Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Český helsinský výbor zveřejnil stínovou zprávu o rasismu a diskriminaci

21. března 2013
Čtení na 4 minuty

Český helsinský výbor při příležitosti Mezinárodního dne proti rasismu zveřejnil stínovou zprávu o rasismu v Česku a v Evropě. Každoročně ji vydává Evropská síť proti rasismu (ENAR), která zastřešuje stovky organizací na podporu lidských práv z 26 zemí. V posledním dokumentu mapuje situaci za rok 2011 a za část loňského roku.

DOKUMENTY

Podle zástupců Českého helsinského výboru národní zpráva popisuje zásadní problémy s rasismem i formy diskriminace, které se v Česku objevují.

Ze závěru Stínové zprávy o stavu rasismu v České republice vyplývá, že rasismus a předsudky jsou v české společnosti stále hluboce zakořeněny, přičemž největší problém představují protiromské nálady, které se projevují zejména v protiromských protestech a demonstracích. "Muslimové v Evropě zažívají zlé časy, v České republice jsou však největším problémem protiromské nálady," uvedla Ĺubica Turzová z helsinského výboru. Přestože jak veřejnost, tak média kritizovala státní orgány pro jejich nedostatečnou reakci na zmíněné problémy, je třeba podle autorů Zprávy zmínit, že určitá krátkodobá řešení byla poměrně úspěšná.

Českou republiku pak nová stínová zpráva kritizuje třeba za to, že velká část romských dětí končívá v praktických školách pro žáky s lehkým mentálním postižením. Česká republika čelí i nadále mezinárodní kritice za nedostatečnou implementaci rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a další proti České republice, který odsoudil disproporčně vysoké zastoupení romských dětí v praktických (dříve zvláštních) školách. "Koncept inkluzivního vzdělávání byl představen v roce 2010, ke zlepšení situace však zatím nedošlo," uvedli autoři zprávy. Podle autorů stínové zprávy je třeba vyzdvihnout významnou roli nevládních organizací, které se ve své činnosti zaměřují na boj proti rasismu a diskriminaci v různých oblastech života a částečně tak kompenzují nedostatek aktivity státních orgánu.

Letos se síť ENAR zaměřila hlavně na muslimské komunity. Ty jsou podle ní velmi různorodé, liší se podle původu členů či podle příslušnosti ke společenské vrstvě. Islamofobie – jakožto téma letošní Evropské stínové zprávy o stavu rasismu v Evropě – je sice v České republice latentní, je však ve společnosti hluboce zakořeněna a promítá se do jejího vnímání islámu a muslimů. Otázka islamofobie nicméně nepatří k významným sociálním a politickým problémům.

Chibo Onyeji (prezident ENAR) při této příležitosti uvedl: „Dnešek je také Mezinárodním dnem štěstí – příležitostí poukázat na to, že politici jsou odpovědni zajistit, aby etnické a náboženské menšiny žijící v Evropě měly možnost žít šťastný a plnohodnotný život. Současný nárůst xenofobního a rasistického násilí, který Stínová zpráva odráží, by neměl zastřít fakt, že ať je barva naší kůže nebo vyznání jakékoli, všichni usilujeme o lepší život, lepší budoucnost a lepší možnosti pro naše potomky. Nejde zde o žádná zvláštní privilegia, ale o jasný politický závazek garance rovnosti a začleňování všech lidí v Evropě.“

Podle jedné z autorek stínové zprávy, Lindy Janků, souvisí horší postavení muslimů s dlouhodobě negativně tendenčním informováním o islámu a muslimech v českých médiích. Podle sítě ENAR je islamofobie rozšířena v mnoha evropských zemích. Projevy islamofobie zahrnují diskriminační jednání, násilí, poškozování muslimských budov a protesty proti mešitám i v zemích jako je např. Polsko, kde se několik muslimských komunit usadilo a žije již po staletí. Nejvíce jsou zasaženy muslimské ženy a dívky, které čelí dvojí diskriminaci, a to diskriminaci z důvodu své víry i pohlaví. Tyto protimuslimské a protiimigrační projevy, propagované a posilované jak extrémisty, tak některými politickými stranami ještě víc podněcují diskriminaci a brání tak etnickým a náboženským skupinám v plné účasti na evropské společnosti a ekonomice.

Loni ENAR ve své zprávě napsala, že v Evropě rasismu a rasové diskriminace přibývalo. Situaci zhoršila ekonomická krize. V Česku pak v roce 2010 a 2011 oslabily instituce na podporu lidských práv, postavení migrantů ztížila novela cizineckého zákona a přetrvávala diskriminace Romů v bydlení, vzdělávání a na pracovním trhu. Ministerstvo vnitra naopak zaznamenalo úspěchy v boji proti pravicovým extremistům a vznikala hnutí lidí, kteří začali proti rasismu vystupovat, uvedla evropská síť v loňském hodnocení.

Podle ENAR migranty domácí obyvatelé často vnímají negativně. Viní je z toho, že žijí ze sociálních dávek či kradou pracovní místa. Romové zas třeba mohou podle mnoha starousedlíků za rostoucí kriminalitu, uvádí zpráva. Dodává, že politici tyto nálady často přiživují a předsudky podporují. "Je znepokojivé, že neonacismus dál v některých zemích vládne a ve většině zemí na rasistická vyjádření veřejnost slyší," uvádí zpráva. Autoři podotýkají, že se omezují antidiskriminační opatření. Může za to i krize a škrty v rozpočtech.

Z dat, která sesbírali představitelé občanské společnosti napříč Evropou pro účely Stínové zprávy, rovněž vyplývá, že diskriminace i nadále negativně ovlivňuje životy mnoha etnických a náboženských skupin, a to konkrétně v oblasti jejich přístupu ke vzdělání, zaměstnání, bydlení, ke zboží a službám, stejně jako v přístupu policie nebo trestní justice. 

VIDEO

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon