romea - logo
21. srpna 2019 (středa)
svátek má Johana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Chudí lidé si neumějí vyjednat nižší nájem, říká primátor Jiránek a ukazuje kladenskou cestu k očistě od „nepřizpůsobivých“

31.3.2019 19:50

Kladno v prosinci 2017 zřídilo bezdoplatkovou zónu pro celé město. To znamená, že kdo by se chtěl v rámci města stěhovat nebo nově přistěhovat, nedostane už doplatek na bydlení. Přitom jde často o lidi, kteří nemají práci či jsou velmi špatně placeni. Kraj sice nyní celoměstskou zónu zrušil, ale Kladnu i tak nic nebrání v tom, aby nadále zřizovalo bezdoplatkové zóny v enklávách, kde žijí nejchudší lidé, včetně Romů, především na ubytovnách. Opatření, které umožňuje nevyplácení těchto doplatků, bylo vedeno dobrými úmysly, protože peníze končily u obchodníků s chudobou. Problém je, že stát či obce zároveň nestavějí sociální a dostupné bydlení, takže co dříve platil stát za ty nejchudší, musejí hradit nyní sami.

Otrocká práce

Lidé na doplatky nedosáhnou, ale jenom v tom městě, kde platí bezdoplatková zóna. Musíme si uvědomit, že část lidí se velmi často stěhuje někam jinam. Takže, jich se ten problém netýká. Ano, pro některé lidi se situace zhoršila. Pro jejich okolí naopak, protože jejich koncentrace už nám nenarůstá, buď stagnuje, nebo se dokonce zlepšila. Navíc jsou věci, které neumíme odlišit. Někteří lidé vypadli z toho doplatku nikoli proto, že by se odstěhovali, ale protože se jim třeba zvýšil plat a oni už na něj nemají nárok,“ řekl serveru Romea.cz kladenský primátor Dan Jiránek z ODS.

V Kladně jsme se setkali s lidmi, kteří práci neměli či v ní měli podmínky na úrovni otrocké práce - a o zvýšení platu si mohli nechat zdát. Například paní Petra Dragounová měla s firmou Embajo s.r.o. smlouvu o provedení práce do 300 hodin ročně, s odměnou do 10 000 Kč. Pracovala na skládce, kde třídila odpad, více než dvacet dní v měsíci od 6 šesti ráno do 17 hodin - a dostala za to 2 800 Kč. Podmínky zde byly velmi špatné. Podle její kolegyně když nevytřídili určitý počet tun a nesplnili tak normu, dostali nižší plat. Přitom všem dle vlastních slov nemohla paní Dragounová ani navštívit lékařku, protože ji tam zaměstnavatel odmítal pustit v pracovní den. Podle paní Dragounové jim firma dávala ochranné pomůcky málokdy, hlavně když čekala kontrolu hygieniků.

Petra Dragounová nakonec z tohoto zaměstnání odešla. Se svým partnerem Robertem Mundym se přestěhovali již po vyhlášení bezdoplatkové zóny z ubytovny Na Kopečku do jiné ubytovny. Na Kopečku majitel nájemníkům uzavřel vodu a nakonec ubytovnu zrušil. Zůstali tedy bez doplatku na bydlení. Ztráta zaměstnání jednoho z nich na ně tíživě dolehla.

Zaplať, nebo jdi pod most

A co se s lidmi, kteří živoří podobně jako oni, děje dál? „Část nám evidentně přechází do azylového bydlení. Ale my tu máme azylové bydlení pro matky s dětmi, primárně, to znamená, že se musí ta rodina rozdělit. Upřímně řečeno, někdy to je lepší. Máme tady i krizové bydlení pro týrané ženy, takže pro tu rodinu je rozdělení někdy tragédie, někdy vysvobození,“ myslí si primátor Jiránek.

Rozdělení rodiny může být výhodné i pro její členy, pokud si to přejí sami, například když se rozvedou. Způsobí-li to však politici a úředníci „díky“ své pravomoci bez ohledu na to, že jde o jinak funkční rodinu, zavání to naprostou neúctou ke spoluobčanům a jejich životům a přináší to trýznivé situace. Azylové domy pro matky s dětmi mívají specifický režim, návštěvní hodiny, hodiny, kdy mohou být ženy s dětmi mimo dům apod.. Rodiny jsou tak bez vlastního zavinění roztříštěné a nemohou být spolu. Nátlak na nájemníky v zájmu majitelů ubytoven či města se dá provádět tedy různými způsoby. Některé z nich nám přibližuje Petra Hrubá z Člověka v tísni, která se v Kladně této problematice věnuje:

Podněty na jednání provozovatelů ubytoven se dají podávat na Českou obchodní inspekci. Taky jsme je podávali, zkoušeli jsme to, ale nemělo to velký efekt. Šlo o vymáhání až vydírání lidí požadavky na doplatky částek za energii, které nebyly nikdy vyúčtované, nebo za nějaké samovolně stanovované pokuty typu: 500 korun pokuta matce za to, že její dítě šlo na záchod samo přes chodbu. Vytvořila se tak atmosféra strachu a nátlaku skrz situaci lidí, kteří nemají kam jít, tudíž jako: zaplať mi, a když se ti to nelíbí, běž si pod most.

Nesmíš na chodbu

Tvrzení Petry Hrubé jsme si ověřili v Libušíně, který leží kousek za Kladnem. Panelák, v němž je zdejší ubytovna, je mnohaposchoďový a leží na okraji v oploceném areálu. Provozuje ho František Topinka. Hovořili jsme zde s lidmi, kteří za byt s plísní a štěnicemi platí 8 000 Kč plus zálohy 4 500 Kč (pokoj s malou kuchyňkou pro vícečlennou rodinu - plocha bytu 41,8 m2).

Rodinu, kterou jsme v objektu navštívili, bydlela také v ubytovně Na Kopečku, ale odešla z ní do Libušína ještě před zavedením bezdoplatkové zóny. Proto měla v době natáčení možnost mít doplatek na bydlení - zároveň to pro ně ale znamenalo, že pokud by se kdykoli z tohoto bytu přestěhovali v rámci města a okolí, doplatek by rodina ztratila. Dostali se tak do pasti. Hovořili o hrubém a arogantním Topinkově chování. Jak tvrdili, v době, kdy jsme je navštivili, po nich žádal doplatek k nájmu sedm tisíc korun, jinak je vyhodí z bytu.

S majitelem není žádná domluva. I když jsem ho prosila o smlouvu, dal mi ji až se zpožděním. Vzniknul mi tak u něj dluh, protože jsem smlouvu nemohla ukázat na úřadu práce a ten proto nevyplatil doplatek na bydlení. Když jsem za ním kvůli tomu byla, jediné, co mi řekl, bylo, ať držím hubu. Když nás vyhodí, nemáme kam jinam jít,“ řekla nám maminka několika malých dětí. (Redakce jméno těchto nájemníků zná.)

Podle svědectví dalších lidí, s nimiž jsme na místě mluvili, je Topinka původním povoláním bachař, po areálu se někdy prochází s plynovou pistolí u pasu, je vulgární … V domě nastavil pravidla, která porušují občanský zákoník a možná i trestní řád, omezuje značným způsobem svobodu obyvatel: po dvacáté hodině nesmějí vycházet na společnou chodbu před byty, děti si nesmějí hrát na chodbě a když je ohlášená kontrola z hygieny, mají všichni zákaz vycházet z bytu i přes den. Topinka také zakázal obyvatelům vystříkávat byty proti štěnicím, kterými jsou zamořeny, pokud si tuto službu neobjednají u něj. Sám od sebe se prý k ničemu neměl. Pokusili jsme se jej kontaktovat, nebyl však k zastižení.

Plán Kladna: ať to zařídí stát

A má Kladno nějaký plán, jak pomoci lidem, kteří nemají práci ani doplatek na bydlení a musejí za ubytovny platit horentní sumy? Podle primátora Jiránka některé věci musí udělat stát: „Stát by měl říci, že za bydlení na standardní úrovni nebude dávat nadstandardní peníze. To nevyřídí město. A bohužel tenhle pocit státu vede k tomu, že tahle situace se nemění nebo dokonce zhoršuje. Také to nemusí být vždycky tak, že ti lidé jsou v hmotné nouzi, někteří také neumějí vyjednávat. Přečtou si inzerát, že ten nájem je takový a takový a myslí si, že ten nájem nemůže být nižší. Může, dá se vyjednat, ale ti lidé to neumí.

Smlouvat o výši nájemného tak podle něj mají sami Romové, tedi ti, které téměř nikdo ubytovat nechce. V Kladně se přitom již po nějakou dobu některé ubytovny ruší, ubytovacích míst pro chudé je i proto čím dál méně. 

A mějme při tom stále na paměti, že ubytovna je poslední předstupeň před bezdomovectvím, o Kladně to nyní platí dvojnásob - několik málo sprch a záchodů pro hodně lidí, společná kuchyňka pro celé patro, naprostý nedostatek soukromí, sešněrování života nesmyslnými pravidly, jako je například hlášení návštěv i přes den, pokuty za prodloužení návštěvy po určité hodině - to se děje například v ubytovně v Americké ulici, kde si provozovatel účtuje poplatek 500 Kč, pokud návštěva zůstane byť jen o minutu déle po páté hodině odpolední. Na ubytovnu tudíž jde jen ten, kdo musí.

Rušení ubytoven

V Kladně k vyloučeným lokalitám patřil třeba bývalý Masokombinát, který byl v havarijním stavu. Město vypracovalo projekt, na jehož zkladě měla tato lokalita nárok na 250 milionů korun. Město ale přidalo k Masokombinátu sídliště Kročehlavy. Údajně tak splnilo podmínku pomoci romské komunitě ohrožené sociálním vyloučením a zároveň získalo peníze na opravu panelových domů na sídlišti. Na romskou ubytovnu tak zbyly zhruba 3 miliony korun. Masokombinát však Kladno poté nechalo zbourat.

V roce 2015 došlo k zavření fungující ubytovny zvané Merkur ve Vašatově ulici. Tehdejších 47 obyvatel domu se rozptýlilo do jiných kladenských ubytoven. Město pod vedením tehdejšího primátora Milana Volfa (tehdy ODS) chtělo budovu odkoupit za 18 milionů, přičemž důvodem odkupu prý mělo být zrušení ubytovny. Ovšem vzhledem k tomu, že majitelé ubytovnu před samotným odprodejem sami zrušili, město od takové ceny ustoupilo. V půlce roku 2017 byla zahájena rekonstrukce Merkuru, do loňského roku se ale s objektem nic výraznějšího nedělo a teprve v říjnu 2018, pár dnů po komunálních volbách a chvíli před jmenováním nového zastupitelstva, Milan Volf podepsal nevypověditelnou smlouvu o pronájmu. Kladno si objekt pronajalo na deset let za zhruba 7 milionů korun. V místě má vzniknout nové infocentrum a Czechpoint - navzdory tomu, že nedaleko obě taková pracoviště už existují. Podle Volfa jsou ale zavaleny množstvím úkonů, které musí vyřídit a duplicita míst by byla podle něj smysluplná. 

Zastupitelé Kladna z koalice Volba pro Kladno, ANO 2011 a KSČM na konci roku 2016 odsouhlasili koupi bývalého kina Oko, v němž ovšem byla ubytovna. Cena byla stanovena na 36,5 milionu korun. Záměrem podle vedení radnice byla rekonstrukce budovy a vznik prostor pro různé kulturní a společenské akce. Opozice byla tehdy ostře proti záměru budovu koupit. I tehdy byl primátorem Volf, tentokrát již za Volbu pro Kladno. Budova, která je navíc památkově chráněná, je dodnes neopravená a v dezolátním stavu. Volf důvod odkupu obhajoval i tím, že budovu zničili Romové a „nepřizpůsobiví“:

"Cenu nemovitosti stanovil tehdy znalecký ústav a odsouhlasilo ji zastupitelstvo. Budovu jsme koupili proto, že zde byla ubytovna, kde bydleli nepřizpůsobiví nájemníci a Romové, kteří obtěžovali své okolí a pořádali tam své mejdany... Z kina Oko jsme chtěli vytvořit například malou divadelní scénu, aby tam bylo kulturní centrum, případně sál, který by mohli používat i Sokolové, kteří mají málo prostoru. Chtěli jsme, aby se tam konala zastupitelstva nebo plesy. Projektovali bychom to byli letos," popisuje původní záměr Volf.

Volfova politika

Hlavním měřítkem pro vyplácení dávek bylo podle Volfa „bezproblémové chování v ubytovně a splnění všech zákonných norem. Souhlas pro konkrétní osoby také podmiňujeme trvalým bydlištěm v Kladně, abychom předešli náporu příchozích z jiných měst.
 
Ten samý Volf coby primátor skončil již v roce 2004 ve vazbě kvůli podezření z nezákonné podpory kladenského hokejového týmu - město měl připravit o 41 milionů korun. Díky svému bezproblémovému chování a plnění všech zákonných norem byl o něco později znovu zvolen primátorem.

V roce 2015 Volf řekl, že obyvatele vyloučených lokalit přemístit do běžných bytových domů nelze: „Integrovat tyto lidi do společnosti lze velmi obtížně. Pokud pro ně vyčleníme jakýkoli objekt, budeme nařčeni, že vytváříme ghetta. A integrace mezi slušné lidi? Omlouvám se, ale jedině přes mou mrtvolu. Tohle jim nemůžeme udělat...“.

Jindy veřejnosti sdělil: „Neotevřeme hranice, aby do Kladna chodili všichni nepřizpůsobiví,“ nebo „pokud bude dávku potřebovat slušný Kladeňák, vykomunikujeme to s úřadem práce“.

Těmito populistickými hesly se evidentně řídí každá dosavadní kladenská politická reprezentace. Při úbytku ubytoven to znamená, že tlak na Romy a další chudé lidi, aby se přestěhovali jinam, rok od roku sílí. A vyhlášení celoměstské bezdoplatkové zóny či ve více lokalitách současně je součástí tohoto nátlaku.

Romové tak musejí doufat, že se nebudou muset stěhovat ani z oněch špinavých míst s téměř vezeňským režimem, kterým se přezdívá ubytovny.

Článek vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

Přečteno: 1307x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

ubytovny, Kladno, Obchod s chudobou



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo