romea - logo
12. dubna 2021 (pondělí)
svátek má Julius

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

DOKUMENT: Vláda schválila Zprávu o stavu romské menšiny v roce 2019. Stále převládají předsudky, nejhorší je oblast bydlení, význam vzdělání u Romů roste

25.11.2020 19:30
Setkání romských studentů BARUVAS, které pravidelně pořádá organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)
Setkání romských studentů BARUVAS, které pravidelně pořádá organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Vláda v pondělí na svém zasedání schválila Zprávu o stavu romské menšiny v České republice za rok 2019 a zároveň vzala na vědomí informaci o naplňování Strategie romské integrace do roku 2020 v roce 2019. Zprávu o stavu romské menšiny, kterou zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění, schválila také Rada vlády pro záležitosti romské menšiny.

Hlavní zjištění za rok 2019

  • Soužití Romů a většinové společnosti: Stále převládají předsudky většinové společnosti, které mohou vést až k projevům anticiganismu.
  • Vzdělání: Stále nedaří snížit počet tzv. segregovaných škol nebo alespoň zvýšit kvalitu vzdělávání v těchto školách.
  • Zaměstnanost: Nadále využívány nástroje aktivitní politiky zaměstnanosti, zejména pak veřejně prospěšné práce a společensky účelná místa.
  • Bydlení: V roce 2019 stal předmětem diskuzí stále chybějící zákon o sociálním bydlení.
  • Zdraví: Vytvoření nového návrhu zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných žen.
  • Romská kultura, jazyk a dějiny: Stále nebyl vyslyšen požadavek na začlenění tématu romské kultury, jazyka a dějin do rámcových vzdělávacích programů na všech úrovních vzdělávání.

Podle autorů zprávy je stejně jako v předchozích letech zpracování Zprávy a případné hodnocení dopadů realizovaných aktivit komplikováno skutečností, že nejsou známy počty Romů na území České republiky, ani jejich účast na aktivitách, které jednotlivé orgány státní správy, ale i nestátní neziskové organizace za účelem zlepšení života Romů realizují. "Všechny počty Romů uvedené v této Zprávě jsou proto pouze kvalifikovaným odhadem zainteresovaných aktérů, zejména z řad krajských koordinátorů pro romské záležitosti, romských poradců v obcích s rozšířenou působností či terénních pracovníků," uvádí autoři ve zprávě.

Na základě kvalifikovaných odhadů žilo v roce 2019 na území České republiky téměř 262 000 Romů. "Stále bohužel platí, že obsáhnout část Romů, kteří jsou tzv. integrovaní do majoritní společnosti a nevyužívají nejrůznější podpůrné služby je velmi obtížné a pro orgány veřejné správy téměř nemožné. Jedinými zdroji dat o této části romské populace jsou zpravidla cílené analýzy a výzkumy, které provádí např. mezinárodní instituce, výzkumné instituce či nestátní neziskové organizace," uvádí se ve zprávě, podle které více než polovina Romů je tzv. integrovaných.

"Zbývající část (přibližně 110 000 osob), tvoří Romové, které lze považovat za sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené. Ti bohužel stále tvoří téměř 80 % populace žijících v sociálně vyloučených lokalitách," dodává zpráva.

Soužití Romů a většinové společnosti: Nenávistné útoky se přesouvají do on-line prostoru

Podle Zprávy v roce 2019 nedošlo v soužití romské menšiny s většinovou společností k významným změnám. "Velký vliv na postoj většinové společnosti k romské menšině mají zažité stereotypy, ale také obraz, jakým jsou Romové tradičně zobrazováni a jak se o nich vyjadřují veřejně známé osobnosti," uvádí zpráva, která také zmiňuje průzkumy CVVM, podle kterých hrají hlavní roli ve formování negativních postojů vůči romské menšině média. Zpráva v této souvislosti zmiňuje analýzu médií organizace ROMEA z roku 2016.

Zlepšit vztah většinové společnosti a Romů může pozitivní zobrazování Romů ve veřejném prostoru. "V takovém případě mohou významnou roli hrát vzdělaní, úspěšní a aktivní Romové, kteří mohou zároveň sloužit jako zdroj motivace a pozitivní příklad pro další Romy, především mladší generace. I z tohoto důvodu by měla být podporována emancipace a hlavně participace Romů ve veřejném prostoru," uvádí zpráva a upozorňuje, že Romové nebyli v roce 2019 zastoupeni ani ve vládě ani v žádné z komor Parlamentu České republiky.

"Na nižší úrovni je zastoupení Romů v místní politice s největší pravděpodobností také pouze velmi slabé, přičemž dle údajů krajů týkajících se situace národnostních menšin byli Romové zastoupeni v maximálně 10 obecních zastupitelstvech6, 3 výborech pro národnostní menšiny na úrovni kraje zřízených ze zákona a pouze 5 výborech pro národnostní menšiny na úrovni obce," dodávají autoři zprávy.

Podle zprávy mohou předsudky a stereotypy většinové společnosti vůči romské menšině vyústit až v projevy předsudečné nenávisti či extremismu. "V případě předsudečné nenávisti namířené vůči romské menšině můžeme v této souvislosti mluvit rovněž o anticiganismu," dodává zpráva a upozorňuje na to, že v říjnu 2019 uspořádala organizace INACH (International Network Against Cyber Hate) ve spolupráci s organizací ROMEA, o.p.s. mezinárodní konferenci na téma „Anticikanismus a nenávistné projevy v online prostředí“, která měla odborné i laické veřejnosti téma nenávisti vůči romské menšině více přiblížit.

Zpráva uvádí, že sice k extremistickým útokům namířeným proti romské menšině známým z 90. let minulého století nedochází, ale i přesto bylo v roce 2019 zaevidováno celkem 43 trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům. "Jde tak o nárůst o sedm skutků oproti minulému roku, uvádí zpráva s tím, že přímo styční důstojníci pro menšiny řešili také celkem 11 případů s podezřením na rasový podtext.

Podle zprávy roste počet případů projevů nenávisti v online prostředí, zejména za použití sociálních sítí. Zpráva zmiňuje případ zpěváka Radka Bangy, který v roce 2015 na protest proti vyhlášenému vítězi opustil udělování cen Český slavík 2015 a následně se stal terčem útoků na sociální síti Facebook.

"V roce 2019 však došlo k posunu celého případu. V dubnu 2019 se Bangy zastal Ústavní soud. Banga byl totiž při předchozím soudním líčení z jednání vyloučen, jelikož soud došel k závěru, že se ho obecný nenávistný komentář umístěný na jeho soukromém facebookovém profilu nemohl dotknout. (...) S tím se však Ústavní soud neztotožnil a ve svém stanovisku přiznává činům z nenávisti vysokou závažnost, včetně těch spáchaných na sociálních sítích," uvádí zpráva.

Vzdělávání: Vedle doučování je důležitá motivace, záskoláctví může být důsledek diskriminace

Podle autorů zprávy i přes značnou snahu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zůstávají v oblasti vzdělávání problémy, které ztěžují zejména romským žákům a studentům získat kvalitní vzdělání a vytvořit jim tak dobrý start do života. "Ozývají se zejména kritici inkluzivní reformy, která v minulých letech proběhla, že její účinek není takový, jaký se očekával a situace romských žáků a studentů zůstává již několik let stejná," uvádí se ve zprávě.

Oblast vzdělávání zůstává stěžejní pro terénní pracovníky, kteří vnímají jako velký problém jednak předčasné odchody Romů ze vzdělávání, ale také „záškoláctví“.

"Možnou příčinou „záškoláctví“ a předčasného ukončení vzdělávání může být také demotivace žáků školu navštěvovat nebo strach ze šikany či diskriminačního jednání jak ze strany spolužáků, tak ze strany učitelů," uvádí autoři zprávy a upozorňují, že terénní pracovníci uvedli, že se se v roce 2019 v rámci své činnosti přibližně 100 krát setkali s podezřením na diskriminační jednání vůči jejich klientům (včetně nezletilých) z důvodu etnicity nebo národnosti ze strany vzdělávacího systému, tzn. školy, školní družiny, pedagogicko-psychologické poradny apod.

Terénní pracovníci vnímají doučování jako jeden z hlavních nástrojů, jak pomoci zlepšit vzdělávání romských dětí, žáků a studentů. Důležité je podle nich také romské děti, žáky a studenty správně motivovat. V této souvislosti zpráva zmiňuje setkávání romských studentů BARUVAS, které pravidelně pořádá organizace ROMEA, nebo vzdělávací a stipendijní program Gendalos organizace IQ Roma Servis.

Předškolní vzdělávání: Chybí data, většina romských dětí však povinné předškolní vzdělávání absolvuje

Podle kvalifikovaných odhadů ředitelů mateřských škol navštěvovalo v roce 2019 předškolní vzdělávání 2 939 romských dětí mladších 5 let a 1 049 romských dětí s odkladem povinné školní docházky z celkového odhadu 7 065 romských dětí navštěvujících mateřské školy.

Zhodnocení toho, zda se romské děti účastní povinného předškolního vzdělávání, naráží na chybějící data o počtu romských dětí, kterých se povinná předškolní docházka týká. "Porovnáním však odhadnutého počtu romských žáků v 1. ročníku základních škol (3 768, tj. 3,5 % ze všech žáků 1. ročníku) a počtu romských dětí v posledním ročníku mateřské školy (4 126, tj. 3,3 % ze všech dětí starších 5 let) lze odhadnout, že se povinného předškolního vzdělávání účastní naprostá většina romských dětí," uvádí se ve zprávě. "I přesto, že uvedené statistiky naznačují pozitivní trend v návštěvnosti předškolní výchovy, někteří z odborníků zůstávají ve kvalitě předškolního vzdělávání ve vztahu k romským dětem pesimističtí," dodává však zpráva.

Základní vzdělávání: Problém jsou segregované školy s nekvalitním vzděláváním

V oblasti základního vzdělávání nedošlo podle zprávy v roce 2019 k žádným zásadním změnám. "Pokračovala realizace inkluzivních opatření, která byla nastavena zejména s ohledem na výkon rozsudku D. H. a ostatní vs. Česká republika z roku 2012," uvádí zpráva s tím, že vzhledem k tomu, že rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením byl s účinností od 1. září 2016 zrušen, jsou podle této přílohy již vzdělávání pouze ti žáci, kterým byl tento typ vzdělávání určen před nabytím legislativní úpravy. "I proto dochází k výraznému poklesu romských žáků vzdělávaných dle této přílohy, přičemž od školního roku 2020/2021 dojde ke konečnému sjednocení kurikula a všichni žáci budou vzděláváni dle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání," dodává zpráva v kapitole vzdělávání.

Jedním z nástrojů, jak dále zlepšovat začleňování romských žáků do běžného vzdělávání, je podle zprávy komplexní práce s rodinou, nebo také pomoc asistenta pedagoga. "Stabilita pozice asistenta pedagoga je však velmi malá, a to zejména s ohledem na jejich počet a výši úvazků. Někteří odborníci navrhují, aby byly zavedeny výše úvazků asistentů pedagoga dle počtu dětí, k tomuto kroku však doposud nebylo přistoupeno," uvádí zpráva.

Přetrvávajícím problémem v oblasti vzdělávání je podle zprávy také existence segregovaných škol, kde však není hlavním problémem koncentrace romských žáků, jako spíše snížená kvalita vzdělávání.

"Zatímco meziročně došlo ke snížení počtu škol s více než 34 % romských žáků ze 147 (2018) na 133 (2019) a snížení počtu škol s více než 50 % romských žáků ze 70 (2018) na 69 (2019), počet škol s více než 75 % i 90 % romských žáků meziročně vzrostl. Ve školách s víc než 75 % romských žáků bylo v roce 2019 vzděláváno téměř 15 % všech romských žáků, dalších téměř 10 % romských žáků bylo vzděláváno ve školách s více než 90% zastoupením romských žáků. Z celkového počtu 50 škol, kde je více než 75 nebo 90 % romských žáků se všechny z nich nachází na území Ústeckého a Moravskoslezského krajem," konstatuje Zpráva o stavu romské menšiny v České republice v roce 2019.

Střední a vysoké školy: Romům pomáhají stipendijní programy neziskovek

Pokud se týká sekundárního a terciálního vzdělávání cituje zpráva výzkum Nadace OSF, ze kterého vyplývá, že postoj Romů ke vzdělávání se značně změnil. "Romové vnímají důležitost a hodnotu vzdělání a význam vzdělávání u romské populace tak stále roste. I proto je nutné, aby měli romští studenti při svém studiu adekvátní podporu," uvádí se ve zprávě s tím, že podporu sociálně znevýhodněným žákům a studentům poskytuje MŠMT prostřednictvím specificky zaměřeného dotačního programu.

"V roce 2019 bylo v rámci tohoto programu podpořeno 1 044 sociálně znevýhodněných žáků a studentů, zejména ze středoškolských oborů s výučním listem (831 studentů) a dále pak středních škol s maturitou (192 studentů). Podpora byla určena na úplatu za vzdělávání, stravné, ubytování, cestovné a školní potřeby," uvádí se ve zprávě, která také zmiňuje Stipendijní program pro romské studenty organizace ROMEA nebo Nadace OSF.

Zaměstnanost: Nejsou známa data o počtu nezaměstnaných Romů

Komplikace v roce 2019 přetrvávaly pro vyhodnocení situace romské menšiny v oblasti zaměstnanosti, protože se opět naráží na to, že nejsou známa data o počtu nezaměstnaných Romů. "Úřady práce České republiky nemohou, dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vést etnickou příslušnost uchazečů a zájemců o zaměstnání, čili nelze ani vyhodnotit, jaký mají např. nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, dopad na romskou menšinu," uvádí zpráva.

Nejčastější bariérou dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání je dle aktérů činných v romské integraci zejména vysoká zadluženost a nízká kvalifikace. Tato fakta zmiňují ve svých zprávách např. krajští koordinátoři pro romské záležitosti a terénní pracovníci.

"Velkým problémem zůstává nelegální zaměstnávání, jehož podíl je stále vysoký zejména u osob s nízkou kvalifikací. Nahrává tomu nejenom současný systém pomoci v hmotné nouzi a extrémně vysoký počet klientů v exekuci, ale také měnící se chování mnoha zaměstnavatelů, kteří uchazečům nedávají možnost výběru. Legální zaměstnání pak nekvalifikovaní klienti často odmítají z toho důvodu, že ztrátou sociálních dávek by se v konečném důsledku jejich příjmy snížily,“ cituje zpráva například krajského koordinátora pro romské záležitosti z Jihomoravského kraje.

V oblasti zaměstnanosti, práce a pracovních vztahů, je podl eautorů zprávy důležitá především osvěta, a to např. v oblasti finanční a právní. "Této problematice se velmi často věnují jak samotní terénní pracovníci v rámci své činnosti, tak nestátní neziskové organizace, u kterých je osvěta na téma finanční a právní gramotnosti součástí mnoha projektů spolufinancovaných např. z rozpočtu Úřadu vlády ČR nebo jiných ústředních orgánů státní správy," uvádí zpráva.

Zpráva uvádí, že v oblasti zaměstnanosti byly nadále využívány nástroje aktivitní politiky zaměstnanosti, zejména pak veřejně prospěšné práce a společensky účelná místa. "Tyto nástroje však představují i nevýhody, které mohou komplikovat úspěšnost integrace romské menšiny do běžné společnosti," uvádí se ve zprávě.

Podle informací krajských koordinátorů nebyl v roce 2019, stejně jako v předchozím roce, prokázán žádný podnět týkající se diskriminace na trhu práce z důvodu etnicity i když se neziskové organizace s takovou diskriminací u svých klientů setkali. Krajský koordinátor z Jihomoravského kraje například uvedl, že pracovnice organizace Společenství Romů na Moravě, z.s. se u jejich klientů s diskriminací v oblasti zaměstnávání setkala. Z důvodu nezájmu klientů však nebyla tato věc nijak řešena a nebyl podán ani žádný podnět k řešení podezření z diskriminace. Obdobné to bylo i v Královéhradeckém kraji.

Bydlení: Nejproblematičtější oblast v životě Romů, 338 případů diskriminace

Bydlení patří podle zprávy dlouhodobě k jedné z nejproblematičtějších oblastí v životě Romů, a to i přesto, že mínění většinové populace je odlišné. Zpráva připomíná, že k řešení této situace měl přispět návrh zákona MPSV o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení, který v březnu 2017 schválila vláda ČR, však nebyl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen.

"Ministerstvo pro místní rozvoj se v roce 2019 stalo gestorem přípravy zákona. Vypracovalo návrh nařízení vlády, jehož smyslem je podpořit výstavbu, nákup a rekonstrukce obecních sociálních bytů. (...) Práce na legislativním ukotvení sociálního bydlení však nebyly zcela zastaveny. Ke konci roku 2019 byl změněn název dříve připravovaného zákona o sociálním bydlení, na návrh zákona o dostupnosti bydlení, který by mělo MMR vládě předložit do prosince 2020." uvádí se v kapitole věnované bydlení.

Zpráva také uvádí, že MPSV v roce 2019 také připravilo 15 bodů opatření pro boj s chudobou, které se dotýkají rovněž tématu dostupného bydlení. "Právě tento návrh novely byl ze strany občanských členů Rady také připomínkován se závěrečným
doporučením MPSV záměr novely zákona nepředkládat do dalšího legislativního procesu. (...) Podle občanských členů Rady jsou některá z navrhovaných opatření přímo v rozporu s mezinárodními závazky i právem České republiky," uvádí se ve zprávě.

I přesto, že v současné době v ČR stále neexistuje právní ukotvení dostupného či sociálního bydlení ve smyslu zákona o sociálním bydlení či zákona o dostupném bydlení, MPSV podle zprávy spolupracujícím obcím nabízí metodickou podporu při zavádění lokálních systémů sociálního bydlení.

V oblasti bydelní se angažují také neziskové organizace. Zpráva například zmiňuje organizaci R-mosty, která realizuje projekt s názvem Férové bydlení, který je dlouhodobě podporovaný z rozpočtu Úřadu vlády ČR a je explicitně zaměřený na Romy. "Cílem projektu je zajistit obětem diskriminace na trhu s bydlením (zejména romským rodinám a romským matkám samoživitelkám s dětmi) možnost přístupu k férovému a technicky a hygienicky standardnímu bydlení na volném trhu s bydlením," uvádí se ve vládní zprávě.

V oblasti bydlení napomáhá zlepšení situace také Agentura pro sociální začleňování, a to v rámci tzn. koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. "Ta kromě analytické a koncepční činnosti v rámci spolupracujících obcí realizovala celkem 17 projektů výstavby, pořízení nebo rekonstrukce sociálních bytů. Podle pracovníků Agentury pro sociální začleňování však není v tuto chvíli možné sledovat dopad projektů na situaci Romů, a to z důvodu nízkého počtu ukončených projektů," píší autoři zprávy.

Na přetrvávající diskriminační jednání na trhu s bydlením upozorňují v rámci svých Závěrečných zpráv o realizaci projektů také terénní pracovníci spolufinancovaní z rozpočtu Úřadu vlády ČR. "Ti se v roce 2019 v rámci své činnosti setkali s diskriminačním jednáním z důvodu etnicity nebo národnosti ze strany realitních kanceláří nebo pronajímatelů bytů a ubytoven směrem ke konkrétní romské osobě celkem 338krát," píše se ve zprávě.

Zdraví: Znovu se otevřela otázka odškodnění protiprávně sterilizovaných žen

Z informací krajských koordinátorů pro romské záležitosti vyplývá, že v roce 2019 nedošlo u romské menšiny k významné změně v oblasti zdraví.

"V porovnání s majoritní populací lze konstatovat, že zdravotní stav Romů je horší. Ze získaných informací ze Zpráv o stavu romské menšiny v kraji vyplynulo, že Romové všeobecně mnohem častěji zanedbávají preventivní lékařskou péči než majoritní společnost. Dle zkušeností krajských koordinátorů dospělí jednotlivci zdravotní potíže spíše zlehčují, odkládají či se bojí lékařského vyšetření," konstatuje zpráva.

Zvýšit podporu v oblasti zdraví u osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, mezi které bezesporu patří také Romové má projekt Státního zdravotního ústavu s názvem „Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“. Podel analýzy Evropské komise z roku 2014 je pro životní styl Romů typická nadměrná konzumace nezdravého jídla, téměř nulová pohybová aktivita především u dívek, kouření, ale i užívání nelegálních drog. Projekt Státního zdravotního ústavu by proto měl kromě zlepšení zdravotní gramotnosti vést také ke zlepšení životního stylu, zlepšení zdraví a sociální integrace, snížení ztrát z nemocí a tím vést také k vyšší práceschopnosti obyvatel.

V roce 2019 došlo také k znovuotevření otázky odškodnění protiprávně sterilizovaných žen na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a to v rámci Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Byl vytvořen nový návrh zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných žen, který předpokládá odškodnění cca 400 protiprávně sterilizovaných osob a poskytnutí jednorázového peněžitého odškodnění ve výši 300.000 Kč.

Romská kultura pomáhá ke zlepšení vztahů mezi Romy a majoritou

Podle Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2019 je romská kultura nedílnou součástí kultury české a jako taková by měla být vnímána i většinovou společností. "Podle krajských koordinátorů pro romské záležitosti vedou kulturní aktivity organizované na území jejich kraje také ke zlepšení sousedských vztahů mezi romskou menšinou a většinovou společností, neboť se jich zpravidla účastní i neromští návštěvníci," uvádí se ve zprávě, která jako příklad uvádí akce k oslavám Mezinárodního dne Romů, Světový romský festivl Khamoro, Arafest nebo Ghettofest.

Podle zprávy neprobíhá výuka romského jazyka na školách v České republice systematicky. Školy podle zprávy narážejí na několik faktorů, které komplikují či znemožňují dobrovolnou výuku romštiny. "Jedná se především o nezájem rodičů romských dětí o tuto výuku. Rodiče často vycházejí z obecně tradovaných stereotypů, podle kterých se dítě má primárně učit majoritní český jazyk, aby se snadno integrovalo do většinové společnosti. Rodiče často romštinu považují za jazyk používaný jen v rámci vnitřní rodinné komunikace. Je však třeba podotknout, že na jazykové škole v Praze je možné složit státní zkoušku z romského jazyka," uvádí zpráva.

Na podpoře výuky romského jazyka se také podílí nestátní neziskové organizace. Zpráva konkrétně zmiňuje například organizaci Nová škola, o.p.s., která každoročně vydává sborník Romano suno z dětské literární soutěže a sborník O bare vakaren z tvorby dospělých účastníků literární soutěže, a zároveň podporuje výuku romského jazyka. "Činnosti na podporu čtení a psaní v romštině realizuje také organizace KHER, z.s., která v roce 2019 vydala dvojjazyčnou romsko-českou sbírku romských autorů O mulo! Povídky o duchách zemřelých, která zároveň vyšla i jako e-kniha," uvádí vládní zpráva.

Romské dějiny stále nejsou v ČR příliš známé

Podle zprávy romské dějiny, zejména ty které se týkají událostí II. světové války, zůstávají jednou z oblastí, která není v České republice příliš známá. "Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, ale i další organizace, proto opakovaně opakují a požadují, aby dějiny, kultura a jazyk Romů byly nedílnou součástí rámcových vzdělávacích programů na všech úrovních vzdělávání," uvádí autoři zprávy.

Zpráva také popisuje vývoj kolem budování nové podoby památníku v Letech u Písku, které má na starost Muzeum romské kultury. Podle zprávy navštíví současný památník v Letech u Písku kolem 10 tisíc lidí ročně.

Čeněk Růžička v roce 2019 také otevřel téma nedostatečného odškodnění obětí romského holocaustu. Podle zprávy se jedná se o oblast, která není žádným relevantním způsobem probádána a jedná se o záležitost, která nebyla od skončení 2. světové války řešena, na rozdíl například od majetkových poměrů židovských obětí holocaustu. "Čeněk Růžička v rámci jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny také uvedl, že i přesto, že Romové nebyli v té době zámožní, určitý majetek měli, a ten jim byl zabaven, stejně tak jako dalším osobám, které byly v době 2. světové války považovány za nežádoucí," konstatuje zpráva a uvádí, že vznikne analýzy majetkových poměrů českých Romů a Sintů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v období let 1938 – 1945.

Zpráva o stavu romské menšiny v roce 2019 také podrobně představuje činnost Muzea romské kultury. "V Muzeu romské kultury je umístěna stálá expozice s názvem Příběh Romů/Le Romengero drom, která přibližuje dějiny Romů od jejich předků ve starověké Indii, přes příchod Romů do Evropy v 11. století, až po události druhé světové války a současnost. Stálé expozice se v roce 2019 zúčastnilo kolem 4 000 návštěvníků. Vedle toho organizovalo Muzeum romské kultury v roce 2019 tři dočasné výstavy," popisuje zpráva.

Zpráva navíc v závěru této kapitoly informuje o budoucím zřízení Centra Romů a Sintů v Praze, které by mělo být otevřeno v roce 2023. "Pro zřízení Centra Romů a Sintů v Praze byla vybrána vila z 30. let minulého století stojící v pražských Dejvicích, která však bude muset projít rozsáhlou rekonstrukcí," uvádí se ve zprávě.

DOKUMENT

Přečteno: 899x
 

Kam dál:

Štítky:  

zpráva, Vláda, Romové, Soužití, Bydlení, Zaměstnanost, Vzdělávání, Kultura



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo