romea - logo
19. září 2020 (sobota)
svátek má Zita

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

DOKUMENT: Přepis jednání v Poslanecké sněmovně k výroku Andreje Babiše o koncentračním táboře v Letech u Písku

6.9.2016 16:26
Jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (FOTO: www.psp.cz)
Jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (FOTO: www.psp.cz)

V Poslanecká sněmovny Parlamentu ČR se dnes bouřlivě diskutovalo o výroku předsedy ANO a ministra financí Andreje Babiše na téma koncentrační tábora v Letech u Písku. Server Romea.cz přináší stenozáznam debaty.

Stenoprotokol, 49. schůze PSP (6. září 2016)

Poslanec Miroslav Kalousek:

Děkuji za slovo, pane předsedo.

Vážené dámy, vážení pánové, dobrý den.

Dovolte, abych navrhl nový bod na pořad dnešní schůze, a to jako první bod dnešního jednání. Bod by se nazýval "Usnesení Poslanecké sněmovny k výrokům prvního místopředsedy vlády o koncentračním táboře v Letech". Dovolte stručné zdůvodnění.

Při své předvolební návštěvě Varnsdorfu po prohlídce sociálně vyloučených lokalit s převážně romskou etnikou pan první místopředseda vlády na veřejnosti vyslovil výrok.

Předseda PSP Jan Hamáček:

Kolegyně a kolegové, prosím, abyste se utišili, usadili a poslouchali.

Poslanec Miroslav Kalousek:

Na veřejnosti vyslovil výrok: "Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež. Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam."

Po bouři nevole, která proběhla ve veřejných sdělovacích prostředcích, pan první místopředseda vlády vyslovil výmluvy. Některá média řekla, že se omluvil. My jsme omluvu neslyšeli, my jsme slyšeli výmluvy, že tento výrok byl brutálně vytržený z kontextu. Upřímně řečeno nikdo z nás si neumí představit kontext, v rámci kterého by tato věta byla přijatelná ať už v jakémkoliv kontextu, neboť to, co je na tom výroku nepřijatelné, pobuřující a urážející, není jenom bagatelizace historických faktů. Ta by se možná vytržením z kontextu nechala zdůvodnit. To, co je urážlivé, nepřijatelné a pobuřující, je onen obdivný a pochvalný tón k tehdejší praktice: Podívejte se, jak oni to tenkrát uměli. Heinrich Himmler to řídil jako firmu, nekecal, makal. Kdo nepracoval - šup a byl tam. Výroku, máme-li mluvit o kontextu, tak to spíše vypadalo v dané situaci jako návod k použití než cokoliv jiného.

A tohoto výroku se dopustil první místopředseda vlády. Já chápu, že každý můžeme mít jinou citlivost. Slyšel jsem pana ministra Ťoka a dalšího člena vlády v České televizi, jak řekl, že to je zcela nevinný výrok. My to pokládáme za výrok absolutně nebezpečný. Nebezpečný proto, že se jedná o historii, která se nesmí opakovat. O výrok, který popírá humanitní ideje základů republiky, která byla založena v roce 1918. O výrok, který je zcela nepřijatelný, pronese-li ho jakýkoliv veřejný činitel, navíc tak vysoký činitel, jako první místopředseda vlády České republiky. Jsme přesvědčeni, že Česká republika si nezaslouží, aby ji reprezentoval člověk, který je ochoten pochvalně a obdivně hovořit o nelidských praktikách třetí říše. A v tomto smyslu se domníváme, že je povinností Poslanecké sněmovny, zaujmout k tomuto výroku stanovisko a tento výrok odsoudit a říct, zda si Česká republika zaslouží, nebo nezaslouží, aby nositelé těchto výroků mohli reprezentovat Českou republiky. My se domníváme, že to je nezbytné. Kdo se domnívá, že ten výrok je přijatelný, akceptovatelný, že je možné ho přejít a že je příliš zbytečné pro Poslaneckou sněmovnu, aby se jím zabývala, ten náš návrh nepodpoří. My jsme přesto přesvědčeni, že slušný člověk by ten návrh podpořit měl. Protože slušný člověk se s takovýmto výrokem smířit nesmí. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců TOP.)

Předseda PSP Jan Hamáček:

Pokud budou pánové Faltýnek a Černoch souhlasit s tím, že dám přednost panu ministrovi Babišovi, tak mu umožním vystoupit s přednostním právem. Je tomu tak. Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš:

Děkuji za slovo. Dobrý den všem. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, ta aféra, pseudoaféra, která je teď živená, je jenom výsledkem tisíckrát opakované dezinformace. Já bych začal vyjádřením města Varnsdorf, které se vyjádřilo ke kampani za moje odstoupení. Já bych ho tady přečetl. Rádi bychom se jako představitelé města Varnsdorf vyjádřili k umělé mediální bouři rozpoutané kolem jedné věty Andreje Babiše, kterou měl pronést ve Varnsdorfu. Pan Babiš nečinil žádné vystoupení pro novináře, pouze při vyhrocené debatě s občany citoval svého známého a trochu neobratně se vyjádřil o táboře v Letech jako o pracovním táboře. Komentáře některých novinářů, politiků vůbec nekorespondují se situací, při níž byla věta řečena. Je to zcela tendenční politická hra. Fotograf Ludvík Hradílek ze serveru "Aktuálně", patřící panu Bakalovi, kvůli jehož popiskům pod fotografiemi se celá kauza rozjela, zde uvádí i jiné hlouposti, které poškozují zase město Varnsdorf. Například u fotky k otevírání hřiště je popisek "Dnes ukazují panu ministrovi, jak dovedou utrácet dotace". Město však výstavbu hřiště financovalo výhradně ze svých prostředků. Fotograf není schopen se ani řádně informovat, ani sestavit delší text, jak jsme zjistili. Zkratkovitými hloupými popisky se snažil ublížit. Záměrem bylo poškodit jak Andreje Babiše, tak město Varnsdorf. A podobně to bylo s těmi popisky k mému výroku, protože šup sem, takový výraz já nepoužívám.

Vážíme si toho, že místopředseda vlády a ministr financí přijal naše pozvání a přes svou pracovní vytíženost věnoval 1. 9. 2016 plných sedm hodin svého času dosud opomíjenému a ignorovanému Varnsdorfu. To je ten šluknovský výběžek, kde tolik politiků za dvacet let chodí a stále něco slibují. Byla to pracovní návštěva, nikoliv volební kampaň. Pan Babiš se živě zajímal o negativa, která nás tíží, tak o pozitiva, kterými se město může pochlubit. Otevřel zde novou školu a hřiště, já nevím, proč vadí panu fotografovi, že děti dostaly úplně nové hřiště, a navštívil prosperující továrnu. Z té ho dělníci sami odkazovali, ať zajede se podívat, jak se pracuje, nepracuje v Kovářské ulici. Přibližně o hodinu později právě v této vyloučené lokalitě byl Andrej Babiš dle vlastních slov šokován. Ano, já jsem poprvé v životě navštívil vyloučenou lokalitu a byl jsem šokován. Byl jsem šokován, v jakých podmínkách tu lidé žijí a kam vlastně dávky putují. Setkal jsem se s tím poprvé v životě. Byl jsem vevnitř, v bytech plných štěnic a zápachu, a potom jsem byl hlavně přivítán těmi lidmi, kteří bydlí kolem, kteří se bojí o život, kterým je ničen majetek, kterým byl znehodnocen majetek. A jenom jsem se zeptal, když jsem tam viděl sto dospělých v produktivním věku, proč ti lidé nejsou v práci. Jednoduchá otázka. A potom jsem zjistil, jak to funguje, ty byty. To jsou čtyři obrovské paneláky, patřily městu. Město je prodalo původním obyvatelům a ti původní obyvatelé je prodali dvěma fyzickým osobám. A ty dvě fyzické osoby tam nastěhovaly Romy. Proč? Protože je to výhodné. Protože náš stát vlastně dává takovýmto firmám, obchodníkům s chudobou, obrovské peníze. Co tito dva pánové inkasují? Inkasují třemi způsoby. Ze státní sociální podpory příspěvek na bydlení. Tam se částky pohybují za garsoniéru osm až deset tisíc korun měsíčně a za byt 1 + 1 deset až dvanáct tisíc korun měsíčně. Potom mají Fond hmotné nouze, doplatek na bydlení a nezastropované vysoké zálohy na energii bez objektivního vyúčtování. Takže vlastně tady je velký problém, na který my dlouhodobě poukazujeme a to je zneužívání dávek na sociální bydlení. A také samozřejmě někteří ti lidé žijí z dávek na svoje děti. Ti sousedé mně říkali, že někteří berou dávky 30 až 40 tisíc měsíčně. Samozřejmě otázka je, proč nejsou v práci. Takže to byl ten problém a to byl ten cíl, proč já jsem toto místo navštívil. A následně jsem navštívil i byt jedné paní, která nestihla bohužel prodat ten svůj byt a která tam žije ve velice špatných podmínkách. A tak se ptám, proč to nikdo neřeší. Starosta říká, je to ostuda. Tady je hlavní silnice z Německa. Proč to neřeší? Vždyť tam byli dva ministři naší vlády před časem a já nevím, jaké řešení toho. Proč to neřešíme.

Následně jsem debatoval se sousedy, když jsem to celé navštívil a vyprávěl jsem jim, jak jsme byli s panem ministrem Brabcem na návštěvě u majitele jedné firmy, který nám vykládal o pracovním táboře v Letech. Protože není pravda to, co říká pan Kalousek. Ten tábor vznikl jako pracovní tábor. A já jsem jen říkal, že se to změnilo na koncentrační tábor až později, že to nevzniklo jako koncentrační tábor. Ta nebyly SS jednotky. Nevzniklo to jako tábor třetí říše. To není pravda. A já vám k tomu mohu tady přečíst velice stručnou historii toho tábora.

"Ještě za existence druhé pomnichovské republiky dne 2. března 1939, již podle vzoru nacistického Německa, vydala československá vláda nařízení číslo 72 o kárných pracovních táborech pro muže starší 18 let, kteří se vyhýbali práci a nemohli prokázat, že si řádným způsobem zajistili obživu. Nařízení o kárných pracovních táborech, v nichž byli mimo jiné koncentrováni taky Romové - vedle nich se do těchto pracovních táborů dostávali třeba tuláci, žebráci a další osoby práce se štítící, tedy v podstatě lidé z okraje společnosti - převzala protektorátní vláda svým pozměňovacím výnosem ze dne 28. 4. 1939.

Konkrétně tábor v Letech u Písku prošel několika vývojovými fázemi. Původně vznikl v létě 1940 jako pracovní tábor a to rozhodnutím protektorátní vlády. Teprve až o několik dní později schválil výnos protektorátního ministra vnitra Josefa Ježka říšský protektor Konstantin von Neurath. Soustředění vězni, přitom ne všichni byli Romové, pracovali především na stavbách, nebo na zemědělských usedlostech v okolí.

Přelomovým rokem se však stal rok 1942, kdy se tábor v Letech u Písku iniciativou nacistických úřadů protektorátu mění z pracovního tábora v podstatě v typ koncentračního tábora a to ve smyslu tábora, kde jsou Romové násilně soustředěni a internováni na jednou místě z rasových, nikoliv pracovních a sociálních důvodů.

V táboře v Letech se tak ocitly celé rodiny bez ohledu na jejich způsob života, dosažený stupeň vzdělání, nebo míru integrace do společnosti.

Někdy se jako termín označující tábor v Letech u Písku používá označení sběrný nebo cikánský tábor. Stejně jako v případě Židů proběhlo také v případě romského obyvatelstva v českých zemích jeho soustředění do internačních táborů a zahájení ghettoidní izolace od majoritní společnosti.

Přesto, že se pro tábor v Letech používá i označení koncentrační tábor, je tábor v Letech u Písku z hlediska životních podmínek vězňů a způsobu zacházení s nimi nesrovnatelný s koncentračními tábory v nacistickém Německu, nebo zřizovanými nacisty na území okupovaných zemí." A to je o tom výroku, že jsem řekl, že to vzniklo, že to bylo jako pracovní tábor, ne jako koncentrační.

"Kapacita tábora byla sice zvětšena, takže tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1 100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Navíc byli v táboře až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti.

Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou již jednotlivci, nebo jednotlivé rodiny. Počet vězňů tak nadále nestoupal, ale neuspokojivé podmínky v táboře zůstaly prakticky stejné. Dozorčí orgány tábora se rekrutovaly pouze z řad protektorátních četníků, nikoliv z řad příslušníků SS, takže to byl také výrazný rozdíl od jiných koncentračních táborů.

I mnozí čeští dozorci se však k vězňům chovali často velmi hrubě a nevybíravě a docházelo k fyzickým trestům, které byly na vězních vykonávány. Zvláště brutálně proti vězňům postupoval dozorce Josef Janovský. Katastrofální ubytovací, stravovací a hygienické podmínky vedly k části až chronické nemocnosti vězňů a jejich vysoké úmrtnosti. Vyvrcholením bylo na přelomu let 1942 - 43 propuknutí tyfové epidemie, na jejichž následky zahynulo největší množství vězňů.

V táboře v Letech u Písku zemřelo nejméně 326 osob, většinou z důvodu nemoci a špatných hygienických podmínek. Naprostou většinu obětí tvořily děti do 14 let. Internací v Letech prošlo celkem 1 300 osob. V Letech však na rozdíl od nacistických koncentračních táborů nedocházelo k žádným popravám vězňů. Lety a další tábory ovšem byly předstupněm k fyzické likvidaci veškeré romské populace na území Čech a Moravy, k níž došlo ve vyhlazovacím nacistickém táboře Auschwitz v Osvětimi.

Pro internaci Romů na Moravě sloužil tábor v Hodoníně u Kunštátu, který byl vybrán jako místo nucené koncentrace moravských Romů. Podobně jako v Letech byly na začátku srpna 1942 do tábora nahnány romské rodiny v počtu značně převyšujícím kapacitu tábora, která byla stanovena na 800 osob. Táborem prošlo oficiálně

1 396 lidí. Ubytovací, stravovací i hygienické podmínky byly stejně katastrofální jako v Letech a táborový řád byl také totožný. Dozorčí personál byl rovněž tvořen protektorátními četníky.

V táboře Hodonínek u Kunštátu zemřelo opět na základě nevhodných hygienických podmínek, nedostatečné stravy a nemocí 207 mužů, žen a dětí. Ze 30 dětí narozených v táboře nepřežilo žádné. Podobné to bylo také v Letech u Písku.

Od roku 1943 začaly jezdit transporty Romů podle nařízení Heinricha Himmlera o deportacích romského obyvatelstva do nacistických koncentračních táborů. Nejprve se tyto tábory týkaly romského obyvatelstva, které nebylo soustředěno ve sběrných táborech v Letech u Písku a v Hodonínku u Kunštátu. Sestavování transportů nařizovala německá kriminální policie.

Samotné provedení transportů tak bylo svěřeno protektorátní kriminální policii a četnictvu. Druhá fáze transportu protektorátních Romů byla tvořena dvěma hromadnými transporty z Letů u Písku a z Hodonínka u Kunštátu. Letský transport byl vypraven 7. května 1943, hodonínský 21. srpna 1943. Po vypravení těchto transportů zůstala v protektorátu na svobodě pouze skupina zhruba 200 Romů, propuštěných při sestavování transportů na základě povolení kriminální policie.

Jen mizivé procento Romů z protektorátu bylo deportace ušetřeno. Jednak to byli Romové, kteří včas uprchli do zahraničí, nebo se v protektorátu úspěšně skrývali, jednak Romové, kterých se zastala jejich domovská obec, zaručila se za ně a z deportačních seznamů je "vyreklamovala". Do budoucna se pak uvažovalo o nucené sterilizaci těchto osob.

V takzvaném cikánském táboře osvětimského koncentráku Romové rychle umírali vlivem nelidských životních podmínek, hladu a nemocí. Vybraní Romové byli podrobováni zrůdným pokusům, které zde prováděl Josef Mengele, jenž si pro vědecké účely vybíral především těhotné ženy a dvojčata. Většina Romů z českých zemí v noci z 2. na 3. srpna 1944 společně zahynula v plynové komoře.

Většina Romů deportovaných do Osvětimi z protektorátu tak své nacistické věznění nepřežila. Do vlasti se vrátilo jen 583 Romů z celkového počtu 6 500 příslušníků romské populace z českých zemí. Skupina českých Romů, do níž řadíme i Romy žijící na Moravě byla jako celek zlikvidována a právem je v této souvislosti možno hovořit o válečné genocidě tohoto etnika.

Společně s kolegy z historického ústavu Akademie věd České republiky, například s docentem Janem Němečkem, doporučuji také soustředit pozornost vedle mapování historie tábora v Letech a Hodoníně u Kunštátu, jež vznikla z iniciativy Národního pedagogického muzea Jana Ámose Komenského v Praze expozici připomínající existenci tábora také na další místa spojená s terorem v době nacistické okupace na našem území.

Jako příklad je možné uvést koncentrační tábor Hradišťko na Benešovsku. Tábor Hradišťko fungoval také nejprve jako pracovní tábor, ale jeho charakter se změnil poté, co fungoval od roku 1943 jako pobočka koncentračního tábora Flossenburg. Na místě exekuce vězňů z jara 1945 je sice památník s křížem, ale o existenci tohoto tábora se v široké veřejnosti ví jen málo. Proto by bylo dobré podpořit také větší znalosti veřejnosti o těchto lokalitách, které jsou často polozapomenuté."

Tolik analýza pana docenta magistra Jaroslava Šebka, doktora oddělení dějin 20. století historického ústavu Akademie věd České republiky, Prosecká 76, Praha 9.

Takže prosím vás, celá tato pseudokauza je o tom, že já jsem interpretoval slova člověka, který řekl, že Lety vznikly jako pracovní tábor. A pan fotograf si to přizpůsobil. Takže, je to samozřejmě zase kampaň - a už nevím která kampaň, protože tak to vypadá, že předcházející kampaně nefungují. A podsouvat mi, že já neuznávám, nebo neakceptuju ty fašistické hrůzy, holocaust - tak já vám ještě přečtu stanovisko pana Pavla Chalupy, tvůrce projektu "Vlak Lustig", který za vámi chodil, politici, a chtěl na to peníze, ale žádné jste neměli.

Takže, já bych začal s tím, že jsem Arnošta Lustiga znal osobně a můžu říct, že jsme byli přátelé, chodili jsem na večeře, sponzoroval jsem mu knížku a můžu citovat lidi, kteří to dosvědčí. Já jsem jeho iniciativy podporoval, chodil jsem za ním a byl jsem zděšen tím, co prožil v koncentračním táboře. Takže mně podsouvat holokaust je absurdní, sprosté a odmítám to.

Jsem fascinován kritikou politiků, kteří v minulosti slibovali tomuto projektu Vlak Arnošta Lustiga modré z nebe, a to veřejně, a nikdy své sliby nemysleli vážně, říká pan Chalupa. A na jejich naplnění čekám dodnes. A zřejmě se už nikdy nedočkám. Vlak Lustig již pět let seznamuje českou veřejnost s holokaustem, a to prostřednictvím divadelní adaptace novely Arnošta Lustiga Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. Já osobně za svoje peníze jsem sponzoroval tenhle projekt od roku 2012. A svůj slib jsem dodržel. A v létě 2014 jsem se osobně s celou rodinou v prostoru železniční stanice Praha - Bubny, odkud byly vypravovány transporty židů do Terezína, zúčastnil toho představení. A seděl vedle mě pan ministr Herman a paní tehdá ministryně Válková. Určitě si na to vzpomenou.

Takže já zásadně odmítám tyhle sprosté lži a obviňování.

A pojďme se teď podívat na naše tradiční politiky, kteří řeší Lety. Majitele vepřína, prasečáku znám 25 let. A on mi to vyprávěl. V neděli jsem mu volal, včera byl u mě, dneska ráno jsem byl u něj. A první, kdo tam přišel, byl pan ministr bez portfeje Mlynář. Psal se leden 1998. Takže 18,5 let tady vykládáte o tom, jak vyřešíte ten památník Lety. Takže je to přibližně tak dlouho, jak jste vykupovali od Havránkové pozemek. To bylo 19 let. Ano. Byl jsem první ministr financí, který to navštívil, jak mi bylo řečeno dneska. Ale samozřejmě ty vyhlášení do tisku můžeme citovat. (Ukázal štos papírů.)

Duben 2007. Jihočeští Romové navrhují úpravu okolo vepřína, která počítá s Muzeem historie Romů, vepřín by měl zůstat na místě. Tento návrh podporuje ministr financí Kalousek. Naopak výbor pro odškodnění romského holokaustu s tím nesouhlasí. Trváme na tom, že vepřín tam nesmí být. Je to politický záměr.

Červenec 1998. Vláda rozhodla o vybudování dalšího památníku. Vyhlásila ochranné pásmo, které má zabránit dalšímu rozšiřování vepřína, a zahájila jednání o jeho vykoupení. Červenec 1998. Náklady jsou odhadovány na 200 až 300 milionů.

Květen 2001. Na pátém pietním aktu upozorňují zástupci Romů na nečinnost vlády. Píše se rok 2001. Vepřín na místě stojí dál.

Květen 2004. Romové u památníku podepisují výzvu vládě, aby nechala vepřín odstranit. Za zbourání stavby se postavil i cikánský opat Řádu sv. Ducha Patrik Kraus. Máme honosné úřady, sídlo Všeobecné zdravotní pojišťovny, moderní finanční úřady. A nejsou peníze na náš památník?

Červen 2005. Evropský parlament doporučil Česku vepřín v Letech zbourat. Náklady na přemístění chovu jsou vyčísleny na půl miliardy. Vláda peníze nemá. Pokud by šlo o mě, tak než stavět památník, dal bych přednost tomu, aby ty peníze šly na vzdělání mladých Romů, řekl tehdejší premiér Jiří Paroubek.

Listopad 2005. Do státního rozpočtu na příští rok jsou zahrnuty desítky milionů korun, s nimiž vláda počítá na výkup vepřína. Záležitost se vyřeší do konce volebního období. Zjišťujeme také, jaký je finanční rozdíl mezi stavbou nového vepřína a přebudováním starého. To budeme mít hotové do 14 dnů, vypočítává zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek.

Leden 2006. Členové nacionalistické Národní strany přivezli do bývalého sběrného tábora balvan s nápisem "Obětem". Romové to označili za zneuctění piety. Demonstrace stoupenců Národní strany končí šarvátkou mezi nimi a Romy dvěma výslechy a trestním oznámením.

Únor 2007. Ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková chce peníze na odkoupení vepřína získat od Evropské unie. Areál se modernizuje. Trošku se stydím, kdybychom na tohle měli žádat peníze z unie. Lety jsou naší ostudou, neboť tam nehlídali Němci, ale protektorátní četníci. Vlastní ostudu bychom si měli sami uklidit, míní ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Únor 2007.

Duben 2007. Jihočeští Romové navrhli úpravu okolí vepřína, která počítá s Muzeem historie Romů. Vepřín by měl zůstat na místě. Tento návrh podporuje ministr financí Kalousek. Naopak výbor pro odškodnění romského holokaustu s tím nesouhlasí. Trváme na tom, že vepřín tam nesmí být. Toto je politický záměr. Chtějí celou záležitost smést ze stolu, řekl předseda výboru Čeněk Růžička.

Květen 2007. Ministryně Stehlíková slibuje, že osud památníku vyřeší do konce volebního období. To už je druhé.

Leden 2008. Evropský parlament kritizuje Česko za situaci kolem vepřína. Europoslanci vyzývají Evropskou komisi a další úřady, aby udělaly vše pro jeho odstranění. Někteří čeští europoslanci se staví proti této rezoluci. Chce-li Evropská unie do této otázky spadající do svrchované pravomoci orgánů Česka zasahovat, měla by jedním dechem dát na stůl potřebné dvě miliardy korun, které jsou k likvidaci prasečáku a vybudování památníku potřeba, řekl poslanec za KDU-ČSL Jan Březina.

Únor 2008. Výbor pro odškodnění romského holokaustu chce nový památník v Letech vybudovat na vlastní náklady. Po letitých zkušenostech manipulace bez nás už nehodláme nikomu dovolit, aby do podoby budoucího památníku mluvil, řekl předseda výboru Čeněk Růžička.

Leden 2009. Vepřín stojí dál. Památník se nebuduje. Nový ministr pro lidská práva Michal Kocáb slibuje rychlé řešení.

17. 4. 2007 ministr financí Kalousek KDU-ČSL hovořil včera v Českých Budějovicích na snímku s náměstkem hejtmana Jihočeského kraje Vladimírem Pavelkou KDU-ČSL zejména o chystaných změnách v sociálních službách a způsobech financování další výstavby dálnice D3 u Tábora a při své pondělní návštěvě jižních Čech se dále sešel například se zástupci romských iniciativ, kteří mu představili projekt na řešení památníku v Letech u Písku. Tady máme i rozhovor s panem Kalouskem, jak to bude řešit. To bylo v roce 2007.

Takže můžeme o tom mluvit dlouho. 18,5 let o tom mluvíte. Samozřejmě. Teď je příležitost.

Já bych chtěl jen znovu zopakovat, že já jsem ministr financí a mám na starosti peníze a mám problém, že tady dvě fyzické osoby si nakoupily byty v Kovářské ulici ve Varnsdorfu, že dostávají peníze přímo ze státu, že jsou zneužívány sociální dávky, že stát jim nic neudělal, a proto jsem byl ve Varnsdorfu. A vznikla z toho aféra, kterou samozřejmě je potřeba využít. Je před volbami. Bylo by samozřejmě zbytečné vyvracet... Ten fotograf lhal u hřiště a manipuloval s mými stanovisky. A hlavně jsem interpretoval stanovisko majitele firmy, který má 82 let a který o tom mluvil. A nemluvil jsem o tom, že bych nějakým způsobem zpochybňoval holokaust. To je absurdní. Odmítám to.

Rozhodl jsem se, že se radši omluvím. A omluvil jsem se těm, kterých se to mohlo dotknout, protože když tisíckrát opakujete lež, tak asi tisíckrát můžete... A dneska už je to jasné, dneska už každý říká, jak jsem se vyjádřil. Jo. Takže byl jsem tam dneska ráno.

Naše vláda to chce řešit. Pan ministr Dienstbier to má v kompetenci od března tohoto roku. Včera na vládě to bylo odtajněno. Nevím vlastně, proč to bylo tajné. A já předpokládám, že pan ministr přijde s řešením a že téměř 19 let ten slib politiků, kteří slibují, že to vyřeší, že se naší vládě povede vyřešit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk většiny poslanců hnutí ANO.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek:

Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Hamáček. Prosím.

Předseda PSP Jan Hamáček:

Dámy a pánové, dobrý den. Já se musím přiznat, že jsem vystoupení pana ministra nepochopil. Když jsem četl ten jeho výrok a on nepopřel, že ten výrok padl, tak jsem se zděsil, protože jsem si nedokázal představit, že člen vlády České republiky je schopen něco takového říct.

A až budu svým dětem vysvětlovat, co to je popírání holocaustu, tak mám velmi dobrý příklad. A já jsem čekal od toho dnešního jednání jednu věc: že pan ministr vystoupí a že se omluví. Protože každý z nás děláme chyby, každý z nás jsme ve svém životě udělali něco, na co nejsme hrdí. Každý jsme možná řekli něco, co nás potom mrzelo, ale ta slova se pak těžko dostávají zpátky do pusy. Ale vždycky je tady možnost předstoupit a říci: Promiňte, já jsem udělal chybu, já jsem to tak nemyslel, já se omlouvám. Prostě přiznat pochybení. A já jsem ve vystoupení pana ministra nic takového nezaznamenal. Slyšel jsem tady snahy ty věci omlouvat, snahy o nějaké historické expozé, ale to přece není tím smyslem. Myslím si, že stačila půlminuta, stačilo říci: Promiňte, já jsem to tak nemyslel a omlouvám se. To tady nezaznělo a asi to necháme na voličích, aby si udělali obrázek o tom, jak to je. A já bych chtěl poprosit Poslaneckou sněmovnu, aby to asi tak nechala. Aby nechala voliče si udělat obrázek. A abychom nepokračovali v této snaze omlouvat něco, co je neomluvitelné, nebo snažit se přesvědčit k omluvě někoho, kdo k té omluvě není ochoten a kdo té omluvy není schopen. Děkuji. (Tleskají převážně poslanci ČSSD.)

(...)

Předseda PSP Jan Hamáček:

Děkuji. Pan předseda Kalousek s přednostním právem.

Poslanec Miroslav Kalousek:

Děkuji za slovo.

Dámy a pánové, už nechci příliš zdržovat. Každý máme své svědomí a svůj úsudek, ale přece jenom dovolte několik málo slov v reakci na vystoupení pana ministra Babiše a na vystoupení pana předsedy Poslanecké sněmovny.

K vystoupení pana ministra Babiše chci zdůraznit, že jsem nenavrhoval bod, který by měl řešit způsob pietní úpravy Památníku v Letech. Na to mohou být různé názory. Ale těžko můžeme mít různý názor, domníval jsem se tedy, že nemůžeme mít různý názor na to, že se tam děly hrůzné zločiny. To jsem se domníval do okamžiku, než ministr financí pronesl větu, která tyto praktiky chválí, obdivuje a která vypadá jako návod k použití, neboť jinak tu větu slyšet nelze. A jestliže se vymlouvá, nikoliv omlouvá, tím, že byla brutálně vytržena z kontextu, tak bych chtěl, aby každý z vás požádal pana ministra financí i pana ministra kultury, který pana ministra financí hájí, jestli by nám nemohli říct jakýkoliv kontext, v rámci kterého by ta věta byla přijatelná. Pokud nám zní nepřijatelně vytržena z kontextu, jak tvrdí pan ministr financí, tak nám laskavě sdělte ten kontext, v rámci kterého by tato věta byla přijatelná, nezněla by odporně, nezněla by antihumánně a nebyla by skandální. Já si takový kontext představit neumím, ale třeba nám ho oba dva pánové ministři sdělí.

A proto se domnívám, že právě proto je to tak nebezpečné - ne snad proto, že byla zkreslena fakta. Zkreslená fakta o Letech jsem slyšel mnohokrát, ale nebezpečné je to v tom, že metoda byla výrokem pana ministra financí chválena. No to byly časy. To se nekecalo, to se makalo. Jak někdo nechtěl makat, tak jsme ho tam šoupli. Proč bychom to nemohli dělat zas? Tam je to strašlivé nebezpečí pro společnost, proti kterému když se neohradíme, tak to v tomto vzduchu zůstane.

Teď si dovolím přejít k panu předsedovi Hamáčkovi. On sice říká, že s tím nesouhlasí, že se od toho distancuje, ale že s tím odmítá jako předseda Sněmovny cokoliv dělat, že to nechá na voličích. Ale není naše povinnost k tomu zaujmout nějaké stanovisko? Není naše povinnost říct: ano, tato věta je pro nás přijatelná, a proto se tím nebudeme zabývat. Nebo je pro nás zcela nepřijatelná, a proto zásadně protestujeme a trváme na tom, na tom a na tom. To, co jste řekl, pane předsedo, znělo na první pohled hezky, ale v zásadě to vypadalo, jako když říkáte: já se sice pokrytecky distancuji, ale jsem v zásadě rád, že on to řekl, protože to zaznělo a on dál bude naším prvním místopředsedou vlády. Jestliže po tom, co řekl, bude dál vaším prvním místopředsedou vlády, tak to byl vládní výrok, tak to byl výroky, za který se staví poslanci ČSSD a poslanci KDU-ČSL, alespoň všichni ti, kteří se tím odmítnou zabývat, až budeme hlasovat o zařazení bodu. Vy se všichni logicky postavíte za pana ministra Babiše. Já netvrdím, že to není legitimní postoj, ale pro mě je to postoj nepřijatelný, skandální a společensky nebezpečný. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

Předseda PSP Jan Hamáček:

Pokud nejsou žádná další přednostní práva, je tomu tak, tak první pan předseda, potom pan vicepremiér.

Poslanec Jiří Mihola:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi taky několik slov k této kauze.

Já jako učitel a historik samozřejmě nemohu souhlasit s inkriminovaným výrokem. Mrzí mě, že zazněl, ať už byl vytržen nebo nebyl vytržen z kontextu - to koneckonců nikoho tolik nemusí zajímat - a ještě více mě mrzí to, že věc, která si myslím, že se dá vyřešit jednoduše v několika větách a jasným chlapským postojem, tak se tady kolem ní budeme motat možná ne několik desítek minut, ale obávám se, že to může trvat ještě déle, a budeme to řešit různými body a usneseními.

Já si myslím, že skutečně člověk zejména ve vysoké funkci, než vyřkne nějaký výrok, za nějž je logicky zodpovědný, a to každý dospělý je za své výroky zodpovědný, by měl svá slova vážit. A když se utne, tak by měl s určitou pokorou toto utnutí přiznat. Jak už tady bylo řečeno, všichni jsme schopni se dopustit omylu většího nebo menšího, ale problém je v omylu setrvat. S tím se souhlasit nedá a přestože tady zaznělo exposé pana vicepremiéra opřené i o některé odborníky z oblasti historické vědy, tak bych, a teď v dobrém, aby to nevzal špatně, jako učitel jsem i citlivý na způsob výkladu - jsou totiž takové dva extrémní typy, buďto se tomu říká uspávač hadů, to víte potom, co je tady následkem, to nebyl ten případ, pan vicepremiér to velmi drmolil - a pochybuji, nemáme tady hodinu dějepisu, nechci mezi vás rozdávat anketní papíry, co si kdo pamatuje, ale obávám se, že málokdo máloco, jestli to bude někdo studovat ze stenozáznamu, to nevím, možná ano, ale každopádně si myslím, že postoj, pokud ho pan vicepremiér změnil, a věřím, že po návštěvě tábora Lety ano, tak měl zaznít jasně v několika větách a chlapsky.

Já pevně věřím, že toho ještě pan vicepremiér bude schopen a že se obejdeme bez toho, abychom tady museli hlasovat pro nějaké speciální body, protože jinak se v tom budeme topit postupně podle toho, jaké výroky ještě budou následovat. A tímto si ho k jasné omluvě k tomuto výroku dovoluji vyzvat. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

Předseda PSP Jan Hamáček:

Pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím.

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek:

Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, situace, která se týká Památníku v Letech, je řešena skutečně dlouho a pan ministr Herman v tom podniká již několik měsíců poměrně zásadní kroky. A myslím si, že je to skutečně věc, která je trošku mimo to, co bychom tady řešit měli.

Já se domnívám, že ten výrok, a jsem o tom přesvědčen, byl velmi nevhodný, že je skandální a že je potřeba, aby pan vicepremiér popřel tento výrok v tom smyslu, že se od něj bude distancovat, protože pouze se omluvit těm, kterých se to dotklo, není dostatečné, a že - myslím - že pokud vezme zpět tento výrok a ohradí se proti němu, tak že to je zcela zásadní stanovisko.

Tuto věc projednávala i vláda, jeho stanovisko rozhodně není vládním stanoviskem, myslím si, že exkurz do historie byl velmi zajímavý, ale myslím si, že je dobré, že se pan vicepremiér dovzdělal, nicméně myslím, že většina z nás byla seznámena s těmi hrůzami, co se tam děly, a to, co je podstatné, že my kromě toho, co se týká památníku v Letech, je potřeba se systematicky také zabývat vyloučenými lokalitami a tím, o čem hovořil, ale to je podle mě jen odvádění pozornosti od toho zásadního.

Myslím si, že kdyby se pan vicepremiér omluvil a vzal zpět tento svůj výrok, že by to mělo velkou váhu. Pokud budeme ještě jednat ve zvláštním bodu, tak se s tím budeme ještě více mazat a bude to více zavánět. Já myslím, že ta ostuda už je dostatečná, a na druhou stranu samozřejmě, že voliči se pak rozhodnou. To, co je skutečně nebezpečné, abychom legitimizovali takovéto radikální extremistické názory, že kdo nepracuje, tak šup s ním někam, to myslím, že odmítnout musíme. Na druhou stranu nevidím žádnou přidanou hodnotu v tom, že o tom tady budeme jednat další hodiny, protože myslím, že ničeho dalšího nedosáhneme. A pokud chceme něčeho dosáhnout a má o tom být konkrétní výsledek, tak myslím, že by to mělo být tím, že se k tomu postaví pan vicepremiér čelem. Děkuji. (Ojedinělý potlesk z pravé strany sálu.)

Předseda PSP Jan Hamáček:

Tak nyní s přednostním právem pan ministr financí. Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš:

Děkuji za slovo. No, vidím, že tu dezinformaci nevyvrátím, znovu opakuju, že ten fotograf lhal, když řekl, že tam bylo hřiště z dotací. Nikdy jsem neřek´, že kdo nepracuje, že ho dáme do tábora. Nikdy jsem neřek´- šup sem. Takže tu formulaci, kterou jste si osvojili a která je vytržena z kontextu, tak samozřejmě já se za ni omlouvám, i když nikdy takhle nebyla řečena. Tak já nevím, jestli to tak stačí, aby teda Sněmovna začala konečně pracovat, takže se omlouvám za věc, kterou jsem nikdy takhle nevyřkl. A distancuju se od toho.

Přečteno: 1169x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Sněmovna, pietní místo, Holocaust, Andrej Babiš



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romové na Prague Pride 13. 8. 2016 (FOTO: Yveta Kenety, Romea.cz)

Přes 60 procent Čechů aktivních na internetu si myslí, že Romové jsou zvýhodňováni

10.9.2020 13:41
Polovina Čechů, kteří jsou aktivní na internetu, se ztotožňuje s tvrzením, že národnostní menšiny mají v České republice lepší podmínky než většina, a to alespoň v některých případech. Každý pátý se pak domnívá, že to platí bezvýhradně. Pokud jde o konkrétní národnostní menšiny v České republice, respondenti ve výzkumu nejčastěji zmiňovali romskou menšinu, názory na její situaci se však různily: zatímco 23 % dotázaných ji u nás považuje za znevýhodňovanou, v očích 63 % Čechů je naopak zvýhodňována.
 celý článek

Ministerstvo práce sociálních věcí (MPSV) uspořádalo ve středu 9. 9. 2020 v rámci projektu Podpora sociálního bydlení konferenci s názvem „Sociální bydlení v českých obcích – zkušenosti z praxe“. (FOTO: Zdeněk Ryšavý, Romea.cz)

videoZÁZNAM: Konference sociální bydlení v českých obcích - zkušenosti z praxe

8.9.2020 23:10
Ministerstvo práce sociálních věcí (MPSV) uspořádalo ve středu 9. 9. 2020 v rámci projektu Podpora sociálního bydlení konferenci s názvem „Sociální bydlení v českých obcích – zkušenosti z praxe“. ROMEA TV odvysílala celou konferenci v přímém přenosu.
 celý článek

Debata proběhla 4. září 2020 v kongresovém sále brněnského divadla Husa na provázku.

videoVIDEO: V divadle Husa na provázku se diskutovalo o mediálním obrazu Romů

7.9.2020 14:34
V divadle Husa na provázku se diskutovalo o mediálním obrazu Romů. Brněnské divadlo Husa na provázku uspořádalo diskusi s názvem Mediální obraz romské menšiny - důsledek nebo příčina? Diskuze proběhla 4. září 2020 v kongresovém sále divadla
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo