Konference v rámci festivalu KHAMORO: Podle České školní inspekce tvoří romské děti 28 procent žáků zvláštních škol
Romské děti tvoří 28 procent žáků takzvaných zvláštních škol. Ukázal to
poslední průzkum České školní inspekce. Výsledky na mezinárodní konferenci o
vzdělávání romských dětí, která byla součástí festivalu Khamoro, představil
náměstek ministra školství Jindřich Fryč. Podle něj se sčítání bude opakovat
každý rok. Je jedním z osmi opatření, která mají podpořit zařazování romských
chlapců a děvčat do běžných škol. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier řekl,
že ČR se zatím inkluze ve vzdělávání v dostatečné míře nedaří.
Do praktických škol – dříve zvláštních – mají chodit jenom děti s lehkým
mentálním postižením. Česká republika již roky sklízí kritiku za to, že v nich
zbytečně končívá řada romských dětí, které nejsou mentálně postižené. Už v roce
2007 Evropský soud pro lidská práva odsoudil ČR za to, že přeřazením 18 Romů do
zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Podle
mnoha romských aktivistů i expertů se situace od té doby příliš nezměnila.
Do poslední analýzy se loni v říjnu zapojilo 478 škol, do nichž chodí aspoň
pět dětí, které se učí podle programu pro lehce mentálně postižené – tedy ve
"zvláštní" škole. Podle běžných osnov se vzdělávalo 41 643 dětí. Desetinu z nich
tvořily romské děti, bylo jich 4 278. Vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním
postižením dostávalo 14 908 školáků. Z nich bylo 4 198 romských, tedy 28
procent.
"Jsou to první validní údaje, se kterými budeme pracovat," uvedl Fryč. Podle
něj se ukázalo, že roste počet dětí s lehkým mentálním postižením v hlavním
vzdělávacím proudu. Podotkl, že výsledky se nedají s dřívějšími zjištěními
příliš porovnávat, protože vzorek škol je s dřívějšími průzkumy nesrovnatelný z
pohledu kvantitativního i kvalitativního.
Podle Dientbiera je z dat zřejmé, že v Česku se začleňování romských dětí do
běžných škol stále dostatečně nedaří. "Podle studií má dětská populace bez
ohledu na etnicitu či rasovou příslušnost stejné předpoklady pro vzdělávání.
Pokud je nějaké etnikum zjevně víc zastoupeno v těch ne zcela plnohodnotných
vzdělávacích programech, tak je vidět, že je v systému něco špatně," řekl
Dienstbier.
Podle něj by se znevýhodněné děti měly zařadit do hlavního proudu vzdělávání,
měly by tam pak dostat pomoc podle svých potřeb. "Pokud to nevyřešíme, budeme
sociální problémy přenášet na další generace. Je to nepřijatelné z hlediska
lidských práv, ale i neracionální pro společnost," dodal ministr.
Podle Fryče ministerstvo školství vypracovalo plán, který na verdikt
evropského soudu reaguje. Obsahuje osm opatření. Vedení pravidelné statistiky
patří mezi ně. Analýza se bude opakovat vždy na podzim. Výsledky by ministerstvo
mělo mít v prosinci.
Mezi další kroky patří i změna diagnostikování dětí. Podle Dienstbiera by se
měl brát ohled třeba na to, že děti neměly doma dost podnětů a nemohly se
rozvíjet. Nedostatky by pak pětiletí mohli dohnat v mateřské škole. Počítá se
totiž s tím, že by její poslední rok byl povinný. Změnit by se měl i přístup ke
znevýhodněným žákům. Nově by se na ně nemělo pohlížet jako na postižené, ale
jako na děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
