romea - logo
30. listopadu 2021 (úterý)
svátek má Ondřej

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Esma Redžepová: Stačí zapnout rádio s hudbou a zapomenete na hlad

4.8.2021 14:39
Esma Redžepová (FOTO: Wikimedia Commons)
Esma Redžepová (FOTO: Wikimedia Commons)

Před necelými pěti lety zemřela jedna z největších zpěvaček uplynulých sta let, makedonská Romka Esma Redžepová. A jak to u takto výrazných osobností bývá, odkaz Esmy žije dál, a to nejen jako zpěvačky, ale také člověka se zlatým srdcem.

Právě v těchto dnech vychází posledních šest skladeb, které nazpívala s bratry Nunevskimi těsně před svou smrtí v roce 2016. Album nese příhodný název My Last Song a Esma písně nazpívala se stejně vášnivým pěveckým projevem, jenž ji tak proslavil.

S mladými dechaři Esmu seznámil slavný skladatel Simeon Atanasov. Zpěvačku jejich talent nadchl, a tak je vzala na své koncertní turné. Když ji o rok později pozvali do studia k natáčení s jejich sedmičlennou kapelou The Nune Brothers, neodmítla. Bohužel než stačili plány dokončit, Esma těžce onemocněla a v třiasedmdesáti letech zemřela. Ke zmíněným šesti písním se bratři vrátili loni s vědomím, že nemohou zůstat v šuplíku, a tak je doplnili o vlastní skladby a vydali jako poctu fenomenální makedonské zpěvačce. Však album nese podtitul „A Tribute to Macedonia´s Gypsy Queen“…

Esma se narodila 8. srpna 1943 v makedonském Skopje do nábožensky i etnicky smíšené rodiny, což nejen v Makedonii, ale i v Jugoslávii nebylo ničím výjimečným. Otec byl albánský Rom s irácko-židovskými kořeny, katolík, matka Makedonka, muslimka. Z hlediska hudby je takový původ pravým požehnáním, neboť Esma odmala zpívala ve více jak desítce jazyků a její hudba byla skvělým mixem romské, balkánské, romské, turecké, židovské a indické hudby okořeněné prvky popového středního proudu. 

Její kariéra naplno odstartovala ve třinácti letech, kdy vyhrála soutěž školních talentů pro Rádio Skopje. Tento úspěch zásadně ovlivnil nejen její hudební kariéru, ale také soukromý život. Na soutěži byl přítomen Stevo Teodosijevski, slavný akordeonista a vedoucí neméně slavného orchestru. Požádal Esminy rodiče, aby mladá dívka mohla s orchestrem profesionálně vystupovat. Ti svolili, a tak její kariéra mohla strmě stoupat. Přestože byl Stevo o 19 let starší, jeho přátelství s Esmou přerostlo v lásku, a tak se později vzali.

"Esma nebyla jen úžasnou zpěvačkou, ale také skvělou skladatelkou. Její největší hit Chajorije šukarije zlidověl nejen mezi Romy po celém světě."

Během jejich manželství osvojili celkem 47 dětí, které všechny v lásce vychovali. Většina z nich pak s nimi hrála a zpívala v orchestru.

Esma Redžepová je zářným příkladem, jak může jediný člověk zásadně změnit pohled celé společnosti na dehonestovanou komunitu. V padesátých letech minulého století neměli Romové v Jugoslávii na růžích ustláno, romská muzika tehdy nebyla zdaleka tak populární jako dnes a bylo téměř nemyslitelné, aby Romové, nebo dokonce romské ženy, zpívali v rozhlase a televizi, navíc zásadně v romštině. Esmin talent toto změnil, byla první romskou ženou, která v rozhlase i televizi zpívala, a tím otevřela dveře dalším romským umělcům.

Esma nebyla jen úžasnou zpěvačkou, ale také skvělou skladatelkou. Její největší hit Chajorije šukarije zlidověl nejen mezi Romy po celém světě. Během padesáti let složila několik stovek písní, autorem mnoha dalších byl Stevo. 

Těžkým životním obdobím byla pro Esmu devadesátá léta. Velmi citelně ji zasáhl rozpad milované Jugoslávie, navíc v roce 1997, kdy také vypuká válka o Kosovo, umírá Stevo. Místo truchlení se Esma intenzivně věnuje humanitární činnosti a pomáhá zachraňovat nejen romské děti před etnickými čistkami v Kosovu. Za svoji charitativní činnost byla dvakrát nominována na Nobelovu cenu míru. 

Esmu jsem poprvé slyšel zpívat na historicky prvním Romfestu, který proběhl v roce 1990 v Brně-Líšni. Její zpěv mezinárodní romské hymny Djelem, djelem mě dokonale paralyzoval. Nemohl jsem odtrhnout oči od pódia. Nikdy předtím ani potom jsem nikoho neslyšel zpívat s takovou energií, vášní, radostí, zaujetím, zaostřením na přítomný okamžik. Byla to nádhera. Bylo to dokonalé rozšíření mého hudebního obzoru.

Není proto divu, že v roce 2010 prestižní organizace amerických rozhlasových stanic National Public Radio Esmu zařadila mezi největších 50 ženských hlasů na světě. V témže roce jsme mohli Esmu vidět na Colours of Ostrava, kde vystoupila v nádherné kooperaci s rumunskou kapelou Mahal Rai Banda a bulharským zpěvákem Jony Ilievem.

Během svého života Esma vydala více jak stovku alb, hrála v šesti filmech, pomohla desetitisícům potřebných, naplnila svůj život láskou, vírou, energií, touhou pomoci, hrdostí na svůj romský původ. Esma Redžepová byla ztělesněním toho nejlepšího, co romská tradice a životní filozofie přináší. 

 

Mukhes o radijovos u le bašavibnaha bisteres pre bokh

Mek olestar nane pandž berš, sar čori muľa jekh nekhbareder giľaďi andro šel berš pale, makedonsko Romňi e Esma Radžepovo. U sar oda avka imar hin, te džal pal kajse ašunde manuša, o manuša pre late na bisteren. Leperen la na ča sar giľaďa, no tiš sar manušňa lačhe jileha.

Andre ala ďivesa džan avri agorutne šov giľa, save giľaďa le phralenca Nunevskonenca mek angle oda, sar čori muľa andro berš 2016. O albumos hin vičimen My Last Song u e Esma o giľa giľaďa jilestar avka, vaš soske la savore manuša but kamenas.

Terne muzikanten, so phurden la Emake, laha prindžarďa hirošno skladateľis o Simeon Atanasov. La Esmake pen but pačisaľonas u iľa len pre peskero koncertno turne. Kana la pal jekh berš vičinde andro študijos, kaj peskera efta dženengera bandaha The Nune Brothers cirdenas tele o bašaviben, phenďa, hoj džala. Pharipen has, hoj kim sa kisitinde, ta joj nasvaľiľa u andro eftavardešthetrin berša čori muľa. Ola šov giľa, pal save irinahas, o phrala na kamenas te mukhel ča avka, ta kija thode pengere skladbi u dine avri sar paťiv fenomenalno giľaďake. Pro albumos hin tel o nav mek irimen „A Tribute to Macedonia´s Gypsy Queen“...

E Esma uľiľa 8. augustoste 1943 andre makedonsko Skopija andre fameľija, kaj has buter Devleskero paťaviben the buter etniciti, oda andre Makedonija the andre Jugoslavija na has nič, so bi o manuša na prindžarenas. O dad has balkansko Rom u leskere phure has khatar iracko-čhindengere fameľiji. Has katolikos. E daj has Makedonka the e muslimka. Te džal pal o bašaviben, ta kajsi fameľija hin Devlestar, bo e Esma ciknovarbatar giľavelas andro buter sar deš čhiba u andro lakere giľa has te šunel romano, balkansko, turecko, čhinde manušengero the indicko bašaviben u mek upral andre has maškarutno popovo bašaviben.

Lakeri karijera pes chudňa, sar lake has dešutrin berš u khelďa andre škola avri e talentovo suťaža predal o Radio Skopje. Kada ašariben has andre lakeri karijera but angluno, u tiš lake visarďa o dživipen. Pre suťaža has o Stevo Teodosijevsko, ašundo akordeonistas the šeralo andro hirošno orchestros. Mangľa lakera da the le dades, te la mukhen lenca te phirel u te giľavel sar e profesionalka. Jon la mukhle, u avka lakeri karijera džalas upreder the upreder. O Stevo has latar dešueňa berš phureder, no paľis pen kamenas the ile e vera.

"E Esma na has ča hirošňi giľaďi, has tiš e skladatelka. Lakero nekhbareder hitos Čhajorije šukarije pes giľavel na ča maškar o Roma, giľaven les pre calo luma."

Sar has veradune, ile penge andre fameľija 47 čhavoren u andro kamiben len ľikerde avri. But lendar paľis lenca bašavenas the giľavenas andro orchestros.

E Esma Radžepovo sikhaďa but manušenge, hoj jekh dženo šaj visarel, sar dikhen sa manuša pre jekh bi paťivaľi komunita. Andro pendate berša o Roma andre Jugoslavija na dživenas avka sar akana, romano bašaviben akor na has avka popularno sar akana, u ňiko na kamelas akor, kaj andro rozhlasis, abo andre televizija te giľaven o Roma, u mek o romane džuvľija, upreder andre romaňi čhib. La Esmakero talentos kada visarďa, has perši romaňi džuvľi, savi andro rozhlasis the andre televizija giľavelas u oleha phundraďa o vudar avre romane artistenge.

E Esma na has ča hirošňi giľaďi, has tiš e skladatelka. Lakero nekhbareder hitos Čhajorije šukarije pes giľavel na ča maškar o Roma, giľaven les pre calo luma. Tel penda berš sthoďa vaj keci šel giľa, autoris andre aver giľa has tiš o Stevo.

Phare berša predal e Esma has eňavardešte berša. But lake has pro jilo, sar e Jugoslavija čhinďiľa pro buter thema, u andro berš 1997, kana pes chudľa o mariben vaš o Kosovo, muľa čoro o Stevo. O pharipen pal o rom thoďa pre sera u chudľa te kerel humanitarno aktivita, arakhelas na ča romane čhavoren mujal etnicka bibachtaľipena andro Kosovo. Vaš peskeri charitativno aktivita chudľa duvar e nominacija pre le Nobeloskero ašariben vaš e luma bijal o mariben.

La Esma peršes šunďom te giľavel pre historicko peršo Romfestos, savo has andro berš 1990 Bernate -Líšeň. Lakero giľavipen, sar giľavelas maškarthemutňi romaňi himna Djelem, djelem šunavas u ačhiľom bijal o lava. Našťi dikhavas ňikhaj ča pro podium. Ňikda šoha anglal lakero giľavipen, u paľis imar tiš ňikhas, na šunďom te giľavel ajsa energijaha, jilestar, lošaha, ajsa zoraha andre jekh koter pro podium. Has oda baro šukariben. But mange oda sikhaďa pal bašavibnaskero džaniben.

Ňiko pes na čudaľinelas, hoj andro berš 2010 e prestižno organizacija americke rozhlasove staňici National Public Radio thoďa la Esma maškar 50 nekhbareder džuvľijengere hangi pre luma. Oda berš šaj dikhľam la Esma pre Colours of Ostrava, kaj giľavelas andre igen lačhi kooperacija la rumunsko bandaha Mahal Rai Banda the le bulharske giľadeha Jony Ilieveha.

Andre peskero dživipen diňa avri e Esma buter sar šel albumi, bašavelas andro šov filmi, diňa o vast but ezerenge manušenge, andro lakero dživipen has o kamiben, Devleskero paťaviben, energija, paťiv kije peskero romipen, bo sas narikaňi, hoj hiňi Romňi. E Esma Radžepovo has ajso simbolis, so hin nekhfeder andre romaňi tradicija the so šaj anel romaňi dživipnaskeri filozofija.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Objednat si ho můžete pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.

 

Vojtěch Lavička, překlad do romštiny Eva Danišová
Přečteno: 2226x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi, Romano voďi 2021, RV 5/2021, Kultura, Hudba, Osobnosti



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo