Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Konference prý zaznamenala pokrok v restitucích obětem holokaustu

29. listopadu 2012
Čtení na 3 minuty

Hodnotící mezinárodní konference o možnostech navrácení majetku odcizeného
během holokaustu zaznamenala obecný pokrok v problematice restitucí. Novinářům
to řekli první náměstek českého ministra zahraničí Jiří Schneider a poradce
americké vlády pro otázky holokaustu Stuart Eizenstat. Náprava křivd z doby
nacismu však stále není u konce a je nutné ji vzhledem k vysokému věku obětí urychlit, míní.

Účastníci konference se shodli na tom, že vyřešení restitučních otázek je
především otázkou morální. "Nemluvíme pouze o majetku, nýbrž v první řadě o
morálních hodnotách," uvedl tajemník Federace židovských obcí v ČR Tomáš Kraus.

Zástupci zhruba čtyřicítky zemí přijali sadu závěrů a doporučení k dalšímu
možnému úspěšného řešení restitucí majetku zabaveného nacisty. Objevila se tam
například nutnost podpory a posílení činnosti Evropského institutu odkazu šoa,
tedy holokaustu, který sídlí v České republice. Na jeho adresu se objevila kritika.

Evropský institut odkazu šoa vznikl v lednu 2010 na základě Terezínské
deklarace. Před dvěma roky se zástupci více než čtyř desítek zemí v Praze shodli
na doporučeních, kterými by se měly řídit restituce majetku zabaveného v letech
1933 až 1945 obětem holokaustu a dalším obětem nacistického režimu. Týkaly se
nejen synagog, hřbitovů, škol a dalších budov sloužících původně náboženským
účelům, ale i soukromého nemovitého majetku.

 

Obětem holokaustu nebo jejich potomkům, kteří stále usilují o navrácení
majetku, pomáhá například instituce Projekt Heart, která má podporu izraelské
vlády. Její ředitel Bobby Brown řekl, že shromažďuje nároky lidí a
tvoří databáze. Například z československého území zaznamenala organizace
sídlící v Jeruzalémě asi 12 000 stále neuspokojených žadatelů. V jedné z
databází eviduje celkem zhruba 170 000 žádostí z různých zemí světa.

Kritika institutu

Činnost Evropského institutu odkazu šoa kritizoval americký právník Edward Fagan. Podal kvůli tomu žalobu na české ministerstvo zahraničí i institut samý. Fagan, který v Praze byl účasten na konferenci, to sdělil novinářům. 

Schneider potíže kolem činnosti institutu připustil, nicméně současně míní, že Fagan se chce soudním podáním hlavně mediálně zviditelnit. Schneider uvedl, že zavedení institutu a jeho fungování je "bolestivý" proces. Zastává názor, že očekávání před vznikem institutu byla značně vysoká. "Upozorňoval jsem i tady na konferenci, že bychom je měli snížit," dodal.

Zakladatelem institutu je české ministerstvo zahraničí, které na jeho práci přispívá ročně osmi miliony korun a má své zástupce v jeho radách. Financovat ho přislíbily i Spojené státy. Soudní verdikt by prý podle Fagana mohl vést k tomu, že institut začne cíle plnit, či k tomu, že by USA mohly na institut přestat přispívat. 

Fagan uvedl, že občanskoprávní žalobu uplatní u floridského federálního soudu v Palm Beach. Podle něj koncept institutu byl dobrý, ale úmysl nebyl naplněn a nezdá se ani, že by se to mělo v brzké době změnit. Podání je deklaratorní, nežádá žádné finanční kompenzace, uvedl právník. 

Tomáši Jelínkovi z Židovských listů se zdá, že institut za dobu své existence nic zvláštního neudělal: "Mám pocit, že nic nepředvedl." Ředitel institutu Jaroslav Šonka kritiku odmítl. Institut vznikl na základě takzvané Terezínské deklarace, kterou zástupci EU podepsali během českého předsednictví sedmadvacítky v roce 2009. Má sloužit jako fórum států a organizací zastupujících oběti holokaustu, ale pomáhat by mohl například i v takových záležitostech, jako je hledání zabaveného majetku. 

Už loni v únoru zvláštní zmocněnec pro otázky holokaustu z amerického ministerstva zahraničí Douglas Davidson řekl, že aktivity Evropského institutu odkazu šoa se v USA nezdají příliš viditelné. Spojené státy totiž v minulosti přislíbily, že na činnost přidají 750 000 dolarů (asi 13,5 milionu korun). 

Fagan si v 90. letech "udělal jméno" mediální kampaní kolem odškodnění židovských vězňů koncentračních táborů za otrocké práce během nacismu v Německu a Rakousku. Poté se verbálně angažoval v pomoci rakouským odpůrcům jihočeské Jaderné elektrárny Temelín, z akce nakonec ale vycouval. Loni v prosinci Fagan u soudu na Floridě podal žalobu na ČR i některé jednotlivce kvůli dluhopisům Karlových Varů a údajné diskriminaci jejich vlastníků.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon