Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Havířovský soud pozoruhodně potrestal rasistický útok na romského dělníka

21. ledna 2013
Čtení na 5 minut

V
soudním řízení o případu napadení Š.L. z Havířova z loňského srpna
padl rozsudek prvoinstančního soudu. Havířovská soudkyně Lubomíra
Bínová odsoudila místního mladíka Martina Šmolka k nepodmíněnému
tříletému trestu odnětí svobody a náhradě škody poškozenému ve výši 100
tisíc korun. Podle soudu se obžalovaný (22) dopustil těžkého ublížení
na zdraví s rasovým motivem a výtržnictví (§ 146, odst. 1, 2 písm. e, 3
a § 358 trestního zákona).

Pro tříletý trest nacházející se na
spodní hranici sazby daného paragrafu se rozhodl vzhledem k nízkému
věku obžalovaného, pro nepodmíněný trest z důvodu, že čin spáchal
krátce poté, co byl podmínečně propuštěn z výkonu trestu za loupež.
Předtím byl celkem třikrát soudem potrestán mimo jiných i za krádež.

Soud
tedy po právní stránce vyhověl obžalobě okresního státního zástupce
Romana Lišky. Ten však ve své závěrečné řeči požádal o trest na hranici
první třetiny sazby, což by odpovídalo trestu v délce šesti let.
Nenavrhl soudu ani to, aby obžalovaný byl odsouzen k náhradě vzniklé
škody poškozenému.

Zmocněnec poškozených s tím nesouhlasil. Sice
podporoval právní hodnocení činu, ve své závěrečné řeči však zdůraznil
význam trestu v podobě finanční náhrady škody. Předchozí tresty odnětí
svobody totiž nepřiměly obžalovaného mladíka ke změně jeho chování.
Požádal, aby už trestní soud poškozenému uznal nárok na odškodnění ve
výši zhruba 250 tisíc korun, tedy desetinásobek vyčísleného bolestného.
Přitom přiznal, že prozatím nedokázal upřesnit škodu ušlého výdělku
poškozeného.

Obhájkyně poškozeného uznala, že k fyzickému
konfliktu došlo. Podle ní se však neprokázalo, že obžalovaný způsobil
těžké zranění poškozeného. Proto navrhla podmíněný trest za pouhé
výtržnictví. Navíc namítla, že v obžalobě je faktická chyba, kvůli
kterému by mohl odvolací soud obžalovaného zcela zprostit viny.

Těžce ublížit na zdraví se dá i nepřímo

Na
rozdíl od státního zástupce soudkyně nepovažuje za prokázáno, že hlavní
zranění poškozeného vzniklo kopanci obžalovaného, mohlo podle ní
vzniknut i pádem poškozeného. K tomu došlo, když pod výhružkou
obžalovaného ustupoval na vozovce a zřejmě zakopnul o obrubník
středového pásu silnice. Kdyby mu obžalovaný nedal ránu do obličeje,
pak by nemusel ustupovat na vozovku, a  nemuselo by dojít ke tragickému
pádu. Prokazatelně tedy zranění nepřímo způsobil obžalovaný.

Za
co byl Šmolka odsouzen? V srpnu loňského roku na frekventované Hlavní
třídě v centru Havířova se svým bratrem potkali Roma, který čekal na
zástavce autobusu, sprostě mu vynadali, pronásledovali ho po silnici a
Šmolka  mu dal jednu ránu do obličeje. Popřel však kopání do nohy, tedy
nejvíce zraněné části těla poškozeného.  Na radu své obhájkyně před
zahájením soudu zaslal otec obžalovaného (na pokyn svého syna)
poškozenému několik tisíc korun na základě vyčíslení bolestného obvodní
lékařkou, za zranění nohy.

Zmocněnec poškozeného se před soudem
ptal obžalovaného, zda ví, za co by měla být zaslaná částka. M. Š.
odpověděl, že ví, že peníze by měly být „za tu nohu“. Když se ho
zmocněnec ptal, proč chtěl zaplatit za něco, co sám podle sebe
nezpůsobil, řekl obžalovaný: „cítím určitý podíl viny“. Tím se de facto
přiznal k tomu, že zranění nohy poškozeného minimálně spoluzpůsobil. Na
další dotaz zmocněnce Šmolko potvrdil, že poškozený mu nikdy v životě
neublížil.

Před soudem dosvědčily očité svědkyně, že během
napadení slyšeli výrok „ty černá kurvo“ a byli svědky toho, že
obžalovaný následně z místa činu utekl. Před soudem popsal městský
policista, jak spolu s kolegou krátce po činu dopadl obžalovaného
blízko místa činu a že ten byl nadále značně agresivní. Soud vzal
obžalovaného ihned po jeho dopadení do vazby.

Precedens z hlediska finančního odškodnění

U
trestního soudu bývají poškození běžně odkázáni svými nároky na náhradu
škody k občanskému řízení, které je pro ně drahé, zdlouhavé a namáhavé.
Za velký a zcela neobvykly úspěch právního zastupování poškozeného se
dá považovat nařízení náhrady škody soudem  v trestněprávním žízení.
Zmocněnec v den rozsudku soudu doručil aktuální vyčíslení bodů
bolestného ze strany chirurgů havířovské polikliniky ve výši 220 bodů,
což odpovídá částce 26 400 korun. Jak ale soudkyně přišla na částku 100
tisíc?

Poškozený nárokoval i ušly výdělek za to, že kvůli
napadení a následné pracovní neschopnosti nemohl pracovat. Nemohl však
přesvědčit svého tehdejšího zaměstnavatele, subdodavatele pracovních
sil pro ostravskou firmu Arcelor Mittal, aby mu písemně potvrdil jeho
příjem. „Kdybych to podepsal, tak by mi za to hrozil kriminál“, řekl
zástupce subdodavatele zmocněnci poškozeného, což ten dosvědčil u soudu.

Soudkyně
tedy brala jako jediný a dostačující důkaz podle ní zcela věruhodnou
výpověď poškozeného před soudem o tom, že v době napadení pracoval za
hodinou sazbu ve výši 90 korun. Z toho usoudila, že si poškozený v době
od napadení k vyhlášení rozsudku klidně mohl vydělat zbývajících 73.600
korun, kdyby nedošlo k úrazu.

Všichni účastníci si nechali lhůtu
pro odvolání. Zmocněnec poškozených však věří, že odsouzený se nakonec
rozhodne rozsudek přijmout jako příznivý pro něho. Odvolací soud mu
totiž může klidně navýšit trest o dvojnásobek podle návrhu státní
zástupce. Podle trestního rejstříku Šmolky se přece jedná o
nebezpečného recidivistu, který si očividně nedá říci.

Uplatnění kolektivní viny nezabralo

Po
vyhlášení rozsudku se na soudkyni rozčílil přítomný otec obžalovaného.
Vyčetl jí, že poškozenému uznala nehoráznou částku, přestože jedině on
sám tvrdil, že v dané době pracoval a žádný důkaz o tom nepředložil.
Soudkyně mu odpověděla rázně: „Kdyby poškozený po jeho napadení šel za
psychiatrem a řekl, že se bojí jít ven kvůli tomu, aby nebyl znovu
napaden jen kvůli svému vzhledu, a ten by mu potvrdil dalších sto tisíc
jako bolestné, soud by poškozenému klidně uznal dvě stě tisíc jako
náhradu škody.“

Otec na to namítnul, že v minulosti jeho syn
prý byl dvakrát napaden Romy a státní zástupce s tím nikdy nic
neudělali. Soudkyně mu odvětila: „Podívejte se, já jsem dvakrát
rozvedená a vy si myslíte, že bych mohla zmlátit každého muže za to, že
mi jednou nějaký chlap ublížil?“

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon