Evropská komise: V ČR roste počet mladých Romů, kteří nechodí do školy a nemají zaměstnání
Evropská komise dnes zveřejnila závěry hodnocení toho, jak si státy EU vedou
při plnění svých romských integračních strategií. Podle zprávy v Česku výrazně
přibývá mladých Romů, kteří nechodí do školy ani nepracují. Evropská komise na podzim
také posoudí, zda do další fáze posune řízení vedené
proti České republice, Slovensku a Maďarsku kvůli diskriminaci romských dětí ve
vzdělávacím systému. Novinářům to dnes řekla eurokomisařka pro spravedlnost Věra
Jourová.
"Všichni ti tři ministři vědí, že budu chtít vidět čísla po zápisu do škol,
která jsou poměrně dobře vypovídající už v listopadu," vysvětlila. S Českem
komise vede řízení od roku 2014 kvůli údajné diskriminaci romských dětí ve
školství. Komise opakovaně upozorňovala na příliš vysoké počty romských dětí
někdy zbytečně umísťovaných do zvláštních a praktických škol a žádala zajištění
přístupu romských žáků ke kvalitnímu vzdělání.
EU #Roma integration: Progress in schooling must be
supported through transitions to employment. #BacktoSchool https://t.co/briCKykX3G pic.twitter.com/sVY6JclTaU— Věra Jourová (@VeraJourova) 30. srpna 2017
Pokud údaje z nyní začínajícího školního roku ukážou změnu situace, nebude
podle komisařky unijní exekutiva příslušné řízení, které může po několika fázích
skončit až před unijním soudem, posunovat na vyšší stupeň. "Nejsem velkým
přívržencem těchto administrativních tlaků a spíš věřím na to, že se můžeme
domluvit na rozumném postupu v legislativě, ale hlavně v praxi," poznamenala
Jourouvá. Připustila také, že v současném politickém ovzduší v Evropě je k
řešení třeba politická odvaha.
V České republice došlo k zvýšení počtu mladých Romů (16 – 24 let), kteří
nechodí do školy ani nepracují ze 43% v roce 2011 na 51% v roce 2016
Novinářům dnes představila závěry hodnocení toho, jak si státy EU vedou při
plnění svých romských integračních strategií. Hodnocení se zaměřuje na vývoj
postavení Romů od roku 2011. V unii žije šest až sedm milionů Romů, devět
desetin z nich v 11 především východoevropských a jihoevropských zemích.
"Je možné konstatovat, že situace se celkově pomalu zlepšuje, například
romské děti se více účastní předškolního vzdělávání a klesá podíl osob předčasně
ukončujících školní docházku. Na druhé straně z posouzení také vyplynulo, že až
80 % Romů je stále ohroženo chudobou, ačkoliv i toto číslo je nižší než v roce
2011," uvádí zpráva.
"Evropská unie je postavena na hodnotách, jako je tolerance a rovnost. Že se
tyto hodnoty dosud netýkají všech občanů EU, je nepřijatelné. Pokud máme
odstranit předsudky, segregaci a diskriminaci, jimž Romové i dnes čelí, musí
členské státy urychlit své úsilí o zlepšení integrace Romů,“ uvedl k výsledkům
hodnocení první místopředseda Komise Frans Timmermans.
Dostupná data podle Jourové ukazují, že státy by se měly více snažit v
oblastech jako je právě vzdělávání a následný přechod k zaměstnání. "My vidíme
špatnou perspektivu i pro ty mladé lidi, kteří vzdělání mají, se poté dostat do
normálního pracovního procesu," upozornila Jourová. V této oblasti by podle ní
měly pomáhat peníze z EU, neziskové organizace i místní úřady. "Přes práci se
jde k lidské důstojnosti a kvalitě života… a pořád se nám nějak nedaří tohleto
umožnit většímu počtu hlavně mladých Romů," poznamenala komisařka.
Konkrétně v České republice došlo k zvýšení počtu mladých Romů (16 – 24 let),
kteří nechodí do školy ani nepracují ze 43% v roce 2011 na 51% v roce 2016.
Naopak došlo v České republice mezi lety 2011 a 2016 ke zlepšení situace Romů ve
vzdělávání. Zejména výrazně poklesl podíl Romů, kteří končí pouze se základním
vzděláním. Romové se méně než v minulosti cítí diskriminováni ve školách, v
zaměstnání nebo při hledání práce.
"Důležitým, ač teprve prvním krokem je, že vlády členských států EU disponují
strategiemi pro začleňování Romů, které navrhly s podporou Komise. Nyní musí
členské státy tyto strategie provést, aby měly skutečný dopad na životy lidí. To
platí především pro vzdělávání: romské děti by měly mít naprosto stejný přístup
ke vzdělávání jako ostatní, neboť vzdělání je klíčem k lepšímu začlenění do
společnosti, branou k pracovním příležitostem a k lepšímu životu pro všechny,“
dodala Jourová.
Česká republika se podle ní zlepšuje v počtu romských dětí ve školkách a
jeslích. "To je pozitivní, děti, když pak jdou do první třídy, tak nebojují s
jazykem a základními návyky," připomněla.
V některých zemích, jako je Bulharsko či Rumunsko, je ale nadále problémem i
přístup romské menšiny ke zdravotnímu systému a bydlení.
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
Vzdělávání: Více romských dětí se účastní předškolního vzdělávání a péče (53 % v
roce 2016 oproti 47 % v roce 2011), přičemž nejvýraznější zlepšení bylo
zaznamenáno ve Španělsku, na Slovensku, v Bulharsku, Maďarsku a v Rumunsku, a
méně jich opouští školu předčasně (68 % v roce 2016 oproti 87 % v roce 2011).
Tato čísla jsou stále příliš vysoká a segregace ve vzdělávání je v některých
zemích i nadále problémem: na Slovensku, v Maďarsku a v Bulharsku je více než 60
% romských dětí odděleno od ostatních dětí.
Zaměstnanost: Rostoucí podíl mladých Romů, kteří nejsou zaměstnaní ani se
neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (63 % v roce 2016 oproti 56 % v roce
2011), je znepokojivým signálem, že přechod ze vzdělávání do zaměstnání a jiných
oblastí není efektivní. Tento negativní trend je patrný ve Španělsku, na
Slovensku, v Rumunsku, v České republice a v Maďarsku.
Zdravotní péče: V řadě členských států je stále závažným problémem nedostatečné
pokrytí základním zdravotním pojištěním. Například v Bulharsku a Rumunsku nemá k
základnímu zdravotnímu pojištění přístup polovina romských obyvatel.
Bydlení: Přístup romských domácností k základním službám (pitná voda a
elektřina) se zlepšuje, a to zejména v Bulharsku, Rumunsku, na Slovensku a v
České republice, avšak Romové v Portugalsku, v České republice a ve Španělsku
jsou stále častěji diskriminováni, pokud jde o přístup k bydlení, včetně
sociálního bydlení.
