romea - logo
18. ledna 2020 (sobota)
svátek má Vladislav
Loading
rozšířené vyhledávaní

Má jednání o romské integraci v Bruselu dopad na situaci Romů v ČR?

18.3.2015 17:00, (ROMEA)
FOTO: Lil Gipsy Girl by Dinc Turk
FOTO: Lil Gipsy Girl by Dinc Turk

Začátkem tohoto týdne proběhlo deváté zasedání Evropské platformy pro romskou inkluzi v Bruselu. Platforma, která se od roku 2009 zabývá základními problémy integrace romské menšiny, se zaměřuje i na řešení integračních politik v jednotlivých členských státech. Jaký vliv může mít na konkrétní oblasti a dění v České republice?

Server Romea.cz se zeptal na názor několika odborníků.

„Setkávání platformy má velký vliv na to, jak se Česká republika chová. Bez Evropské komise by realizování integrace nešlo, její finanční zdroje a možnosti jsou veliké. Díky zasedání se například romským neziskovkám povedlo dovést komisi k rozhodnutí zahájit s Českou republikou řízení pro porušení povinnosti v případě diskriminace romských dětí v českém vzdělávacím systému. Tlak, který je ze strany Evropské komise vyvíjen na stát v oblasti začleňování, je důležitý,“ uvedl účastník letošního zasedání platformy Michal Miko ze Slova 21.

„Michal Miko: Setkávání platformy má velký vliv na to, jak se ČR chová. Bez Evropské komise by realizování integrace nešlo.“

David Beňák, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví na Praze 14, je k dopadu platformy opatrnější. „Důležité to určitě je, na zasedání se věci shrnou, co se udělalo a co ne, je to dobré pro revizi a význam to má pro určité aktéry, ale ryzí dopad to nemá – a ani to nikdo nemůže čekat. Platforma má význam pro samotný koncept Evropské unie spíše než pro státy samotné. Pomohlo to ale třeba v tom, že se téma na půdě Evropské unie otevřelo,“ přiblížil.

Podobně situaci vidí Cyril Koky, koordinátor pro romské záležitosti a integraci cizinců Krajského úřadu Středočeského kraje. „Je dobře, že se jednotlivé členské státy scházejí a diskutují spolu o tom, co se jim v této oblasti povedlo a co naopak ne. Nicméně si nemyslím, že by tato setkání zásadním způsobem ovlivnila život a postavení romských komunit v Evropě a v České republice. Všechno za nás holt Brusel nevyřeší, musíme ten problém intenzivně řešit doma, a to především s vládou a jednotlivými resorty,“ řekl Koky.

Nad rolí konkrétních delegátů se ve svém vyjádření zamyslel Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romských obětí holocaustu. „Platforma pro romskou inkluzi má svůj význam. O to důležitější je výběr jednotlivých delegátů národních států - s jakým předsevzetím na jednání jedou, jaké mají s řešeními ve svých zemích zkušenost a jak odvážně svůj názor prezentují,“ řekl. „Deklarovaný politický závazek členských států k provádění politik směřujících k zlepšení situace Romů je na můj vkus málo konkrétní. Rozumím tomu tak, že je pouze deklaratorní, že nemá úroveň materiálu, který by představoval vymahatelný závazek. Snad jen v rovině morální - a to je v tak závažné problematice, jako je řešení situace Romů, opravdu málo. Uvidíme, jak si jednotliví účastníci, především z řad občanských iniciativ, onen deklarovaný politický závazek v morální rovině ohlídají, a jak se případně budou domáhat jeho dodržení,“ dodal Růžička.

„David Beňák: Důležité to určitě je, ale ryzí dopad to nemá – a ani to nikdo nemůže čekat“.

Jako velký vidí dopad aktivity evropských institucí obecně na Českou republiku politoložka Edita Stejskalová. Jako příklad uvedla podobně jako Michal Miko „infrigement procedure“ – tedy řízení Evropské komise proti České republice kvůli diskriminaci romských dětí ve vzdělávání. „Díky tomu se otevřela debata, jaká do té doby neprobíhala. Otevřela se možnost změn, vstupování do procesu. Díky tomu byl odstraněn paragraf 16 školského zákona o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Tlak Evropské unie byl účinný a má význam,“ uvedla.

Miko rovněž přiblížil způsob, jakým účastníci platformy na zasedání jednají: „Evropská komise celkově změnila koncept romské platformy na více participativní pro občanskou společnost. V rámci prvního dne zasedání tak každý mohl říci svůj názor nebo nápad, na který poté reprezentace daného státu a Evropská komise odpovídaly. Dále je třeba říci, že se komise poprvé od zasedání platformy nebála použít termín anticiganismus, o tomto fenoménu otevřeně hovořit a zároveň své členské státy kritizovat.“

Přečteno: 1272x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Názory, EU, Integrace, Romové, Evropská platforma pro romskou inkluzi , Brusel, Česká republika



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo