romea - logo
14. října 2019 (pondělí)
svátek má Agáta
Loading
rozšířené vyhledávaní

Lidé z vyloučených lokalit jsou častěji oběťmi zločinů

25.2.2019 10:23
Ilustrační foto: Lukáš Houdek
Ilustrační foto: Lukáš Houdek

Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit jsou častěji oběťmi kriminality. Kriminalitou jsou ohroženi především mladí a také ti, kteří se hlásí k romské etnicitě či národnosti. Vyplývá to z výsledků výzkumu kolektivu plzeňské filosofické fakulty, který pod vedením Ladislava Touška z katedry antropologie strávil zhruba 18 měsíců ve vybraných místech v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. ČTK to řekla mluvčí Západočeské univerzity Šárka Stará.

Mezi nejčastější formy kriminality patří podle zjištění výzkumníků násilí z nenávisti, krádeže, vyhrožování násilím a vandalismus. Všem kategoriím kriminality byla za poslední rok vystavena zhruba pětina obyvatel vyloučených lokalit. Diskriminován byl v posledním roce každý čtvrtý respondent, nejčastěji při hledání bydlení a hledání práce.

Kriminalita je vnímána obyvateli sociálně vyloučených lokalit jako vážný společenský problém, jako vůbec nejpalčivější ale vidí nezaměstnanost. Kriminality se častěji obávaly ženy, nejstarší lidé a obyvatelé větších měst. Důvěřovali především asistentům prevence kriminality, nejméně místní samosprávě.

Tým nyní zveřejnil jeden z klíčových výsledků projektu, kterou je monografie nazvaná Labyrintem zločinu a chudoby: Kriminalita a viktimizace v sociálně vyloučených lokalitách. Monografie přináší podle Touška poprvé v ČR empiricky podložené závěry o stavu kriminality z pohledu samotných obyvatel. "Zajímala nás především viktimizace, tedy proces, kdy někomu vzniká újma v důsledku jednání či nejednání jiných osob. Obyvatelé těchto míst jsou proti svému okolí výrazně častěji viktimizováni," uvedl. Zatímco "viktimizováno" bylo někdy v minulosti devět z deseti obyvatel sociálně vyloučených lokalit, s vlastním překročením zákona jich měla zkušenost přibližně čtvrtina.

Výzkumný kolektiv zkoumal komplexní stav kriminality a souvisejících fenoménů v českých sociálně vyloučených lokalitách tři roky. Výzkumníci nejprve provedli ve 300 sociálně vyloučených lokalitách po celé ČR dotazníkové šetření na řadu témat - od společenských problémů, strachu z kriminality a hodnocení institucí zajišťujících bezpečnost přes vlastní zkušenosti v roli obětí kriminality a diskriminace až po kontroly policií a orgánu ochrany dětí i zkušenosti s pácháním kriminality. Mírně upravený dotazník pak vyplňovali lidé žijící mimo vyloučené lokality ve stejných obcích. Poté strávili výzkumníci 18 měsíců ve dvou krajích a doplnili číselné údaje pozorováním a rozhovory.

Cílem projektu Bezpečnostní rizika sociálně vyloučených lokalit, který skončil v listopadu 2018, bylo přispět k poznání kriminality v těchto místech ČR. Podpořilo ho ministerstvo vnitra. Jeho součástí je metodika prevence kriminality, která čerpá i ze tří workshopů odborníků. Informace a publikace jsou na webu www.brizolit.org.

Přečteno: 467x
 

Kam dál:

Štítky:  

Diskriminace, vyloučená lokalita, Výzkum, Kriminalita



HLAVNÍ ZPRÁVY

Václav Klaus ml. v Chanově (FOTO: Facebook Václava Klause ml.)

Chanovští Romové s Trikolórou nespolupracují. Klaus mladší dezinterpretoval společné setkání

9.10.2019 16:09
„Mluvili jsme s pár chlapama, co pracují a vedou tam pro děti fotbalový klub. Pan Bažo mě šokoval vyjádřením – “nejhorší pro nás jsou neziskovky, co dělají romobyznys”. Asi tak,“ napsal poslanec a předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší na svém facebooku po úterní návštěvě Chanova.
 celý článek

Roman Zach a skupiny Gipsy Kings v zábavném pořadu televize Nova Tvoje tvář má známý hlas (FOTO: Repro TV NOVA)

videoPatrik Banga: Roman Zach rozhodně není rasista. Kampaň na internetu je zbytečné šílenství

9.10.2019 13:44
Jsou chvíle, kdy fakt nejsem rád, že existují sociální sítě. Ano, člověk se může vyjádřit hned a k čemukoliv, dokonce si může vybrat i formu. Chcete video? Bude video. Chcete úderný text? Bude text! Ale sociální sítě mají svá negativa. Třeba šíření nepřesných zpráv. Nebo různé výklady jedné a té samé situace. A následující sociální šílenství.
 celý článek

Ilustrační foto (Foto: Pixabay)

Jak se dnes žije v "děcáku"? Problémem nejsou děti, ale jejich rodiče, říká ředitelka jednoho z nich Dana Kuchtová

9.10.2019 10:42
Prvorepubliková vila, která od roku 1949 funguje jako dětský domov, zeje v letních měsících prázdnotou. Všude panuje neskutečné ticho. „V období prázdnin tu moc dětí není,“ vysvětluje ředitelka pražského Dětského domova Klánovice a exministryně školství Dana Kuchtová, která celý rok pracuje na tom, aby děti v létě vyjely na tábor a podívaly se i do zahraničí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo