romea - logo
14. prosince 2017 (čtvrtek)
svátek má Lýdie
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jana Horváthová: Pyrrhovo vítězství Kateřiny Šedé?

11.4.2017 9:45
Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury.  Foto: Igor Zehl
Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury. Foto: Igor Zehl

Renomovaná výtvarnice obdržela s Brnoxem / Průvodcem brněnským Bronxem cenu Magnesia litera. Veřejnost je většinou nadšená vtipností knihy, Romové se většinou bouří za propagaci stereotypů, autorka se hájí, že jde o umění. Literární vědci však ocenili dílo v kategorii publicistika. Jak se v tom vyznat? V této snaze zajisté zjednodušuji.

Věřím autorce, že k podání obrazu o známé a stereotypními mýty opředené vyloučené lokalitě přistoupila upřímně, bez postranních úmyslů, o tématu blíže nepoučená. Tvorbou knihy se chtěla sama vypořádat se svými zmatky na dané téma a přiblížit veřejnosti lokalitu, k níž sama měla od dětství odtažitý vztah. Předkládá nám tedy střípky obrazu bez posuzování tak, jak je zachytila, ctí metody práce svých předchozích úspěšných projektů. Publikuje různé pitoreskní a často logiku postrádající výroky, které svou absurditou nepoučené baví, Romy urážejí nedůstojností, necitlivostí i nevkusem z narušení intimity domácností nevzdělaných lidí vyloučených ze středu všeho dění.

Z poslední diskuse intelektuálů romských i neromských s čerstvě oceněnou autorkou kontroverzního díla z místa činu – „Bronxu“ – možno přinést dílčí závěry. Brnox na svých stránkách přináší sice upřímně sbíraná, leč povrchní sdělení, směšná svou primitivností a často zmateností. Autorka tak nepřekračuje rámec běžného občana, který je při letmých nebo i frekventovanějších, ale stále jen po povrchu klouzajících dotycích s obyvateli čtvrti překvapen jinakostí jejich myšlení i projevů, a nemá možnost náhledu ani vysvětlení, odkud tyto podivné reakce vyvěrají. Autorka je záměrně nechce analyzovat ani komentovat, jen je předkládá, ale tak vlastně reprodukuje to, co všichni známe a při průchodu těmito ulicemi vídáme. Slyším ji, jak namítá, že tam přece dala bylinkářku i romského virtuóza. Ale i ti jsou podáni jen jako bizarní postavy zapadající do divotvorného hrnce „vesnice ve městě“, de facto nikým nechtěného ghetta. A vlastně dobře tomu, kdo se do Brnoxu nedostal, jásají dneska ti bystřejší a prozíravější.

Pod povrch věcí se Šedé nepodařilo dostat a ani to nebylo jejím cílem. Jenže aby kniha nebyla jen lacinou berličkou pro potvrzení mimoběžnosti vyloučených Romů, chybí v ní kontext těchto jevů nutný k pochopení podstatných souvislostí. I kvůli setrvávání na povrchu mnohdy až surrealisticky atraktivních jevů autorka nepochopila, že právě Romové, kteří jsou nejčastějšími obyvateli této čtvrti (byť autorka říká, že přímo na ně nemířila), si zjevně z paní Šedé střílejí. Dokládají to mnohé odpovědi na její bezelstné a někdy zase všetečně vlezlé otázky. Poznávám typický způsob humoru, jakým se tito lidé po staletí bránili proniknutí nedůvěryhodných gádžů do svého niterného světa, který byl vlastně jejich jediným bezpečným, a proto přísně střeženým místem. Takových nedorozumění je v knize mnoho a začíná třeba chybným pokusem o výklad toho, proč Romové nejedí stará jídla, nebo zmatením autorky v momentě, kdy v kontaktu s ní označují Romové sami sebe jako cikány, ačkoliv v kontaktu s Romy toto slovo neužijí.

Kateřina Šedá to myslela dobře, ale její záměr přiblížit lokalitu veřejnosti, aby v ní vzbudila o toto místo zájem, se moc nepovedl. Autorka ulpěla na začátku svého objevného procesu, kam se dostala většina z běžného vzorku této společnosti. Jenže Šedá je ceněná umělkyně, vnímaná jako elita národa, jíž obyčejní lidé věří cokoliv. Však se taky její kniha výborně prodává. Má tedy obrovskou moc. Rozpor je v tom, že umělec má jakousi odpovědnost a podle mě by se měl snažit ukazovat vzdálenější obzory, než vidí většina.

Kniha i událost s výhrou je však jen symptomem stavu naší společnosti, hlubokého předělu mezi dvěma paralelními světy. Těžko proniknutelným světem Romů a zbytkem společnosti, která o nich ví stále moc málo. V oboru publicistika vyhraje dílo, které právě v tomto oboru nepřináší mnoho nového. Zatímco společnost jásá nad významem knihy, Romové se halí do studu a obav, kdo z politiků se těchto uličních sběrů první chytí jako laciné zbraně do volebního klání. Debata, která se odehrála ve čtvrtek v Brně, ale odhalila jeden zjevný pozitivní náboj knihy – vyburcovala tak potřebnou diskuzi na téma společného soužití. A výsledky z této a dalších debat nás mohou v poznání, které kniha nepřináší, skutečně posunout dál. Z ne zcela povedené knihy tedy nakonec může být i velmi dobrý užitek. Na otázku v titulku tedy odpovídám – nejde o Pyrrhovo vítězství.

Vyšlo v Lidových novinách, publikováno se souhlasem autora.

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury
Přečteno: 3730x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Brno, Muzeum romské kultury, Romové, Literatura, Kateřina Šedá, Brnox



HLAVNÍ ZPRÁVY

Čeněk Růžička obdržel z rukou velvyslance USA Stephena Kinga cenu Alice Garrigue Masarykové (FOTO: Zdeněk Ryšavý)

videoVIDEO: Čeněk Růžička obdržel z rukou velvyslance USA cenu Alice Garrigue Masarykové

7.12.2017 17:53
U příležitosti výročí Mezinárodního dne lidských práv (10. prosince) předal ve čtvrtek 7. prosince velvyslanec USA Stephen King Cenu Alice Garrigue Masarykové předsedovi Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeňkovi Růžičkovi.
 celý článek

Fanoušci xenofobního Ortelu vyhrožují zpěváku Radku Bangovi (Koláž: Romea.cz)

Všechny černý svině na podpoře, tvoje "prarodiče měli zabít v tom táboře": Pokuta 100 korun, směšné tresty za výhrůžky smrtí a rasistické nadávky

7.12.2017 14:25
Tisíce nenávistných zpráv zaplavilo před rokem facebook romského zpěváka Radky Bangy poté, co zde vysvětloval svůj postoj při předávání cen Českého Slavíka. Banga tehdy na protest proti neonacistické minulosti zpěváka Tomáše Ortela, který získal dva stříbrné slavíky, opustil sál. Pisatelé mu pak v příspěvcích vyhrožovali smrtí. Po roce policejního vyšetřování zůstává většina pisatelů bez potrestání, padl jediný rozsudek a několik pokut.
 celý článek

Vojtěch Filip (KSČM) a Tomio Okamura (SPD)

Ředitelka Institutu Terezínské iniciativy píše Okamurovi a Filipovi: Neznáte historii tábora. Zvu vás, ráda vám vše vysvětlím

6.12.2017 15:50
Ředitelka Terezínské iniciativy Tereza Štěpková dnes pozvala předsedy SPD a KSČM Tomia Okamuru a Vojtěcha Filipa na komentovanou prohlídku místa bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, kde nyní stojí vepřín. Reagovala tak na jejich vyjádření proti výkupu vepřína. "Z Vašich vyjádření vyplývá, že Vám není zcela jasné, jak a proč tento tábor fungoval. Rádi Vám tyto informace přímo na místě při komentované prohlídce areálu sdělíme, provedeme Vás oficiální expozicí Památníku Lety i místy, kde tábor skutečně stál," uvedla Štěpková v otevřeném dopise, který zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo