Jiří Dienstbier: Považuji za úspěch rovnoměrné zastoupení menšin ve školách a inkluzivní model vzdělávání
Vůle místních politiků spolu se zajištěním lidové podpory jsou podle ministra
pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) základními předpoklady dobrého
východiska začlenění menšin do většinové společnosti. Plyne to z Diestbierova
rozhovoru s Lidovými novinami, který zveřejnil
web ČSSD.
Starostové ze severu Čech se nedávno ozvali s prosbou o pomoc kvůli
problémům s Romy. Obce, které dokážou své velké romské menšiny dobře integrovat,
přitom existují, například Kadaň. Proč se dobrá praxe nešíří?
Žádný model integrace nemůžete vzít jen tak bez úprav, vždy je nutné ho
přizpůsobit okolnostem, ušít na míru. V Kadani je specialita v tom, že
vyloučenou lokalitu mají mimo město. A s tím se holt pracuje jinak než se
sídlištěm uprostřed města. V každém případě modely dobré praxe mohou jen pomoci.
Navštívili jsme několik míst, kde se daří se sociálním vyloučením něco dělat. I
ta, kde tvrdí, že to nejde. Základní rozdíl spatřuji v tom, že v Kadani jsme
viděli politickou vůli a na Šluknovsku, například v Duchcově, ne. Právě vůle
problém řešit je zásadní. Snaha vedení obce spolu se zajištěním lidové podpory
jsou základními předpoklady dobrého řešení.
Ptali jste se vedení měst, zda se například nepokoušeli svůj úspěšný model
nabídnout jiným?
Ano. Bohužel na to ale není ještě asi zralá situace. Na jedné straně jsme
slyšeli stížnosti na „vás z Prahy“, ale ochota nebyla o moc větší, ani pokud s
plány přišli sami starostové. Několikrát jsme i od těch aktivních slyšeli:
„Dostali jsme ocenění, tím se ale chlubit nemůžeme, jsou pak na nás spíše
naštvaní.“ Je vidět, že řešení problémů se sociálně vyloučenými je u nás stále v
začátcích a nemáme s ním tolik zkušeností, ani historických. Dřív nebo později
to ale kraje stejně nemine, řešení budou muset hledat a pak mohou pomoci
zkušenosti a příklady jiných.
Příkladů integrace je více. V Maďarsku třeba funguje systém „láskyplné
segregace“, kdy si menšiny mohou otvírat vlastní školy a stát pouze kontroluje
úroveň vzdělávání. Myslíte, že náš model integrace je nejlepší?
Já tohle jako rozumné příliš nevidím. Navíc v ČR Romové netvoří menšinu
teritoriální, tedy samostatné školy a podobně nejsou řešení. Považuji za úspěch
naopak rovnoměrné zastoupení všech menšin ve školách, inkluzivní model
vzdělávání. Segregované školy jsou špatným příkladem.
