romea - logo
30. září 2016 (pátek)
svátek má Jeroným
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Karolína Fojtová: V Kladně funguje 40 soukromých ubytoven. Město žádnou alternativu nenabízí

22.1.2016 12:29
Karolína Fojtová (FOTO: Archiv Karolíny Fojtové)
Karolína Fojtová (FOTO: Archiv Karolíny Fojtové)

Vybydlený, obehnaný páskou. Dům bývalé, nechvalně proslulé kladenské ubytovny „Masokombinát“ navzdory čtyři roky starým plánům města na zbourání nebo prodej stále stojí. Ve staré panelové budově, která původně sloužila jako ubytovna pro zaměstnance nedaleké továrny na zpracování masa, zřídilo město koncem 90.let ubytovnu pro neplatiče nájemného.

O tom, že v ní v neutěšených podmínkách díky politice města zdaleka nežili jen dlužníci, o tom, kam se její obyvatelé po uzavření objektu poděli nebo o tom, jak politika Kladna, které si v rámci svého PR říká „město pro moderní život“, přistupuje k sociálně vyloučeným lokalitám dnes, jsme si pro server Romea.cz povídaly s KAROLÍNOU FOJTOVOU, ředitelkou kladenské pobočky Programů sociální integrace organizace Člověk v tísni.

Do „Masokombinátu“ se původně dostávali lidé, kteří dlužili městu na nájemném a soud jim přiřknul nárok na náhradní ubytování. Ocitaly se v něm ale i rodiny z městských bytů, které řádně nájem platily. Když město byty renovovalo, přestěhovalo některé na ubytovnu dočasně, ovšem zpátky už se nikdy nedostaly. V objektu tak žilo až 200 lidí, převážně Romů. Co se s nimi stalo, když ubytovna skončila?

Většina rodin neměla nárok na žádnou náhradu bydlení. Z Masokombinátu jich mnoho odešlo bydlet na nějaký čas k příbuzným, ale postupem času stejně skončily na některé z jiných ubytoven, tentokrát už soukromých provozovatelů. Pouze dvě rodiny, o kterých máme do dnešního dne informace, žijí v běžném tržním nájmu na sídlišti. Mohlo jich ale být samozřejmě i více.

romove-radio-cz.jpg
Budova bývalé kladenské ubytovny "Masokombinát" (FOTO: romove.radio.cz)

Dá se i dnes hovořit o případech, kdy se někdo ocitne v sociálně vyloučené lokalitě díky podobné praxi ze strany města?

Postup, který jste popsala, praktikovalo město dříve. V současnosti žádné takové případy neznáme. Tyto „přehmaty“ souvisely spíše se zásahy do bytového fondu města, jako asanace, demolice nebo kompletní rekonstrukce a v posledních letech byly tyto zásahy víceméně ukončeny. „Problémových“ nájemníků z 90.let se město zbavilo. Neplatiči byli postupně vystěhováni právě do Masokombinátu a buněk na Vrapické a odtud „vypuštěni“ na volný trh s byty. Za důkaz selhání trhu s byty pro zajištění potřeb nízkopříjmových domácností je možné považovat následné přemnožení „sociálních ubytoven“.

“Podle aktuální Analýzy sociálně vyloučených lokalit může na ubytovnách žít 700 až 1300 Romů. Starší odhady pak uvádějí, že v Kladně žije asi 7000 Romů celkem.“

Kolik je v Kladně aktuálně sociálně vyloučených lokalit?

Sociálně vyloučených lokalit bylo identifikováno 12. Ve dvou případech jde o části městských čtvrtí, shluky rodinných domů v sousedících ulicích, případně i o takzvané mikrolokality - sociálně vyloučené domácnosti soustředěné v jednom domě. Velké lokality, jako byl Masokombinát, tedy 200 a více lidí se už nevyskytují, ale možným adeptem je ubytovací a bytový objekt v katastru jiné obce za Kladnem, který svou velkou kapacitou a nabídkou bydlení, byť v poněkud nestandartních bytech, „nasává“ lidi v bytové nouzi z Kladna.

A kolik je ve městě ubytoven? Provozuje nějaké samotné město?

V Kladně je přibližně 40 komerčních ubytoven, z toho asi 13 se vyprofilovalo jako ubytovny, kde převažují lidé závislí na sociálních dávkách. Naše terénní pracovnice docházejí zhruba na desítku z nich. Jde o ubytovny, kde žijí i celé rodiny s dětmi, více než polovina obyvatel jsou většinou Romové. Město v současné době žádnou ubytovnu nevlastní a neprovozuje. Podle aktuální Analýzy sociálně vyloučených lokalit může na ubytovnách žít 700 až 1300 Romů. Starší odhady pak uvádějí, že v Kladně žije asi 7000 Romů celkem.

Jaké problémy obyvatele kladenských ubytoven trápí nejvíce?

Každá z ubytoven má své potíže a problémy. Buď je trnem v oku pro majoritní obyvatele města, nebo pro ubytované znamená absolutní separaci. Hygienické podmínky jsou velmi často alarmující, domy často nejsou ani zkolaudovány za účelem bydlení. Jedním z mnoha příkladů může být ubytovna na největším sídlišti zvané U Kauflandu. Je v provozu zhruba od roku 2010 a je ve velmi špatném technickém stavu. Dům byl dříve sídlem dopravního inspektorátu Kladno, k bydlení je upraven jen provizorně. Frustrace dlouhodobě ubytovaných je přímo úměrná nárůstu problémů s drogami, alkoholem, krádežemi a lichvou.

Jakou mají obyvatelé takových ubytoven šanci se dostat k běžnému bydlení?

Velmi omezenou. K bariérám patří malé příjmy a výkyvy ve výdajích – nemožnost našetřit na kauce, na provize. Závislost na sociálních dávkách – majitelé mají k takovým zdrojům nedůvěru, nevyznají se v nich a hlavně chtějí všechno platit dopředu. Dávky se ale vyplácí zpětně. Problém mají pochopitelně rodiny s více dětmi. Majitelé lidem často zakazují si do bytu přihlašovat trvalé bydliště – ti pak ale nemají nárok příspěvek na bydlení. Lidé z ubytoven a Romové obecně jsou vnímáni jako rizikoví, sousedé v domech proti jejich přistěhování protestují.

Jak k problematice sociálního vyloučení a bydlení přistupuje město? Jaká je jeho sociální politika?

Ze strany města dlouhodobě narážíme na ignorování těchto problémů. Není zpracována koncepce prevence sociálního vyloučení ani koncept sociálního bydlení. Z pohledu bývalého vedení sociálního odboru v Kladně zde nebyly žádné vyloučené lokality, případně se o nich hovořilo pouze v rámci agendy prevence kriminality. To je mimochodem výjimka – koncepce prevence kriminality je aktualizovaná a používá i pojem sociálně vyloučená lokalita. V rozvojové strategii obce s rozšířenou působností Kladno se používá koncept fyzicky a sociálně deprivovaná lokalita. Navrhuje určité kroky, jejichž plnění nám není známo.

“Potíž je i v tom, že systém sociálního bydlení není závazně definovaný zákonem.“

To je „zajímavý“ přístup. Kladno je největším městem Středočeského kraje a vyloučených lokalit je v něm přece jen hodně…

V roce 2013 byla zpracována studie dopadu heren na město. Ty se řešily i v souvislosti s „problematickými“ ubytovnami, kvůli strategiím omezování hazardu. Posledním dokumentem v sociální oblasti, který město zveřejnilo, je Komunitní plán sociálních služeb města Kladna 2013+. Z oblasti bydlení řeší plán pouze bydlení krizové – chybí noclehárna či krizové bydlení pro lidi v akutní bytové nouzi (v loňském roce vznikl „krizák“ při Červeném kříži) a návazné bydlení pro rodiny z azylového domu. V plánu bylo zajistit 5 bytů. Přitom podle aktuální koncepce prevence bezdomovectví lze všechny osoby dlouhodobě žijící na ubytovnách považovat za osoby v bez domova nebo v bytové nouzi - je mezi nimi asi třetina dětí. A jsme odhadem na čísle 800 občanů, jejichž situace nechává město chladným.

krocehlavy-upr.jpg
Kladno - Kročehlavy (FOTO: Wikimeda Commons)

A co „slavný“ projekt revitalizace sídliště Kročehlavy? Město na obnovu získalo přes 200 milionů z EU. Při žádosti se opíralo o to, že součástí sídliště tehdy byla právě vyloučená lokalita - ubytovna Masokombinát. Na tu měly být vyčleněny 3 miliony korun, ale ve výsledku tam žádné peníze nešly – s výjimkou stavby menšího hřiště.

Je to tak, jak říkáte. Projekt „IPRM IOP Sídliště Kročehlavy“ jako projekt na zaměřený na integraci sociálně vyloučené romské lokality fakticky nevyzněl. Potíž je i v tom, že systém sociálního bydlení není závazně definovaný zákonem. Za sociální bydlení tak může být reprezentanty města Kladna považováno podle jejich uvážení například krizové bydlení v podobě dvou azylových domů. Kapacita azylového domu pro matky s dětmi je nedostatečná a chybí návaznost na sociální bydlení. Chybí azylový dům pro celé rodiny s dětmi, případně pro muže s dětmi. Za sociální bydlení považují někteří zástupci také systém přidělování městských bytů obálkovou metodou při použití zvýhodňujících sociálně citlivých koeficientů (například samoživitelství nebo počet dětí) a městské bydlení ve zvláštním režimu – pro seniory a pro hendikepované (objekt META).

Podle toho, co říkáte, se tedy nejspíš neřeší ani možnost prostupného bydlení?

Mluví se o ní, ale neřeší. Musí se prý počkat na zákon, bez toho se nic dít nebude. Jedním ze stupňů prostupného bydlení by právě mohl být azylový dům. Ale jak říkám, chybí návazný stupeň – bydlení v bytě s podporou sociální služby. V Kladně je v diskurzu o bydlení silný důraz na zásluhovost – nedat byty dlužníkům. Primátor Milan Volf v jednom z rozhovorů vloni na podzim uvedl, že integraci lidí z ubytoven „mezi slušné občany“ nepřipustí. V roce 2012 se město nedohodlo na spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Ale přístupy se mění – tak uvidíme, co bude dál.

Přečteno: 1833x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Kladno, sociální bydlení, Sociální vyloučení, Romové, Politika, ubytovny



HLAVNÍ ZPRÁVY

Soud začal 26. září 2016 v Praze znovu projednávat případ bývalých členů Dělnické strany a dalších extremistů, kteří jsou viněni z propagace neonacismu. Na snímku zleva jsou obvinění Michaela Dupová, Richard Lang a Petr Fryč. (FOTO: ČTK)

Soud obnovil proces v kauze propagace neonacismu, trvá šest let

26.9.2016 20:57
V obnoveném hlavním líčení dnes před Obvodním soudem pro Prahu 1 stanuli tři z osmi lidí, kteří čelí obžalobě z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Vinu odmítají. V případu jde o podezření z propagace neonacismu, například uskupení Národní odpor (NO), nebo pořádání neonacistických akcí. Hrozí jim tři až osm let vězení. V minulosti soud všech osm lidí zprostil obžaloby, toto rozhodnutí ale bylo zrušeno.
 celý článek

Ian Hancock. (FOTO: Wikimedia Commons)

Profesor Ian Hancock k soutěžím Miss Roma: Naše dívky nepotřebují prodávat svou krásu

26.9.2016 16:40
Finále šestnáctého ročníku soutěže Československá Miss Roma, které se konalo v sobotu 24. září v Hodoníně, vzbudilo mnoho různých reakcí. Vedle komentářů na sociálních sítích se ve svém článku na serveru Romea.cz k soutěžím romské krásy vyjádřil kriticky Petr Uhl. Uveřejňujeme i pohled romského historika a univerzitního profesora žijícího v USA, Iana Hancocka.
 celý článek

Tereza Heková. (FOTO: Jan Mihaliček)

Tereza Heková: Chovám se k lidem tak, jak se oni chovají ke mně

26.9.2016 14:02
Na střední odborné škole v Mostě vystudovala obor Veřejná správa. Dnes se mu věnuje i na vysoké – ve třetím ročníku soukromého CEVRO Institutu. Po studiích by v něm ráda působila i profesně. „Žádným životním mottem se neřídím, chovám se k lidem tak, jak se chovají oni ke mně,“ říká dvaadvacetiletá Tereza Heková.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo