romea - logo
19. května 2019 (neděle)
svátek má Ivo
Loading
rozšířené vyhledávaní

Stanislava Ondová k utýranému chlapci z Loun: Kde začíná a kde končí odpovědnost společnosti?

25.2.2019 10:59
Ilustrační snímek (FOTO: ROMEA)
Ilustrační snímek (FOTO: ROMEA)

Minulý týden naší republikou otřásl příšerný případ smrti tříletého chlapečka z Loun. Podle všech informací, které jsou k dispozici, ho utýral jeho otčím a matka tomu přihlížela.

Na sociálních sítích se objevila informace, že zdravotnickou záchrannou službu měl přivolat spolubydlící páru, který se domů vrátil po dvou dnech a našel oteklého chlapce ležícího bezvládně v posteli. Bohužel bylo pozdě, dítěti už nebylo pomoci.

Po těchto událostech se na facebookovém profilu matky začaly scházet výhružné zprávy a nadávky. Pročítala jsem si komentáře a narazila i na takové, v nichž lidé píší, že ji potkávali s dítětem venku, na hřišti nebo v obchodním centru. Že na chlapečkovi bylo vidět, že má modřiny, strupy, dokonce mu na některých částech hlavy chyběly vlasy. Na sv. Valentýna ho dokonce měli vidět s oběma rodiči a chlapec měl opět viditelné modřiny, nateklý obličej a lysiny na hlavě. Na údajné dotazy prý oba dva reagovali tak, že chlapec spadl ze schodů a vlasy si vytrhává sám. Po několika dnech od smrti vnuka se pro noviny jeho babička vyjádřila, že ho otčím opravdu bil, sousedé se začali rozepisovat o tom, že slyšeli, jak obviněný bije chlapečka, nebo jak ho viděli opět s modřinami či popáleninami. Po smrti chlapečka se objevilo tolik svědků, kteří věděli o možném týrání, jako v žádném jiném podobném případě nepamatuju. A přitom ani jedna fyzická osoba či instituce neoznámila lounskému oddělení sociálně právní ochrany dětí své podezření!

A já se ptám: kde jste všichni byli, když žil? Jak je možné, že teď se nikdo nebojí vyjít na světlo se svým obviněním, se svým svědectvím. Teď, když je pozdě?

Proč jste se vy, kteří jste viděli dítě zmlácené a s vytrhanými vlasy, spokojili s vysvětlením, že si to udělalo samo? Kde byli příbuzní, kteří najednou tvrdí, že matka dítěte se bála svého partnera? Bála se o sebe tolik, že raději nechala utýrat své dítě? Kdo jste vy všichni, kteří najednou víte, co je správné a co se má v takových případech udělat?

To, co se stalo a co muselo nebohé tříleté dítě prožít, není vina jen jeho matky a jejího partnera. Je to vina i všech lidí, kteří o týrání věděli, a nic neudělali. Je to vina všech „hrdinů“, kteří teď na svém Facebooku přejí matce, která je mimochodem stíhána na svobodě, smrt. Osobně si myslím, že na smrti dítěte nese stejnou vinu jako její partner a měla by být také ve vazbě, ale to je jen můj osobní názor.

Ke smrti dítěte nemuselo dojít, kdyby alespoň jeden člověk, třeba i anonymně oznámil podezření na týrání úřadům, kdyby si dal tu práci a zavolal nebo zašel na policii. Jediný odpovědný občan, který by riskoval, že na něho matka chlapečka nebo její partner budou venku křičet nebo mu nadávat, a chlapeček mohl být živý. Kde byly babičky, tety, strýcové? Kde byli jejich kamarádi a známí, sousedi? Nikdo si ničeho do doby, než dítě umřelo, nevšiml? Kde začíná odpovědnost okolí rodiny za to, co se v ní stalo?

Vzpomínám si na příběh z dětství. Do našeho domu se přistěhovali noví „bílí“ sousedi. Tehdy to nebylo nic výjimečného, před pětadvaceti lety bydleli Romové a Neromové ve stejných domech běžně. Po čase se se mnou děti skamarádily a já zjistila, že jedna ze sester je vlastní dcerou muže a že ostatní jsou z předchozích vztahů matky. Nejstarší se mnou chodila do třídy, premiantka, přirozeně inteligentní, učení jí šlo krásně. Bála se ale chodit domů, protože za každou dvojku byla bita. Byla bita i za to, že neumyla nádobí nebo nedala správně najíst nejmladší sestře, biologické dceři otčíma. Nějakou dobu trvalo, než mi to jako dítěti došlo. Bylo mi divné, že se bojí chodit domů, když z té těžké písemky, ze které já dostala zase čtyřku, ona má dvojku. Chodila k nám a jí bylo zase divné, že mě moji rodiče za známky nenadávají, že nedostávám vařečkou ani ničím jiným. Naši tělesné tresty neschvalovali. Jednou si k nám sedla i moje maminka, asi po půl roce, co bydleli u nás v baráku (a až později, po x letech, mi došlo, proč a co už tehdy mamka zamýšlela udělat) a přirozeně a nenápadně zjistila, jak to u mé spolužačky doma chodí. A pak pozvala její maminku k nám na kafe. Nevím, co přesně jí tenkrát moje maminka řekla nebo jak to formulovala, jen za mnou večer přišla a řekla mi, ať se nebojím, že už mou kamarádku její otčím bít nebude. A jestli ano, udá ho na policii.

Někdy stačí si všimnout, nebýt lhostejný k utrpení ostatních.

V dnešní době jsme všichni „stateční“ na sociálních sítích. Umíme ublížit slovy, ale statečné činy v reálném světě jsou nám cizí.

Někteří diskutující tvrdí, že se báli něco říct. Ale čeho se báli? Koho se báli? Jednoho ubožáka, který si vybíjel svoji zlost na maličkém dítěti?

Chlapečka nezabila jenom ruka jeho otčíma a liknavost matky. Zabila ho lhostejnost celé společnosti. Všech těch, kteří o týrání věděli, a nic neudělali. A je jedno, jak neohroženě teď vystupujete na sociálních sítích, život tříletému dítěti nevrátíte. Měli jste být silní, když žil, a zajít na policii. Je lepší tisíc obvinění, u kterých policie zjistí, že nejsou podložená, než jedna smrt dítěte.

Přečteno: 4917x
 

Kam dál:

Štítky:  

týrání, smrt



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Petr Zewlakk Vrabec

UZÁVĚRKA SE BLÍŽÍ! Stipendia pro romské vysokoškoláky. Uzávěrka přihlášek je 15. května 2019

10.4.2019 14:05
Romský vzdělávací fond vyhlašuje nové kolo stipendií pro romské studenty vysokých škol pro akademický rok 2019/20. Online přihlášky lze podávat až do 15. května 2019.
 celý článek

Čeněk Růžička během pietního aktu v Letech u Písku v roce 2017 (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

videoZÁZNAM: Asi 200 lidí se zúčastnilo pietního aktu v Letech u Písku. Cena za lidství byla udělena filantropovi Alfredu Baderovi

12.5.2019 0:01, (AKTUALIZOVÁNO 20:00)
Kolem 200 lidí přijelo do Let u Písku, kde za války stál koncentrační tábor, uctít památku obětí romského holokaustu. Cenu za Lidství udělil Výbor pro odškodnění romského holocaustu v čele s Čeňkem Růžičkou in memoriam podnikateli a filantropovi Alfredu Baderovi, který založil nadaci Bader Philantropies. Ocenění za Bader Philanthropies převzal Yechiel Bar-Chaim.
 celý článek

Papež František (autor: Casa Rosada)

videoVIDEO: Papež se zastal Romů, kteří v Římě čelí rasistickým útokům. Fašisté zaútočili na romskou rodinu, matce vyhrožovali znásilněním

11.5.2019 15:50
Papež František ve čtvrtek pronesl před asi pěti sty Romy a Sinty řeč o tom, že je bolestně zasažen zprávami o rasistických útocích namířených proti nim, a kritizoval lidi, kteří za nimi stojí. „Modlím se za vás a jsem vám nablízku. A když v novinách čtu něco hanebného, říkám vám pravdu, trpím. Dnes jsem četl něco ostudného a trpím kvůli tomu,“ řekl František.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo