Jan Stejskal: Kurz pozitivního myšlení aneb 62% šance pro romské děti

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo názory české veřejnosti na společné vzdělání. Tazatelé se ptali i na to, zda by se romské děti měly či neměly vzdělávat v běžných třídách. Romské děti tak mohou být hrdé na to, že tvoří svébytnou výzkumnou kategorii. Méně povzbudivé jsou však pro ně další interpretační roviny reprezentativního výzkumu.
Podporu společnému vzdělání romských a neromských dětí, ať už rozhodnou anebo váhavou, vyjádřilo 62% respondentů. Rozpaky však vyvolá zjištění, že ačkoliv romské děti jsou přece zároveň dětmi českými – v České republice se narodily a mají české státní občanství, česky běžně mluví a bydlí třeba v Mostě, Ostravě nebo Kadani, svůj souhlas s tím, aby sdílely prostor běžných tříd s dětmi z majority udělilo ještě o 8% méně dotazovaných než v případě dětí cizinců. Jakoby romské děti byly české škole cizejší než cizí.
Nejde přitom zřejmě o to, že by romské děti častěji přicházely z nemajetných rodin a dotazovaní se tudíž obávali, že v lavicích vypuknou strkanice o nejopulentnější svačinu. Přes 90% respondentů je totiž nakloněno společnému vzdělání bohatých a chudých dětí.
Pesimista by nadto mohl podotknout, že samotné 62% ANO v odpovědi na výzkumnou otázku, zda mají romské děti chodit do běžných tříd, ještě vůbec automaticky neznamená stejné - zhruba třípětinové - ANO v odpovědi na otázku, zda ten či onen rodič skutečně souhlasí s tím, že vedle jeho dítěte zasedne dítě romské. Taková otázka by byla nepříjemně sugestivní a mnozí dotazovaní by se mohli cítit diskomfortně.
V rámci kurzu pozitivního myšlení lze naopak zdůrazňovat, že šance romských dětí jsou přece jen vyšší než šance jejich rodičů: dlouhodobě totiž platí, že romského souseda bezproblémově přijímá jen asi desetina české populace. Což lze s určitou dávkou komparativní kuráže vyložit i tak, že v očích české veřejnosti mají aspoň romské děti ještě drobné zrnko naděje.
Jen realistu by pak mohlo napadnout, zdali jsme se společným vzděláváním o mnoho dál než USA v padesátých letech minulého století.
Kam dál:
- PREMIÉRA - Desetiminutovka Plus: "Moje zkušenost je pro děti odstrašujícím příkladem," říká kariérní poradkyně Marie Siváková
- Plzeňská základní škola pomáhá dětem s integrací pomocí hudby. Patronem je operní pěvec Miro Bartoš
- VIDEO: V Praze proběhl workshop o romských dějinách
- Pasta Oner, Krištof Kintera nebo Vladimir 518. Známí umělci se spojili v charitativní aukci pro romské studenty organizace ROMEA
- Kumar Vishwanathan: Projevy politiků o „nepřizpůsobivých“ Romech jsou nebezpečné. Nejhorším řešením je izolace ve velkých uprchlických táborech
- Ministr školství: Situace v bílinské škole je vykreslována hůř, než jaká doopravdy je. Ministerstvo školství podpoří 400 znevýhodněných škol téměř dvěma miliardami Kč
- Jana Horváthová v Senátu: Majorita i minorita žije ve vlastních oddělených světech. Lepší vzájemné soužití ovlivní kvalitu životů nás všech
- V bílinské základní škole na bezpečnost dětí i učitelů dohlíží bezpečnostní agentura. Pomoc nabídla organizace ROMEA
- Navštívit místo utrpení Romů. ROMEA nabízí workshopy s virtuální realitou tábora v Letech u Písku (nejen) pro školy
- Miroslav Klempár: Výměnný pobyt mládeže na Kypru se zaměřil na lidská práva a solidaritu mezi národy
- PREMIÉRA: Největší problém je najít pro prchající Romy v Užhorodu ubytování
- Nová škola: Nový projekt pomůže školám v Krásné Lípě a ve Šluknově v motivaci sociálně znevýhodněných žáků a komunikaci s nimi i jejich rodiči
Štítky:
Vzdělávání, Vzájemné soužití, Inkluzivní vzdělávání, VýzkumHLAVNÍ ZPRÁVY
