Krásná Lípa reaguje na kritiku ombudsmanky: Naše jednání nebylo diskriminační a nevedlo k segregaci romských žáků

Krásná Lípa odmítá kritiku ombudsmanky, která nesouhlasí s jejich současně nastaveným systémem, ve kterým škola zřídila „romskou“ třídu. Veřejná ochránkyně práv navštívila Krásnou Lípu na konci května a na základě návštěvy doporučila městu několik kroků, aby k diskriminaci nedocházelo v nadcházejících letech a zaniklo tak riziko podání antidiskriminační žaloby k soudu.

Vše začalo začátkem minulého školního roku, kdy si romští rodiče dětí prvních tříd stěžovali, že trpí diskriminací tím, že je ředitelka Základní školy v Krásné Lípě, Ivana Preyová zařadila do jedné třídy dle etnického původu. Rodiče se obrátili na Českou školní inspekci (ČSI), která jejich podezření potvrdila a mimo jiné poukázala na to, že v „romské“ třídě probíhá nekvalitní výuka. Poté škola vyměnila pedagoga, avšak stížnosti ze strany rodičů stále trvají. Problémem se začala zabývat i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

V polovině července město Krásná Lípa na výtky Šabatové reagovalo. "Naše jednání nebylo diskriminační a nevedlo k segregaci romských žáků. Rozdělení dětí do tříd bylo uskutečněno dle předchozí docházky do našeho předškolního vzdělávání. Domníváme se, že tak bylo učiněno legitimním, logickým a naprosto přirozeným způsobem, v souladu s platnou zákonnou úpravou,“ uvedlo město.

Mezi doporučení Veřejné ochránkyně práv patří například zlepšit komunikaci s rodiči žáků, zvolit mediátora komunikujícího s rodiči majoritní společností a romskými rodiči, zřízení letního doučování, navázání spolupráce a Agenturou pro sociální začleňování a aby se ve druhém ročníku od 1. 9. 2016 vzdělávalo v každé třídě nejvýše 6-7 romských žáků.

Zástupci města v dopise ombudsmance tvrdí, že v první třídě bylo 6 dětí se speciálními potřebami vzdělání (SVP), které výukově selhávaly a neustále se s nimi řešily výchovné problémy. Speciální pedagog těmto dětem nedoporučuje prázdninové doučování z hlediska psychohygieny dítěte. Ani navrhované alternativní vyučování v nových prvních třídách není možné zajistit z personálních důvodů. Škola také poukazuje na odchod dětí z majoritní společnosti do jiných škol, kvůli nesouhlasu jejich rodičů vzdělávat se s dětmi se sociálního vyloučení.

Město Krásná Lípa v reakci na kritiku Anny Šabatové zveřejnilo i dopis jedné z matek. "Budou omezena práva mých dětí na získání kvalitního vzdělání v místě bydliště," uvedla matka dítěte z majoritní společnosti Jana Votápková ve svém dopise adresované ombudsmance.

Podle Votápkové se jedná o snahu pomoci znevýhodněným dětem dohnat nedostatky, které si romské děti často přináší ze svého rodinného zázemí. Včlenění romských dětí do alternativní třídy ji přijde násilné pro obě strany.

Starosta se domnívá, že případná antidiskriminační žaloba by neprospěla klidné atmosféře, kterou se snaží dlouhodobě udržovat. Jako příčinu současného stavu, ve kterém podle představitelů města romští rodiče projevují malý zájem o vzdělání svých děti, vidí neúplný a roztříštěný státní systém.