Mohli chodit na běžnou devítiletku, z ní jít na učiliště či střední školu, pak si najít práci. Místo toho se nejspíše neprávem dostali do praktické školy (dříve zvláštní), ze které moc šancí na to, získat další vzdělání a dobré zaměstnání, nemají.
A kvůli diskriminaci ve vzdělání bude stát opět popotahován před soudem. Spor se má týkat až osmadvaceti školáků.
„Začínáme novou soudní při s Českou republikou. Podobnou té minulé, kterou Česko prohrálo u mezinárodního soudu. Ale nyní máme ambici vyhrát tady a nejít do zahraničí. Intuice je taková, že když argument o diskriminaci zazní doma od vlastních institucí, bude daleko silnější, než kdyby opět zazněl z ciziny,“ řekl LN Marek Szilvasi z Evropského centra pro práva Romů. To se žalobu chystá podat už v nejbližších dnech.
V předešlé kauze figurovalo osmnáct ostravských dětí. A v roce 2007 po vynesení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se Česko muselo zavázat, že diskriminaci ze škol odstraní. To se ale podle Výboru ministrů Rady Evropy – organizace, která na plnění rozsudku dohlíží – i řady českých odborníků nestalo. A proto centrum připravilo novou žalobu.
Podle informací LN se spor opět bude týkat dětí, které chodí do škol v Ostravě. „Skupina je hodně podobná té předchozí. Někteří jsou i rodinní příslušníci, bratranci či sourozenci dětí z prvního případu, kteří skončili v té samé škole a s těmi samými limitovanými studijními plány. Dvě školy jsou praktické a dvě mainstreamové, kde ale mají speciální třídy,“ popsal Marek Szilvasi.
Organizace chtěla podat žalobu už letos na jaře, narazila ale na odpor škol. „Máme plnou moc od všech rodičů těchto dětí, ale školy nám odmítly dát dokumentaci,“ tvrdí Marek Szilvasi. Žalobu tak podají bez potřebných dokladů s tím, že si je na školách bude muset vynutit soud. Další podrobnosti zatím nechtěli sdělit.
Ministerstvo školství netušilo, že se žaloba chystá. „Nedomníváme se ale, že je pro takové opatření dán důvod,“ reagoval na informaci LN první náměstek Jiří Nantl.
Za to, že začleňování dětí do hlavního vzdělávacího proudu nebere jako prioritu, byl často kritizován ministr školství Josef Dobeš.
Toho letos na jaře vystřídal Petr Fiala, který slibuje, že to napraví. Podle náměstka Nantla bude resort řešit změnu legislativy. Naplánována je i revize diagnostických metod používaných pedagogicko-psychologickými poradnami při vydávání posudků, které jsou podkladem pro zařazování žáků mimo hlavní vzdělávací proud. „Mezi nejdůležitějšími opatřeními, která se nyní budou zvažovat, je možnost zpřísnění procedury zařazování žáka do speciálního vzdělávání,“ tvrdí náměstek Nantl.
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové je důležité, aby ministerstvo přestalo neustále předkládat jen seznam plánovaných opatření a konečně přišlo s konkrétními kroky a výsledky. „Musí se to urychlit. Na zasedání rady vlády pro Romy jsme před čtrnácti dny přijali usnesení, kdy apelujeme na ministerstvo, aby zintenzivnilo kroky a aby příště přišlo s konkrétními daty a výsledky, jak dochází k pokroku,“ nastínila Monika Šimůnková.
Po rozsudku se Česko muselo zavázat, že diskriminaci odstraní
Podle mezinárodních i některých tuzemských organizací český stát ignoruje takzvané inkluzivní vzdělávání. Nosnou myšlenkou inkluze je snaha poskytnout všem dětem odpovídající a nejlepší možnou úroveň vzdělání bez ohledu na jejich specifické potřeby. V jedné třídě se tak mají učit děti bez potíží společně i s těmi, které mají poruchy učení, s žáky ze sociálně vyloučených lokalit či s dětmi se zdravotním handicapem.
Pro zlepšení podmínek česká vláda loni na podzim přijala Strategii proti sociálnímu vyloučení. Zásadním bodem je závazek zrušit praktické školy do čtyř let (speciální školy, kam chodí děti se zavážnými handicapy, by fungovaly nadále).
V praktických školách končí děti (nejčastěji romské), které jsou diagnostikovány jako lehce mentálně postižené, aniž by tomu tak skutečně bylo. Oproti běžným základkám je tu učivo zredukováno a školáci nemají šanci pokračovat ve studiu na učilišti či střední škole.
V roce 2010 Světová banka vypočítala, že Česká republika přichází kvůli segregaci ve vzdělání ročně nejméně o 16 miliard korun, protože naprostá většina absolventů praktických škol zůstává po studiu nezaměstnaná a nezaměstnatelná.
