romea - logo
26. února 2021 (pátek)
svátek má Dorota

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

DOKUMENT: Manifest romské hrdosti 2018

28.10.2018 14:30
Pochod Romské hrdosti - Roma Pride 2018 (FOTO: Miroslav Brož)
Pochod Romské hrdosti - Roma Pride 2018 (FOTO: Miroslav Brož)

Na pražské Hradčanském náměstí v blízkosti Pražského hradu dnes po 14 hodině odstartoval Pochod romské hrdosti - Roma Pride 2018. "Prvních sto let samostatného Československa pro Romy nebylo snadným obdobím," zaznělo v Manifestu romské hrdosti 2018, který byl na shromáždění přečten a shrnuje 100 let života Romů v Československé a poté v České republice.

"Současná situace Romů v České republice není dobrá. Romové čelí etnické diskriminaci snad ve všech oblastech života – od bydlení, po vzdělávání. Tato diskriminace není většinou nijak vyšetřována, nijak postihována, i když je v rozporu s platným českým právem i ústavou.," uvádí se v manifestu, který zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.

Manifest romské hrdosti 2018

My, v České republice žijící Romové a Romky, dnes pochodujeme v pochodu romské hrdosti. Na své romství, na svou kulturu, na své rodiny a své děti jsme hrdí.

Dnes si také připomínáme výročí vzniku samostatného Československa.

Jak prožili Romové uplynulých sto let v Československu? Mohou být na toto období hrdí? A co stát? Mohou být Československo a jeho nástupnické státy hrdí na to, jaký postoj za poslední století vůči Romům zastávali?

Už v roce 1927 přijal československý parlament z dnešního pohledu protiústavní zákony, otevřeně namířeny proti Romům, aby z nich udělal oficiálně občany druhé kategorie. Detailní evidence osob, jež byla součástí těchto zákonů, připravila základ pro téměř dokonanou genocidu českých Romů a Sintů za druhé světové války.

Za významné pomoci protektorátních úředníků a četnictva bylo několik tisíc Romů zdecimováno v koncentračních táborech, stovky z nich, kterým se podařilo přežít, ve výjimečných případech i díky odhodlání a pomoci českých přátel, si neslo doživotní trauma. Romové však nebyli jen oběťmi, ale aktivně se zapojovali do protinacistického odboje.

Po válce nebyl za systematické pronásledování a likvidování Romů v Protektorátu nikdo řádně odsouzen, termín „asociál“, jak nacisti označovali Romy, přetrvával, a dnes ho nahradilo zdánlivě jemnější „nepřizpůsobivý“, které má ale také původ v nacistické rétorice.

Na místech utrpění komunistický stát postavil velkokapacitní vepřín, který tam stojí dodnes.

Komunisté chtěli z Romů udělat skutečného socialistického „člověka“, ale jejich mnohdy drastický asimilační přístup měl nedozírné následky. Násilně zpřetrhali rodinné vazby, násilně odváděli děti od rodin a tisíce romských žen podrobili doživotní sterilizaci. Podle Úmluvy OSN je opatření směřující k tomu, aby se skupině bránilo rození dětí, genocidou. Nemáme informace o tom, že by za tyto zločiny byl někdy někdo postaven před soud nebo potrestán.

A i když po revoluci byly brány romské etnoemancipaci otevřené, stejně otevřeně se projevovala i nenávist vůči Romům, z nichž několik jich zaplatilo životem jen proto, že byli Romové.

Protiromská nenávist byla jedním z hlavních témat nedávných voleb v České republice – česká města zaplavily billboardy, požadující města bez parazitů, nepřizpůsobivých, slibující segregaci Romů do vesnice za městem, a podobně.  Anticikanismus, toho nejhrubšího zrna, můžeme v České republice slyšet z úst vrcholových politiků, nebo prezidenta.

Současná situace Romů v České republice není dobrá. Romové čeí etnické diskriminaci snad ve všech oblastech života – od bydlení, po vzdělávání. Tato diskriminace není většinou nijak vyšetřována, nijak postihována, i když je v rozporu s platným českým právem i ústavou.

Prvních sto let samostatného Československa pro Romy nebylo snadným obdobím. 

Pro mnohé z nás, Romů, je velice těžké přijmout tyto skutečnosti, a to obzvlášť proto, že Českou republiku považujeme za svoji rodnou zemi. Také proto ji nejednou ve vrcholových odvětvích reprezentujeme a jsme na to hrdí.

Je česká společnost hrdá na nás? Můžeme se na ní s důvěrou obrátit?

Přejeme si, aby druhé století české samostatnosti přineslo změnu, aby Romové a Češi našli společnou řeč a naučili se žít společně. Přejeme si, abychom měli rovná práva nejen na papíře, ale i ve skutečnosti.  Za svá práva ale musíme bojovat, nemůžeme spoléhat na to, že nám je někdo laskavě daruje. Jedině my jsme ti, kdo může situaci změnit. Musíme být slyšet a vidět. My jsme ti, na které jsme čekali.

Ať žije Česká republika!

Přečteno: 2084x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romská hrdost, Roma Pride, shromáždění, Dokumenty, Demonstrace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo