Klára Laurenčíková: Ministerstvo školství se vyjádřilo, že bude podporovat rovné příležitosti ve vzdělávání
Lichtenštejnském paláci v Praze se
uskutečnila panelová diskuse, která se zabývala otázkami zajištění rovného
přístupu dětí v České republice ke vzdělání a situací romských dětí, jejichž
počet ve speciálních školách je mnohonásobně vyšší než zastoupení Romů v české
společnosti. Diskuse se zúčastnila také předsedkyně České odborné společnosti
pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková, která připouští, že v praxi každé
dítě v ČR rovné právo na vzdělání nemá.
Informuje o tom Český rozhlas.
Panelovou diskusi pořádali ministr školství Petr Fiala, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková a ombudsman Pavel Varvařovský. Měla by napomoci k odstranění diskriminace dětí a k vytvoření vzdělávacího systému, který zajistí rovný přístup ke vzdělání. Účastnili se jí zástupci nevládních organizací, škol i odborných asociací.
Větší spravedlnost a otevřenost
„Hlavní závěr té dnešní debaty byl takový, že se ministerstvo školství jasně
vyjádřilo v tom smyslu, že opravdu bude podporovat rovné příležitosti ve
vzdělávání, že toto téma je prioritou pro nové vedení ministerstva, a že se bude
opravdu intenzivně zabývat tím, jak celý český vzdělávací systém posunout směrem
k větší kvalitě. A jedním z kritérií kvality je větší spravedlivost a otevřenost
vzdělávacího systému,“ řekla Laurenčíková, bývalá náměstkyně ministra školství.
Laurenčíková věří, že ze strany
ministerstva školství nejde jen o prázdný slib, ale o jasný závazek –
ministerstvo představilo konkrétní kroky, které by měly směřovat k tomu, že se
systém opravdu začne měnit.
„Pan první náměstek zmínil, že ministerstvo chystá změnu financování
regionálního školství, základního školství, předškolního vzdělávání tak, aby do
budoucna, pokud dané dítě potřebuje větší míru podpory, aby na ni mělo finanční
nárok. Aby školy takovou konkrétní podporu, ať už jde o asistenta či nějaké
doučování či nějakou speciální pomůcku, tak aby na to školy měly finance,“
podotkla Laurenčíková.
„Rozuměla jsem tomu tak, že ministr školství počítá s tím, že současný systém
financování regionálního školství není vyhovující, a že bude připravovat reformu
tohoto financování tak, aby toto financování bylo do budoucna efektivnější právě
s ohledem na potřeby znevýhodněných dětí,“ doplnila Laurenčíková.
Šéfka České odborné společnosti pro inkluzívní vzdělávání připustila, že
formálně – z hlediska zákonů – má každé dítě v ČR rovné právo na vzdělání, v
praxi tomu tak ale není. V případě romských dětí většina z nich nemá ranou péči
a kvalitní předškolní přípravu, příčin dnešního stavu je však podle ní vícero.
„Je to skutečně tak, že školský zákon deklaruje, že každá spádová škola v
podstatě má ze zákona povinnost nabídnout kvalitní vzdělání všem dětem, realita
je bohužel jiná. A těch důvodů, proč ta realita je jiná, je několik,“
pokračovala Laurenčíková s tím, že je například nutné připravit pedagogy na
individuální podporu a vzdělávání, změnit systémy financování a poradenských
služeb a zaměřit se více na diagnostiku směrem k popisu toho, co dané dítě
potřebuje.
Objektivní nepřipravenost není mentální postižení
Řada zdravých romských dětí nastupuje v České republice do praktických
(zvláštních) škol určených pro lehce mentálně postižené. Děje se to i pět let po
rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který konstatoval, že
v ČR jsou malí Romové diskriminováni v přístupu ke vzdělávání. "Objektivní
nepřipravenost je u nich (romských dětí) zaměňována za mentální postižení,"
konstatovala na čtvrteční panelové diskusi vládní zmocněnkyně vlády pro lidská
práva Monika Šimůnková
Děje se tak i kvůli neochotě či averzi škol k těmto žákům, tlaku většinových
rodičů a někdy i vlastních rodičů dětí, kteří si myslí, že praktická škola je
pro jejich potomky to nejlepší. Pomoci může například větší zapojení asistentů a
pomocníků učitelů. Šimůnková ocenila snahu současného vedení ministerstva
školství "posunovat věci dále".
