romea - logo
26. července 2016 (úterý)
svátek má Anna
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jan Kudry ke zjištění školní inspekce v ZŠ Krásná Lípa: Netrestejme romské děti za chyby rodičů

29.2.2016 15:04
Jan Kudry (Zdroj: Archiv autora)
Jan Kudry (Zdroj: Archiv autora)

V minulých dnech jsme se v médiích dozvěděli, že Česká školní inspekce v Základní škole v Krásné Lípě nezjistila diskriminační jednání, když ředitelka školy RNDr. Ivana Preyová uměle vytvořila prakticky romskou první třídu. Ten, kdo si zprávu ČŠI pozorně přečetl, musí dojít k jinému názoru, než zastávají někteří novináři.

Jan Kudry pochází z Postoloprt, v loňském roce obhájil disertační práci na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Pracuje jako vyšetřovatel Služby kriminální policie a vyšetřování v Berouně. Externě vyučuje na Svatojanské koleji ve Svatém Janu pod Skalou. Je členem Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Ať chceme, nebo ne, Romové mezi námi byli, jsou a budou a ze sociokulturního hlediska nás Romů bude s největší pravděpodobností přibývat. Chtějme věřit, že paní doktorka Preyová není rasistka, anticiganistka nebo tomu říkejme, jak chceme. Představme si menší město s jednou základní školou, v němž žije poměrně velké procento Romů. V městě občas či častěji dochází ke střetům majority s romskou minoritou a rodiče z majority touží prosadit, aby se jejich děti vzdělávaly separátně od dětí romských, neboť mají za to, že pokud se jejich děti budou s dětmi romskými vzdělávat dohromady, může to mít negativní vliv na vzdělávání jejich dětí. Celkem logická úvaha, pokud přihlédneme k faktu, že některé romské děti skutečně žijí v málo podnětném rodinném prostředí a nejsou na vzdělávací dráhu připraveny tak, jak by měly.

Je tedy pravděpodobné, že ředitelka školy podlehla tlaku rodičů a při základní škole zřídila první třídu (1. C) ve které se vzdělávali žáci alternativním způsobem a se zákonnými zástupci se dohodla, že rodiče těchto žáků budou přispívat 700 Kč měsíčně, což ČŠI ostře zkritizovala a uvedla, že tento postup není v běžné (státní) základní škole možný a není v souladu s Bílou knihou ani dalšími dokumenty. Tuto třídu separovala ze zaregistrovaného místa školy a umístila ji na jinou adresu. Dále dle sdělení ředitelky zřídila třídu 1. A, do které byly zařazeny děti, které nenavštěvovaly předškolní zařízení, a tudíž potřebovaly větší péči s podpůrnými opatřeními. Dále pak třídu 1. B. Shodou náhod byly do 1. A zařazeny převážně děti romské.

Ředitelka školy v dokumentech školy deklaruje, že je školou proinkluzivní, neboť je zapojena do programu MŠMT, který tento druh vzdělávání podporuje. Vytvořením „romské“ třídy však příliš inkluzivity neprojevila, ba naopak. Separovala žáky, u kterých předpokládala více problematické vzdělávání a vytvořila jim vlastní třídu. Naopak žáky z majority, jejich rodiče byli ochotni zaplatit za bezplatné vzdělávání, raději separovala taky. Aby se pravděpodobně děti „smetánky“ vůbec s romskými dětmi nesetkávaly. Budova školy přitom byla zaplněna pouze ze 64 %, takže nebylo, dle zjištění ČŠI, nutné zřizovat samostatnou malotřídku.

Dokázal bych postup ředitelky s velkým sebezapřením pochopit, kdyby děti v 1. A měly takovou péči, která by jim zajistila případné vyrovnání handicapu z nedostatečné přípravy na školní docházku ze strany rodiny, ale ČŠI zjistila pravý opak.

Dokázal bych postup ředitelky s velkým sebezapřením pochopit, kdyby děti v 1. A měly takovou péči, která by jim zajistila případné vyrovnání handicapu z nedostatečné přípravy na školní docházku ze strany rodiny, ale ČŠI zjistila pravý opak. Ve třídě učil nekvalifikovaný pedagog a asistent pedagoga nebyl zaměřen na pomoc ve vzdělávání dětem ze sociálně exkludovaných lokalit. Škola byla celkově ohodnocena velmi negativně. Pedagogické vedení školy a personální podmínky školy měly nevyhovující úroveň. Průběh vzdělávání ve třídě 1. A měl nevyhovující úroveň, ve třídě 1. B měl úroveň vyžadující zlepšení a ve třídě 1. C měl očekávanou úroveň. Výsledky vzdělávání ve třídě 1. A měly nevyhovující úroveň, ve třídě 1. B úroveň vyžadující zlepšení a ve třídě 1. C očekávanou úroveň.

Výsledky tedy takové, že ve třídě, kde by intervence školy měla být nejkvalitnější, byly nevyhovující. Na závěr zprávy ČŠI uvádí návrhy na zlepšení stavu školy, jedním z bodů je (podle mě poměrně tragikomické) doporučení, aby při vzdělávání romských žáků využívala příkladů dobré praxe. Jak originální. Též mě zarmucuje, že ČŠI na místě šetření přišla na neodstranitelný nedostatek spočívající ve vytvoření romské třídy, ale do návrhů na zlepšení neuvedla možnost např. rozpuštění tříd a jejich nové sestavení tak, aby se ke kvalitnímu vzdělání dostaly všechny děti bez ohledu na jejich barvu pleti (nebo korektně bez ohledu na jejich školní připravenost).

A z toho je mi nejvíce smutno. Kdyby např. má základní škola ke vzdělávání přistupovala stejně, tak bych třeba já osobně nebyl doktorem speciální pedagogiky. Romů nás bylo na škole vždy dost, ale ředitelka školy logicky děti, u kterých předpokládala nedostatečnou připravenost, inkludovala do jednotlivých tříd. A nepotřebovala k tomu nařízení či doporučení MŠMT, stačil jí selský rozum a trocha znalosti z historie jak obecné, tak pedagogické.

Je mi jasné, že rodiče chtějí, aby jejich dítě bylo vzděláváno co nejlépe a nejkvalitněji. Ale my, Romové, chceme to samé. Netrestejme romské děti za chyby, které udělali jejich rodiče. Snažme se my, pedagogové a vlastně všichni k romským dětem přistupovat nezaujatě. Věřte, že investice do vzdělání dětí je jediné, co se vyplatí. Je to naše investice do naší budoucnosti.

Přečteno: 2347x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Inkluzivní vzdělávání, segregace



HLAVNÍ ZPRÁVY

V ulici V. Volfa na českobudějovickém sídlišti Máj se 6. 7. 2013 kolem poledne shromáždilo několik desítek lidí, převážně Romů.

Jan Potměšil: Mýty kolem novely shromažďovacího zákona

22.7.2016 14:49
V nedávné době média informovala o novele shromažďovacího zákona a novinkách, které přináší. Například prý „nově“ bude moci rozpustit shromáždění „i policie“. Zazněla silná slova o omezování základního ústavního práva a nové nesvobodě. Jak je to ale doopravdy?
 celý článek

Emilie Sulejman Žigová

Emílie Žigová: Rétorika etnologa Zeleného v Lidových novinách připomíná nacistickou éru

22.7.2016 13:41
Před nedávnem jsem si v Lidových novinách přečetla článek Je na řadě genocida bělochů v Evropě? od etnologa Mnislava Zeleného. Text se zpočátku pokouší popsat pocity obyčejného člověka, který má strach a zároveň je naštvaný, že politici lidem neříkají pravdu a že narůstá nebezpečí teroristických útoků.
 celý článek

Dostupné na adrese: https://www.online.muni.cz/udalosti/7852-romove-potrebuji-vzory-a-ty-vyrostou-ve-skolach?utm_source=fb_muni&utm_medium=link&utm_campaign=facebook. Digitální knihovny fotografií MU pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode

Jana Balážová: Romové potřebují vzory. A ty vyrostou ve školách

22.7.2016 10:30
Společné vzdělávání a začleňování dětí se znevýhodněním do normálních škol je dnes jedním z hlavních témat politických diskusí. Učitelé i politici poukazují na nepřipravenost koncepce i českého školství. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity reaguje na inkluzi novou formou vzdělávání učitelů, které by je mělo na nové poměry připravit. Ale co ti, kteří jsou objektem inkluze?
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo