Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Lidi v ghettech stresuje koronakrize, opatřením již nevěří. Litvínovský Janov neustále prochází pohromami různého typu

07. dubna 2021
Čtení na 4 minuty

Litvínovské sídliště Janov, jež je považováno za jednu z největších sociálně vyloučených lokalit v Česku, během první vlny až překvapivě dodržovalo všechna opatření. Ulice byly prázdné a obyvatelé se venku objevovali jen v rouškách a v malých skupinách. Nyní již obyvatelé lokality nejsou v otázce vládních nařízení tak důslední. Tímto tématem se zabývají Lidovky.cz, konkrétně Kristýna Macháčková. Chování lidí žijících v Janově je silně ovlivněno i neustálými pohromami, které jim chystají extremisté, soukromníci i město.

Vládní opatření

Nedodržování opatření se často děje u mládeže, která si rizika spojená s infekcí patřičně neuvědomuje. Navíc podle Lubomíra Šlapky a Davida Schillinga z organizace Most k naději, jež řeší s klienty primárně závislostní problematiku, je ochrana před nákazou ve vícečetných rodinách téměř vyloučená. Místní navíc mnohdy nevěří očkování a mají zmatek ve vládních opatřeních, píší Lidovky.cz.

Pocity nejistoty doprovází každodenní život především u těch, kdo měli existenční problémy už před pandemií. Krizi v sociálně vyloučených lokalitách virus prohloubil, a to nejen v ekonomické rovině. „Často se potýkají s novými stresy a situacemi, jež dosud nemuseli řešit – jedná se zejména o zajištění povinné distanční výuky, velké náklady na ochranné pomůcky nebo orientaci v nepřeberném množství informací z médií –, a se spekulacemi či hoaxy, které se v komunitě šíří,“ řekl pro Lidovky.cz Petr Máčal, ředitel organizace IQ Roma servis, jež pomáhá romským rodinám v Jihomoravském kraji.

Jeho slova můžeme potvrdit. Mnozí Romové podléhají různým hoaxům, fake news a dalším dezinformacím či konspiračním teoriím, které se často týkají právě koromavirové krize. Nedávno kupříkladu sdělil jeden z litvínovských Romů Romea.cz, že nebude nosit roušku a nenechá se očkovat, protože “virus byl vyvinut v laboratoři a jde jen o první útok…” Na námitku, že kdo nenosí roušku či repsirátor škodí druhým bez ohledu na to, jestli je virus z laboratoře, či není, už nedokázal odpovědět. 

10 tisíc dětí bez vzdělání

Jak dál píše Macháčková, palčivým problémem je komunikace s úřady, které omezily svůj provoz. Od úřadů práce až po správu sociálního zabezpečení. „Lidé si nevědí rady s vyplňováním tiskopisů. Dříve měli možnost formulář sepsat na úřadě a často jim bylo vše opakovaně vysvětleno. Tato možnost je nyní omezena,“ popisují Šlapka a Schilling. Obecně se pandemický rok nesl ve znamení vyšší nezaměstnanosti. Lidé ze sociálně vyloučených oblastí jsou častěji dohodáři nebo si přivydělávají na černo. Kvůli současné situaci tedy v mnoha případech přišli o své jediné příjmy. Lidé v nouzi se tak dostávají do většího zadlužení a nemají šanci svou situaci řešit. Bez možnosti krátkodobého výdělku se také stupňuje riziko, že ztratí bydlení.

Organizace Člověk v tísni na severu Čech výrazně posílila týmy dluhových poradců, v Ústeckém kraji operují v pěti městech, v celé zemi v pětapadesáti. „Posílili jsme také dluhovou telefonní linku, kde jsme k dispozici od pondělí do pátku, krizové situace řešíme s klienty do desáté večerní,“ řekl Vít Kučera, ředitel poboček Člověka v tísni v Ústeckém kraji.

Zhoršená situace dopadá bolestně na nejmenší: podle údajů České školní inspekce se 10 tisíc dětí – především ze socioekonomicky znevýhodněných domácností – za rok distanční výuky vůbec nezapojilo do vzdělávání. Jejich už tak horší startovní pozice se o to víc komplikuje. Pracovníci neziskovek se snaží pomáhat rodinám se zajištěním technického vybavení, doučováním i s komunikací mezi školou a žáky. I když jsou schopni alespoň částečně děti vybavit IT technikou, ne v každé rodině to představuje řešení. V některých případech nemají děti ani jejich rodiny dostatek znalostí, aby mohly s IT technikou pracovat. Velký problém je také připojení na internet, na jehož zajištění nemají organizace ani školy finanční prostředky. 

Janovské pohromy

O Janově psala Romea.cz mnohokrát, zdejší obyvatelé byli (a jsou) sužováni neonacistickými pokusy o pogrom i dříve netušenou represí ze strany komunálních politiků či s nimi manipulují vlastníci domů a bytů, kteří od nájemníků inkasují lichvářské nájemné ze sociálních dávek.

Zdejší ghetto vzniklo tím, že soukromí spekulatni s byty sem sestěhovali Romy z různých koutů země a od té doby město společně s majiteli domů do Janova postupně přemísťuje Romy z celého Litvínova a přilehlých lokalit. Koncem prvního desetiletí tohoto století se zde odehrávaly vážné pokusy o pogrom ze strany neonacistických iniciativ a za podpory a pomoci části zdejších obyvatel z většiny, kterým zabránila policie pouze největšími manévry od listopadového přavratu.

Litvínov poté v rámci akce „Nulová tolerance“ sepsalo vyhlášku, která umožnila represi proti Romům a jejich diskriminaci. Romové byli například okamžitě pokutováni mimo jiné i za tato „provinění“: sezení na schodech mezi patry v domě i na schodech vedoucích z chodníku do domu nebo na obrubnících a stavebních prvcích vůbec, za sezení na vlastní donesené židli či jiném předmětu venku, za sezení na kanále (i za to jedna paní dostala 500 korun pokuty) nebo za to, že na chodníku postává více lidí spolu (dávno před pandemií) atd. 

Romy zde také sužovala komanda složená ze sociálních pracovnic a strážníků městské policie při častých “kontrolách bytů”. Sociální pracovnice například vyhrožovala jedné z rodin odebráním dětí, protože muž – doma, ve svém bytě – odmítl dechovou zkoušku na alkohol a testy na drogy. Vyhlášku musel zrušit Ústavní soud, jelikož Litvínov (a další města s podobnou vyhláškou) trval na svém, že nejde o porušování lidských a občanských práv vybrané skupiny lidí.

Dnes s místními obyvateli manipulují majitelé bytů, jak se jim zamane, což Romea.cz popsala mimo jiné i v článcích 
Bydlení nejchudších lidí a slepota společnosti
Bydlení nejchudších lidí a slepota společnosti II
Litvínovský Janov: Jak Tancošovi o byty přišli,
Chudí lidé si neumějí vyjednat nižší nájem, říká primátor Jiránek a ukazuje kladenskou cestu k očistě od „nepřizpůsobivých“.

S obdobnými problémy se potýkají i další vyloučené lokality po celé zemi.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon