Dva dny po zásahu na Národní třídě, 19. listopadu 1989, založil Emil Ščuka, v té době prokurátor v Praze, s vedoucím romského folklórního souboru Janem Rusenkem a právníkem Vojtěchem Žigou přípravný výbor Romské občanské iniciativy (ROI). Tito lidé společně s křesťanským intelektuálem Vlado Oláhem a Ondřejem Giňou dokázali v bouřlivé situaci zareagovat nejrychleji a svou aktivitou dosáhli, že romská menšina spojila svoje kroky, i když jen formou krátkodobého emotivního vzepětí, s demokratickou opozicí.
25. listopadu Ščuka a Rusenko promluvili spolu se špičkami opozice
nejen ke statisícovému zástupu v Praze na Letné, ale prostřednictvím televizních
kamer také oslovili většinu domácností. Na letenské pláni současně romská
skupina rozvinula romskou vlajku a mohutný dav skandoval „Ať žijí Romové“.
"Zdravím všechny občany a opravdové vlastence Československé republiky. I my,
Romové, se řadíme k vám občanům a k vlastencům. V této vlasti jsme se narodili a
chtěli bychom zde žít. My zde nejsme na smlouvu jako zahraniční dělníci. My tady
budeme žít a chceme žít tak, abychom se nestyděli a aby vy jste se nestyděli za
nás. Tak, aby děti vaše a naše byly jako bratři a sestry. Podporujeme občanské
fórum!" řekl Emil Ščuka 25. listopadu na Letenské pláni a 800 tisíc lidí ho
odměnilo bouřlivým potleskem.
