romea - logo
18. ledna 2020 (sobota)
svátek má Vladislav
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jana Horváthová: Pyrrhovo vítězství Kateřiny Šedé?

11.4.2017 9:45
Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury.  Foto: Igor Zehl
Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury. Foto: Igor Zehl

Renomovaná výtvarnice obdržela s Brnoxem / Průvodcem brněnským Bronxem cenu Magnesia litera. Veřejnost je většinou nadšená vtipností knihy, Romové se většinou bouří za propagaci stereotypů, autorka se hájí, že jde o umění. Literární vědci však ocenili dílo v kategorii publicistika. Jak se v tom vyznat? V této snaze zajisté zjednodušuji.

Věřím autorce, že k podání obrazu o známé a stereotypními mýty opředené vyloučené lokalitě přistoupila upřímně, bez postranních úmyslů, o tématu blíže nepoučená. Tvorbou knihy se chtěla sama vypořádat se svými zmatky na dané téma a přiblížit veřejnosti lokalitu, k níž sama měla od dětství odtažitý vztah. Předkládá nám tedy střípky obrazu bez posuzování tak, jak je zachytila, ctí metody práce svých předchozích úspěšných projektů. Publikuje různé pitoreskní a často logiku postrádající výroky, které svou absurditou nepoučené baví, Romy urážejí nedůstojností, necitlivostí i nevkusem z narušení intimity domácností nevzdělaných lidí vyloučených ze středu všeho dění.

Z poslední diskuse intelektuálů romských i neromských s čerstvě oceněnou autorkou kontroverzního díla z místa činu – „Bronxu“ – možno přinést dílčí závěry. Brnox na svých stránkách přináší sice upřímně sbíraná, leč povrchní sdělení, směšná svou primitivností a často zmateností. Autorka tak nepřekračuje rámec běžného občana, který je při letmých nebo i frekventovanějších, ale stále jen po povrchu klouzajících dotycích s obyvateli čtvrti překvapen jinakostí jejich myšlení i projevů, a nemá možnost náhledu ani vysvětlení, odkud tyto podivné reakce vyvěrají. Autorka je záměrně nechce analyzovat ani komentovat, jen je předkládá, ale tak vlastně reprodukuje to, co všichni známe a při průchodu těmito ulicemi vídáme. Slyším ji, jak namítá, že tam přece dala bylinkářku i romského virtuóza. Ale i ti jsou podáni jen jako bizarní postavy zapadající do divotvorného hrnce „vesnice ve městě“, de facto nikým nechtěného ghetta. A vlastně dobře tomu, kdo se do Brnoxu nedostal, jásají dneska ti bystřejší a prozíravější.

Pod povrch věcí se Šedé nepodařilo dostat a ani to nebylo jejím cílem. Jenže aby kniha nebyla jen lacinou berličkou pro potvrzení mimoběžnosti vyloučených Romů, chybí v ní kontext těchto jevů nutný k pochopení podstatných souvislostí. I kvůli setrvávání na povrchu mnohdy až surrealisticky atraktivních jevů autorka nepochopila, že právě Romové, kteří jsou nejčastějšími obyvateli této čtvrti (byť autorka říká, že přímo na ně nemířila), si zjevně z paní Šedé střílejí. Dokládají to mnohé odpovědi na její bezelstné a někdy zase všetečně vlezlé otázky. Poznávám typický způsob humoru, jakým se tito lidé po staletí bránili proniknutí nedůvěryhodných gádžů do svého niterného světa, který byl vlastně jejich jediným bezpečným, a proto přísně střeženým místem. Takových nedorozumění je v knize mnoho a začíná třeba chybným pokusem o výklad toho, proč Romové nejedí stará jídla, nebo zmatením autorky v momentě, kdy v kontaktu s ní označují Romové sami sebe jako cikány, ačkoliv v kontaktu s Romy toto slovo neužijí.

Kateřina Šedá to myslela dobře, ale její záměr přiblížit lokalitu veřejnosti, aby v ní vzbudila o toto místo zájem, se moc nepovedl. Autorka ulpěla na začátku svého objevného procesu, kam se dostala většina z běžného vzorku této společnosti. Jenže Šedá je ceněná umělkyně, vnímaná jako elita národa, jíž obyčejní lidé věří cokoliv. Však se taky její kniha výborně prodává. Má tedy obrovskou moc. Rozpor je v tom, že umělec má jakousi odpovědnost a podle mě by se měl snažit ukazovat vzdálenější obzory, než vidí většina.

Kniha i událost s výhrou je však jen symptomem stavu naší společnosti, hlubokého předělu mezi dvěma paralelními světy. Těžko proniknutelným světem Romů a zbytkem společnosti, která o nich ví stále moc málo. V oboru publicistika vyhraje dílo, které právě v tomto oboru nepřináší mnoho nového. Zatímco společnost jásá nad významem knihy, Romové se halí do studu a obav, kdo z politiků se těchto uličních sběrů první chytí jako laciné zbraně do volebního klání. Debata, která se odehrála ve čtvrtek v Brně, ale odhalila jeden zjevný pozitivní náboj knihy – vyburcovala tak potřebnou diskuzi na téma společného soužití. A výsledky z této a dalších debat nás mohou v poznání, které kniha nepřináší, skutečně posunout dál. Z ne zcela povedené knihy tedy nakonec může být i velmi dobrý užitek. Na otázku v titulku tedy odpovídám – nejde o Pyrrhovo vítězství.

Vyšlo v Lidových novinách, publikováno se souhlasem autora.

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury
Přečteno: 3847x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Brno, Muzeum romské kultury, Romové, Literatura, Kateřina Šedá, Brnox



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo