Karviná vyhlásila zóny bez nároku na doplatek na bydlení

Karviná je dalším městem v Moravskoslezském kraji, které využilo novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a vyhlásilo dvě takzvané bezdoplatkové zóny. Noví obyvatelé, kteří se tam budou chtít ubytovat, už nebudou mít nárok na doplatek na bydlení. Konkrétně jde o lokality ubytoven Majáček a Mašinka, město si od opatření slibuje zlepšení situace v jejich okolí. ČTK to dnes řekl mluvčí magistrátu Lukáš Hudeček.

Obdobné opatření už v kraji platí například v Bohumíně či ve Frýdku-Místku. Omezování doplatku má ale i své kritiky, kvůli této praxi a příslušnému zákonu se na Ústavní soud se stížností obrátily dvě desítky senátorů. S opatřením nesouhlasí ani rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Omezení vyplácení doplatků podle rady situaci nepomůže řešit, nežádoucí sociální jevy může naopak prohloubit.

Zóny bez nároku na doplatek na bydlení jsou v Karviné vyhlášeny od dnešního dne. Vyhlášením zón chce město bojovat s tím, aby v daném místě přibývalo lidí "s problémovým jednáním, mezi které patři narušování veřejného pořádku, přestupkové jednání, páchání trestné činnosti, drogová závislost a alkoholismus," uvedl Hudeček.

Na současné nájemníky se ale opatření nevztahuje, i nadále tak mohou peníze pobírat, musí mít ale uzavřenou platnou nájemní smlouvu. Vyhlášení zón město využilo i ke kontrole obou lokalit. Městští policisté zjišťovali, zda se v ubytovnách nenacházejí hledaní lidé. Během kontrol nikoho takového nenašli. "Ubytovny se budou kontrolovat dále a je možné, že bezdoplatkové zóny budou vyhlášeny i na jiných místech ve městě," dodal Hudeček.

Bohumín na Karvinsku zóny bez doplatku vyhlásil už před Vánocemi, a to ve třech širších lokalitách. Opatření se vztahuje na domy v ulicích Čs. armády, Nádražní, 9. května, Jeremenkova, Příční a také na bohumínské pěší zóně, kde z bývalého hotelu Grand vznikla soukromá ubytovna. Ve Frýdku-Místku se opatření v polovině ledna dotklo čtyř objektů v ulicích F. Čejky, Míru a Křižíkova. V okolí ubytoven opakovaně zasahovala městská i státní policie. Řešit tam musela nejen přestupky, ale také trestné činy.

Senátoři ve své stížnosti požadují zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které mohou radnice vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů, v nichž pak noví žadatelé dávku nedostanou. Senátoři poukazovali například na to, že pravidla dopadají i na matky s dětmi, mladé lidi po odchodu z dětských domovů či seniory, kteří se ocitli v tísni a snaží se najít nové bydlení. Města si naopak od vyhlášení lokalit slibují zklidnění situace v problémových oblastech.