romea - logo
21. ledna 2020 (úterý)
svátek má Běla
Loading
rozšířené vyhledávaní

Horáček se bude v roce 2018 ucházet o funkci prezidenta. Jako jedno z témat má i řešení sociálního vyloučení

3.11.2016 19:04
Michal Horáček (FOTO: Repro video)
Michal Horáček (FOTO: Repro video)

Textař Michal Horáček se bude v příštích volbách na začátku roku 2018 ucházet o funkci prezidenta. Novinářům to oznámil na dnešní tiskové konferenci v Praze. Chce být nadstranickým kandidátem a náklady na kampaň nést sám, zřídil kvůli tomu speciální transparentní účet. Kandidatura má být "radikálně transparentní", Horáček předloží lustrační osvědčení, výpis o plnění povinností na vysoké škole, majetkové přiznání či zprávy o zdravotním stavu. Jedním z devíti jeho hlavních témat je i řešení sociálního vyloučení.

"Věřím, že službu ve funkci prezidenta lze vykonávat slušněji, kompetentněji a k lidem všech názorů vstřícněji než doposud. Věřím v to, že každý z nás potřebuje respekt od ostatních členů naší pospolitosti, ale především od hlavy státu," uvedl Horáček při představování své kampaně. Během ní se nechce nechat zastupovat reklamní agenturou a náklady na kampaň plánuje nést sám s manželkou, bez příspěvků stran či občanů.

Svůj současný majetek odhadl v dnešním rozhovoru pro server Seznam Zprávy na zhruba 400 milionů korun. Na kampaň chce vynaložit jen tolik, kolik povoluje zákon. "Zákon povoluje čtyřicet milionů korun na první kolo - a na to teoretické druhé kolo deset milionů. Takže dohromady padesát. Obávám se, že to není všechno, co se v kampaních používá. Nicméně já se striktně držím dikce zákona," uvedl.

Řešením sociálního vyloučení je vzdělání

Michal Horáček na svém webu zveřejnil kromě dalšího i devět hlavních témat, kterým se chce v dlouhodobé perspektivě věnovat. Jedním z témat je i "Chudoba a bludné kruhy sociálního vyloučení."

"Během deseti let se v České republice zvýšil počet sociálně vyloučených lokalit na dvojnásobek (dnes je jich přes 600). Jedná se o „ghetta“, na něž tak často poukazujeme v souvislosti s přistěhovalci v západní Evropě. Obývají je lidé s výrazně nižší šancí uplatnit se na pracovním trhu, využívat veřejných služeb a smysluplně se účastnit politického rozhodování. V mnoha případech se výše uvedené týká českých Romů – jejichž integraci je nezbytné považovat za jednu z dlouhodobých priorit celé společnosti, protože tento problém je příslovečnou tikající bombou –, ale zdaleka nejen jich," píše Horáček na svém webu.

Řešením je podle něj především vzdělání a rovné šance pro všechny. "Nejdůležitějším z řady klíčů, jimiž musíme tu třináctou komnatu svého společného života otevřít, je vzdělání. Vždyť většina dospělých ve vyloučených lokalitách má nejvýš základní školu. Bez toho, aby český vzdělávací systém poskytl rovné šance na vzdělání všem, se všichni nebudou moci zapojit do společného českého úsilí o větší materiální i duchovní prosperitu. Na nedostatek dlouhodobé strategie a hlavně vážně ustavené snahy naší společnosti sociálně vyloučené postupně integrovat pak doplatíme všichni," uvádí Michal Horáček.

Horáček chce Česko proměnit "ze země úsměšků na zemi úsměvů"

Zatím není jasné, zda Horáček ve volbách vyzve i současnou hlavu státu. Miloš Zeman se chce ke svému možnému pokusu o druhé funkční období na Pražském hradě vyjádřit až příští rok v březnu. Kandidaturu již oznámili podnikatel Igor Sládek či lékař a občanský aktivista Marek Hilšer.

Horáček dnes novinářům řekl, že neshání peníze, ale dobrovolníky, kteří mu pomohou v regionech sbírat podpisy občanů umožňující kandidaturu. Podpisy bude sbírat, až bude rozhodnuto o případných změnách v zákoně, podle kterého se prezident volí. "Zdržím se rozdávání pečiva, obejdu se bez loga, nehodlám zřizovat funkci tiskového mluvčího, obracet se na vás budu přímo na vlastní odpovědnost," uvedl.

O podporu poslanců a senátorů, která také umožňuje kandidaturu na funkci hlavy státu, se Horáček ucházet nechce. "Pokud bych neměl sebrat 50.000 podpisů, neměla by moje kandidatura smysl," vysvětlil. Jeho hlavním mottem je, že chce Česko proměnit "ze země úsměšků na zemi úsměvů". Odmítl se ale vymezovat proti Zemanovi. "Já nekandiduji proti jiným lidem, já kandiduji pro něco. Abychom více ctili ideály, které jsem představil," dodal. Jako jednu z inspirací označil slovenského prezidenta Andreje Kisku.

Kandidaturu oznámil ve Staré čistírně odpadních vod v pražském Bubenči. "Má to svou symboliku. Je to stavba, kterou obdivuje celý svět, byla zbudována pro lidi, s velkou vizí, v době míru, přesto architekt myslel i na budoucí ohrožení," řekl. Základní východiska svého programu shrnul do devíti hlavních okruhů. "Zásadním východiskem je to, že ČR je součástí širšího prostoru, zejména Evropské unie a NATO. Máme svá spojenectví, musíme být dobrými spojenci, ne černými pasažéry," dodal.

O kandidatuře Horáček uvažoval od dubna. "Chtěl jsem poctivě zjistit, co si občané myslí, vědět, co si od prezidenta slibují," vysvětlil. Za začátek kampaně považuje dnešek. Hrad ho minulý týden kritizoval, že k jejímu zahájení využil už státní svátek 28. října na Staroměstském náměstí, kde Horáček moderoval akci, která se konala jako alternativa hradních oslav.

Čtyřiašedesátiletý Horáček byl novinářem, myl nádobí, napsal několik knih nebo dělal plavčíka, nejvíce se ale do povědomí lidí zapsal jako textař a podnikatel. Ještě za socialismu vyzkoušel povolání bookmakera, později spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna. V roce 2004 ji se svými třemi partnery prodal společnosti Penta asi za 2,4 miliardy korun, uvedl pro Seznam Zprávy.

Horáček řadu let spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou, jejich písně zpívaly největší hvězdy české hudby. Na podzim 1989 stál spolu s Michaelem Kocábem za iniciativou Most, jež navázala dialog s komunistickou mocí. "Politiku jsem ale nikdy dělat nechtěl," řekl k tomu později Horáček.

VIDEO

Přečteno: 1704x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Michal Horáček, Prezident, Prezidentské volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo