Největší překážku v zaměstnávání a ve zlepšení situace chudých lidí v Česku
představuje předlužení. Jsou o tom přesvědčeni odborníci na sociální
problematiku. O rostoucím množství exekucí mluví jako o pandemii a považují je
za jeden z nevážnějších společenských a ekonomických problémů současného Česka,
který v některých územích brzdí rozvoj. Podle mapy
exekucí v roce 2017 nějakou exekuci mělo 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy
863.000 lidí.
David Beňák: “Lidé ztrácejí motivaci pracovat, když jim příjem vezme
exekutor. Říkají si, proč by měli pracovat?”
“Největším blokem pro trh práce není nedostatek míst, ale to, že tu není
možnost oddlužení. Lidé ztrácejí motivaci pracovat, když jim příjem vezme
exekutor. Říkají si, proč by měli pracovat?” řekl ČTK ředitel vládní agentury
pro sociální začleňování David Beňák. Podle něj je nutné problém s dluhy vyřešit
co nejdřív. “Situaci by to odblokovalo, abychom mohli dostat lidi na trh práce.
Ztratí výmluvu. Pomůže to v daném území (v chudých oblastech) zlepšovat životní
situaci tím, že si lidé zvýší příjem,” uvedl šéf agentury.
Dlužníkovi při splácení musí zůstat nezabavitelné minimum. Odpovídá to dvěma
třetinám součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení pro
jednotlivce. Letos by to mělo být asi 6429 korun, o 204 korun víc než loni. Za
každou další vyživovanou osobu se částka zvyšuje o čtvrtinu, tedy o 1607 korun.
Mezi přednostní pohledávky patří třeba výživné.
Podle odborníků se lidé nesnaží hledat si lepší práci, protože z vyššího
výdělku stejně víc peněz mít nebudou. Řada zadlužených nemá nárok na dávky.
Počítají se totiž z celé mzdy, ne ze zbylé částky po srážkách.
Proti roku 2016 podle mapy předloni přibylo přes 29.000 lidí s exekucemi. Tři
a víc exekucí mělo 493.000 osob. Více než deset exekucí naráz mělo pak 151.000
lidí. V Ústeckém kraji byla v exekuci téměř pětina obyvatel, v Karlovarském přes
17 procent. V bývalých okresech Chomutov, Sokolov, Most a Ústí nad Labem to byla
víc než pětina.
Sněmovna bude na své příští schůzi rozhodovat znovu o insolvenční novele,
kterou jí vrátil s úpravami Senát. Podle předlohy by na oddlužení mohlo
dosáhnout víc lidí.
Radek Hábl: “Exekuce mají opodstatnění tam, kde dlužník má peníze a nechce
dát, ne tam, kde nemá a dluh nekonečně narůstá. Ten pak patří do insolvence.”
“Exekuce mají opodstatnění tam, kde dlužník má peníze a nechce dát, ne tam,
kde nemá a dluh nekonečně narůstá. Ten pak patří do insolvence,” uvedl
spoluautor mapy exekucí Radek Hábl. Podle něj se v insolvenci vrátí věřitelům
víc než polovina částky a dlužníci mohou běžně pracovat, v exekuci dostanou
věřitelé průměrně nejvýš čtvrtinu a dlužníci často pracují načerno.
Vedoucí pracovního poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle označil
exekuce v Česku za pandemii. Míní, že dosavadní český systém vymáhání dluhů byl
ušitý na míru vymahačům. Podle Hůleho senátoři podpořili úpravou zákona a jeho
vrácením Sněmovně “západoevropské oddlužení”.
Také Institut pro sociální inkluzi (IPSI) napsal, že pokud by beznadějně
předlužení lidé dostali šanci na oddlužení, neprodělali by na tom ani věřitelé.
“Lidé se nevyhýbají práci kvůli své lenosti či výhodnosti dávek, ale kvůli
nesplatitelným exekucím,” uvedl IPSI. Podle něj senátoři dali svou úpravou
novely šanci na vznik lepšího zákona.
Šéfka Otevřené společnosti Marta Smolíková před časem poukázala na to, že
předluženost způsobuje problémy i obcím a městům. Když v nich žijí lidé v
chudobě a bez práce, neodvádějí daně, a místo se nemůže rozvíjet. Hábl už dřív
ČTK řekl, že předluženost a vysoký počet exekucí ovlivňuje v Česku i výsledky
voleb. Mapa exekucí ukázala, že v regionech, jejichž obyvatelé se ocitli v
dluhové pasti, uspěly víc extremistické a nesystémové strany.
