Experti: Téma dekretů není zásadní, roli ale hraje reakce kandidátů
Téma takzvaných Benešových dekretů není pro současnou českou společnost tak
významné, aby zásadně ovlivnilo prezidentskou volbu. Shodli se na tom experti.
Roli v rozhodování voličů ale podle nich může hrát způsob, jakým se soupeři v
boji o Hrad s nastolením tohoto tématu vyrovnali.
"Nepokládal bych to téma za tak fatální, ale času je málo a při zkratkovité,
klipovité podobě kampaně může žít svým životem," řekl sociolog Jan Hartl
ze společnosti STEM. Už před zhruba deseti lety se podle Hartla zdálo, že otázka
dekretů a poválečného odsunu sudetských Němců je "vyhaslá a překonaná".
"Recyklace" sudetoněmeckého tématu některými politiky neměla v posledních
letech podle sociologických dat velký úspěch, uvedl Hartl. Voliči ale podle něj
na druhé straně v závěru kampaně vždy reagují na emotivní vzkazy, které je
složité racionálně vyvracet. "Lidé nesoudí jen samotný postoj, ale i schopnost
kandidátů dostat se ze zátěžové situace elegantním způsobem," zdůraznil.
Politolog Bohumil Doležal míní, že prezidentský kandidát Miloš Zeman i
nynější hlava státu Václav Klaus nosnost tématu Benešových dekretů přeceňují.
"Od doby, kdy hýbalo českou politikou, uplynulo patnáct, dvacet let, dnes už
takovou váhu nemá," řekl. Určitý vliv podle něj nastolení této otázky v kampani
může mít jen na skalní voliče ČSSD a nevelkou část voličů ODS.
Doležala ale překvapilo, že Zemanův protivník ve finále prezidentské volby
Karel Schwarzenberg nebyl na toto citlivé téma dobře připraven. "Nechápu, jak je
možné, že Schwarzenberga zaskočilo to, že to na něj ti dva kumpáni vytáhnou, s
tímto bych u nich počítal na prvním místě," poznamenal. Nejde podle něj o
kritiku samotného Schwarzenbergova postoje k Benešovým dekretům, ale o to, že se
neměl nechat tímto tématem zaskočit.
Schwarzenberg v televizní debatě prohlásil, že "to, co jsme v roce 1945
spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se
tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." Později řekl, že
Benešovy dekrety nelze zrušit a dějiny se nedají vrátit zpět.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského ledna chce 49
procent Čechů ponechat takzvané Benešovy dekrety v platnosti. Zastánců názoru,
že by měly dál platit, ale postupně ubývá. Do roku 2005 se pro další platnost
dekretů vyslovovaly asi dvě třetiny respondentů. Průzkum také ukázal, že 42
procent Čechů si loni myslelo, že odsun sudetských Němců po druhé světové válce
byl spravedlivý. Téměř stejný podíl občanů – 39 procent – ale odsun označil za
nespravedlivý.
