Klára Laurenčíková: Ministerstvo školství se vyjádřilo, že bude podporovat rovné příležitosti ve vzdělávání

Lichtenštejnském paláci v Praze se uskutečnila panelová diskuse, která se zabývala otázkami zajištění rovného přístupu dětí v České republice ke vzdělání a situací romských dětí, jejichž počet ve speciálních školách je mnohonásobně vyšší než zastoupení Romů v české společnosti. Diskuse se zúčastnila také předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková, která připouští, že v praxi každé dítě v ČR rovné právo na vzdělání nemá. Informuje o tom Český rozhlas.

Panelovou diskusi pořádali ministr školství Petr Fiala, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková a ombudsman Pavel Varvařovský. Měla by napomoci k odstranění diskriminace dětí a k vytvoření vzdělávacího systému, který zajistí rovný přístup ke vzdělání. Účastnili se jí zástupci nevládních organizací, škol i odborných asociací.

Větší spravedlnost a otevřenost

„Hlavní závěr té dnešní debaty byl takový, že se ministerstvo školství jasně vyjádřilo v tom smyslu, že opravdu bude podporovat rovné příležitosti ve vzdělávání, že toto téma je prioritou pro nové vedení ministerstva, a že se bude opravdu intenzivně zabývat tím, jak celý český vzdělávací systém posunout směrem k větší kvalitě. A jedním z kritérií kvality je větší spravedlivost a otevřenost vzdělávacího systému,“ řekla Laurenčíková, bývalá náměstkyně ministra školství.

Laurenčíková věří, že ze strany ministerstva školství nejde jen o prázdný slib, ale o jasný závazek  - ministerstvo představilo konkrétní kroky, které by měly směřovat k tomu, že se systém opravdu začne měnit.

„Pan první náměstek zmínil, že ministerstvo chystá změnu financování regionálního školství, základního školství, předškolního vzdělávání tak, aby do budoucna, pokud dané dítě potřebuje větší míru podpory, aby na ni mělo finanční nárok. Aby školy takovou konkrétní podporu, ať už jde o asistenta či nějaké doučování či nějakou speciální pomůcku, tak aby na to školy měly finance,“ podotkla Laurenčíková.

„Rozuměla jsem tomu tak, že ministr školství počítá s tím, že současný systém financování regionálního školství není vyhovující, a že bude připravovat reformu tohoto financování tak, aby toto financování bylo do budoucna efektivnější právě s ohledem na potřeby znevýhodněných dětí,“ doplnila Laurenčíková.

Šéfka České odborné společnosti pro inkluzívní vzdělávání připustila, že formálně – z hlediska zákonů – má každé dítě v ČR rovné právo na vzdělání, v praxi tomu tak ale není. V případě romských dětí většina z nich nemá ranou péči a kvalitní předškolní přípravu, příčin dnešního stavu je však podle ní vícero.

„Je to skutečně tak, že školský zákon deklaruje, že každá spádová škola v podstatě má ze zákona povinnost nabídnout kvalitní vzdělání všem dětem, realita je bohužel jiná. A těch důvodů, proč ta realita je jiná, je několik,“ pokračovala Laurenčíková s tím, že je například nutné připravit pedagogy na individuální podporu a vzdělávání, změnit systémy financování a poradenských služeb a zaměřit se více na diagnostiku směrem k popisu toho, co dané dítě potřebuje.

Objektivní nepřipravenost není mentální postižení

Řada zdravých romských dětí nastupuje v České republice do praktických (zvláštních) škol určených pro lehce mentálně postižené. Děje se to i pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který konstatoval, že v ČR jsou malí Romové diskriminováni v přístupu ke vzdělávání. "Objektivní nepřipravenost je u nich (romských dětí) zaměňována za mentální postižení," konstatovala na čtvrteční panelové diskusi vládní zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková

Děje se tak i kvůli neochotě či averzi škol k těmto žákům, tlaku většinových rodičů a někdy i vlastních rodičů dětí, kteří si myslí, že praktická škola je pro jejich potomky to nejlepší. Pomoci může například větší zapojení asistentů a pomocníků učitelů. Šimůnková ocenila snahu současného vedení ministerstva školství "posunovat věci dále".