romea - logo
31. května 2020 (neděle)
svátek má Kamila
Loading
rozšířené vyhledávaní

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
"Vždyť totalita, nesnášenlivost k jiné rase, k jinému názoru může a má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus, řekl během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera (FOTO: repro Česká televize)

Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.

K veřejné omluvě vyzvaly Kuberu ve společném prohlášení také organizace Česká ženská lobby, Amnesty International, Greenpeace a Společnost pro trvale udržitelný život. Ještě dále šli potomci protinacistického odbojáře Evžena Šterna, kteří výroky šéfa Senátu označili za skandální a vyzvali ho nejen k omluvě, ale i k rezignaci na jeho ústavní funkci. Jako hanobení památky nacistických obětí včetně přeživších označil průběh letošní tryzny v otevřeném dopise František Kostlán, jehož předci zahynuli v Osvětimi.

Proti výrokům Kubery hned v neděli protestovala i Česká unie židovské mládeže, která považuje přirovnání totality a rasismu k boji za ekologi nebo multikulturalismus za zcestné, urážlivé a zcela v rozporu s pietním aktem v Terezíně. "Jakékoliv nálepkování je prvním krokem k vyčleňování části občanů a nepatří do demokratické občanské společnosti," uvedla Česká unie židovské mládeže.

Kubera k tomu řekl, že nikoho z obětí totalit urazit nechtěl. "Smyslem mého projevu nebylo kohokoliv urazit. Právě naopak. Varoval jsem před nesnášenlivostí všeho druhu," řekl.

Sedmnáct senátorů ve společném prohlášení označilo Kuberův projev z Terezína za jeho soukromý názor. "Slova Jaroslava Kubery považujeme vzhledem k utrpení obětí totalitárních režimů za vysoce neuctivá, vzhledem k místu piety, kde bylo ve jménu nacistické ideologie zavražděno několik tisíc našich spoluobčanů, za nemístná, vzhledem k absurditě použité analogie za scestná a vzhledem k funkci předsedy Senátu a druhého nejvyššího ústavního činitele také za nedůstojná," uvedli.

Předseda Senátu podle čtveřice Šternových potomků "svými neuváženými výroky urazil a zneuctil památku všech československých i zahraničních obětí holokaustu, které prošly Terezínem."

František Kostlán vyzvakl ředitele Památníku Terezín a další organizace a instituce, aby "jednoznačně odsoudili projev Jaroslava Kubery s tím, že jeho názory respektujete, ale na pietní akt nepatří. A žádám vás, abyste na obřad již nezvali lidi jako je Okamura či Foldyna."

Kubera při pietním aktu připomenul oběti nacistické zvůle a varoval před lhostejností a potíráním odlišných názorů. "Jsme lhostejní k opětovnému nárůstu totalitního uvažování, ve kterém tak nepokrytě platí: 'kdo není s námi, je proti nám a je potřeba ho umlčet'. Vždyť totalita, nesnášenlivost k jiné rase, k jinému názoru může a má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus," uvedl Kubera v projevu.

Šternovi potomci v prohlášení uvedli, že témata ekologie, rovnosti pohlaví, multikulturalismu a politické korektnosti patří zcela běžně do programů a také zákonů demokratických zemí. Politická korektnost podle nich vznikla především jako ochrana, aby se nikdy už nemohl opakovat holokaust a nikdo už nemohl zneužívat jazyk a komunikaci jako postupnou přípravu na genocidu a průmyslové vraždění.

Senátoři ve svém prohlášení uvedli, že ústavní pořádek zaručuje základní práva a svobody všem bez rozdílu pohlaví a také právo obyvatel na příznivé životní prostředí. Podle sociologa a zakladatele hnutí Veřejnost proti násilí Fedora Gála, který se v Terezíně narodil, Kubera svými slovy zlehčil utrpění obětí totality. Předsedkyně České ženské lobby Eliška Kodyšová označila Kuberova slova z projevu za nepřijatelná. Podle ředitele české Amnesty International Marka Martina by mohla legitimizovat odpor k občanské společnosti.

Přečteno: 1255x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Terezín, Pietní akce, pietní akt, pietní místo, Extremismus, Nenávist, Senát, Židé



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michal Gábor (FOTO: Archiv)

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

28.5.2020 16:20
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat.
 celý článek

Marek Horváth, jeden z organizátorů benefičního koncertu na podporu stipendia Václava Havla. (FOTO: Anglické gymnázium v Praze, Ivan Bárta)

videoMarek Horváth v Desetiminutovce plus ROMEA TV: Vzdělání je pro mě zásadní věc

27.5.2020 12:42
Dalším hostem naší Desetiminutovky je Marek Horváth, absolvent Anglického gymnázia v Praze. Na soukromé škole mohl studovat také díky stipendiu Václava Havla. V současné době pracuje v Agentuře pro sociální začleňování, baví ho historie, poznávání nových kultur a náboženství. Proč se Marek rozhodl pro Anglické gymnázium? Jaké je studium na Prague Collage? Jakou podporu může gymnázium nabídnout a jak? Co Marka motivuje ke studiu? To vše v Desetiminutovce Richarda Samka na ROMEA TV.
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června

28.5.2020 9:27
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo