romea - logo
25. května 2019 (sobota)
svátek má Viola
Loading
rozšířené vyhledávaní

Dzeveli nebo rejteški aneb Jak se slavily Velikonoce u slovenských a olašských Romů

20.4.2019 10:00
Velikonoce
Velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Vznikly z latinského pascha, což se překládá jako oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Velikonoce se slaví ve velké části světa a mají i dlouholetou tradici pohanských svátků jara a plodnosti. Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Proto jsme pro vás vyzpovídali trojici Romek, abychom vám aspoň trošičku přiblížili něco o velikonočních oslavách původních slovenských Romů i třeba těch olašských, kteří patří k nejspecifičtější skupině Romů vůbec.

Libuše: Smysl Velikonoc se vytrácí

Na Velikonoce vzpomínám ráda, už jako malá holka jsem mámě pomáhala vařit velikonoční pokrmy. Kdo by si myslel, že jsme jedli bramborový salát s řízkem, obložené chlebíčky a já nevím, co ještě, asi by se podivoval. Přesně tato jídla na stolech Romů neměla co dělat. To je spíš doména dnešních mladých, kteří tradice už tolik nedodržují nebo je nectí.

Před Velikonoci se držel v naší rodině půst, ale na tradiční romské tabuli už maso chybět nesmělo.

Ráno se začalo dzeveli – opražená domácí klobáska s vejci. K tomu nám máma pekla na plotýnce marikľe – romský chléb. Jedlo se společně. Vůně sladkých závinů zvaných šinga se linula po celém domě. Plnila se povidly, mákem a tvarohem. Někdo dával i třešně. Na beránka nebylo, doba byla jiná, než je tomu dnes. Slepičí polévka musela být silná a s domácími nudlemi zvanými trepanki. Nadívala se kuřata a i bůček, což bylo něco pro muže. Pekly se v troubě holubki, které se plnily třemi druhy masa a balily buď do listů bílého zelí, nebo kapusty.

Den před Velikonočním pondělím jsme barvili vejce. Máma neměla peníze na barvy, poradila si se vším sama. Doma sáhla do kredence pro zrnkovou kávu a už to šlo raz dva. Do vroucí vody se dala káva, přivedla se k varu a pak se opatrně vložila bílé vejce. Během okamžiku byly krásně hnědé. To samé se dělalo i se slupkami od cibule, červená je obarvila dorůžova a žlutá zase do béžova. Tak jsme měli krásně barevná vajíčka.

Vzpomínám si i na staré Romy z okolí, kteří k nám chodili vinšovat. Vždycky nám přede dveřmi popřáli, abychom byli zdraví po celý rok, žili v souladu s božím přikázáním a hlavně ve spokojenosti. Ženám pokropili hlavu vodou nebo voňavkou. Na oplátku se jim nalila štamprlička něčeho dobrého a dalo k jídlu, co jen chtěli. Ale vždy si museli ulomit kousek marikľe se špetkou soli, to jinak nešlo. Děti ze sousedství občas přišly koledovat. A vidíte, dnes už je to dvacet pět let, co už u nás nikdo nezazvonil.

Smysl Velikonoc se vytrácí a přitom je to svátek, kdy si připomínáme, co všechno pro nás Ježíš Kristus vlastně udělal. A vzpomínat bychom měli i na své blízké, kteří tu už nejsou, za nimi se každoročně vydáme na hřbitov a pomodlíme se za jejich duše.

Monika: Na Velikonoce se schází se celé příbuzenstvo

Jako děti jsme jezdívaly slavit Velikonoce na Slovensko, kam za námi přijela rodina z Německa a z Rakouska. Vzpomínám si, jak jsme na Velký pátek všichni drželi půst od masa, protože v tento den došlo k ukřižování Božího syna. Maso jíme opět až na Velikonoční pondělí.

Většinou Velikonoce oslavujeme u někoho z rodiny, kde se celé příbuzenstvo sejde. Každý donese něco k jídlu. Na stole máme řízky, bramborový salát, karbanátky a z tradičních olašských jídel perkelt s parado chumer nebo horejzo arnenca, což je něco jako rizoto s vejci. Ze sladkostí pečeme například rejteški s kiralesa, darasa, makosa, lekvarasa, kirešenca, zkrátka s náplněmi od tvarohu, přes mák až po povidla. A místo u nás má i beránek nebo mazanec.

Z našich starých zvyků stojí za zmínku umývání se v řece na Velikonoční pondělí, kam kdysi olašští Romové chodívali, aby byli zdraví po celý rok. Vajíčka dnes barvíme, dřív to tak nebylo.

Dodnes chodí muži vinšovat, ale „jen“ ti z rodiny. U nás není zvykem, že by vinšovali lidé z okolí nebo by před dům přišli zahrát muzikanti, jak tomu je u slovenských a moravských Romů. Starší muži polívají ženy a dívky vodou nebo pár kapkami voňavky. Malé děti dnes už vídám s pomlázkou. Má rodina stále dodržuje půst i tradiční kuchyni. Na rozdíl od slovenských Romů nechodíme během svátků na hřbitov. Ale na své zemřelé vzpomínáme.

Veronika: Velikonoce jsme měli a máme spíš takové české

Já jsem poloviční Romka a u nás se moc tradice nedodržovaly. Velikonoce jsme měli a máme spíš takové české.

Dnes pečeme beránka, dřív to byl mazanec nebo věneček, který se zdobil malovanými kraslicemi a pentlemi. Pekla se nádivka, nejlépe s mladými kopřivami. Ve váze jsme měli kočičky, protože to mělo ochranitelský význam. Rodiče, především táta uměl plést pomlázku, já se to nikdy nenaučila. Jedla se vejce natvrdo, pečená kuřátka, králíci a domácí chléb. Jako sladkost jsme měli jidáše namazané medem.

Dřív se chodívalo na mši svatou a zapalovala se svíčka za naše předky, dnes už do kostela nechodíme. Kluci z okolí přicházeli dům od domu na koledu vyšupat dívky „aby neuschly“. Jako odměnu dostali buď nějaký peníz, nebo sladkost. Vodou se u nás občas polévalo, ale spíš se jen symbolicky šlehalo pomlázkou.

Pokud mám srovnat Vánoce a Velikonoce, jsou to sice oboje křesťanské svátky, ale k Vánocům mám blíž.

Přečteno: 483x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Tradice, Zábava, Velikonoce



HLAVNÍ ZPRÁVY

Miroslav Rusenko (vlevo) a Peter Pollák

videoRozhovor s romskými kandidáty do eurovoleb: Miroslav Rusenko (ČR), Peter Pollák (SK)

22.5.2019 18:35
Dalšími hosty Patrika Bangy v rozhovoru budou tentokrát dva kandidáti do Evropského parlamentu.
 celý článek

Josef Mlejnek jr. a Fedor Gál (FOTO: archiv Josefa Mlejnka, Pavol Frešo, Wikimedia Commons)

Vrtěti psem před volbami. Josef Mlejnek a Fedor Gál o předvolebních manipulacích

22.5.2019 16:48
Na to, jak se „tahá za drátky“ před volbami do Evropského parlamentu, jsme se zeptali politologa Josefa Mlejnka a sociologa Fedora Gála.
 celý článek

Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo