romea - logo
24. března 2017 (pátek)
svátek má Gabriel
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Karel Holomek: Etnické reminiscence

25.1.2016 16:15
Karel Holomek  (Foto: Lukáš Houdek)
Karel Holomek (Foto: Lukáš Houdek)

Mladíci z Asie a Afriky, kteří se objevují houfně v některých evropských státech, zejména v Německu a ve Švédsku, se chovají neomaleně vůči Evropankám a tím vzbuzují proti sobě averzi, která ještě jejich postavení zhoršuje.

Je nepředstavitelné pro evropského muže a věřím, že i pro většinu Afričanů i Asiatů, dovolit si vůči jakékoliv neznámé ženě osobní tělesný kontakt, osahávání nebo dotyky v plaveckém bazénu, či neomalené zírání na tělo ženy oblečené v plavkách.

Je to cosi nečekaného, co se ve dřívějších migračních vlnách u mužů jiných etnik nevyskytovalo – a že jich v minulosti bylo. Jako by současní migranti ztratili jakoukoliv kontrolu nad svými pudy a pod dojmem válečných hrůz nabyli dojmu, že ztráta všech pravidel hry v jejich zemi platí i v hostitelské zemi, o jejíž přízeň právě usilují.

Nemusíme být puritány, abychom si mysleli, že evropský muž je imunní vůči půvabům žen a že netrpí nenaplněnými představami, zabíhajícími za rámec dohodnutých hranic. Zřejmě staletý vývoj vztahů mezi mužem a ženou dozrál v těchto končinách do stadia, že muži nezbývá než získat přízeň ženy jen dobýváním stále ještě v hranicích jisté rytířskosti, dané obdivem ženy jako nejdokonalejšího výtvoru přírody. Kupodivu to platí velmi často i u jinak neskonalých primitivů.

Často se mi v těchto souvislostech nabízí srovnání s Romy. I oni jsou přece svým původem orientálci a přes dlouhá staletí života v Evropě si zachovali své neopominutelné orientální prvky. Vzpomeňme na rozdílné postavení ženy a muže v romské pospolitosti: žena jako ochránkyně krbu a ohně, muž zabezpečuje ochranu rodiny a její přežívání. Starý muž je i dnes stále uctíván a jeho názor platí co zákon. Jednání mužů se ženy neúčastní a jsou od něho odpreparovány. Žena následuje muže a to i své syny s odstupem několika kroků na veřejnosti a podobně. To přece jsou charakteristické způsoby projevů v životě romské pospolitosti kdekoliv v Evropě i ve světě a nepopřou orientální původ.

Jaký vztah mezi mužem a ženou mezi Romy však panuje doopravdy?

Pocházím z rodiny moravských Romů, kteří žijí na půdě dané hranicemi bývalého Rakousko-Uherska po několik století. Tato etnická skupina byla decimována genocidou během 2. světové války. Nemohu vědět, jak se chovali moji dávní předkové vůči svým ženám, mohu jen soudit podle zkušeností, které jsem nabyl se svým otcem a ještě nepatrnými pozůstatky těch, kteří tu po válce zůstali. Byl jsem svědkem toho, jak moje matka fackovala mého otce, dej mu Pane boží klid na nebesích, za to, když mu přišla na nějaké galantní dobrodružství. Otec držel s rukama připaženýma a ani necekl, přestože mužský princip mu dovolal občasný úhybný manévr v dokonalé věrnosti ženě. Tak to u Romů před léty bylo: „prásto“ (odsouzen do vyhnanství) dohoda společenství, nedovolovala ženám nevěru, a v případě, že se tak stalo, vyřazovala je mimo společenství, což byla tragedie, zatímco u mužů to nehodnotila tak přísně. Nemusí se nám to líbit, ale mělo to svoje opodstatnění, jak lze vysledovat i z jiných společenství.

Přesto romský muž se choval vůči své ženě s úctou a do jisté míry jako gentleman. Choval se tak i vůči jiným ženám a nedovolil si jakýkoliv jiný osobnější kontakt, pokud šlo o cizí ženu. To ani náhodou a nevzpomínám, že by se někdo z blízkých a známých proti tomuto příkazu zpronevěřil. Ovšemže Romové bílou ženu obdivovali a jistě po ni i toužili. Ale podle rytířských představ, myslete si o tom, co chcete. Ženu tímto způsobem dobývali a ne jinak, tak, jak to bylo v celé evropské společnosti zvykem.

Často byli úspěšní, neboť protivy se přitahují, známá věc - a to platí pro obě strany.

Kdy se to stalo, že se tak romští muži chovali nebo to bylo od počátku jejich pobytu v Evropě? Těžko říct. Jedno je však jisté: zákon o přežití jim diktoval právě takový způsob života. Platilo vždy: neprovokovat a nedělat to, co by proti nim vzbudilo obecnou averzi. Škoda, že už to dnes neplatí. Ale doba je jiná a i ti Romové jsou jiní.

Ale k věci:

Dostávám se tak k závěrům, které nemíním nikomu vnucovat, jsou však evidentní.

Romové pro společnost nikdy za celá ta dlouhá staletí nepředstavovali nějaké výrazné nebezpečí, dnes se tomu říká bezpečnostní rizika. Zachovávali si jen prvky, které jim umožnily přežívat: neprovokovat, zmizet z očí, utéci, když bylo zapotřebí. Zachovali si svoji řeč, velká zbraň na jejich ochranu, svoje stravovací návyky ještě z dávné Indie, jejich pravlasti, udrželi si těsnou soudržnost a vůči těm, kteří jim projevili důvěru a toleranci, byli až nezřízeně pohostinní a přátelství bezelstně opětovali. Co na tom, že si uchovávali svoji identitu. To nemuselo nikomu vadit. Vadilo vždy jen to, že byli jiní a že je lidé neznali. To platí i dnes. Polní pych a drobnější podvody vůči gádžům byly jen nezbytným rámcem v boji a existenci. Tvrdá a nebezpečná kriminalita Romů tehdy žijících ve venkovských společenstvích nebyla zaznamenána.

To byly racionální prvky, které umožnily Romům přežít až do dnešních časů. Stejně tak racionálně by se měl a mohl chovat i stát a celá společnost. Totiž: dostat Romy nahoru a mezi sebe. To by byla veliká úleva pro státní rozpočet. Je to racionální výzva pro všechny!

Romové se stali už plnohodnotnými a legitimními občany ve svých evropských společenstvích.

Jaký div, že má Evropa a my s ní, velký problém s migranty, když zatím nedokázala pochopit ani své vlastní Romy, své občany.

Přečteno: 1544x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romové, Uprchlíci, etnicita, Komentář



HLAVNÍ ZPRÁVY

V pražském klubu LaFabrika proběhly 8. 4. 2016 oslavy Mezinárodního dne Romů tentokrát s tématem Pocta neviditelným. (FOTO: Jitka Votavová, Romea.cz)

Můžeme spolu… Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze ve znamení spolupráce Romů a Čechů

21.3.2017 10:21
Panelové diskuze, výstava, divadelní představení nebo interaktivní videoprojekce v centru Prahy. To je jen výčet toho, co nabídnou letošní pražské oslavy Mezinárodního dne Romů. Ty vypuknou už ve středu 5. dubna a pokračovat budou až do soboty 8. dubna, kdy vyvrcholí slavnostním galavečerem, na kterém se v holešovickém divadle La Fabrika představí duety složených z romských a českých interpretů současné hudební scény. Za letošními oslavami stojí spolek Ara Art, který je letos pořádá už po třetí.
 celý článek

Prezident Miloš Zeman (FOTO: David Sedlecký, Wikimedia Commons)

Podle Zemana nemá většina migrantů vzdělání. Statistiky z Německa však uvádějí zcela jiná čísla

21.3.2017 0:07
Většina ze dvou milionů migrantů, kteří přišli do Evropské unie, nemá podle prezidenta Miloše Zemana ani základní vzdělání, což výrazně zkomplikuje jejich začleněním do společnosti. Pokud se migrační vlnu z muslimských zemí nepodaří zastavit, tak Evropská unie bude přinucena chránit svoje vnější hranice, řekl Zeman podle ČTK při návštěvě olomoucké společnosti Nutrend. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky v Německu (BAMF), který v průběhu roku 2015 sbíral od žadatelů o azyl údaje o jejich dokončeném vzdělání a kvalifikaci, zveřejnil však jiná čísla.
 celý článek

Křest knihy Brnox, průvodce tzv. brněnským Bronxem, proběhl 21. 12. 2016 v Brně. Vpravo Kateřina Šedá, autorka průvodce. (FOTO: Jolana Halalová)

Průvodce Kateřiny Šedé Brnox je nominován na Magnesii Literu. Romští aktivisté neskrývají rozčarování

20.3.2017 17:21
O názor na nominaci Brnoxu požádala Romea.cz romskou básnířku a aktivistku Renatu Berkyovou a romského aktivistu Jana Čonku. „Upřímně řečeno, dost mě to zaskočilo,“ říká Berkyová. „Obzvlášť proto, že to, co porota vyzdvihuje, považuji já sama naopak za největší slabiny knihy."
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo