romea - logo
21. září 2020 (pondělí)
svátek má Matouš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

František Kostlán: Situace chudých lidí je vážná a ponižující. Ukazují to i příklady z Ostravy

8.2.2013 16:31
Bydlení pro Romy i
Bydlení pro Romy i "bílé" chudé v ostravském vydání. Kolonie pro bezdomovce v bývalých garážích. Foto: František Kostlán

Situace s bydlením a prací chudých lidí je vážná. Sociální bydlení prakticky neexistuje. A práce často není ani pro lidi ze střední vrstvy, natož pro sociálně slabé, Romy i „bílé“. Romové, i chudí lidé obecně, se navíc stávají v očích stoupajícího počtu lidí „nepřizpůsobivými parazity“ či sockami. Tento koktejl je výbušný.

Podle našich osobních zkušeností z práce v chudinských čtvrtích, ghettech či ubytovnách se mnoho chudých ocitá v dluhové pasti, z níž není úniku. Protože jim nezbývá na jídlo, tak neplatí nájmy nebo si půjčují peníze u lichvářů. Když neplatí nájmy, ocitají se na ulici. Když si jdou půjčit k lichváři, stávají se až na výjimky jeho doživotním majetkem, platí mu pak pořád, protože většinou nedají vše do pořádku jedinou půjčkou. Mnoho lichvářů navíc na mnoha místech republiky vlastní v sociálně vyloučených lokalitách či poblíž herny a kasina - hráči mezi chudými tak část vypůjčených peněz vrací rovnou do kapsy toho, kdo mu na vysoký úrok půjčil.

Narůstá drobná kriminalita páchaná chuďasi, především krádeže - a růst bude dál, jelikož odpovědní politici se spoléhají na represi („řešení“ důsledků), namísto toho, aby zvýšili šance chudých na bydlení a zaměstnání (tedy řešili příčinu). Narůstá i bezmoc lidí na sociálním dně - proto roste i prostituce, fetování a gamblerství. Proto se prohlubují špatné sociální návyky (nedostatek hygieny) a nezískávají návyky jinak běžné (když nikdo z rodiny ve druhé třetí generaci nechodí do práce, jak mají děti tento návyk získat?).

A proto také mají chudí rodiče více dětí než bohatší - tak tomu ostatně bylo v historii vždy, že ti nejchudší měli nejvíce potomků, aby ve stáří měli někoho, kdo se o ně postará, i proto že děti jsou pro ně radostí, které jinak mají čím dál méně.

A narůstá i válka hlupáků v podobě hledání vnitřního nepřítele v diskusích a článcích na internetu i v médiích.

Chudí v Ostravě jsou bez šance

Jako odstrašující příklady situace nejchudších lidí sloužily v poslední době dvě mediální kauzy: Přednádraží (Ostrava) a ubytovna v Krásném Březně (Ústí nad Labem). Obě kauzy jsme na Romea.cz popsali v mnoha článcích. Situace je však stejná i jinde. V souvislosti s tím nás zajímalo, jaké jsou v těchto dvou velkých městech možnosti bydlení i možnost sehnat práci. Jak je tomu v Ústí, jsem již psali. Pojďme s podívat trochu blíže na Ostravu.

Lidé odstěhovaní z Přednádraží či z přilehlé Palackého ulice jsou v ještě horší situaci než Ústečané. Až na pár výjimek se Ostravané ze sociálně vyloučených lokalit či ubytoven nemohou vymanit vůbec. Přestěhování Romů do volných bytů mimo ghetta brání majitelé domů i lidé, kteří tam již žijí. Hovořili jsme s více ostravskými Romy, kteří se chtěli dostat ze zaběhnutého způsobu života. Ti zpočátku hledali sice levnější, ale běžné byty. Povedlo se to jedné Romce, která se stará o osm dětí, za pomoci gádžů.

Ostravské ubytovny

Ostravské ubytovny pak patří k bydlení, které bere lidem veškerou důstojnost. V polovině pokojů jedné z ubytoven například chybějí elektrické zásuvky. Představte si, že žijete v jednom pokoji s dalšími pěti členy rodiny bez elektřiny, máte s ostatními společný záchod, umyvadla i kuchyňku - a platíte za to patnáct až dvacet tisíc měsíčně.

Jako takový průměrný případ (ani nejhorší ani nejlepší) slouží jedna z ubytoven na Cihelné. Dospělí zde platí 3 500 měsíčně na hlavu, každé z dětí pak 2 000 korun. Rodina s pěti dětmi tedy za jeden zhruba dvacetimetrový pokoj zaplatí 17 tisíc korun měsíčně. Část z toho zaplatí stát na doplatcích na bydlení. Ale protože tito lidé doslova živoří za pár korun (žádné pohádkově vysoké sociální dávky na ně nikde nečekají), je i ta částka, kterou musejí zaplatit za bydlení v ubytovně ze svého, stála hodně vysoká.

Na každém patře je deset pokojů, v nichž žije 40 až 50 lidí. Správce nedávno odmítl vzít na ubytovnu matku s jedním dítětem, protože by jich bylo „na jeden pokoj málo“. Pro několik desítek lidí tu jsou tři umyvadla a tři sprchy, čtyři záchodové mísy a kuchyňka, kde jsou dva elektrické vařiče (dvě či tři plotýnky dohromady). Že tady řádí úplavice, nikoho nepřekvapuje.

„Je to jediné východisko, pod mostem žít nemůžeme,“ odpověděla serveru Romea.cz matka čtyř dětí na otázku, proč na ubytovně zůstávají i přes rozšíření úplavice. Jiná matka zde se svými osmi dětmi žila, přestože po celém obvodu místnosti byla třicet centimetrů od stropu plíseň od vlhkosti. „Děti pořád marodily, měly vysoké horečky. Jednou jsem volala sanitku a tam mi řekli, že nepřijedou. Musela jsem dítě do nemocnice donést. A úplavici jsme taky chytli všichni,“ dodala.

Teprve nyní se ministerstvo práce a sociálních věcí chystá definovat pravidla sociálního bydlení (či to alespoň deklaruje). Vláda ovšem na jeho výstavbu žádné peníze neuvolnila a nechystá se k tomu, a města svůj bytový fond většinou zprivatizovala.

Nezaměstnanost v ČR stoupá

Nezaměstnanost se již přehoupla přes deset procent. Úřady práce evidovaly ke konci loňského roku celkem 33 794 volných pracovních míst. Na jedno volné místo tak nyní připadá průměrně 17,3 uchazeče. Přesto se stále najdou pitomci, kteří během pochodů ghetty pokřikují „Cikáni do práce“. Obrázek s prací je přitom po celé republice stejný.

„Měl jsem dvakrát dobrou práci, ale pokaždé firma zkrachovala či se dostala do problémů a musela propouštět. Byl jsem se ptát na práci mockrát, mám dobrou kvalifikaci, učiliště s maturitou v oboru kuchař, číšník, tak jsem si myslel, že něco určitě seženu. Několikrát se mi stalo, že jsem napřed telefonoval - v tom případě bylo místo volné. Když jsem ale přišel osobně, řekli mi, že se ozvou, ale s tím už se neobtěžovali. Několikrát mi taky řekli rovnou, že Romy neberou. Paní v jedné restauraci mi řekla: Nezlobte se, ale kdybych vás vzala, tak vyhodí vás i mě. Takové upřímnosti si aspoň cením,“ řekl Romea.cz jeden z mladých Romů, který donedávna žil v Přednádraží.

Marťanští darwinisté s IQ 50

Narůstá honba za vnitřním nepřítelem, který „může za zhoršující se situaci“ - a zde Romové s přehledem vedou žebříček. Křiklounům vadí čtyři miliardy, které stát vyplácí na dávkách (nejen Romům), nevadí jim naopak asociální politika této vlády, která postupně zbídačuje nejen ty nejchudší, kam často spadají i důchodci, ale již i nižší střední vrstvy.

Na internetu a v médiích stále přežívá typ sociální darwinista, který se nachází mezi novináři a dalšími pracovníky redakcí, autory článků, blogů i mezi diskutéry pod články a na sociálních sítích. Ti se vyznačují těmito a podobnými názory:

Přežijí jen ti nejschopnější, nejsilnější - a je to tak správné. Každý ať se postará sám o sebe, když to dokážu já, dokáže to každý! Kdo to neudělá, je lenoch, který parazituje na mé práci. Je mi jedno, že slabí nepřežijí, jde o jejich problém, já na ně doplácet nehodlám.

Ze „schopného a silného jedince“ se přitom občas vyklube dlouhodobě nezaměstnaný člověk, kterého ke hledání nepřítele dovedla frustrace z vlastní bezmoci či nemohoucnosti. Asi častěji se však za takové jedince vydávají obyčejní egoisté s nulovou „sociální inteligencí“ (s citovou deprivací), kterým je lhostejné naprosto všechno, včetně utrpení druhých. Takoví lidé v naší společnosti co do počtu určitě nepřevažují, nicméně udávají tón. Jsou sice zaměstnaní, to jim však nebrání po celou pracovní diskutovat na internetu a nadávat druhým, že nepracují a žijí z jejich daní. Udělají si čas, aby mohli druhé ukřičet a vytěsnit je tak z veřejného prostoru.

Zaslechl jsem nejednou, například na protiromských akcích ve Šluknovském výběžku, pokřikovat demonstranty tohoto typu na adresu Romů: „Dejte nám své dávky.“

„Klidně jim své dávky dám, když mi oni dají svou práci,“ smála se té hlouposti jedna z ostravských Romek vystěhovaných z Palackého ulice, která na měsíc doposud měla se vším všudy, i s přídavky na děti a invalidním důchodem (po několika operacích páteře), 13 300 korun. Žijí v 1+1 s mužem a čtyřmi dětmi. Jsou i takové měsíce, kdy jim na jídlo, oblečení a věci pro děti do školy zbude 1 200 korun. Bez příležitostných, nárazových prací by nepřežili. Jeden z dospělých synů nyní naštěstí sehnal stálou práci u technických služeb a může do rodinného rozpočtu přispívat několika tisíci měsíčně.

A proč je třeba zmiňovat „sociální darwinisty“, kteří působí, jakoby žili na Marsu s IQ 50? Kvůli tomu, že jejich počet a tudíž i hlasitost narůstá, se může zdát, že společenská soudržnost není tak důležitá, jak se dosud mělo za to. Jenže na příbězích konkrétních lidí je vidět, že solidarita s těmi nejchudšími, která společenskou soudržnost udržuje, je ještě potřebnější než dříve. Nebo snad chceme čekat, až se z popsaného koktejlu stane „koktejl molotovův“?

(Příběhy konkrétních lidí na pozadí bydlení, práce a jejich finančních možností zveřejníme příští týden.)

Přečteno: 2974x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Reportáž, Přednádraží, Práce, sociální bydlení, Sociální vyloučení, ubytovny, Bydlení



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo