romea - logo
1. prosince 2021 (středa)
svátek má Iva

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Jolana Šmarhovyčová: Po 6 letech od rozsudku se změnilo jediné - nazýváme věci jinými jmény

Ostrava, 19.11.2013 16:15, (ROMEA)
Jolana Šmarhovyčová.  Foto: Archiv Romea.cz
Jolana Šmarhovyčová. Foto: Archiv Romea.cz

Minulý týden uplynulo již šest let od přelomového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní versus Česká republika. Rozsudek potvrdil, že ČR diskriminuje romské děti tím, že je nadměrně posílá do praktických škol (dříve zvláštních). 

Česká vláda podle rozsudku ze 13.11 2007 porušila právo 18 romských dětí z Ostravska na vzdělání a zákaz diskriminace tím, že byly zařazeny do zvláštních škol. Velký senát Evropského soudu pro lidská práva tak zvrátil rozhodnutí nižší instance, proti němuž se stěžovatelé odvolali. Verdikt přijali soudci poměrem hlasů 13:4. Podle rozsudku porušila ČR článek evropské úmluvy o lidských právech o zákazu diskriminace a článek protokolu k úmluvě, který se týká práva na vzdělání. I přes mezinárodní kritiku České republiky tento problém u nás stále přetrvává.

Optali jsme se v této souvislosti třech osobností, které se zabývají lidskými právy či školstvím, jestli rozsudek D.H. proměnil české školství, případně jak. Jde o tyto osobnosti:

  • Michaela Marksová Tominová, stínová ministryně ČSSD pro lidská práva a rodinu
  • Ondřej Liška, bývalý ministr školství, který prosazoval inkluzívní vzdělávání, předseda Strany zelených
  • Jolana Šmarhovyčová, sdružení Vzájemné soužití (bylo to právě Vzájemné soužití, díky němuž byla žaloba D.H. a ostatních podána a dotažena až k Evropskému soudu pro lidská práva

Ve třetím článku přinášíme reakci Jolany Šmarhovyčové.
Odpověď Ondřeje Lišky je zde, odpověď Michaely Marksové Tominové je zde.

Proměnil rozsudek D.H. české školství? Pokud ano, jak? Pokud ne, proč?

Jolana Šmarhovyčová: Nazýváme věci jinými jmény

Po šesti letech od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva se nezměnilo téměř nic. Jediná změna: nazýváme věci jinými jmény, změnila se cedule na školách. Zvláštní školy dnes nesou název praktické školy. Dokonce v základních segregovaných školách jsou romské děti vzdělávány podle osnov vzdělávací ho programu s lehkým mentálním postižením.

Procento romských žáků je podle statistik ombudsmana pořád stejné a k tomu, abychom viděli jaká je realita, nepotřebujeme ani statistiky, stačí se jít do praktických škol podívat. Romské děti jsou nadále do praktických škol umisťováni často jen ze sociálních hendikepů.

Stejné je také financování škol. Škola na dítě s lehkým mentálním postižením dostane dvojnásobek prostředků, co běžná škola.

Dále: nedostatečné vzdělávání samotných pedagogů, kteří pracují s romskými dětmi a často svými zásahy, které pramení z neznalosti specifik romského etnika, nevytvářejí podmínky pro bezkonfliktní soužití majority a minorit.

Většina neziskových organizací a jiných institucí se na problému segregace romských dětí pouze finančně přiživuje, ale samotný problém neřeší.

Jedinou věc bych hodnotila pozitivně: Díky bohu stále více rodičů si uvědomuje důležitost vzdělání svých dětí a vědí, že segregace je nezákonná a mohou se proto proti ní bránit.

Přečteno: 1779x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

rozsudek D.H., Vzdělávání, Děti, segregace, Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo