romea - logo
16. listopadu 2019 (sobota)
svátek má Otmar
Loading
rozšířené vyhledávaní

František Kostlán: „Křišťálová noc“ a její spojitost s dneškem

Praha, 9.11.2012 9:00, (ROMEA)
Českých odpůrců (neo)nacismu je překvapivě málo.
Českých odpůrců (neo)nacismu je překvapivě málo.

V noci z 9. na 10. listopadu 1938 byli Židé nacisty v Německu, v obsazeném Rakousku a v okupovaném pohraničí českých zemí vražděni či odváženi do koncentračních táborů. Vypáleno či jinak zdemolováno bylo 267 synagog, vypleněno 7 500 židovských obchodů a bytů, 91 Židů přímo při pogromu bylo zabito a 30 000 jich skončilo ve vyhlazovacích táborech.

Násilnou akci tehdy provedli Hitlerovi stoupenci z NSDAP na popud ministra propagandy Josepha Goebbelse. Pogrom byl předstupněm takzvaného „konečného řešení“, které spočívalo v hromadnému vyvražďování milionů Židů.

Výročí "Křišťálové noci" má i dnes smutnou konotaci 

Tuto hrůznou noc nacisté posléze označili jako „křišťálovou“. Několik desetiletí po válce se zdálo, že „křišťálová noc“ a další hrůzy, kterých se dopouštěl nacistický režim, budou následujícím generacím dostatečným varováním před opakováním.

Jak se ovšem jeví - i na základě dnešních zkušeností - vždy se najde dostatek lidí, kteří jsou nepoučitelní. Nacistická ideologie se na počátku 21. století pod hlavičkou neonacismu či nacionalismu stále častěji a silněji dostává do hledáčku mladých lidí, které nezaujala vzdálené historie, ale metody a řešení, které nabízejí neonacisté a nacionalisté. Fatální zjednodušenost a ráznost bude mít zřejmě pro některé lidi vždy jistý půvab.

Pochod židovským městem nevyšel

I proto můžeme být často svědky oslav (takto to skutečně pojímají) jednotlivých nacistických vůdců či známých osob, například Hitlera, Goebbelse, Hesse, různých představitelů jednotek SS i vzývání jejich metod. „Křišťálovou noc“ samu „slavili“ čeští neonacisté hned dvakrát - v letech 2003 a 2007.

V roce 2003 chtěli antisemité pochodovat „pražským „židovským městem,“ konkrétně Maiselovou ulicí se zapálenými pochodněmi, jak měli ve zvyku jejich nacističtí předchůdci v Německu. Vybrali si k tomu sobotu 11. ledna. Pochodu nezabránilo město ani policie, ale lidé, kteří se „svobodě“ zastrašovat a pošlapávat důstojnost druhých sami postavili. Na místo přišli blokovat neonacistický pochod nejen členové Židovské obce v Praze a dalších židovských organizací, ale i mnoho jejich přátel, lidí z akademické sféry, z neziskových lidsko-právních organizací, z Antifašistické akce, levicových aktivistů či anarchistů.

Policie byla postavena před dvě řešení: buď rozehnat Židy a další odpůrce neonacismu, či odklonit neonacistický pochod. Vybrala si druhou variantu - neonacisté tak byli nuceni šlapat směrem od pražského města židovského.

Antisemitská akce neproběhla ani na podruhé

Neonacistické akci, ohlášené opět na výročí "Křišťálové noci" - 10.11. 2007, se tentokrát magistrát snažil zabránit. Židovská obec v Praze svolala před své sídlo na dobu pochodu do Maiselovy ulice náboženské shromáždění. Židovská liberální unie (ŽLU) pak organizovala shromáždění o kousek dál, u Staronové synagogy. To se poté slilo v jednu akci, které se zúčastnilo mnoho lidí, opět z různých společenských koutů, včetně některých politiků. Shromáždění se zúčastnil i Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Hovořil zde i katolický kardinál Miloslav Vlk. Rabín Karel Sidon vedl modlitbu za oběti pogromu. V Maiselově ulici ji sledovalo několik set lidí, kteří se pak přesunuli na Staroměstské náměstí.

Zde začalo pietní shromáždění, pořádané taktéž ŽLU, kterého se zúčastnilo přes 2 000 lidí. Před pódiem vlály izraelské vlajky a nad hlavami účastníků se nesly transparenty s nápisy "Stop neonacismu" nebo "Nácci vraťte se do hrobu". Po zahájení zazněla z pódia modlitba za 50 milionů obětí nacistického útlaku, která byla zakončena jmenováním koncentračních táborů, vypálených obcí a míst bojů druhé světové války.

Pařížskou ulicí pochovali zastánci lidských práv, antifašisté a anarchisté.

plakat-no-630_2.jpg
Neonacistický Národní odpor se inspiroval v nacistickém Německu.

Antirasistické doby jsou pryč

Doby, kdy se politici postavili proti neonacistům, jsou pryč. Rasisté si vybrali snazší cíl, Romy, a část společnosti jim z toho důvodu fandí. Na neonacistické návrhy jednoduchých „řešení“ složitých situací slyší rostoucí počet lidí. Projevuje se to dvojím způsobem.

Někteří lidé se již nestydí pochodovat s krajně pravicovými fanatiky v jednom šiku a křičet s nimi nacionalistická či rasistická hesla. A stoupá i počet voličů politického křídla neonacistů, Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). V Ústeckém kraji, kde loni proběhly protiromské nepokoje (Šluknovský výběžek), získala tato strana v letošních krajských volbách 4,37 procenta hlasů zúčastněných voličů.

Studentské volby

Podle "studentských krajských voleb," které letos v září zkusmo pořádala společnost Člověk v tísni, by deset procent studentů volilo DSSS. Těchto voleb nanečisto se účastnilo téměř 22 000 středoškoláků ze 170 škol. Na střední školy přitom v tomto školním roce chodí dohromady 428 000 žáků. Celkem se zapojilo 77 gymnázií, 98 středních odborných škol a 18 učilišť, přičemž některé školy poskytují více typů vzdělání zároveň. Volby byly pro školy i studenty dobrovolné.

Jistě, na základě toho nelze říci, že studenti budou DSSS skutečně volit, až budou mít tu možnost (a já věřím, že většina z nich ji volit nebude). Ale přeci jen to cosi vypovídá o svůdnosti populismu spjatého s rasismem namířeným proti Romům. DSSS nejen pořádá protiromské demonstrace a pochody, ale též kandidovala pod názvem DSSS-STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!.

Narůstá i obliba dalších populistů. Zůstaneme-li u Ústeckého kraje, Suverenita populistky Jany Bobošíkové zde sice získala jen 1,22 procenta, ale 12,02 procenta obdrželi rasističtí populisté z uskupení Severočeši.cz.

Jinými slovy, ve společnosti rostou antihumánní nálady. A zároveň s tím se zvyšuje anticiganismus (protiromský rasismus) i obliba jeho zastánců, kteří hlásají tu otevřenější, tu skrytější nenávist vůči Romům.

vandas_2.jpg
Předseda DS SS Vandas.

Rasisti existují

Množí se i názory, že rasisti vlastně neexistují, že jde jen o lidi, kterým vadí Romové, protože ti se nedokážou přizpůsobit okolnímu společenství. Tento pohled šíří přes internet především sami rasisté.

Dovedně tak ukrývají, že primární je jejich rasisticky podmíněný fanatismus a že kdyby Romové neexistovali, odnesli by to jiní. Důkazem je fakt, že neonacisté a další rasisti to zkoušeli i proti Židům a migrantům, ale pro odpor části společnosti či pro její menší ohlas na jejich akce se zaměřili především na Romy. Zatím!

Nesnášenlivost roste geometrickou řadou

Pro pořádek dodávám, že popisovaný jev se netýká pouze České republiky. Nefalšovaní neonacisté zasedají v řeckém parlamentu, ve dvou zemských parlamentech v Německu, rasističtí a nacionalističtí populisté v Maďarsku, v Rusku mají neonacisté a nacionalisté díky Putinovskému režimu de facto volné pole působnosti, populista Žirinovskij je již běžnou součástí dumy atd. apod.

Francouzské vlády, bez ohledu na to, zda vládne levice či pravice, se chovají populisticky ve vztahu k přistěhovavším se Romům… a tak bychom mohli pokračovat. V Evropě se populisté množí úměrně tomu, kterak rostě napětí mezi většinou a menšinami. Jen málokdo z evropských politiků dokáže jasně a nezpochybnitelně říci totéž co vzkázal německý prezident Joachim Gauck neonacistům: "Vaše nenávist je naše motivace. Naši zemi nenecháme na holičkách. Nedáme vám ji. Vy patříte do minulosti, naše demokracie bude žít."

Krize a její řešení

Jednou z příčin nárůstu obliby pravicového extremismu a jeho podpory mezi lidmi je i vleklá finančně-ekonomická krize, respektive způsob řešení jejích důsledků. Současná česká vláda vydává za reformy slepě vedené škrty ve státním rozpočtu a cíleně asociální politiku, která jde v prvé řadě proti těm nejchudším.

Na zvyšující se počet obyvatel dopadá zvyšování nepřímých daní (DPH). A to buď přímo - kvůli velkému a neustálému zdražování již nezvládají hradit potraviny, energii a nájmy. Nebo nepřímo, v podobě vleklé obavy ze zhoršující se sociální situace a ztrátě perspektivy.

V České republice je nedostatek financí ve státním rozpočtu mimo jiné velmi umocněn i předchozím masivním rozkrádáním, tunelováním a obrovskou zkorumpovaností v rámci privatizace v 90. letech, a pokračujícími ztrátami v podobě desítek korupčních miliard ročně i v současnosti.

Ve společnosti roste napětí, které provází totéž, co vždy v historii: hledání vnitřního nepřítele, někoho, kdo "za všechno může". A Romové (v jiných zemích zase migranti) jsou cílem nejsnazším.

Celoevropský problém

Jde o celoevropský problém. Řešit by jej měli ti samí politici, kteří k němu svou politikou nemalou měrou sami přispívají. Pokud to nedokáže zastavit síla občanské společnosti, nepochybně se dříve či později vrátí doba, v níž bude pogrom na druhé pro jejich jinakost běžně přijímanou záležitostí.

Stejně jako „Křišťálová noc“ v osmatřicátém.

derjude-630_2.jpg

Přečteno: 1827x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Nacismus, Neonacismus, Rasismus, Politika, Extremismus, Vláda



HLAVNÍ ZPRÁVY

Listopad 1989

Monika Duždová: Neuměla bych už žít v nesvobodě a na vše jen kývat hlavou

15.11.2019 20:52
Měla jsem jednadvacet let, tři malé děti a byla jsem už vdaná, když se v listopadu osmdesátém devátém začaly dít věci, kterým jsem v prvních chvílích nerozuměla. Ale podporovala jsem studenty v tom, že chtějí školy pro všechny a domáhají se svých práv a snad jsem v těch chvílích chtěla být s nimi na náměstích. Zvlášť, když televize odvysílala první sestřih událostí ze 16. listopadu, kdy studenti bratislavských vysokých škol k výročí studentstva pochodovali ulicemi Bratislavy až po tehdejší ministerstvo školství, kde před televizními kamerami přednesli své oprávněné požadavky a volali po dialogu, po svobodě, po školství pro všechny a prohlašovali, že nechtějí „reaktory“. O pár dní později už jsme mohli vidět v televizi i živé vstupy a mimořádná vysílání z demonstrací v Praze i ve velkých městech.
 celý článek

Plakát Kotlebových fašistů. Zdroj: Facebook

Dva Kotlebovci vyvěsili plakát s nápisem: „Zatočíme s asociály a politickými zloději: Pošleme je do pracovních táborů!“

14.11.2019 15:02
Slovenskou Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) fašisty Mariana Kotleby opět prošetřuje policie. Dva extremisté z této strany zveřejnili na sociální síti plakát připomínající koncentrační tábor, podpořený nenávistným heslem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo