Hledá se jak zamezit nesprávnému zařazování do praktických škol
Mezi některými odborníky panují obavy, že by novela školského zákona umožnila
zařazovat děti do praktických škol i bez diagnózy lehké mentální retardace.
Naposledy je vyvolal pozměňovací návrh hovořící v souvislosti s diagnostikou o
"oslabení kognitivních schopností", ale negativně byla stejnou skupinou
hodnocena rovněž údajně nejednoznačná formulace ve vládním návrhu. Školský výbor
ve čtvrtek jednání přerušil, protože se poslanci na podobě dané pasáže neshodli.
Zástupci ministerstva školství poslance upozornili, že termín "oslabení
kognitivních schopností" se nevyskytuje nikde jinde v zákoně a jako
nejednoznačný by mohl vést k problémům s Evropskou komisí. Zatímco lehká
mentální retardace je jasně ohraničena hodnotou IQ ve výši maximálně 69 bodů,
tento pojem je nejednoznačný. To je nebezpečné také podle Kláry Laurenčíkové
Šimáčkové, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
V tiskové zprávě na možné důsledky upozornil rovněž Tomáš Habart ze
vzdělávacího projektu Varianty Člověka v tísni. Tento návrh by podle něj
pomalejším žákům "nebezpečně otevřel dveře do škol určených pro žáky s mentálním
postižením". To je podle něj zcela proti smyslu této novely, jak ho prezentuje
ministerstvo školství.
Odborný konzultant sdružení EDUin Tomáš Feřtek tvrdí, že nejde o detaily a
hru se slovy, ale o zásadní spor. "Zastánci zachování praktických škol v jejich
stávající podobě hledají formulaci v zákoně, která jim umožní ve spolupráci s
některými pedagogicko-psychologickými poradnami nadále posílat do těchto škol i
děti bez mentálního hendikepu," řekl.
Obecně prospěšná společnost EDUin, která se dlouhodobě zaměřuje na
problematiku vzdělání, s odkazem na další odborníky požadovala zpřesnění
formulace i ve vládním návrhu. Mentální postižení dítěte by podle něj mělo vždy
vycházet z "hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v
souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí".
Ministerstvo odmítá výklad, kterým by tento paragraf mohl být zneužit k
neoprávněnému posílání dětí do praktických škol. Konkrétní podpůrná opatření
budou popsána v navazující vyhlášce, která je rozdělí do pěti stupňů z hlediska
jejich náročnosti.
Terénní pracovníci organizace Člověk v tísni v této souvislosti upozornili
také na nedostatky v činnosti pedagogicko-psychologických poraden, jejichž
posudky jsou pro vzdělávací dráhu dětí zásadní. Ředitel programu sociální
integrace této organizace Jan Černý v rozhovoru pro Radiožurnál upozornil, že
například v severních Čechách má podle diagnostiky lehkou mentální retardaci
každé dvacáté dítě, tedy pět procent. V populaci je přitom výskyt tohoto
postižení přibližně do dvou procent, čemuž odpovídají například hodnoty z
Jihočeského nebo Královéhradeckého kraje.
Důvodem podle něj může být příliš vysoká kapacita praktických škol. "Máme za
to, že je tam těch židliček moc a že ty poradny vždycky naplní ty židličky,"
poznamenal. Romské děti tak podle něj končí v praktických školách zbytečně, aby
systém fungoval. Pro ředitele je totiž ekonomickou nutností mít školu zaplněnou.
Počet míst v těchto institucích stát nijak nereguluje, mají ho v rukou
zřizovatelé, tedy kraje nebo obce.
