romea - logo
22. září 2020 (úterý)
svátek má Darina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
"Vždyť totalita, nesnášenlivost k jiné rase, k jinému názoru může a má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus, řekl během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera (FOTO: repro Česká televize)

Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.

K veřejné omluvě vyzvaly Kuberu ve společném prohlášení také organizace Česká ženská lobby, Amnesty International, Greenpeace a Společnost pro trvale udržitelný život. Ještě dále šli potomci protinacistického odbojáře Evžena Šterna, kteří výroky šéfa Senátu označili za skandální a vyzvali ho nejen k omluvě, ale i k rezignaci na jeho ústavní funkci. Jako hanobení památky nacistických obětí včetně přeživších označil průběh letošní tryzny v otevřeném dopise František Kostlán, jehož předci zahynuli v Osvětimi.

Proti výrokům Kubery hned v neděli protestovala i Česká unie židovské mládeže, která považuje přirovnání totality a rasismu k boji za ekologi nebo multikulturalismus za zcestné, urážlivé a zcela v rozporu s pietním aktem v Terezíně. "Jakékoliv nálepkování je prvním krokem k vyčleňování části občanů a nepatří do demokratické občanské společnosti," uvedla Česká unie židovské mládeže.

Kubera k tomu řekl, že nikoho z obětí totalit urazit nechtěl. "Smyslem mého projevu nebylo kohokoliv urazit. Právě naopak. Varoval jsem před nesnášenlivostí všeho druhu," řekl.

Sedmnáct senátorů ve společném prohlášení označilo Kuberův projev z Terezína za jeho soukromý názor. "Slova Jaroslava Kubery považujeme vzhledem k utrpení obětí totalitárních režimů za vysoce neuctivá, vzhledem k místu piety, kde bylo ve jménu nacistické ideologie zavražděno několik tisíc našich spoluobčanů, za nemístná, vzhledem k absurditě použité analogie za scestná a vzhledem k funkci předsedy Senátu a druhého nejvyššího ústavního činitele také za nedůstojná," uvedli.

Předseda Senátu podle čtveřice Šternových potomků "svými neuváženými výroky urazil a zneuctil památku všech československých i zahraničních obětí holokaustu, které prošly Terezínem."

František Kostlán vyzvakl ředitele Památníku Terezín a další organizace a instituce, aby "jednoznačně odsoudili projev Jaroslava Kubery s tím, že jeho názory respektujete, ale na pietní akt nepatří. A žádám vás, abyste na obřad již nezvali lidi jako je Okamura či Foldyna."

Kubera při pietním aktu připomenul oběti nacistické zvůle a varoval před lhostejností a potíráním odlišných názorů. "Jsme lhostejní k opětovnému nárůstu totalitního uvažování, ve kterém tak nepokrytě platí: 'kdo není s námi, je proti nám a je potřeba ho umlčet'. Vždyť totalita, nesnášenlivost k jiné rase, k jinému názoru může a má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus," uvedl Kubera v projevu.

Šternovi potomci v prohlášení uvedli, že témata ekologie, rovnosti pohlaví, multikulturalismu a politické korektnosti patří zcela běžně do programů a také zákonů demokratických zemí. Politická korektnost podle nich vznikla především jako ochrana, aby se nikdy už nemohl opakovat holokaust a nikdo už nemohl zneužívat jazyk a komunikaci jako postupnou přípravu na genocidu a průmyslové vraždění.

Senátoři ve svém prohlášení uvedli, že ústavní pořádek zaručuje základní práva a svobody všem bez rozdílu pohlaví a také právo obyvatel na příznivé životní prostředí. Podle sociologa a zakladatele hnutí Veřejnost proti násilí Fedora Gála, který se v Terezíně narodil, Kubera svými slovy zlehčil utrpění obětí totality. Předsedkyně České ženské lobby Eliška Kodyšová označila Kuberova slova z projevu za nepřijatelná. Podle ředitele české Amnesty International Marka Martina by mohla legitimizovat odpor k občanské společnosti.

Přečteno: 1300x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Terezín, Pietní akce, pietní akt, pietní místo, Extremismus, Nenávist, Senát, Židé



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo