EK navrhla přerozdělit 40.000 uprchlíků, na ČR připadá 1328 osob
Evropská komise navrhla, aby další země Evropské unie v příštích dvou letech převzaly od Itálie a Řecka celkem 40.000 žadatelů o azyl. Do jiných zemí osmadvacítky ale budou přesunováni jen občané Sýrie a Eritreje, u nichž je velká pravděpodobnost úspěšného vyřízení azylové žádosti. Mimořádný krok je snahou pomoci dvěma jižním státům EU, které se nyní potýkají s rozsáhlou migrační vlnou.
Na Česko, které s kvótami nesouhlasí, by podle zveřejněného návrhu připadlo celkem 1328 těchto osob. O plánu, který počítá také s unijním příspěvkem až 6000 eur (přes 160.000 korun) na jednu osobu, nyní budou rozhodovat členské země. Mnohé už daly najevo, že se jim nelíbí. Rozhodnutí přitom musí padnout takzvanou kvalifikovanou většinou, například Praha samotná by jej zablokovat nemohla.
Podle předsedy komise Jeana-Claudea Junckera členské země EU, které se nyní zdráhají, musí respektovat, že současnou situaci slova nevyřeší. "Nejde o slova, jde o činy. A komise navrhuje činy," prohlásil Juncker na odpolední tiskové konferenci s generálním tajemníkem OSN Panem Ki-Munem.
Pan Ki-Mun poznamenal, že různé agentury OSN budou s EU v otázkách migrace spolupracovat. Návrhy komise na tiskové konferenci s Junckerem uvítal. "Vybízím členské země (EU), aby projevily soucit a zvážily tento významný návrh sdílení odpovědnosti," prohlásil představitel OSN.
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans dnes uvedl, že každý, kdo potřebuje útočiště, azyl v Evropě nalezne. "Ale ti, kdo oprávněný nárok nemají, musí být rychle identifikováni a vráceni do své domovské země," zdůraznil také. Projekt se vůbec netýká takzvaných ekonomických migrantů.
Evropská komise nyní plní to, co oznámila před dvěma týdny, když zveřejnila strategickou Agendu pro migraci. Dnešní návrh předpokládá, že poprvé v historii bude kvůli situaci s migranty na jihu EU využit článek 78 smlouvy o fungování EU.
Komise dnes upozornila, že Itálie loni zaznamenala nárůst nelegálních překročení hranice o 277 procent proti roku 2013, šlo o 60 procent všech případů v unii. V Řecku počet za stejné období vzrostl o 153 procent. Nastaly v nich tak tedy podmínky "stavu nouze", o kterých článek hovoří.
Využití článku ze základní evropské smlouvy znamená, že věc se netýká Dánska, které má v tomto smyslu dojednanou výjimku. Británie a Irsko mají nyní podle svých výjimek tři měsíce na rozmyšlenou, zda se k této záležitosti přidat chtějí. Jejich rozhodnutí mohou ovlivnit konečné počty azylantů pro další země; komisí dnes zveřejněná čísla pro jednotlivé státy s účastí obou zemí nepočítají.
Pokud se Británie a Irsko rozhodnou zůstat mimo, nebudou ovšem stejně jako Dánsko ani hlasovat o osudu celého návrhu spolu s dalšími státy unie. Za normálních okolností znamená přijetí kvalifikovanou většinou souhlas 16 z 28 zemí, přičemž souhlasící státy musí dohromady představovat 65 celkové populace EU.
Itálie a Řecko jako zdrojové země logicky azylanty přijímat nebudou. Přerozdělování bude moci být pozastaveno ve chvíli, kdy sama přijímající země začne čelit velkému přílivu uprchlíků odjinud.
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos na tiskové konferenci podotkl, že okolo záměrů komise panují některá nedorozumění. "Neexistuje návrh rozmísťování nelegálních migrantů napříč EU. Nenavrhujeme kvóty. To slovo nemáme rádi a nikdy jsme jej nepoužili," uvedl. Počty přemísťovaných byly stanoveny v závislosti na ekonomickém výkonu země, velikosti její populace, míře nezaměstnanosti a dosavadním počtům udělených azylů.
Evropské exekutivě podle Avramopulose jde o jasná pravidla pro umístění konkrétně stanoveného počtu lidí, kteří zjevně potřebují mezinárodní pomoc. Připomněl, že komisi bylo v minulých měsících vyčítáno, že pro zvládání migrační krize dělá málo a není schopna zabránit ani stovkám úmrtí na moři.
Navržený počet 40.000 osob představuje asi 40 procent celkového počtu lidí, kteří loni v Itálii a Řecku o azyl požádali. Z Itálie by mělo být předáno 24.000 těch, kteří se vejdou do podmínek programu, z Řecka 16.000.
Komise v návrhu stanovila, že na přemístění budou mít nárok občané těch zemí, kterým je v EU udělován azyl ve více než 75 procentech žádostí. Loni tuto podmínku splňovali právě jen Syřané a Eritrejci.
Definitivní rozhodnutí o tom, zda dotyčná přemístěná osoba azyl získá, bude na cílové evropské zemi. V českém případě tady o udělení azylu mají rozhodovat české úřady.
Dalším oznámeným návrhem komise je doporučení členským zemím, aby si v příštích dvou letech podle kvótového klíče rozdělily celkem 20.000 lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, kteří ovšem nyní v EU nejsou. Na ČR by v rámci tohoto programu, na němž se má podílet také Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR), připadalo 525 lidí.
Oznámený záměr v Bruselu uvítal generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Poznamenal, že EU pomáhá řešit situaci s dramaticky se zvyšujícími počty lidí v pohybu a zároveň dává příklad dalším regionům, které se potýkají s podobnými problémy.
Doporučení evropské exekutivy zemím osmadvacítky je realizací záměru oznámeného už před dvěma týdny jako součást strategického materiálu Agenda pro migraci.
Evropská unie by se podle názoru komise měla jako celek zavázat k přijetí 20.000 lidí a tento počet by byl rozdělen podle přesně definovaného klíče. Členské země, které se rozhodnou účastnit, budou mít nárok na finanční pomoc. Na příští dva roky na program komise vyčlenila 50 milionů eur (přes 1,3 miliardy Kč).
