romea - logo
28. června 2022 (úterý)
svátek má Lubomír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Karel Schwarzenberg nepředpokládá, že jeho otec měl podíl na vybudování tábora v Letech u Písku

Praha, 1.1.2015 13:00, (ROMEA)
předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, kandidát na prezidenta ČR
předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, kandidát na prezidenta ČR

Karel Schwarzenberg nepředpokládá, že jeho otec měl nějaký podíl na založení tábora v Letech u Písku. Reagoval tak podle Radia Wave na tvrzení Paula Polanského, že jeho otec Karel Schwarzenberg v roce 1939 po velké sněhové vánici potřeboval levnou pracovní sílu a požádal úřady o vybudování pracovního tábora.

"V prosinci roku 1939 zasáhla celou oblast největší sněhová vánice, jakou si místní pamatují. Karel Schwarzenberg, ne ten současný, ale jeho otec, měl 10 tisíc hektarů lesa a velká část byla zničena. Znamenalo to pro něj katastrofu. Potřeboval levnou pracovní sílu, aby dřevo co nejrychleji zpracoval, jinak by zbankrotoval. Požádal úřady o vybudování pracovního tábora. Nebyl ale zdaleka jediný, kdo využíval otrockou práci. V archivech a z rozhovorů s pamětníky jsem zjistil, že Schwarzenberg přivedl jako otroky Židy z Mirovic, kde byla největší židovská komunita, a snažil se je tím zachránit. To bylo ze začátku roku 1940. Všichni ale byli profesoři, obchodníci, právníci, učitelé a neuměli pracovat rukama. Schwarzenberg viděl, že takhle to nepůjde. Všichni odjeli do Terezína a vyměnil je za Cikány, ti uměli pracovat rukama. Nedělali jenom u něj v lese, ale také v nedalekém kamenolomu, takže od roku 1940 až do prosince 1942 využíval židovskou a cikánskou pracovní sílu na svých pozemcích jako otroky," uvedl v rozhovoru pro Radio Wave Paul Polansky.

Polansky se odvolává i na osobní rozhovory s mnoha lesníky nebo místními farmáři, kteří prý Židy viděli a mluvili s nimi v lesích.

„Podívejte se, tenkrát mi byly dva roky. Musel bych se podívat do dokumentů jako každý jiný. Nepředpokládám ale, že to je pravda,“ reagoval podle Radia Wave na Polanského tvrzení Karel Schwarzenberg. „Odvolává se, že mluvil s bývalými zaměstnanci mého otce, tehdy už byli všichni v nebi prosím, když Polansky přijel do Čech. Moc rád bych věděl, kdo mu tohle nakukal,“ říká a zdůrazňuje: „Jak jsem se vrátil do České republiky, tak jsem se pokoušel všechny bývalé zaměstnance najít. Jeden hajný ležel už na posteli a jinak byli všichni mrtví. Rád bych věděl, s kým opravdu mluvil, kdo byl zodpovědný zaměstnanec.“

Přestože si prý váží Polanského práce v Kosovu, kde se staral o Romy, výsledky jeho bádání přirovnává ke spikleneckým teoriím. „Strašné, žádná vláda není ochotná vzít peníze do ruky, přičemž je pravda, že vlastník zvyšoval cenu nemožně dlouho. Bavil jsem se o tom s Vladimírem Mlynářem, který byl tehdy pověřenec pro lidská práva a jednal s nimi v dobré vůli. Ztroskotalo to. Je to hrozný, smrdí to tam, je to opravdu ostuda,“ vyjadřuje se podle Radia Wave k současnému stavu.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.

ryz, Radio Wave
Přečteno: 5789x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Karel Schwarzenberg, Lety u Písku, Polansky



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo