romea - logo
14. srpna 2020 (pátek)
svátek má Alan

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

DOKUMENT: Manifest romské hrdosti 2018

28.10.2018 14:30
Pochod Romské hrdosti - Roma Pride 2018 (FOTO: Miroslav Brož)
Pochod Romské hrdosti - Roma Pride 2018 (FOTO: Miroslav Brož)

Na pražské Hradčanském náměstí v blízkosti Pražského hradu dnes po 14 hodině odstartoval Pochod romské hrdosti - Roma Pride 2018. "Prvních sto let samostatného Československa pro Romy nebylo snadným obdobím," zaznělo v Manifestu romské hrdosti 2018, který byl na shromáždění přečten a shrnuje 100 let života Romů v Československé a poté v České republice.

"Současná situace Romů v České republice není dobrá. Romové čelí etnické diskriminaci snad ve všech oblastech života – od bydlení, po vzdělávání. Tato diskriminace není většinou nijak vyšetřována, nijak postihována, i když je v rozporu s platným českým právem i ústavou.," uvádí se v manifestu, který zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.

Manifest romské hrdosti 2018

My, v České republice žijící Romové a Romky, dnes pochodujeme v pochodu romské hrdosti. Na své romství, na svou kulturu, na své rodiny a své děti jsme hrdí.

Dnes si také připomínáme výročí vzniku samostatného Československa.

Jak prožili Romové uplynulých sto let v Československu? Mohou být na toto období hrdí? A co stát? Mohou být Československo a jeho nástupnické státy hrdí na to, jaký postoj za poslední století vůči Romům zastávali?

Už v roce 1927 přijal československý parlament z dnešního pohledu protiústavní zákony, otevřeně namířeny proti Romům, aby z nich udělal oficiálně občany druhé kategorie. Detailní evidence osob, jež byla součástí těchto zákonů, připravila základ pro téměř dokonanou genocidu českých Romů a Sintů za druhé světové války.

Za významné pomoci protektorátních úředníků a četnictva bylo několik tisíc Romů zdecimováno v koncentračních táborech, stovky z nich, kterým se podařilo přežít, ve výjimečných případech i díky odhodlání a pomoci českých přátel, si neslo doživotní trauma. Romové však nebyli jen oběťmi, ale aktivně se zapojovali do protinacistického odboje.

Po válce nebyl za systematické pronásledování a likvidování Romů v Protektorátu nikdo řádně odsouzen, termín „asociál“, jak nacisti označovali Romy, přetrvával, a dnes ho nahradilo zdánlivě jemnější „nepřizpůsobivý“, které má ale také původ v nacistické rétorice.

Na místech utrpění komunistický stát postavil velkokapacitní vepřín, který tam stojí dodnes.

Komunisté chtěli z Romů udělat skutečného socialistického „člověka“, ale jejich mnohdy drastický asimilační přístup měl nedozírné následky. Násilně zpřetrhali rodinné vazby, násilně odváděli děti od rodin a tisíce romských žen podrobili doživotní sterilizaci. Podle Úmluvy OSN je opatření směřující k tomu, aby se skupině bránilo rození dětí, genocidou. Nemáme informace o tom, že by za tyto zločiny byl někdy někdo postaven před soud nebo potrestán.

A i když po revoluci byly brány romské etnoemancipaci otevřené, stejně otevřeně se projevovala i nenávist vůči Romům, z nichž několik jich zaplatilo životem jen proto, že byli Romové.

Protiromská nenávist byla jedním z hlavních témat nedávných voleb v České republice – česká města zaplavily billboardy, požadující města bez parazitů, nepřizpůsobivých, slibující segregaci Romů do vesnice za městem, a podobně.  Anticikanismus, toho nejhrubšího zrna, můžeme v České republice slyšet z úst vrcholových politiků, nebo prezidenta.

Současná situace Romů v České republice není dobrá. Romové čeí etnické diskriminaci snad ve všech oblastech života – od bydlení, po vzdělávání. Tato diskriminace není většinou nijak vyšetřována, nijak postihována, i když je v rozporu s platným českým právem i ústavou.

Prvních sto let samostatného Československa pro Romy nebylo snadným obdobím. 

Pro mnohé z nás, Romů, je velice těžké přijmout tyto skutečnosti, a to obzvlášť proto, že Českou republiku považujeme za svoji rodnou zemi. Také proto ji nejednou ve vrcholových odvětvích reprezentujeme a jsme na to hrdí.

Je česká společnost hrdá na nás? Můžeme se na ní s důvěrou obrátit?

Přejeme si, aby druhé století české samostatnosti přineslo změnu, aby Romové a Češi našli společnou řeč a naučili se žít společně. Přejeme si, abychom měli rovná práva nejen na papíře, ale i ve skutečnosti.  Za svá práva ale musíme bojovat, nemůžeme spoléhat na to, že nám je někdo laskavě daruje. Jedině my jsme ti, kdo může situaci změnit. Musíme být slyšet a vidět. My jsme ti, na které jsme čekali.

Ať žije Česká republika!

Přečteno: 2009x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romská hrdost, Roma Pride, shromáždění, Dokumenty, Demonstrace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Kurz pro pedagogy (FOTO: R-Mosty)

Organizace R-Mosty pořádá další běh kurzu Pedagog a sociokulturní specifika romských žáků. Hlaste se!

11.8.2020 18:01
Společnost R - Mosty pořádá 26. a 27. srpna na biofarmě Belina v Nežichově u Toužimi další běh kurzu Pedagog a sociokulturní specifika romských žáků. Kurz pomáhá efektivněji pracovat s dětmi z romských rodin a rozšiřuje účastníkům všeobecné povědomí o této naší největší a nejstarší národnostní menšině.
 celý článek

CD neonacistické skupiny Krátký proces

Slovenská a česká policie zatýkala při akci proti extremismu členy kapel. Policisté našli předměty s nacistickou tematikou

11.8.2020 17:07
Slovenská policie dnes zadržela při zátahu proti extremismu devět lidí. Jsou mezi nimi také členové hudebních skupin Krátký proces a Horkýže Slíže, informovala televize Markíza. Do akce vedené slovenskou policií se podle webu Česká justice zapojili i čeští kolegové, kteří provedli domovní prohlídku u českého hudebníka v Děčíně.
 celý článek

Olga Fečová, foto: Lukáš Houdek

videoVIDEO: Nejdříve jsem měla rodinu, děti, takže jsem se starala o ně, na mě přišla řada v 60letech, říká Olga Fečová navržená na státní vyznamenání

9.8.2020 15:43
Romská spisovatelka, pěstounka, pedagogická asistentka Olga Fečová byla navržena na státní vyznamenání. Navrhla ji Doc. PhDr. Zuzana Jurková, PhD., vedoucí Katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karovy.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo