Kumar Vishwanathan: Stát a města si berou chudé lidi za své rukojmí. Je to na ústavní stížnost

Radnice po celé České republice začaly využívat novely zákona o pomoci v hmotné
nouzi, která pravomoc rozhodovat o doplatcích na bydlení přesunula z úřadů práce
(ÚP) na samosprávy. Výsledkem proklamované snahy bojovat proti nevyhovujícím
ubytovnám a obchodníkům s chudobou je ale v mnohých městech spíše boj proti
chudým lidem, kteří na ubytovnách žijí. Stovky jednotlivců i celé rodiny s dětmi
tak mohou ze dne na den skončit na ulici. Podle Kumara Vishwanathana, ředitele
ostravské organizace Vzájemné soužití, je to nezodpovědný hazard s lidskými
životy.

"Vědomě destabilizovat stovky a tisíce lidí, včetně celých rodin s dětmi, je od
státu absolutně nezodpovědné. Myslím, že na místě je ústavní stížnost, protože
stát nemůže úmyslně škodit svým občanům. Takový postup je nezákonný a odporuje
principu dobré správy. Respektuji, že úředníci i poslanci potřebují čas, ale
některé samosprávy situaci neúměrně vyhrocují. Stát dělá s lidmi hokus-pokus a
důsledkem je nejistota, strach a panika," uvedl pro server Romea.cz Kumar
Vishwanathan.

"Byl jsem na setkání se zástupci města Bohumín, kde zamítli všech 124 žádostí.
Záměrně se tak prý snaží situaci vyhrotit, aby se ministryně práce a sociálních
věcí Marksová začala špatnou novelou zabývat. Chudí lidé jsou tady ale
jako rukojmí a je to zbytečně válečný stav. A ministryně mlčí," popsal
Vishwanathan absurdnost situace.

Kdo nese odpovědnost?

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová zaslala serveru Romea.cz
vyjádření (celé vyjádření pod článkem), v němž odmítá, že by situaci nevěnovala
dostatečnou pozornost.

„Situaci v žádném případě neignoruji – oslovila jsem GŘ ÚP (generální
ředitelství úřadu práce, pozn. redakce) se žádostí o přesné zmapování situace
kolem doplatku na bydlení s tím, že chceme znát konkrétní případy lidí, jimž
obec doplatek neposkytla a chceme znát návrh obce, jak hodlá situaci těchto
rodin řešit – ze zákona se totiž obec musí o své obyvatele postarat. “

Marksová ve vyjádření zároveň uvádí, že těmi, kdo nesou zodpovědnost
za osudy lidí v souvislosti s doplatky za bydlení, jsou v prvé řadě komunální
politici.

„Komunální politici jsou primárně těmi, kdo mají přímý vliv na osudy lidí v
jejích obcích a tuto svou zodpovědnost musí přijmout, což se mimochodem v drtivé
většině případů děje. Hned jak si Svaz měst a obcí zvolí nové vedení, ráda se s
ním v této věci sejdu,“ sdělila ministryně.

Skutečně mimořádná okamžitá pomoc

Ředitel Vzájemného soužití navíc upozorňuje na to, že v Ostravě volné kapacity
bytového fondu na ubytování lidí a rodin v nouzové situaci jsou. Ostrava podle
jeho informací disponuje asi 1400 volných bytů. "Samospráva by ale musela
vyhlásit mimořádný stav a vytvořit nový seznam těch, kdo by měl dostat
přednostně alespoň provizorní bydlení," vysvětlil možný zádrhel ze strany města
Vishwanathan.

Vedoucí terénního programu v brněnské organizaci IQ Roma Servis Adam Fialík na
dotaz serveru Romea.cz, jaká je situace v Brně a okolí, uvedl, že problémy
teprve očekávají. "V Brně se zatím naštěstí žádná krize neprojevila, ale čekáme
ji už tento měsíc, kdy se už může dopad novely zákona ukázat naplno. Magistrát
Brna se ale snaží setkávat s majiteli ubytoven a situaci řešit. Pokud jde o
ubytovny, které nemají schválený provozní řád, hrozí, že neprojde 50 až 60
žádostí. Ty samozřejmě zahrnují podstatně více lidí," říká Fialík.

Ve chvíli, kdy lidé zjistí, že jim město žádost o doplatek na bydlení zamítlo,
by si měli podle Fialíka na ÚP zažádat o dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP).
"V současné chvíli by měla fungovat dohoda s úřadem práce, ale bohužel asi ne
všude, že v případě nouze bude poskytovat po dobu 3 měsíců dávku mimořádné
okamžité pomoci. Minimálně by tomu tak mělo být v Jihomoravském kraji, což máme
potvrzeno od vedoucího oddělení metodiky krajské pobočky úřadu práce pana
Piňouse," vysvětluje pro server Romea.cz Fialík nouzový plán.

Vzhledem k omezeným možnostem neziskových organizací a ubytovacích kapacit v
Brně a okolí je podle Adama Fialíka budoucnost velmi nejistá. "Nemám informaci,
že by pro nouzové případy město Brno poskytlo třeba volné byty. My například
máme jen jeden byt pro podobné účely a ten je už plný. A obávám se, že i ostatní
neziskovky nebo azylové domy mají kapacity úplně naplněné," uvedl vedoucí
terénního programu Fialík.

Záchranná síť neexistuje

Slova Adama Fialíka potvrzuje také Jakub Čihák, ředitel organizace R-Mosty,
působící hlavně v Praze a ve středních Čechách. "Záchranná síť, která by mohla
plošně pomoct lidem v nouzové bytové situaci, neexistuje. Lidé se v takovém
případě můžou obrátit maximálně na zařízení, která mají registrované sociální
služby, jako jsou noclehárny, azylové domy a přes den třeba nějaká denní
centra," uvedl pro server Romea.cz Jakub Čihák.

"Dřív než vznikl tento přílepek (novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, pozn.
redakce), měl existovat už zákon o sociálním bydlení. Teď ale nezbývá než jediné
doporučení – jít na úřad práce a opakovaně žádat o mimořádnou okamžitou pomoc,
která by měla pokrýt potřebné náklady na bydlení. Ta může být vyplacená ale
nanejvýš třikrát. Když ji daný úřad práce odmítne vyplatit, ať se člověk odvolá
nebo jde nocovat úřad. Nic jiného mu nezbude," popsal okleštěné možnosti lidí na
ubytovnách Čihák.

Podle Čiháka se může v nadcházejících měsících odehrát několik variant. Jednou z
nich je, že Ústavní soud novelu označí za protiústavní a povede to k jejímu
zrušení. Nebo budou některé úřady práce vyplácet MOP vícekrát, než jak je to
nastaveno nyní. Všechno je to ale v rozmezí půlroku, roku i více. A mezitím se
mohou stovky až tisíce lidí ocitnout zcela bezprizorně na ulici.

Podle zprávy společnosti GAC o sociálně vyloučených lokalitách bydlí na
ubytovnách 27 000 lidí pobírajících doplatek na bydlení a jejich rodinných
příslušníků.