romea - logo
7. prosince 2021 (úterý)
svátek má Ambrož

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Kumar Vishwanathan: Stát a města si berou chudé lidi za své rukojmí. Je to na ústavní stížnost

8.6.2015 11:39
Ubytovnu zdobí hesla a citáty z Listiny základních práv a svobod (FOTO: Iniciativa Bydlení pro všechny)
Ubytovnu zdobí hesla a citáty z Listiny základních práv a svobod (FOTO: Iniciativa Bydlení pro všechny)

Radnice po celé České republice začaly využívat novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, která pravomoc rozhodovat o doplatcích na bydlení přesunula z úřadů práce (ÚP) na samosprávy. Výsledkem proklamované snahy bojovat proti nevyhovujícím ubytovnám a obchodníkům s chudobou je ale v mnohých městech spíše boj proti chudým lidem, kteří na ubytovnách žijí. Stovky jednotlivců i celé rodiny s dětmi tak mohou ze dne na den skončit na ulici. Podle Kumara Vishwanathana, ředitele ostravské organizace Vzájemné soužití, je to nezodpovědný hazard s lidskými životy.

"Vědomě destabilizovat stovky a tisíce lidí, včetně celých rodin s dětmi, je od státu absolutně nezodpovědné. Myslím, že na místě je ústavní stížnost, protože stát nemůže úmyslně škodit svým občanům. Takový postup je nezákonný a odporuje principu dobré správy. Respektuji, že úředníci i poslanci potřebují čas, ale některé samosprávy situaci neúměrně vyhrocují. Stát dělá s lidmi hokus-pokus a důsledkem je nejistota, strach a panika," uvedl pro server Romea.cz Kumar Vishwanathan.

"Byl jsem na setkání se zástupci města Bohumín, kde zamítli všech 124 žádostí. Záměrně se tak prý snaží situaci vyhrotit, aby se ministryně práce a sociálních věcí Marksová začala špatnou novelou zabývat. Chudí lidé jsou tady ale jako rukojmí a je to zbytečně válečný stav. A ministryně mlčí," popsal Vishwanathan absurdnost situace.

Kdo nese odpovědnost?

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová zaslala serveru Romea.cz vyjádření (celé vyjádření pod článkem), v němž odmítá, že by situaci nevěnovala dostatečnou pozornost.

„Situaci v žádném případě neignoruji - oslovila jsem GŘ ÚP (generální ředitelství úřadu práce, pozn. redakce) se žádostí o přesné zmapování situace kolem doplatku na bydlení s tím, že chceme znát konkrétní případy lidí, jimž obec doplatek neposkytla a chceme znát návrh obce, jak hodlá situaci těchto rodin řešit - ze zákona se totiž obec musí o své obyvatele postarat. “

Marksová ve vyjádření zároveň uvádí, že těmi, kdo nesou zodpovědnost za osudy lidí v souvislosti s doplatky za bydlení, jsou v prvé řadě komunální politici.

„Komunální politici jsou primárně těmi, kdo mají přímý vliv na osudy lidí v jejích obcích a tuto svou zodpovědnost musí přijmout, což se mimochodem v drtivé většině případů děje. Hned jak si Svaz měst a obcí zvolí nové vedení, ráda se s ním v této věci sejdu,“ sdělila ministryně.

Skutečně mimořádná okamžitá pomoc

Ředitel Vzájemného soužití navíc upozorňuje na to, že v Ostravě volné kapacity bytového fondu na ubytování lidí a rodin v nouzové situaci jsou. Ostrava podle jeho informací disponuje asi 1400 volných bytů. "Samospráva by ale musela vyhlásit mimořádný stav a vytvořit nový seznam těch, kdo by měl dostat přednostně alespoň provizorní bydlení," vysvětlil možný zádrhel ze strany města Vishwanathan.

Vedoucí terénního programu v brněnské organizaci IQ Roma Servis Adam Fialík na dotaz serveru Romea.cz, jaká je situace v Brně a okolí, uvedl, že problémy teprve očekávají. "V Brně se zatím naštěstí žádná krize neprojevila, ale čekáme ji už tento měsíc, kdy se už může dopad novely zákona ukázat naplno. Magistrát Brna se ale snaží setkávat s majiteli ubytoven a situaci řešit. Pokud jde o ubytovny, které nemají schválený provozní řád, hrozí, že neprojde 50 až 60 žádostí. Ty samozřejmě zahrnují podstatně více lidí," říká Fialík.

Ve chvíli, kdy lidé zjistí, že jim město žádost o doplatek na bydlení zamítlo, by si měli podle Fialíka na ÚP zažádat o dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP). "V současné chvíli by měla fungovat dohoda s úřadem práce, ale bohužel asi ne všude, že v případě nouze bude poskytovat po dobu 3 měsíců dávku mimořádné okamžité pomoci. Minimálně by tomu tak mělo být v Jihomoravském kraji, což máme potvrzeno od vedoucího oddělení metodiky krajské pobočky úřadu práce pana Piňouse," vysvětluje pro server Romea.cz Fialík nouzový plán.

Vzhledem k omezeným možnostem neziskových organizací a ubytovacích kapacit v Brně a okolí je podle Adama Fialíka budoucnost velmi nejistá. "Nemám informaci, že by pro nouzové případy město Brno poskytlo třeba volné byty. My například máme jen jeden byt pro podobné účely a ten je už plný. A obávám se, že i ostatní neziskovky nebo azylové domy mají kapacity úplně naplněné," uvedl vedoucí terénního programu Fialík.

Záchranná síť neexistuje

Slova Adama Fialíka potvrzuje také Jakub Čihák, ředitel organizace R-Mosty, působící hlavně v Praze a ve středních Čechách. "Záchranná síť, která by mohla plošně pomoct lidem v nouzové bytové situaci, neexistuje. Lidé se v takovém případě můžou obrátit maximálně na zařízení, která mají registrované sociální služby, jako jsou noclehárny, azylové domy a přes den třeba nějaká denní centra," uvedl pro server Romea.cz Jakub Čihák.

"Dřív než vznikl tento přílepek (novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, pozn. redakce), měl existovat už zákon o sociálním bydlení. Teď ale nezbývá než jediné doporučení - jít na úřad práce a opakovaně žádat o mimořádnou okamžitou pomoc, která by měla pokrýt potřebné náklady na bydlení. Ta může být vyplacená ale nanejvýš třikrát. Když ji daný úřad práce odmítne vyplatit, ať se člověk odvolá nebo jde nocovat úřad. Nic jiného mu nezbude," popsal okleštěné možnosti lidí na ubytovnách Čihák.

Podle Čiháka se může v nadcházejících měsících odehrát několik variant. Jednou z nich je, že Ústavní soud novelu označí za protiústavní a povede to k jejímu zrušení. Nebo budou některé úřady práce vyplácet MOP vícekrát, než jak je to nastaveno nyní. Všechno je to ale v rozmezí půlroku, roku i více. A mezitím se mohou stovky až tisíce lidí ocitnout zcela bezprizorně na ulici.

Podle zprávy společnosti GAC o sociálně vyloučených lokalitách bydlí na ubytovnách 27 000 lidí pobírajících doplatek na bydlení a jejich rodinných příslušníků.

Vyjádření ministryně práce a sociálních věcí:

Naprosto odmítám, že bych situaci neřešila, či ji jakkoliv přehlížela. V první řadě je nutno říci, že jsem situaci v žádném případě NEZPŮSOBILA - v novele zákona o hmotné nouzi, kterou navrhovalo MPSV, souhlas obcí s vyplácením dávek na bydlení nebyl. Dostal se tam až během legislativního procesu v poslanecké sněmovně, a to pozměňovacím návrhem předsedy klubu ODS Stanjury. Hlasem drtivé většiny přítomných poslanců (156 ze 157) a posléze i hlasy 48 z 50 přítomných senátorů byl tento pozměňovací návrh schválen.

Mnozí z poslanců a senátorů, kteří pozměňovací návrh na plénu parlamentu podpořili, jsou zároveň komunálními politiky, návrh podpořil i Svaz měst a obcí. Schválení jsem těžko mohla ovlivnit, ostatně i proto, že sama nejsem poslankyně ani senátorka a pozměňovací návrhy podávat nemohu.

Přesto přese všechno situaci v žádném případě neignoruji - oslovila jsem GŘ ÚP se žádostí o přesné zmapování situace kolem doplatku na bydlení s tím, že chceme znát konkrétní případy lidí, jimž obec doplatek neposkytla a chceme znát návrh obce, jak hodlá situaci těchto rodin řešit - ze zákona se totiž obec musí o své obyvatele postarat.

Nicméně bych zde ráda připomněla, že Svaz měst a obcí, by měl být tím hlavním koordinátorem situace kolem dopadu tohoto pozměňovacího návrhu, a to zejména z toho důvodu, že jeho členská základna je tvořena ze starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří dlouhodobě volali po tom, aby mohli do situace lidí v hmotné nouzi na svém území více zasahovat. Komunální politici jsou primárně těmi, kdo mají přímý vliv na osudy lidí v jejích obcích a tuto svou zodpovědnost musí přijmout, což se mimochodem v drtivé většině případů děje. Hned jak si Svaz měst a obcí zvolí nové vedení, ráda se s ním v této věci sejdu.

Přečteno: 2172x
 

Kam dál:

Štítky:  

Bydlení, Sociální dávky, zákon o hmotné nouzi, ubytovny



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo