HISTORICKÉ OKÉNKO: V prosinci 1941 vyslala exilová vláda do protektorátu parašutisty. Ti v květnu 1942 spáchali atentát na Heydricha

Největším činem českého odboje za druhé světové války je atentát na
zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v Protektorátu Čechy a
Morava v květnu 1942. Ten hned po svém nástupu v září 1941 rozpoutal teror proti
českému národu a zahájil holokaust Židů a Romů. Exilová londýnská vláda začala
tehdy spolu s Brity plánovat větší akce, namířené proti nacistickým okupantům.
Před 70 lety, v noci z 28. na 29. prosince 1941, byly na území Protektorátu
vysazeny tři výsadky (Silver A, Silver B a Anthropoid), mimo jiné i s autory
atentátu na Heydricha.
Teror Čechů, Židů a Romů
Heydrich, kterého sám Adolf Hitler považoval za nenahraditelného, přijel koncem září 1941 do tehdejšího Protektorátu, aby zlomil český odboj a odpor. Za pouhé čtyři měsíce výjimečného stavu, který Heydrich okamžitě vyhlásil, padlo 486 rozsudků smrti a v koncentračních táborech skončilo přes 2 100 Čechů. Již v polovině října byly zahájeny deportace protektorátních Židů do Lodže a Terezín byl určen jako vhodné místo pro jejich soustředění (první transport tam přijel v listopadu). Romové byli soustředěni do dvou koncentračních táborů, v Letech u Písku a Hodonínku na Moravě. Později byli převezeni většinou do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Reinhard Heydrich.
"Vyhlašuji
na ochranu zájmů říše s účinností od 28 .září 1941 dvanácti hodin až na
další na území protektorátu Čechy a Morava civilní stav výjimečný.
Všechny činy, jimiž jsou porušovány veřejný pořádek, hospodářský život
nebo pracovní mír, jakož i nedovolené chování střelných zbraní,
třaskavin nebo střeliva, podléhají stannému právu. To se týká také všeho
srocování, shromažďování v uzavřených místnostech i na veřejných
ulicích. Proti rozsudkům stanných soudů není odvolání. Rozsudky se
vykonávají ihned zastřelením nebo oběšením.“ Podepsán: Reinhardt Heydrich, SS-Obergruppenführer a generál policie, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě |
Výsadek
Formování speciálních československých parašutistických skupin v Británii začalo již počátkem roku 1941. O provedení atentátu bylo rozhodnuto na poradě u velitele tehdejší čs. rozvědky Františka Moravce, 3. října 1941, později se definitivním cílem stal Heydrich. Atentát měl být proveden symbolicky 28. října 1941, což ale nevyšlo.
Celá akce začala až o dva měsíce později. V neděli 28. prosince 1941
odstartoval ve 22:00 z letiště Tangmere v jihovýchodní Anglii čtyřmotorový
letoun Halifax. Letadlo pilotoval kapitán Ron Hockey a na palubě bylo sedm
československých parašutistů. Nad Německem se podařilo pilotům setřást německé
stíhačky a 29. prosince ve 2:15 vlétli nad protektorát.
Ve 2:24 seskočila dvojice příslušníků skupiny Anthropoid (rotmistři Jan Kubiš a
Jozef Gabčík) poblíž Nehvizd u Čelákovic, přičemž plánované místo seskoku byly
100 km vzdálené Ejpovice u Plzně. Ve 2:37 následoval u vesnice Senice mezi
Poděbrady a Městcem Králové výsadek skupiny Silver A (ve složení nadporučík
Alfréd Bartoš, rotmistr Josef Valčík a četař Jiří Potůček), kteří měli seskočit
u 40 km vzdálené obce Vyžice u Chrudimi. Ve 2:56 opustila letoun nedaleko obce
Kasaličky u Přelouče (měli být vysazeni u 50 km vzdáleného Ždírce nad Doubravou)
dvojice parašutistů výsadku Silver B, rotný Jan Zemek a četař Vladimír Škácha.
Herkules se vrátil na letiště v Tangmere v 8:19 ráno, po deseti hodinách a 19
minutách letu.
Heydrichův vůz po atentátu.
Silver A a B
Operace Silver A měla zajišťovat rádiové spojení s Londýnem pomocí vysílačky, s krycím názvem Libuše, a vytvořit koordinační středisko všech vysazených parašutistů. Skupině se postupně podařilo navázat kontakt s odbojáři i navázat rádiové spojení s Londýnem z vysílačky v lomu Hluboká u Ležáků. Valčík navíc pomáhal s přípravami atentátu na Heydricha. Operace Silver A je hodnocena jako jedna z nejúspěšnějších operací vyslaných z Londýna. Skupina splnila veškeré úkoly, které jí byly uděleny. Její členové (nikdo nepřežil) prokázali velkou statečnost a morální kvality.
Operace Silver B měla předat místnímu odboji radiostanici s krycím názvem Božena, ta se ale při seskoku poškodila. Oba parašutisté se prakticky celou válku skrývali, oba ale válku přežili.
„Na
okraji vlastního Německa, jež je osídleno německou krví, se pomalu bude
vysouvat vždy jeden německý val za druhým, abychom tak postupovali s
německým osídlováním na východ prostřednictvím německých lidí, kteří
jsou německé krve. Z tohoto hlediska je třeba vidět všechny úkoly na
východě, které tam musíme splnit… Českomoravský prostor natrvalo nesmí se nikdy ponechat v takovém stavu, který by vůbec umožňoval Čechům tvrdit, že to je jejich prostor. Zde jde pouze o jedno, a to, že si nejdříve připomeneme, co je životně důležité a přednostní, jaké má tento prostor historické základy, že se rozhodneme, co tu vlastně jednou uděláme… Základní linie však musí, ač nevyslovena, i při takovém jednání platit: tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. Z Heydrichova projevu po jeho příjezdu do Prahy |
Anthropoid
Operace Anthropoid měla za cíl uskutečnit atentát na Heydricha. Skupina navázala kontakty s místním odbojem, na pomoc jim exilová vláda v březnu a dubnu 1942 poslala dalších sedm paraskupin s 18 vojáky. Gabčík s Kubišem poté začali plánovat atentát, v tom jim pomohlo i to, že se Heydrich začátkem dubna přestěhoval do zámku v Panenských Břežanech, asi 15 km severně od Prahy. Část domácího odboje měla ale z atentátu strach, v depeši do Londýna 12. května se napsala, že "atentát by asi v ničem neprospěl spojencům a pro náš národ by měl nedozírné následky".
Gabčík a Kubiš ale pokračovali s pozorováním a pak stanovili plán atentátu v ostré zatáčce pod Vychovatelnou v Kobylisích. Na Heydrichovo auto zaútočili 27. května společně s Valčíkem a Opálkou ze skupiny Out distance. Heydrich byl při výbuchu zraněn střepinou a 4. června zemřel. Sedmatřicetiletý Heydrich byl zastupujícím říšským protektorem celkem osm měsíců a osm dní.
Stanné právo
Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly popravy. (jen do 3. června bylo přes 13 000 lidí zatčeno a 700 popraveno). Akce přijel řídit šéf nacistické pořádkové policie generál Kurt Daluege, který byl jmenován novým zastupujícím říšským protektorem.
Gabčík těžce nesl, že v rozhodující chvíli jeho zbraň selhala. Ještě obtížněji se ale vyrovnával s vyhlazením Lidic, o kterém se jako o odplatě Němců za atentát dozvěděl ve svém úkrytu v kostele v Resslově ulici v Praze. Společně s Kubišem dokonce uvažovali o tom, že se dobrovolně vydají gestapu. Po zradě výsadkáře Karla Čurdy přepadlo kostel 18. června gestapo; Gabčík spáchal v bezvýchodné situaci sebevraždu, Kubiš vykrvácel po zranění v lazaretu SS v Podolí.
Z Kubišovy široké rodiny bylo postupně zatčeno 250 lidí, nejbližší rodina byla odeslána do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 popravena společně se spolupracovníky parašutistů a rodinou parašutisty Valčíka. Je po něm pojmenována ulice v Praze 8 či ulice v Třebíči a Pardubicích.
Po Gabčíkovi byla po roce 1948 pojmenována jihoslovenská obec Gabčíkovo (do té doby Beš, maďarsky Bös) v okrese Dunajská Streda a přeneseně i nedaleká stejnojmenná přehrada na Dunaji. Oba byli několikrát vyznamenáni.
Sedm parašutistů zahynulo 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3 000 lidí. Následně odvolaly podpisy pod Mnichovskou dohodou Francie a Británie, což přispělo k symbolickému znovuobnovení poválečného Československa v předmnichovských hranicích.
Přehled parašutistických skupin první vlny výsadků:
Název | Složení | Úkol | Datum výsadku | Místo výsadku | Výsledek |
Benjamin | Otmar Riedl | Kurýrní | 16. duben 1941 | Křečhoř u Kolína | Úkol nesplněn; kvůli navigační chybě byl vysazen u rakouského města Landeck; Riedl přežil |
Percentage |
František Pavelka | Kurýrní | 4. říjen 1941 | Koudelov u Čáslavi | Úkol splněn; později byl Pavelka popraven nacisty |
Anthropoid | Jozef Gabčík, Jan Kubiš |
Atentát na představitele okupační správy |
29. prosinec 1941 |
Nehvizdy u Prahy |
Úkol splněn; Heydrich byl zabit, výsadkáři zahynuli v boji |
Silver A | Alfréd Bartoš, Josef Valčík, Jiří Potůček | Zpravodajský, spojovací a organizační | 29. prosinec 1941 | Senice u Poděbrad | Úkol splněn; výsadkáři zahynuli v boji |
Silver B | Jan Zemek, Vladimír Škácha | Kurýrní a spojovací | 29. prosinec 1941 | Kasaličky u Přelouče | Úkol nesplněn, výsadkáři válku přežili |
Out distance | Adolf Opálka, Ivan Kolařík, Karel Čurda | Sabotážní, kurýrní | 28. březen 1942 | Ořechov u Telče | Úkol nesplněn; Opálka s Kolaříkem zahynuli, Čurda zradil |
Zinc | Oldřich Pechal, Arnošt Mikš, Viliam Gerik | Zpravodajský | 28. březen 1942 | Gbely, Slovensko | Úkol nesplněn; Pechal s Mikšem zahynuli, Gerik zradil |
Bioscop | Bohuslav Kouba, Josef Bublík, Jan Hrubý | Sabotážní | 28. duben 1942 | Požáry u Křivoklátu | Úkol nesplněn; výsadkáři zahynuli v boji či sebevraždou |
Bivouac |
František Pospíšil, Jindřich Čoupek, Libor Zapletal | Sabotážní | 28. duben 1942 | Požáry u Křivoklátu | Úkol nesplněn; výsadkáři popraveni |
Steel |
Oldřich Dvořák | Kurýrní, spojovací | 28. duben 1942 | Požáry u Křivoklátu | Úkol nesplněn; výsadkář zahynul v boji |
Tin | Ludvík Cupal, Jaroslav Švarc | Atentát na Emanuela Moravce | 29. duben 1942 | Padrť u Rožmitálu | Úkol nesplněn; výsadkáři zahynuli v boji |
Intransitive | Václav Kindl, Bohuslav Grabovský, Vojtěch Lukaštík | Sabotážní | 29. duben 1942 | Padrť u Rožmitálu | Úkol nesplněn; výsadkáři zahynuli, Kindl zradil |
KAM DÁL?
HISTORICKÉ
OKÉNKO: Před 70 lety začal v Praze vládnout Heydrich, spoluautor holokaustu,
který chtěl Čechy vyvraždit, poněmčit či vystěhovat
HISTORICKÉ
OKÉNKO: Před 70 roky začali nacisté deportovat děti, ženy i muže do židovského
ghetta v Terezíně
Koncentrák v
Letech a romský holokaust
Historické
okénko: Neviditelný holokaust Romů
HISTORICKÉ
OKÉNKO: 1. říjen v našich dějinách: Okupace pohraničí nacisty (1938). Vynesení
rozsudků Norimberským tribunálem (1946)
Terezínská
tryzna: Obrana demokracie proti neonacismu musí začít včas
Před 70 lety
Hitler přepadl Rusko, dnes má v této zemi desetitisíce uctívačů
Před 75 lety
vyhráli henleinovci volby do Národního shromáždění
Kam dál:
- Renata Berkyová: Jak na dějiny Romů ve výuce
- Před 100 lety se narodil Richard Glazar. Uprchl z Treblinky a napsal o hrůzách, které se tam odehrály
- † 8. listopadu 1997 – Praha: H. E. Abdelradi
- Podcast Včera, dnes a zítra s ředitelkou Muzea romské kultury Janou Horváthovou: Od příchodu Romů do Evropy až po současnost, ale i o rozdílech mezi slovem Rom a Cikán
- SLEDUJEME průběžné sčítání hlasů. Jediný romský kandidát do Senátu Cyril Koky je zatím na 5. místě
- Institut Terezínské iniciativy zveřejnil nové studie o historii koncentračního tábora v Letech u Písku
- VIDEO: Před 30 lety se konal v Brně kultovní první ročník světového romského festivalu Romfest 1990
- VIDEO: Před 30 lety pronesl Václav Havel projev na Romfestu: Romové mají právo na své národní sebeuvědomění
- 75 let od porážky německého nacismu: Počty zavražděných Romů nejsou dodnes jasné. Někteří uvádějí 300 tisíc, další až milion romských obětí
- Občerstvení a roušky zdarma, vietnamská komunita pomáhá nejen policistům, záchranářům a hasičům
- TV Barrandov o vánocích odvysílala rasitické vtipy, Rada pro vysílání upozornila na porušování zákona
- Výročí pogromu v polském Jedwabnem: celá židovská obec byla polskými sousedy upálena
Štítky:
Historické okénko, Domácí, MonitoringHLAVNÍ ZPRÁVY

videoRomové a očkování proti onemocnění COVID-19. Kdo si nechá dát vakcínu a kdo ne?
18.1.2021 22:10
Občanští členové "romské rady": Křeček nezná své kompetence, k romské strategii se vyjadřuje nepravdivě, soustavně cíleně podkopává důstojnost Romů
18.1.2021 15:03