romea - logo
15. prosince 2019 (neděle)
svátek má Radana
Loading
rozšířené vyhledávaní

František Kostlán: Snění o Evropě aneb Co s narůstajícím vlivem extremistických stran v EU?

Praha, 5.12.2013 11:07, (ROMEA)
František Kostlán
František Kostlán

Zdá se, že z demokratického snu se pozvolna začínají probouzet někteří politici evropského mainstreamu. Jde zatím jen o jednotlivce, ale aspoň někdo si začíná uvědomovat, že nárůst preferencí extremistických politických subjektů v Evropě je reálným nebezpečím. K tomuto procitnutí patří i poznání, že posilování extremistů v politice patří k civilizačnímu trendu, ale na pochopení toho evropskými politiky si asi budeme muset ještě počkat.

Důvody úspěchu extremistů

Komisařka Evropské unie pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová patří k těm političkám, které druhým prorážejí cestu za poznáním. Vyjádřila obavy, že volby do Evropského parlamentu v příštím roce posílí krajně pravicové strany, což povede i k jejich rostoucímu vlivu na rozhodování tohoto orgánu. Řekla to při návštěvě Atén, což je vzhledem k našemu tématu důležité. Je to právě Řecko, kde Zlatý úsvit, asi nejsilnější evropská neonacistická strana, zasedá v parlamentu. A to s tím, že na preferencích Zlatému úsvitu příliš neubrala ani vražda levicového aktivisty a populárního zpěváka Pavlose Fisase členem Zlatého úsvitu či následná obžaloba stranických špiček z členství ve zločinecké organizaci.

Malmströmová také poznamenala, že znepokojivým zesilováním "xenofobních, rasistických a fašistických sil" je dotčeno nejen Řecko, ale i mnoho dalších evropských zemí. "Některé z těchto stran existují již dlouhou dobu, jiné jsou novější, ale sílí tím, jak využívají krize," podotkla Malmströmová.

To je prohlášení znalé věci - je si vědomo trendu, který se odvrací od demokracie směrem k radikálním "řešením", která mají zatočit s předem vybraným nepřítelem. Tím jsou v západní Evropě migranti, především ti muslimští, a v postkomunistických zemích Romové. Z upozornění Malmströmové na to, že některé extremistické strany existují delší dobu, lze nepřímo vyvodit i fakt, že extremismus se neposiluje jen finanční (ekonomickou) krizí, ale přispívají k tomu i další jevy. Kromě těch globalizačních například i to, že demokratičtí politici sami diskreditují demokracii, protože jednají ve vlastní prospěch, bez ohledu na prospěch obecný (politická či mravní krize).

Další důvody pro zvýšení nejistoty a následné frustrace lidí přináší i „přelom doby“, jaký prožíváme. Ten sebou vždy v historii nesl nejistotu z budoucího, měnil žebříček hodnot (nyní se odklání od humanismu, tolerance a respektu ke druhým), ale i změnu pohledu na význam či smyl morálky a mezilidských vztahů.

Obava o osud Evropské unie

Nejen Malmströmová se při vzestupu vlivu euro-nepřátelských stran oprávněně obává o osud Evropské unie, jejího zablokování či snad i rozpadu. Není divu. Nizozemský pravicový populista Geert Wilders a šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová jsou před volbami do Evropského parlamentu ochotni se spojit. Wilders už má za sebou setkání s několika předáky evropských ultrapravicových stran. "Antievropská koalice je stále blíž," napsal Wilders na svém twitterovém účtu poté, co navštívil šéfa rakouských Svobodných Heinze-Christiana Stracheho, lídra vlámských pravicových separatistů Filipa Dewintera a právě Le Penovou.

Jenže od krajní pravice tu do budoucna může hrozit i nebezpečí opačného rázu, a sice, že využije spojené Evropy k uskutečňování svého "evropského snu".

Politolog Miroslav Mareš ve studii Transnacionální spolupráce krajní pravice ve středovýchodní Evropě popisuje spolupráci krajní pravice v rámci střední Evropy, kterou narušuje pouze nevraživost mezi slovenskými a maďarskými nacionalisty. Podle něj je v soudobé střední a středovýchodní Evropě možné sledovat jak spolupráci pravicově-extremistických stran, tak i participaci politických stran ze střední a východní Evropy v celoevropských či globálních krajně pravicových organizacích a sítích.

Jak Mareš píše, česká Dělnická strana zahájila v roce 2009 intenzivní vztahy s Národně demokratickou stranou Německa (NPD), k čemuž vytvořily předpoklady kontakty mezi neonacistickou scénou v obou státech. V roce 2011 obě strany přijaly společný Manifest z Riesy o porušování lidských práv, v němž se mj. uvádí: 

„Úroveň veřejného dluhu společně s kruciálními problémy eurozóny prokazují totální krach projektu Evropské unie. Pojem ,Evropská unie´ končí jako prázdná skořápka. Na tomto základě chceme inspirovat občany a veřejnost k zahájení nového svobodného a nacionálního evropského projektu. Věříme v nový začátek Evropy.“

Nový začátek Evropy, s jedním vůdcem v čele, pod praporem nacionální revoluce - asi takto, s patřičným patosem, by šel sen neonacistické části krajní pravice popsat. I neonacisté bazírují na národních státech a šovinismus je jim vlastní. Idea ovládnutí světa, kterou jim odkázal Hitler, je však neopouští ani dnes. Je však dobré dodat, že nyní by to tito snílci měli podstatně jednodušší než hitlerovci. Evropa je do značné míry již spojená a s nějakou velkou měrou demokracie si při fungování svých mechanismů hlavu příliš neláme.

Nesouhlas s nárůstem extremismu

Málokdo z unijních politiků se zabývá přemýšlením nad tím, kudy vede cestička z toho marasmu ven. Málokdo z nich má v této problematice alespoň zběžný přehled, nutný k poznání souvislostí. Malmströmová naznačila alespoň to, jak bychom mohli začít, když na toto téma hovořila v lednu letošního roku, v předvečer bruselských odborných jednání na téma boje proti extremismu a xenofobně motivovaného násilí:

"Nad násilným extremismem nezvítězíme, jestliže se zároveň nebudeme zabývat populistickou a demagogickou propagandou, které tvoří základ pro ideologicky motivované násilí v Evropě. Nikdy od druhé světové války neměli extrémistické a populistické síly tak velký vliv na národní parlamenty, jako mají dnes. Je nutné, aby více vedoucích představitelů v Evropě vyjadřovalo svůj nesouhlas s nárůstem extremismu. Musíme mít odvahu se těmto silám postavit a chránit naše společné evropské hodnoty.“

Ale to se bohužel neděje nikde, natož snad v České republice. Zde demokraté nejenže neodsuzují nárůst extremismu, ale sami k němu začasté svým populismem, demagogií a rasistickými narážkami přispívají (viz například poslední jednání Senátu). Xenofobní a populistická vyjádření demokratických politiků se zabydlela i v západní Evropě, Francie vyhazuje migranty z členských zemí EU, Británie a Německo se k tomu chystají... Na moři houfně umírají uprchlíci z Afriky. Evropa si sama se sebou opět neví rady - a byla to právě taková bezradnost, s jevy podobnými těm dnešním, která v minulém století podvakrát vedla ke světové válce.

Staronové řešení

V Německu nabízejí staré řešení v novém hávu - znovu se pokoušejí zakázat Národně demokratickou stranu Německa (NPD). Německá Spolková rada, reprezentující 16 spolkových zemí, podala u ústavního soudu v Karlsruhe nový podnět k jejímu zákazu. Německá vláda a Spolkový sněm se k tomu ovšem nepřipojily. Ve více než 250 stránkovém návrhu se jeho autoři pokoušejí zdůraznit paralely mezi ideologií NPD a Hitlerovými národními socialisty "třetí říše", mezi nimiž je podle nich "bytostná podobnost", která opravňuje k zákazu strany. (Německá kontrarozvědka označuje NPD za rasistickou, antisemitskou a revizionistickou stranu, která usiluje o likvidaci demokratického zřízení.)

Nic proti jednorázovým řešením, rozpouštění stran, které chtějí zakroutit demokratům krkem (parafráze Gottwaldova parlamentního projevu) je přirozenou obranou demokracie. Problém však spočívá v tom, že jde o řešení v rámci jednoho státu, nikoli Evropské unie jako celku. Kdyby Evropou duněl společný hlas unijních i národních politiků proti extremismu, mělo by to dopad na evropskou společenskou atmosféru - a kdo ví, třeba i na atmosféru v České republice. Ale to jsme se dostali k celkem již třetímu snění. Dobrou noc.

Příklady vzestupu krajně pravicových stran v Evropě

ŘECKO
Momentálně asi nejsilnější krajně pravicovou stranou v Evropě je řecký neonacistický Zlatý úsvit, který vstoupil do parlamentu v červnu roku 2012 a obsadil 18 poslaneckých míst. Politika Zlatého úsvitu je založena na šovinismu, konkrétně na brojení proti přistěhovalcům a menšinám vůbec. Popírá také holokaust a existenci plynových komor ve vyhlazovacích táborech.

FRANCIE
Podle průzkumů má ve Francii nejvíce voličských preferencí extremistická Národní fronta se 24 procenty, kterou vede Marine Le Penová, dcera zakladatele strany. Až za Národní frontou se v průzkumech umísťují tradiční demokratické strany, které běžně ve Francii vládnou - konzervativci ze Svazu pro lidové hnutí a momentálně vládní socialisté prezidenta Françoise Hollandea, jimž padají preference i přes jejich zjevný populismus namířený proti přistěhovavším se Romům. V roce 2009 získali "le penisté" 6,3 procenta hlasů. Národní fronta sice opustila extremistickou rétoriku, její politika zaměřená proti migraci a menšinám se však nemělní.

FINSKO
Nacionalisté ovšem mají v poslední době úspěch i ve skandinávských státech. Ve Finsku je stále populárnější strana Praví Finové (PS), která se do parlamentu poprvé dostala v roce 1999, kdy získala jeden mandát. Loni jich získala již 39. Strana je označována za nacionalistickou a populistickou formaci. Vystupuje proti EU a proti euru, brojí proti výuce švédštiny na školách, volá po přísnější imigrační politice a po přísnějších trestech za závažné trestné činy. 

MAĎARSKO
Středoevropský typ neonacismu či fašismu je nejviditelnější v Maďarsku. V zatím posledních parlamentních volbách se zde do parlamentu poprvé dostalo Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Strana se projevuje i antisemitsky a v zemi chce také zavést zákaz "propagace sexuálních deviací", čímž míří na homosexuály. S Jobbikem je spojena existence extremistické Národní gardy. Toto soudně zakázané polovojenské uskupení si získalo oblibu mimo jiné svým bojem proti "cikánské kriminalitě".

NIZOZEMSKO
V nizozemském parlamentu je zastoupena Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala v posledních volbách 17 procent hlasů, a příští rok by mohla získat ještě více. Tato strana vede masivní kampaň proti islamizaci země a volá po omezení imigrace. Wilders vzbudil rozruch a kritiku výzvou, aby Nizozemci udávali "nepravosti" páchané lidmi ze střední a východní Evropy. V minulosti byl také obviněn ze štvaní proti muslimům a mimo jiné veřejně přirovnal Korán k publikaci Můj boj (Mein Kampf) vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera nebo označil islám za fašistickou ideologii teroristů.

RUSKO
V ruských parlamentních volbách už pravidelně boduje nacionalistická Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimíra Žirinovského, která je populární zejména mezi extremisty a lidmi, podle kterých Rusko ztratilo pozici světové velmoci. Vystupuje proti menšinám a proti všem neruským prvkům ve společnosti. Nechvalně proslulým koloritem ruské politické scény byly Žirinovského nevybíravé útoky proti oponentům, výtržnosti a nacionalistické výroky.

ŠVÉDSKO
Ve volbách v roce 2010 se dostali poprvé do parlamentu Švédští demokraté (SD). Tato strana, která se označuje za nacionalistickou, požaduje zastavení imigrace a za největší hrozbu pro Švédsko od konce druhé světové války označuje islám. Pozornost se Švédským demokratům podařilo přitáhnout předvolebním spotem, v němž švédskou penzistku bílé pleti předbíhá ve frontě na sociální dávky skupina muslimských žen v burkách tlačících kočárky. Strana vystupuje také proti homosexuálům a je pověstná svým euroskepticismem. Analytici SD označují za krajně pravicovou, ochránci lidských práv a levicovými formacemi je označována za neonacistickou, třebaže se nyní snaží zbavit image extremistické strany.

NĚMECKO
V Německu na celostátní úrovni extremisté zastoupeni nejsou. Neonacistická a populistická NPD (Nationaldemokratische Partei Deutschlands), je však zastoupena v zemských sněmech v Sasku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V zářijových spolkových volbách NPD získala 1,3 procenta hlasů. Německá kontrarozvědka označuje NPD za rasistickou, antisemitskou a revizionistickou stranu, která usiluje o likvidaci demokratického zřízení. S NPD úzce spolupracuje česká Dělnická strana sociální spravedlnosti, která prozatím získala v politice jediné křeslo, a to v městském zastupitelstvu v Krupce.

BULHARSKO
V roce 2005 zabodovala k překvapení všech ve volbách extrémně pravicová a nacionalistická strana Útok, která pod obvyklým nacionalistickým heslem Bulharsko Bulharům vystupuje proti Turkům, Romům i Židům, brojí proti členství Bulharska v NATO i v EU a vystupuje proti "vysávání" Bulharska mezinárodními institucemi. Straně se dařilo i v zatím posledních parlamentních volbách v roce 2009. Pozornost upoutala i loni, kdy její přívrženci v Sofii zaútočili na muslimy z řad bulharských Turků během jejich modliteb.

SLOVENSKO
V krajských volbách se stal županem (hejtmanem) Banskobystrického kraje známý slovenský fašista Marián Kotleba. Jeho Lidová strana - Naše Slovensko od té doby zaznamenala stoprocentní nárůst preferencí. V zářijovém průzkumu získala jen 1,7 procenta hlasů, nyní by pro ni hlasoval dvojnásobek, tedy 3,4 procenta voličů. Slovenští fašisté by se tak sice nedostali do parlamentu, ale měli by za voličské hlasy nárok na finanční příspěvek od státu. Kotleba je znám svými výroky a akcemi namířenými proti Romům, o nichž běžně hovoří jako o parazitech.

Přečteno: 1992x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Extremismus, Populismus, Politika, Evropská unie, Nacionalismus, Nacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo