Gyulla Banga: Ptal se někdo z TOP 09 Romů na jejich názor na výuku v romštině?

Původně jsem si myslel, že návrh opoziční TOP 09 ohledně výuky některých
předmětů v romském jazyce je pouze aprílový žert. Dnes jsem byl definitivně
přesvědčen o tom, že to myslí opravdu vážně, návrh se bude projednávat, ostatní
strany to prý také vítají.

Nejspíš si myslí, že tím odstraní jazykové bariéry, které mnoho romských dětí
má, zjednoduší to adaptaci na běžných základních školách a sníží se tím počet
dětí, kteří často končí v základních praktických školách.

Dobrá, pojďme si to tedy představit. Bydlím ve Vršovicích, dcera je poloviční
Romka. Příliš se nezajímám o to, kde je jaká škola, ale slyšel jsem, že Deži
chodí do té školy na Žižkov, kde jsou jen naši Roma. Tak co, hodím jí tam, ať je
mezi našima, ne? Vůbec netuším, že se tam něco učí v romštině, já sice romsky
dobře rozumím, jsem ale „západňár“, mluvíme romsky trochu jinak, proto jsem
dceru příliš romsky neučil.

Dcera od mala vyrůstá s jednou kamarádkou, je to olašská Romka. Nastupují spolu
do první třídy. Přijde paní učitelka, gádžovka, pozdraví romsky. Obě holčina
nevěřícně zírají. První den ve škole, paní učitelka jim tam něco vykládá, obě
vůbec netuší, o čem to mluví.

Poté, co mi dcera sdělila, jaký byl první den ve škole, naštvaně přijdu do školy
a křičím na paní ředitelku, jak to, že když na dceru mluví romsky, že jí učí „východňársky“?
Ona mi sice ochotně vysvětluje, že východoslovenský dialekt je nejvíce používaný
na našem území, to mě ale vůbec nezajímá. Požaduji výuku „po našem“!

To paní ředitelka netuší, co jí ještě čeká. Jen naštvaně praštím dveřmi, už tam
stojí pan Stojka. Z chodby slyším jak si stěžuje, že jeho dcera není žádná „rumungri“ a požaduje,
aby paní učitelka mluvila s jeho dcerou česky nebo olašským dialektem!

Paní ředitelka už je tak vyčerpaná, že není schopna panu Stojkovi vysvětlit, že
je to dobrá věc pro všechny. Sotva pan Stojka odejde, za chvíli na dveře klepe
další naštvaný tatínek. Pomalu se šourám chodbou a jsem zvědavý jak to dopadne. Tentokrát přišel jakýsi pan Bock. Také je Rom, Sinti, původem německý Rom. Znám ho, je to můj soused.
Sice už odcházím, ale ještě jasně slyším jeho slova: „Můj syn není „kheibro“
nedal jsem ho do školy proto, aby se učil tenhle jazyk! Buď náš, nebo ho dám
jinam!“

Druhý den přihlásíme všichni své děti do školy ve Vršovicích, sice tam mluví
všichni česky, alespoň jim ale naše děti všem rozumí. Mají tam sice povinnou
angličtinu, učí se jí ale společně a celkem jim to jde. Důležité je, že
počítat, psát a trochu té historie poslouchají v češtině. Paradoxně, je tam také
nepovinný předmět, romština. A teď dobře čtěte, děti tam všichni chodí a rádi.
Jednou týdně do školy dochází externí učitel, jakýsi pan Demeter, dětem překládá
texty k písním, které znají. Vypráví jim o tom, proč mají také Romové odlišný
jazyk, děti jsou nadšené, rodiče také, často po hodině sedíme ještě další hodinu
v učebně a společně zpíváme různé písničky.

Konec představám, pojďme teď do reality. V současné době – jak školský zákon,
tak vyhláška o základním vzdělávání – umožňují zařadit výuku romského jazyka
jako volitelný nebo nepovinný předmět na základních školách. Otázkou je, kdo
vyhlášku využívá?

Vůbec nic nemám proti tomu, aby se romské nebo další děti učili na základní
škole romštinu. Vůbec si ale neumím představit,
jak by se učili matematiku, češtinu, chemii nebo fyziku v romštině. Pravda,
nečetl jsem celý návrh, nemohu tedy posoudit, jak si to vlastně TOP 09 a jiní
politici přesně představují.

Mají-li romské děti dle mnohých expertů problém s českým jazykem, podle jiných
neovládají ani jeden jazyk, co udělat proto, aby ovládali alespoň jeden jazyk na
úrovni? Hlavně, na základě čeho se tito experti domnívají, že romské děti
neovládají ani jeden jazyk? Já s tím zásadně nesouhlasím, sice nejsem lingvista,
jsem ale přesvědčený, že ve skutečnosti drtivá většina minimálně velmi dobře
rozumí češtině, zatímco v jazyce romském mají poměrně velké mezery. Minimálně
proto, že jejich rodiče příliš romsky také hovořit neumí.

Bavíme-li se o plné integraci, nepřijde mi jako vhodný způsob někomu vnucovat
myšlenku, že je Rom a proto by měl mít výuku v „rodném“ jazyce. Když o tom tak
přemýšlím, kdo se vlastně ptal samotných Romů, zda by to opravdu přivítali? Je
nutné si uvědomit, že ve skutečnosti je pro české Romy mateřským jazykem
čeština, nikoliv romština. To jen několik jedinců má snahu tvrdit, že je to
jinak. Není!

Mimochodem, zhruba tři roky zpětně jsem měl zajímavou brigádu.
Jistá univerzita chtěla formou dotazníků zjistit, jak by se popřípadě romské rodiny
stavěli k tomu, kdyby na základních školách zavedli romštinu jako volitelný
předmět.

Osobně jsem tehdy lítal s dotazníky v Ústí nad Labem a v Neratovicích. Nebyl
jsem sám, společně se mnou se průzkumu zúčastnila také absolventka romistiky "neromského" původu. Ačkoliv jsme jim dávali stejné otázky, odpovídali dotazované
rodiny zcela odlišně. Důvod byl jednoduchý, vzhledem k tomu, že já jsem Rom,
dostával jsem pouze já pravdivé odpovědi.

Drtivá většina mi dala jasně najevo, že o to nestojí a raději by preferovali
světový jazyk. Navštívili jsme několik různých rodin, nezaregistroval jsem, že
by některé děti nerozuměli česky.

V čem je tedy problém? Pokud se naše děti mají plně integrovat, s tímto návrhem
v žádném případě nemohu souhlasit a měli bychom to dát jasně všem politickým
stranám najevo.

Má-li se podporovat plná integrace romských dětí, je nutné si uvědomit, že by
měli ovládat především jazyk český. Jsme sice menšinou, ale jsme občany ČR,
nejsme ukrajinští nebo asijští migranti.

Je nutné ovládat češtinu, vždyť tady žijeme, naše děti tady také budou vyrůstat,
není možné stále argumentovat tím, že naše děti neumí dobře česky, to je prostě
nesmysl. Co třeba takové děti, které teď vyrůstají v Anglii, mají tam také výuku
v romštině? Pokud ano, prosím, ať mi to někdo pošle, rád si počtu, ovšem
pochybuji, vzhledem k tomu, kolik v Londýně žije národností. To by asi museli
vyučovat v polštině, ruštině, hindštině, češtině atd.

Jistě, máme v Praze několik mezinárodních škol, kde probíhá výuka v anglickém
nebo v jiném jazyce. Pro koho je ovšem takový typ škol určen? Ano, pro všechny,
je mi to jasné, ale kdo tam ve skutečnosti chodí? Běžní obyvatelé s průměrnou
mzdou? Asi těžko.

Pokud má být naší snahou postavit „romské“ školy pouze pro romské studenty, je
to další krok o sto let zpět. Tohle nám opravdu nepomůže. Potřebujeme vychovat
novou generaci, skutečnou inteligenci, která bude konkurenceschopná. Jen
to je správná cesta.

K tomu ale potřebuje naše děti dávat na kvalitní školy, nikoliv na takové školy,
protože tam učí „mateřský“ jazyk, který pořádně nikdo stejně ani neumí. Ať se
Romové sami rozhodnou, co chtějí, chtějí-li, ať se děti učí světový jazyk, tak
ať jim v tom nikdo nebrání.

Kdo chce a komu na tom záleží, romsky se naučí! Je to stejné, jako s jakýmkoliv
jiným jazykem, najdu si učitele a naučím se. K tomu ale potřebuji ovládat
mateřský jazyk, jinak se prostě nenaučím nic, jednoduché počty.

Takže, dámy a pánové ze všech
politických stran, příště by nebylo špatné tak
zásadní záležitosti projednat také s těmi, kterých se to týká! Kdo vám dal k
tomu podmět? S kým jste to konzultovali? Zeptali jste se Romů, co vlatsně chtějí?