romea - logo
28. listopadu 2021 (neděle)
svátek má René

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Hejtman Lubomír Franc: Je třeba, aby společnost fungovala bez předsudků a aby jí každý vracel to, co mu poskytuje ona

Hradec Králové, 26.9.2012 12:20, (ROMEA)
Lubomír Franc
Lubomír Franc

Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin.

V Královehradeckém kraji jsme dotazy zaslali těmto politikům:

Pavel Bělobrádek - Koalice pro Královéhradecký kraj
Rudolf Cogan - TOP 09 a Starostové
Vladimír Dryml - SPOZ
Lubomír Franc -ČSSD
Miloslav Plass - ODS
Otakar Ruml - KSČM

Z oslovených odpověděli do uzávěrky na naše dotazy čtyři kandidáti, Pavel Bělobrádek, Lubomír Franc, Otakar Ruml a Miloslav Plass.

Zde jsou reakce hejtmana Královéhradeckého kraje Lubomíra France z ČSSD (otázky jsou tučně):

1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních romských představitelů?

Pokud ano - jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a jejich zavádění do praxe?

Královéhradecký kraj je nakloněný diskusi s Romy. I z tohoto důvodu u nás – a nutno říci že úspěšně – funguje v rámci krajského zastupitelstva Výbor pro lidská práva. Pořádá mimo jiné i nejrůznější sportovní, společenské a zábavní akce, které jsou rovněž příležitostí k setkávání, k rozebírání problémů. Kraj má samozřejmě i svého koordinátora a metodika sociální prevence, který se speciálně integrací zabývá.

Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?
a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?
b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste prosazoval?
c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?

Pokud jde o aktivity kraje, vždy jsme šli a jdeme cestou prevence. Kraj se stará zejména o školení sociálních pracovníků, kteří působí přímo v terénu v sociálně vyloučených lokalitách. Poskytuje rovněž podporu řadě organizací, které se integrací dlouhodobě zabývají a vykazují ve své činnosti úspěchy.

2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?
c) Jinak? Jak konkrétně?

Jak jsem již zmínil, kraj v této oblasti postupuje především cestou prevence. Podařilo se mu získat z Evropské unie více než 30 milionů korun, díky nimž podpořil terénní sociální práci. Tito terénní pracovníci jednotlivých organizací pomáhají lidem ohroženým sociálním vyloučením například při jednání na úřadech či při získávání zaměstnání – doprovodí je na pohovor, dohlíží na jejich docházku do zaměstnání.

Dále se snaží zlepšit bytovou a ekonomickou situaci svých klientů – pomáhají jim s nastavením případných splátek či s hospodařením. Podporují je také ve vzdělávání, vedení domácnosti, upevňují jejich hygienické návyky, doprovází je k lékaři a pravidelným zdravotním prohlídkám. Důležité ale je, aby snaha byla i na druhé straně. Podle realizovaných průzkumů bohužel sociálně vyloučení lidé velice často pomoc odmítají a nechtějí spolupracovat.

3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?

Předně je třeba říci, že kraj sám o sobě jako instituce nemůže v tomto směru zastupovat stát a plnit jeho roli. Krajský rozpočet má omezené možnosti a v současné podobě prostě nemá finance na to, aby mohl například plošně prosazovat sociální bydlení.

Role kraje je v aktivitách, které přispívají k integraci sociálně vyloučených lidí nebo těch, kterým sociální vyloučení hrozí. Právě tuto terénní práci ale vidím jako klíčovou. Pouze pokud si každý uvědomí vlastní odpovědnost, příslušnost ke společnosti a podílení se na jejím rozvoji, tak bude vše fungovat, jak má. To by byl ideální stav, kterého bychom rádi dosáhli.

4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Pokud ano - jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?
b) Pokud ne – proč nepokládáte současný stav za natolik dobrý, že nepotřebuje změnu?

Vzdělání je klíčem k tomu, aby lidé byli samostatní a občansky i lidsky odpovědní. Rozhodně je tedy třeba vzdělanost podporovat. Je to právě i jedna z klíčových aktivit sociálních pracovníků - snaží se ve vyloučených lokalitách pomáhat dětem s přípravou do školy a doprovází je do školy. Podněcují zájem rodičů o prospěch dětí. Svou roli ale v tomto ohledu hraje i zapojení do nejrůznějších kulturních a společenských aktivit.

5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy? Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?
d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?


Klidného soužití se vždy docílí pouze za předpokladu, že lidé v sobě budou mít potřebnou dávku tolerance a porozumění a budou vedle sebe také chtít klidně žít. Je k tomu třeba, aby společnost fungovala demokraticky, bez předsudků a aby každý společnosti vracel svůj díl toho, co mu poskytuje ona.

Pouze rovný přístup zabezpečí, že se všichni lidé budou vzájemně respektovat a důvěřovat si. K tomu všemu je zapotřebí především spousta osvětové práce na všech frontách. Jelikož jsem optimista, tak věřím, že se to může podařit. Stačí jen, abychom všichni alespoň trochu chtěli.

Přečteno: 459x
 

Kam dál:

Štítky:  

Volby do zastupitelstev krajů 2012, Volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo