Institut odkazu šoa má být úžeji zaměřen a přilákat další státy
Užší zaměření by měl v budoucnu mít Evropský institut odkazu šoa sídlící v
Česku a na jeho práci a financování by se mělo podílet více zemí než v
současnosti. Ve zprávě, kterou bude ve středu projednávat vláda, to navrhuje
zvláštní zmocněnec pro záležitosti holokaustu Jiří Čistecký.
Institut vznikl v roce 2010 na základě takzvané Terezínské deklarace
podepsané 47 státy o rok dříve během českého předsednictví Evropské unii.
Dokument požaduje mimo jiné restituce dosud nevydaných nemovitostí zabavených
obětem holokaustu a uměleckých předmětů uloupených Židům, zlepšit sociální
situaci lidí, kteří přežili holokaust, a uskutečňovat vzdělávací a výzkumné
projekty a připomínkové akce týkající se tématu nacistického vyvražďování Židů
za druhé světové války.
Podle Čisteckého se od založení institutu ukázalo, že jeho tematické zaměření
se částečně kryje s posláním jiných organizací. Do budoucna by se proto měl
zaměřovat především na otázky odhalování a navracení bývalého židovského majetku
a na zajišťování důstojného závěru života přeživších holokaustu.
"Restituce chtěl (institut) prosazovat celosvětově jako politická síla. Tohle
očekávání ale bylo trošku přehnané," řekl zmocněnec. "V téhle oblasti se nyní
soustřeďuje spíše na monitoring situace v jednotlivých zemích a vydávání zpráv,
což – si myslím – je jeho parketa," dodal Čistecký. Podle něho by se institut
měl na monitorování restitucí soustředit i v budoucnu.
"Pokud se jedná o uloupené umění, tak institut vytvořil sérii tréninkových
programů pro spolupracovníky muzeí, aukčních domů a dalších, který teď úspěšně
uskutečňuje po celé Evropě vždy ve spolupráci s předsednickou zemí v Evropské
unii. Trénují se v tom, jak zacházet s tímto typem umění, jak ho vůbec
identifikovat a jak pracovat s partnery v zahraničí," přiblížil další zaměření
organizace.
Třetí oblastí by podle Čisteckého měla být sociální situace osob, které
přežily holokaust. Institut mimo jiné plánuje uspořádat mezinárodní konferenci
na úrovni ministrů sociálních věcí, kteří by na ní přijali závazek podniknout
kroky k ulehčení dožití obětí nacismu. "Už jsme to připravili, ale ještě
neuskutečnili, což myslím, je škoda, protože ti přeživší nemají moc čas,"
poznamenal Čistecký. Nově zřízenou funkci zvláštního zmocněnce pro záležitosti
holokaustu zastává od února.
Institut financuje ze svého rozpočtu ministerstvo zahraničí, které na jeho
provoz letos dalo šest milionů korun. Spolufinancují ho Spojené státy a Izrael,
které společně přispěly zhruba stejnou částkou. "Do budoucna je třeba do toho
zapojit více států," zdůraznil Čistecký. Institut si proto pro příští rok klade
za cíl získat závazky spolupráce a financování od dalších zemí od roku 2016.
"Minimálně v Evropě do toho projektu chceme zapojit v nadcházejícím období
další vlády a podle toho pak určit, jak to bude s institutem dál," uvedl
zmocněnec.
