romea - logo
26. srpna 2019 (pondělí)
svátek má Luděk
Loading
rozšířené vyhledávaní

DOKUMENT: Manifest romské hrdosti 2018

28.10.2018 14:30
Pochod Romské hrdosti - Roma Pride 2018 (FOTO: Miroslav Brož)
Pochod Romské hrdosti - Roma Pride 2018 (FOTO: Miroslav Brož)

Na pražské Hradčanském náměstí v blízkosti Pražského hradu dnes po 14 hodině odstartoval Pochod romské hrdosti - Roma Pride 2018. "Prvních sto let samostatného Československa pro Romy nebylo snadným obdobím," zaznělo v Manifestu romské hrdosti 2018, který byl na shromáždění přečten a shrnuje 100 let života Romů v Československé a poté v České republice.

"Současná situace Romů v České republice není dobrá. Romové čelí etnické diskriminaci snad ve všech oblastech života – od bydlení, po vzdělávání. Tato diskriminace není většinou nijak vyšetřována, nijak postihována, i když je v rozporu s platným českým právem i ústavou.," uvádí se v manifestu, který zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.

Manifest romské hrdosti 2018

My, v České republice žijící Romové a Romky, dnes pochodujeme v pochodu romské hrdosti. Na své romství, na svou kulturu, na své rodiny a své děti jsme hrdí.

Dnes si také připomínáme výročí vzniku samostatného Československa.

Jak prožili Romové uplynulých sto let v Československu? Mohou být na toto období hrdí? A co stát? Mohou být Československo a jeho nástupnické státy hrdí na to, jaký postoj za poslední století vůči Romům zastávali?

Už v roce 1927 přijal československý parlament z dnešního pohledu protiústavní zákony, otevřeně namířeny proti Romům, aby z nich udělal oficiálně občany druhé kategorie. Detailní evidence osob, jež byla součástí těchto zákonů, připravila základ pro téměř dokonanou genocidu českých Romů a Sintů za druhé světové války.

Za významné pomoci protektorátních úředníků a četnictva bylo několik tisíc Romů zdecimováno v koncentračních táborech, stovky z nich, kterým se podařilo přežít, ve výjimečných případech i díky odhodlání a pomoci českých přátel, si neslo doživotní trauma. Romové však nebyli jen oběťmi, ale aktivně se zapojovali do protinacistického odboje.

Po válce nebyl za systematické pronásledování a likvidování Romů v Protektorátu nikdo řádně odsouzen, termín „asociál“, jak nacisti označovali Romy, přetrvával, a dnes ho nahradilo zdánlivě jemnější „nepřizpůsobivý“, které má ale také původ v nacistické rétorice.

Na místech utrpění komunistický stát postavil velkokapacitní vepřín, který tam stojí dodnes.

Komunisté chtěli z Romů udělat skutečného socialistického „člověka“, ale jejich mnohdy drastický asimilační přístup měl nedozírné následky. Násilně zpřetrhali rodinné vazby, násilně odváděli děti od rodin a tisíce romských žen podrobili doživotní sterilizaci. Podle Úmluvy OSN je opatření směřující k tomu, aby se skupině bránilo rození dětí, genocidou. Nemáme informace o tom, že by za tyto zločiny byl někdy někdo postaven před soud nebo potrestán.

A i když po revoluci byly brány romské etnoemancipaci otevřené, stejně otevřeně se projevovala i nenávist vůči Romům, z nichž několik jich zaplatilo životem jen proto, že byli Romové.

Protiromská nenávist byla jedním z hlavních témat nedávných voleb v České republice – česká města zaplavily billboardy, požadující města bez parazitů, nepřizpůsobivých, slibující segregaci Romů do vesnice za městem, a podobně.  Anticikanismus, toho nejhrubšího zrna, můžeme v České republice slyšet z úst vrcholových politiků, nebo prezidenta.

Současná situace Romů v České republice není dobrá. Romové čeí etnické diskriminaci snad ve všech oblastech života – od bydlení, po vzdělávání. Tato diskriminace není většinou nijak vyšetřována, nijak postihována, i když je v rozporu s platným českým právem i ústavou.

Prvních sto let samostatného Československa pro Romy nebylo snadným obdobím. 

Pro mnohé z nás, Romů, je velice těžké přijmout tyto skutečnosti, a to obzvlášť proto, že Českou republiku považujeme za svoji rodnou zemi. Také proto ji nejednou ve vrcholových odvětvích reprezentujeme a jsme na to hrdí.

Je česká společnost hrdá na nás? Můžeme se na ní s důvěrou obrátit?

Přejeme si, aby druhé století české samostatnosti přineslo změnu, aby Romové a Češi našli společnou řeč a naučili se žít společně. Přejeme si, abychom měli rovná práva nejen na papíře, ale i ve skutečnosti.  Za svá práva ale musíme bojovat, nemůžeme spoléhat na to, že nám je někdo laskavě daruje. Jedině my jsme ti, kdo může situaci změnit. Musíme být slyšet a vidět. My jsme ti, na které jsme čekali.

Ať žije Česká republika!

Přečteno: 1704x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romská hrdost, Roma Pride, shromáždění, Dokumenty, Demonstrace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Začátkem listopadu 2018 proběhl archeologický výzkum u hromadných hrobů obětí tzv. cikánského tábora v Letech a geofyzikální výzkum v oblasti bývalého tábora. (FOTO: ROMEA TV)

V místě bývalého tábora v Letech začal archeologický průzkum

20.8.2019 15:11
V areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku, kde stával za války koncentrační tábor, začal v těchto dnech archeologický průzkum.
 celý článek

Sídliště Chanov (FOTO: Miroslav Brož, archiv Pirátské strany)

Zapojte místní do plánů na řešení situace v Chanově, vyzývá komunitní skupina primátora Mostu

19.8.2019 13:32
Členové nově vzniklé Komunitní pracovní skupiny v Chanově vyzvali v dopise primátora Mostu Jana Paparegu o zapojení jeho obyvatel do řešení situace na sídlišti.
 celý článek

(FOTO: Repro Youtube AFP)

videoVIDEO: Okázalé paláce Romů v Rumunsku, symbol prestiže i odraz historie země

19.8.2019 11:46
Asijské pagody s pyramidovými střechami připomínající paláce Dálného východu – i tak vypadají romské paláce na rumunském venkově nebo na okraji měst, neobvyklý architektonický jev vyjadřující touhu po společenské prestiži v rámci marginalizované menšiny.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo