romea - logo
15. prosince 2018 (sobota)
svátek má Radana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Fedor Gál na sobotním setkání proti nacionalistickým stranám v Praze: Nezvykejme si na nacisty a komunisty v převlecích

18.12.2017 14:59
Fedor Gál a Rudolf Dzurko v dokumentárním cyklu Příběhy pro Natálku. (Foto: Archiv Romea.cz)
Fedor Gál a Rudolf Dzurko v dokumentárním cyklu Příběhy pro Natálku. (Foto: Archiv Romea.cz)

Fedor Gál, slovenský sociolog, publicista a vydavatel žijící v ČR, vystoupil se svým projevem na sobotní demonstraci proti setkání nacionalistických, xenofobních a nenávistných stran sdružených v evropské parlamentní frakci "Evropa národů a svobody". Ty do Prahy sezval Tomio Okamura se svou stranou SPD. Ve své promluvě Fedor Gál připomněl své vlastní bolestné zkušenosti s tím, co pro židovskou rodinu, z které pochází, znamenal vzestup nacionalismu. 

Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje projev Fedora Gála v plném znění i s jeho následným doplněním.

Projev Fedora Gála na sobotním shromáždění proti nenávisti

Dnes ráno jsem u kafe a první cigarety přemýšlel o svém dědovi. Naše rodina tehdy žila poklidným životem v malém slovenském městečku na Liptově. Jistě si při poslechu svého prezidenta, jmenoval se Jozef Tiso a byl občanským povoláním katolický kněz, říkal: „Co je to za člověka?“. Tehdy ještě netušil, že skončí v osvětimské plynové komoře a jeho syna, mého tátu, zastřelí jako psa na konci války při pochodu smrti ze Sachsenhausenu. Můj, tehdy čtyřletý, bratr už něco tušil. Když ho nakládali s těhotnou mámou na náklaďák směr transport, ptal se sousedů: „Že nás nejdou zabít?“. 

Po pětačtyřiceti letech, když jsme na slovensko-rakouské hranici stříhali ostnaté dráty, skandovali jsme spontánně „Ahoj, Evropo!“. Kdo tehdy tušil, že po čtvrt století tady budou lidé, kteří budou vzývat národní stát a hranice jako posvátnou krávu?

Dnes jsme tady kvůli lidem, se kterými nelze vést dialog. Příliš se lišíme v zásadních věcech. Lišíme se natolik, že i slovo tolerance ztrácí smysl a stává se frází. Nepřátelé EU, euroatlantického spojenectví, liberální demokracie a otevřenosti jsou naši nepřátelé. Nezvykejme si na nacisty a komunisty v převlecích. Ani na jejich agenty a kolaboranty. 

Argumenty sami o sobě jsou nanic, není-li za nimi síla společné akce. Mluvím o síle, ne o násilí. Mluvím o akci občanů, a ne o vzepětí davu, či stáda. A mluvím o akci v rámci pravidel, jež jsou hradbami obce. Nebourejme je z pouhé recese, potřeby revolty a přebytku energie, či dokonce nudy.

Náš zápas neskončí oponou po třetím dějství. Nicméně, naději máme. Stačí oprášit – stokrát poplivaný – slogan Václava Havla o pravdě a lásce. 

P.S.
Zhruba takhle jsem promluvil na setkání odpůrců konference svolané Okamurou v Praze. Zhruba proto, že nezvyknu při podobných příležitostech číst z papírů. Domů jsem přišel rozladěný. Z části proto, že jsem naházel do jednoho pytle tak různorodé sorty lidí, jacími jsou Okamura, Wilders, Le Penová … a pestré vzorky jejich voličů, a z části také proto, že jsem rezignoval na princip dialogu, který je stálicí mého profesionálního i osobního života. 

Ano, ta akce (konference nacionalistických stran sdružených v evropské parlamentní frakci Evropa národů a svobody, pozn. redakce) byla explicitně protiimigrační, protiislámská a proti EU, což jest na jednu stranu legitimní téma a na druhou já sám jsem zastánce EU a rozumné imigrační politiky. Nemluvě o tom, že svobodu náboženského vyznání považuji za součást lidské svobody a lidských práv. A ano, ti lidé se nedají zkratkou nazvat fašisty a nacionálními socialisty, i když je jich mezi nimi požehnaně. A nakonec: Havlova teze o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí je také problém. Žádná strana nezvítězí – budou se natahovat až do konce věků, nechť už jeho podoba bude jakákoliv. 

Nicméně, má ranní meditace ze soboty 16.12.2017 byla také o faktech – holocaust byl, Česko-Slovensko se rozpadlo, resuscitace národního státu nám probíhá před očima a provází ji silná euroskeptická nálada mezi mnoha lidmi. Je to trend polarizující a vyvolávající konflikty, často kruté a násilné. Nakonec, migroval jsem ze Slovenska do Čech také kvůli štvavé a antisemitské kampani, kterou jsem – a právem – vnímal osobně. 

Převzato s laskavým svolením autora projevu z jeho blogu.

Fedor Gál
Přečteno: 1063x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Projev, shromáždění, Tomio Okamura, Xenofobie, Svoboda a přímá demokracie (SPD), Rasismus, Demonstrace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Patnáct evropských organizací vyzývá země EU, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020

11.12.2018 16:26
Minulý týden koalice patnácti romských organizací a organizací bojujících proti rasismu vyzvala Radu EU a vlády evropských zemí, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020. Evropská Komise předložila návrh k tomuto závazku evropskému parlamentu a Radě EU minulý týden.
 celý článek

Ilustrační FOTO

Agentura AP: Romské rodičky se ve slovenských nemocnicích střetávají s rasismem i fyzickým násilím

11.12.2018 11:10
V některých slovenských nemocnicích několik dní po porodu zadržují rodičky proti jejich vůli. Ve svém původním materiálu to včera napsala agentura AP. Podle ní opatřením trpí zejména ženy romského původu, ke kterým se nemocniční personál navíc chová hrubě až násilně. Slovenské ministerstvo zdravotnictví se proti tomuto tvrzení na dotaz ČTK důrazně ohradilo, stejně jako nemocnice v Kežmarku, kde agentura AP získala materiál pro svou reportáž.
 celý článek

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková v rozhovoru pro romeatv.

Zmocněnkyně pro lidská práva: Společnost nemá lidská práva za úplně důležitou věc, kritika neziskovek je špatná a problematická

9.12.2018 17:39
Česká společnost nepovažuje lidská práva dostatečně za důležitou záležitost. Panuje spíš názor, že už jsou prosazena a není potřeba je dál chránit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková to řekla ČTK při příležitostí Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Za velký problém zmocněnkyně považuje výpady vůči neziskovým organizacím. Den lidských práv se připomíná na výročí, kdy valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo