V Ležácích se vzpomínková akce uskuteční v neděli 23. června.
 celý článek

--ilustrační foto--

Několik bitek v Kojetíně, medializuje se pouze ta "romská", starosta píše o "cikánském zlořádu"

10.6.2019 14:37
Na Masarykově náměstí v Kojetíně došlo v pátek 7.června večer k hromadné rvačce dvou skupin lidí. Podle starosty obce Leoše Ptáčka šlo o místní Romy. Zraněni byli dva lidé, došlo k poškození automobilu a střelbě z plynové pistole. Případ policisté vyšetřují jako trestné činy výtržnictví, poškození cizí věci a pokus těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo